|
|
Bakterie v lišejníkové symbióze
Moťková, Eliška ; Steinová, Jana (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Tato práce poskytuje přehled dosud publikovaných poznatků týkajících se bakterií v lišejníkové symbióze. Na začátku je popsána lišejníková symbióza a organismy, které se jí účastní. Zvláštní pozornost je věnována symbiotickým bakteriím vyskytujícím se v lišejníkových stélkách, které mají v této symbióze nezastupitelnou roli. Důraz je kladen především na různé funkce, které bakterie v lišejníkové symbióze mohou mít. Tyto funkce zahrnují například fixaci vzdušného dusíku, tvorbu kobalaminu, nezbytného pro růst některých řas, vylučování antimikrobiálních látek a recyklaci živin obsažených ve starých částech stélky. V práci jsou dále uvedeny hlavní skupiny bakterií, které se vyskytují v lišejníkové symbióze, spolu s faktory, které ovlivňují jejich výskyt. Nejhojněji se vyskytující skupinou bakterií v lišejnících jsou alfaproteobakterie. Jejich výskyt v lišejnících je pravděpodobně ovlivněn i častým výskytem těchto bakterií v substrátu, na kterém lišejník roste. Dalšími hojně zastoupenými skupinami bakterií v lišejnících jsou zástupci kmene Firmicutes, aktinobakterie či acidobakterie. Všechny důležité skupiny bakterií lišejníky přebírají jak vertikálním přenosem, tak přenosem horizontálním. Klíčová slova: alfaproteobakterie, fixace dusíku, antagonistická aktivita, mikrobiota, biofilm
|
|
|
Dopady globální klimatické změny na lišejníky
Šubrtová, Tereza ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Lišejníky neboli lichenizované houby jsou známy především jako skvělé indikátory změn prostředí. Vlivem změny klimatu jsou lišejníky čím dál více studovány ve smyslu indikace a predikce jednotlivých faktorů globální klimatické změny. V první části práce jsou rozebrány jednotlivé abiotické faktory působící na lišejníky v globálním měřítku kvůli pochopení jednotlivých faktorů ve všech možných prostředích. V další části práce je kladen důraz již na oblast Evropy a věnuje se historii vývoje a budoucí predikci rozšíření lišejníků pod vlivem změny klimatu. Konec práce je zaměřený na území České republiky a zmiňuje nejvíce dotčené druhy našeho území. Studium globální klimatické změny na lišejnících je důležité nejen z hlediska pochopení vlivů změn prostředí na organismy, ale také ke správné prioritizaci ochrany přírody vedoucí k zastavení úbytku druhů a jejich biotopů.
|
|
|
Sejdeme se v litorálu: Diverzita symbiontů lišejníků čeledi Verrucariaceae
Schmidtová, Jana ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Lišejníky jsou organismy tvořené několika symbiotickými partnery, z nichž nejdůležitější je houba (mykobiont) a řasa či sinice (fotobiont). Přestože většina lišejníků je terestrická, některé lze nalézt i ve vodním prostředí. Černé korovité lišejníky z čeledi Verrucariaceae (Verrucariales, Eurotiomycetes, Ascomycota) se dokázaly tomuto prostředí velmi dobře přizpůsobit a tvoří často dominantu mořského pobřeží v těsné blízkosti kolísající vodní hladiny. Schopnost těchto lišejníků obývat nejrůznější prostředí je spojována s jejich neobvykle širokou škálou fotobiontů. Přesto však u většiny z nich není tento symbiont známý. Tato práce zkoumá diverzitu lišejníků čeledi Verrucariaceae v litorální zóně pobřeží Baltského a Severního moře, vztahy mezi symbionty a spojitost mezi diverzitou lišejníků a gradientem salinity. Pomocí metabarcodingu zjišťuje diverzitu volně žijících řas v okolí studovaných lišejníků a symbiotické řasy porovnává s fotobionty, nalezenými v lišejnících. Mykobionti a fotobionti byli identifikováni pomocí ITS a 18S rDNA. Nalezeno bylo celkem devět linií mykobiontů i fotobiontů. Nejčastějším lišejníkem se ukázal být druh Hydropunctaria maura se svým fotobiontem Pseudendoclonium submarinum. Pro řadu lišejníků je zde jejich fotobiont popsán molekulárně poprvé. Objevení mnoha molekulárně...
