Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 96 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hydrogely tyraminovaného hyaluronanu - úprava vlastností
Mühlhanslová, Riyam ; Smilek, Jiří (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlastností a využití hydrogelů na bázi tyraminovaného hyaluronanu. První část pojednává o obecné charakteristice hydrogelů a kyseliny hyaluronové, jejich vlastností, syntéze a využití. Druhá část je experimentální a je zaměřená na měření základních vlastností hydrogelů na bázi tyraminovaného hyaluronanu. Cílem této práce je modifikovat tyto hydrogely přídavkem tenzidových micel a vytvořit tak v nich domény schopné solubilizovat hydrofobní látky. Vybrané tenzidy byly zkoumány z hlediska jejich rozpustnosti ve vodě a v roztoku PBS, poté byly připraveny hydrogely obsahující micely vybraných tenzidů. Přídavek tenzidu neovlivnil mechanické vlastnosti hydrogelů. Dále bylo zkoumáno uvolňování hydrofobního barviva z modifikovaných hydrogelů do roztoku PBS. Po studovanou dobu pravděpodobně nedocházelo k uvolnňovaní barviva. Jako nejvhodnější se jeví tenzid Tween 40, především z důvodů dobré rozpustnosti ve vodném prostředí
Tenzidové organogely jako nosiče medicínských (kosmetických) olejů
Koláčková, Petra ; Mravec, Filip (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo zkoumat možné využití tenzidových organogelů v oblasti kosmetického průmyslu. Zaměřili jsme se hlavně na schopnost cukerných tenzidů vázat se s medicínskými (kosmetickými) oleji, a poté se za zahřívání přetvářet v organogely. Při přípravě cukerných tenzidů jsme se rozhodli používat transesterifikační metodu. Měli jsme za úkol ověřit její funkčnost a případně navrhnout různé modifikace tohoto procesu. Pomocí nukleární magnetické rezonance jsme u námi vyrobených cukerných tenzidů ověřili jejich chemickou strukturu.
Využití termické analýzy při studiu denaturace proteinů
Bošeľová, Miriam ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá využitím technik termickej analýzy pri štúdiu tepelnej denaturácie proteínov. Ako modelový proteín bol zvolený lyzozým. V experimentálne časti boli použité dve metódy termickej analýzy a to diferenčná kompenzačná kalorimetria (DSC) a teplotne modulovaná diferenčná kompenzačná kalorimetria (TMDSC). Jedným z cieľov práce bolo určiť využiteľnosť DSC a TMDSC pri štúdiu denaturácie lyzozýmu a zároveň bližšie charakterizovať výsledky, ktoré môžeme z jednotlivých metód získať. Ďalším cieľom bola optimalizácia TMDSC, kde boli porovnané módy heat-iso, heat-only a heat-cool pri 60 sekundovej a 100 sekundovej perióde. Vybranými metódami bola sledovaná denaturácia lyzozýmu, ktorá je tvorená prevážne reverzibilnou zložkou tepelného toku a denaturačná teplota je v závislosti na nastevených parametroch v rozmedzí 71,16 °C až 75,21 °C.
Studium supramolekulární struktury huminový kyselin
Širůček, David ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium supramolekulární struktury huminových kyselin. Tato problematika byla v rámci BP studována na řadě vzorků HK, které se lišily zdrojovou matricí (lignit, leonardit, půda, rašelina a kompost). K těmto účelům byly využity metody velikostně vylučovací chromatografie, dynamického a elektroforetického rozptylu světla a UV-VIS spektrometrie. Pro lepší pochopení vzniku supramolekulární struktury HK, způsobu její stabilizace a jejího ovlivnění se změnou pH byly jednotlivé vzorky HK studovány ve třech prostředích lišících se hodnotou pH (3,5; 7 a 12). Výsledky získané na širokém spektru použitých HK jsou v souladu se supramolekulární teorií struktury huminových kyselin ve vodných roztocích, která tyto látky popisuje jako volně vázané supramolekulární asociáty relativně malých molekul, které mají jak polární, tak nepolární části a mohou se seskupovat do složitějších supramolekulárních agregátů v závislosti na podmínkách v roztoku (pH, obsah nízkomolekulárních iontů, atd.).
