Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pojetí těla a ducha v židovském sapienciálním díle Musar le-mevin
Pelíšková, Lenka ; Žonca, Milan (vedoucí práce) ; Dušek, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl přehodnotit a zpřesnit na základě novějšího bádání koncepty těla a ducha v díle Musar le-mevin, v dialogu s původní tezí Jörga Freye o odvoditelnosti Pavlova konceptu sarx z palestinské sapienciální literatury. První část práce je věnována pojmu baśar a jeho vztahu k hříchu, poznání a vyvolení. Druhá část se zaměřuje na pojem jeṣer, možnosti jeho překladu a jeho roli při vzniku konceptu jeṣer ha-raʿ jako původce zla. Třetí část analyzuje pojem ruaḥ a ukazuje, jak dílo rozvíjí své specifické učení o duchu. Závěrečná kapitola se pokouší lokalizovat dílo na pomyslné mapě konceptů těla a hříchu v intertestamentální literatuře a nastínit možnosti dalšího využití Musar le-mevin při studiu Pavlovy antropologie. Práce dochází k závěru, že dílo rozvíjí představu o udělených podílech ducha, jež předurčují postavení a osud člověka. Práce dále ukazuje, jak do tohoto systému zapadá ruaḥ baśar jako označení lidí, jimž nebylo dáno poznat dobro a zlo. V pojmu baśar se stýkají tradiční biblické konotace pomíjivosti a pozemskosti s pesimistickou antropologií, jež předznamenává Hodajot, a s exklusivistickým sebepojetím komunity, která se cítí být spojena s anděly. Součinnost, již projevují baśar a jeṣer raʿ v činění zla, na jedné straně dosvědčuje pojetí člověka jako psychofyzické jednoty a tím...
Pojetí těla a ducha v židovském sapienciálním díle Musar le-mevin
Pelíšková, Lenka ; Žonca, Milan (vedoucí práce) ; Dušek, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl přehodnotit a zpřesnit na základě novějšího bádání koncepty těla a ducha v díle Musar le-mevin, v dialogu s původní tezí Jörga Freye o odvoditelnosti Pavlova konceptu sarx z palestinské sapienciální literatury. První část práce je věnována pojmu baśar a jeho vztahu k hříchu, poznání a vyvolení. Druhá část se zaměřuje na pojem jeṣer, možnosti jeho překladu a jeho roli při vzniku konceptu jeṣer ha-raʿ jako původce zla. Třetí část analyzuje pojem ruaḥ a ukazuje, jak dílo rozvíjí své specifické učení o duchu. Závěrečná kapitola se pokouší lokalizovat dílo na pomyslné mapě konceptů těla a hříchu v intertestamentální literatuře a nastínit možnosti dalšího využití Musar le-mevin při studiu Pavlovy antropologie. Práce dochází k závěru, že dílo rozvíjí představu o udělených podílech ducha, jež předurčují postavení a osud člověka. Práce dále ukazuje, jak do tohoto systému zapadá ruaḥ baśar jako označení lidí, jimž nebylo dáno poznat dobro a zlo. V pojmu baśar se stýkají tradiční biblické konotace pomíjivosti a pozemskosti s pesimistickou antropologií, jež předznamenává Hodajot, a s exklusivistickým sebepojetím komunity, která se cítí být spojena s anděly. Součinnost, již projevují baśar a jeṣer raʿ v činění zla, na jedné straně dosvědčuje pojetí člověka jako psychofyzické jednoty a tím...
Bible a její exegeze v Aristeově dopise
Pelíšková, Lenka ; Žonca, Milan (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem práce je popsat odraz židovské exegeze v Aristeově dopise. Práce si klade otázku, zda a jak jsou v díle použity židovské exegetické metody a konkrétní výklady Bible, a zda je toto použití nějak ovlivněno řeckým myšlením a kulturou. V první kapitole je nastíněn obsah Aristeova dopisu a jeho základní charakteristiky. Druhá kapitola se věnuje řeckým vlivům na dílo. Třetí kapitola pojednává o vztahu autora Aristeova dopisu k Bibli, zkoumán je jeho názor na původ a inspiraci Bible a také způsob literárního využití biblických motivů v díle. Čtvrtá kapitola rozebírá konkrétní exegetické metody, které autor uplatnil, a všímá si i sdílení jednotlivých výkladů mezi palestinským judaismem a diasporou. Závěrem práce je, že autor Aristeova dopisu měl relativně široký přehled o základních tématech řecké kultury a populární filosofie a zároveň znal dobře Bibli a uměl správně používat některé židovské exegetické metody. Autor kreativně spojoval řecké a židovské myšlenky a exegetické metody do jednoho celku, aniž by tím popřel zřetelně židovský obsah a účel díla.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.