|
|
|
Vliv environmentálních faktorů na diverzitu lišejníkových fotobiontů
Červenková, Tereza ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Lišejníky jsou synergickým spojením nejméně dvou organismů, heterotrofní houby a fotosyntetické řasy nebo sinice. Toto sdružení má za následek, že interagující organismy jsou daleko tolerantnější vůči environmentálním vlivům, jelikož tyto organismy si vzájemně poskytují určité výhody, které by jako volně žijící jedinci nebyly schopné získat. Je všeobecně známo, že houboví partneři z lišejníku jsou daleko méně citliví, co se týče přírodních podmínek, jakými jsou např. teplota, nadmořská výška, množství srážek nebo typ a složení substrátu. Proto také mají houby tvořící lišejníky daleko větší ekologické valence než s nimi interagující fotobionti, z nichž většina rodů a druhů je adaptovaná pouze na určité podmínky prostředí. Z tohoto důvodu jsou to právě symbiotické řasy a sinice, které pravděpodobně z velké míry určují prvotní vznik lišejníku na dané lokalitě. Tato rešerše je převážně věnována adaptabilitě fotoautotrofních symbiontů lišejníků, tj. kokálních zelených řas a sinic, na environmentální podmínky. Ekologické rozrůznění fotobiontů má přímý vliv na jejich genetickou diferenciaci a tím i na diferenciaci samotných druhů lišejníků. Bohužel se v mnoha studiích většinou autoři zabývají pouze diverzitou makroskopického symbiotického partnera, tj. mykobionta, a ekologie fotobiontů je často přehlížena...
|
|
|
Epifytické lišejníky České republiky
Pelechová, Kateřina ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce je rešerší děl z let 1908-2013, která se zabývají výskytem epifytických, tedy na dřevinách rostoucích, lišejníků v ČR. V úvodu je krátce vyložena definice lišejníků a epifytů a je popsán vztah lišejníků s jejich životním prostředím (s důrazem na znečištění ovzduší). Hlavní část je věnována zpracování dat zjištěných z literatury - kdy a na čem který lišejník rostl - která jsou rozdělena na dvě období (1908-1970 a 1971-2013). Zkoumají se změny četnosti druhů lišejníků mezi obdobími, vazby lišejníků na druhy dřevin a preference těchto druhů a její změny v čase, změny preference pH borky dřevin a dřeviny s nejvyšším počtem druhů lišejníků. Práce obsahuje seznam 429 druhů lišejníků vyskytujících se v ČR na dřevinách. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Biotic interactions in epiphytic lichen communities
Černajová, Ivana ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Súhrn Bakalárska práca je literárnou rešeršou problematiky interakcií v spoločenstvách epifytických lišajníkov. V prvej časti definuje epifytický habitat, ktorý sa svojou mikroklimatickou heterogenitou výrazné líši od iných typov habitatov. Časť venovaná samotným interakciám je rozdelená na kapitoly o kompetícii a o predácii. Lišajníky si medzi sebou a s inými organizmami konkurujú hlavne o svetlo a priestor. Známych mechanizmov kompetície je niekoľko, väčšina spočíva v prerastaní stielok a v chemických interakciách. Vlastnosti podstatné pre úspech v kompetícii sú hlavne morfológia stielky, rýchlosť rastu a obsah alelochemikálií. Kompetičné vlastnosti jednotlivých druhov sa líšia v závislosti na abiotických podmienkach a na celkovom zložení spoločenstva. Prítomnosť spásačov a parazitov núti lišajníky investovať zdroje do tvorby obranných látok. Ich rozmiestnenie je v zhode s teóriou optimálnej obrany. Existujú dôkazy o tom, že všetky tieto interakcie menia vlastnosti jednotlivcov aj druhov, hlavne čo sa týka obsahu sekundárnych metabolitov a šírky realizovanej ekologickej niky. Konkurenti a predátori môžu determinovať rozšírenie druhov v rámci potenciálneho areálu. Práca je zhrnutím doterajších poznatkov o mechanizmoch, charaktere a dopadoch kompetície a predácie v spoločenstvách epifytických lišajníkov....
|
|
|
Lišejníky a (těžké) kovy
Hrdinová, Aneta ; Peksa, Ondřej (vedoucí práce) ; Malíček, Jiří (oponent)
Tématem mé práce jsou lišejníky a těžké kovy. První část je věnována obecné charakteristice lišejníků, jejich biologii, morfologii a anatomii. Další část práce je zaměřena na charakteristiku způsobů absorpce kovů lišejníky, jejich fyziologickým účinkům na organismus a mechanismům obrany lišejníků před toxicitou kovů. Součástí práce je přehled výskytu konkrétních druhů lišejníků v závislosti na obsahu konkrétních těžkých kovů v prostředí. Klíčová slova: lišejníky, těžké kovy, kovová tolerance, detoxifikace, měď
|
|
| |
host ::
RSS.