Strukturní a termodynamické aspekty interakcí biopolymerů s organickými ionty
Rybárik, Jan ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem termodynamických a strukturních aspektů při interakcích huminových kyselin s iontovými organickými sloučeninami. Jako modelový organický iont bylo použito barvivo methylenová modř. Interakce byly studovány pomocí izotermické titrační kalorimetrie, rozpouštěcí kalorimetrie a metodou difúze v difúzních celách.
Effect of crowding agents on DNA-surfactant interaction
Sovová, Šárka ; Kargerová, Andrea (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
The diploma thesis focuses on DNA-surfactant interaction in crowding environment. DNA of 4017 base pair size was prepared using polymerase chain reaction and template plasmid pSB-E1g. The crowding environment was mimicked by polyethylene glycol and its effect on the interactions of DNA-surfactant system was investigated by dye exclusion study, electrophoretic mobility shift assay and DNase protection assay. Also the effect of ionic strength on DNA-surfactant interaction in crowding environment, using NaBr, was investigated. Data were evaluated and discussed in this work. The effect of crowding agent on surfactant CMC was studied using high resolution ultrasonic velocity. It was found that there is no significant effect of PEG on surfactant CMC. This work is going to be part of the scientific publication with title Combined role of macromolecular crowding and cationic surfactant in efficient DNA condensation.
Fázová separace v systému aminojíl-biopolymer
Plotěná, Michaela ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Záměrem této diplomové práce bylo prostudovat strukturu a vyhodnotit vlastnosti hydrogelu připraveného interakcí aminojílu s biopolymerem. Ze zástupců biopolymerů byl vybrán hyaluronan sodný o nízké až střední molekulové hmotnosti a polystyrensulfonát sodný. Na základě provedených experimentů bylo zjištěno, že fázová separace probíhá pouze při interakci aminojílu s hyaluronanem o střední molekulové hmotnosti (MMW). V experimentální části byly provedeny analýzy tohoto vzorku za účelem zjištění vzniku fázově separovaného hydrogelu při ovlivnění roztoku iontovou silou, zkoumání zániku hydrogelu v různých organických rozpouštědlech, stabilita hydrogelu za extrémních teplotních podmínek, vliv skladování na jeho degradaci, aj. Viskoelastické vlastnosti byly experimentálně prokázány metodou reologie a termickou analýzou byla zjištěna vázaná voda. Inhibice mikroorganismů byla potvrzena pomocí antibakteriálních difúzních testů. Všechny experimenty byly provedeny za účelem uplatnění hydrogelu Aj-HyA (MMW) v oblasti medicínských aplikací, konkrétně pro moderní metodu vlhkého hojení ran kůže.
Příprava a vlastnosti agarosového hydrogelu s micelárními doménami
Sapárová, Alica ; Krouská, Jitka (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V tejto diplomovej práci bol skúmaný systém agarózových hydrogélov s micelárnymi doménami. Pre prípravu hydrogélových matríc bol použitý polysacharid agaróza. Ako tenzid bol zvolený katiónový Septonex. Štúdium uvoľňovania solubilizátu z matrice agarózových hydrogélov bolo vykonané pomocou hydrofóbneho farbiva Sudánu III, z dôvodu získania modelového systému solubilizovaných liečiv, ktoré môžu byť tiež hydrofóbneho charakteru. Sudán III bol solubilizovaný pomocou micel tenzidu. Následne bol tento micelárny vodný roztok s rozpusteným farbivom použitý k príprave agarózového hydrogélu. Celý systém bol pripravovaný v prostrediach deionizovanej vody a fyziologického roztoku. Pomocou metódy UV-VIS spektrofotometrie bolo študované postupné uvoľňovanie farbiva do prostredia deionizovanej vody a fyziologického roztoku po dobu 22 dní. Bolo zistené, že po 14 dňoch došlo ku klesaniu koncentrácií uvoľňujúceho sa farbiva do prostredia deionizovanej vody. Príčinou je, že po 14 a 22 dňoch dochádzalo k miernej degradácií gélov, čo bolo zistené pomocou metódy reológie. Pomocou metódy reológie bolo tiež zistené, že Septonex nemá vplyv na proces tvorby gélu.
Fluorescenční spektroskopie ve výzkumu aminojílů
Procházková, Anna ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Aminojíl spadá do velké skupiny organicky modifikovaných jílových materiálů, které mohou v praxi najít řadu uplatnění, zejm. v podobě matrice, která má schopnost organizace a stabilizace inkorporovaných látek. Velmi nadějné je využití aminojílu v medicínských aplikacích, kde je však zapotřebí mít možnost vizualizace daného systému a dějů. Předložená práce se zabývá problematikou vizualizace aminojílu využitím technik fluorescenční spektroskopie. Bylo zjištěno, že aminojíl vykazuje autofluorescenci, která je charakterizována pomocí fluorescenční spektroskopie. Autofluorescence aminojílu však v praxi není využitelná kvůli její slabé intenzitě. Z tohoto důvodu byly zkoumány možnosti modifikace vnitřní struktury implementací europitých iontů, které jsou ve vhodně chelatované podobě schopny fluorescence. A modifikace vnější struktury pomocí elektrostatických interakcí s fluorescenčními sondami. Připravené komplexy byly spektrálně charakterizovány pomocí spektrofluorimetrie a fluorescenční mikroskopie za účelem zhodnocení využitelnosti v praxi.
Bioprodukce, charakterizace a aplikace vybraných biopolymerů
Benešová, Pavla ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Čertík, Milan (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na mikrobiální produkci biopolymerů s využitím obnovitelných zdrojů, jako zdroje uhlíku a dusíku. Mikrobiálně byly produkovány polysacharidy a polyestery. S využitím především odpadních substrátů byl produkován pullulan a polymer kyseliny jablečné jako extracelulární metabolity polymorfního mikroorganismu Aureobasidium pullulans. Další část práce je věnována biotechnologické produkci bakteriálních plastů polyhydroxyakanoátů (PHA), které jsou bakteriemi produkovány ve formě intracelulárních granulí. Produkce biodegradabilních PHA je zaměřena jak na produkci poly(3-hydroxybutyrátu), tak také na biosyntézu technologicky významného kopolymeru poly(3-hydroxybutyrát-co-3-hydroxyvalerátu), s důrazem na možnost využití odpadních substrátů v rámci konceptu biorafinerie. Do konceptu biorafinerie zapadá zejména využití kávové sedliny pro produkci PHA. Hydrolyzát kávové sedliny byl využit jako substrát pro Burlkholderia cepacia, akumulován byl P(3HB-co-3HV) bez nutnosti přídavku prekurzoru. Další kávový odpad představoval olej extrahovaný z kávové sedliny, který byl taktéž využit pro produkci PHA bakterií Cupriavidus necator. Optimalizován byl proces hydrolýzy odpadních materiálů, které byly využity pro produkci biopolymerů, s důrazem na finální obsah sacharidů a polyfenolů. Odpadní materiály nebyly využity pouze jako zdroje uhlíku, ale také jako komplexní zdroj dusíku. Hydrolyzáty syrovátky a kuřecího peří byly použity, jako komplexní zdroj dusíku pro produkci PHA C. necator, pro kultivaci byl jako zdroj uhlíku využit odpadní fritovací olej. V rámci předložené dizertační práce byla snaha využít zejména PHA pro přípravu různých aplikačních forem. Připraveny byly lipozomy s přídavkem PHB a odpadním kávovým olejem, které vykazovaly antioxidační a antimikrobiální efekt. Nano(mikro)vlákenné materiály z PHB byly připraveny za účelem filtrace mikrobiálních suspenzí. Pro zlepšení filtračních schopností byly připraveny kompozitní PHB vlákenné materiály s přídavkem aktivního uhlí a oxidů kovů. Součástí této práce je také studium degradace polyhydroxyalkanoátů, kdy byla studována produkce PHA depolymeráz u vybraných mikroorganismů. Testována byla také biodegradabilita různých PHA forem standardním kompostovacím testem IS/ISO 20200. Tento test byl také použit pro studium mechanických vlastností polyuretanu s parciálním obsahem PHB v závislosti na délce působení kompostovacích podmínek.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 96 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
6 PEKAŘ, Martin
2 Pekar, Marek
6 Pekař, Martin
6 Pekár, Martin
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.