|
|
Genderová analýza vnímání prvotního hříchu, z pohledu vybraného vzorku věřících, české komunity z Rumunska
Pekárková Schneiderová, Eliška ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám biblickým "mýtem" o prvotním hříchu a jak se na tomto tématu dá demonstrovat vznik duality pohlaví ve smyslu nadřízenosti a podřízenosti pomocí autorek a autorů katolických a feministických teologií a následného sběru dat. Téma prvotního hříchu zde analyzuji z genderové perspektivy, nejprve v teoretické části věnované tématům, jež mi napomohly k následujícímu pokračování ve výzkumné části práce a to polostrukturovaným rozhovorům se skupinou osob patřící do komunity lidí narozených v českých vesnicích v Rumunsku a žijících dnes v České republice. Prvotní hřích a jeho "mýtus" je dnes stále představován v rovině mýtu, ale jeho následky zůstávají v pozadí pozornosti společnosti. Proto jsem se rozhodla tomuto tématu věnovat a spojit tak svůj zájem o danou problematiku se skupinou, kterou mohu zařadit do minoritní společnosti se speciálními znaky. Mým cílem je zde představit, že prvotní hřích má své následky v rovině teoretické a má své následky i v rovině výzkumné, čemuž chci přispět i já svými rozhovory. A zodpovědět tak na výzkumnou otázku týkající se ovlivňování minoritní společnosti většinou z hlediska víry.
|
|
|
Jewish Identity in the late Empire and in the Weimar Republic. Jacob Steinhardt and his Circle of Artists
Pekárková, Eliška ; Lorenz, Torsten Horst (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Jakob Steinhardt (1887-1968) se řadí mezi nejvýznamnější německo-židovské umělce 20. století. Proslavil se díky svým dřevorytům s židovskou tematikou jako např. Svou pesachovou Hagadou a byl významným představitelem tzv. židovské renesance. Cílem této práce je zasadit jeho osobnost do kontextu německo-židovských dějin v prvních třech dekádách 20. století. Práce se snaží o rekonstrukci jeho okruhu umělců analýzu židovských konstrukcí identity. Metodologicky práce vychází z konceptu kulturního transferu, opírá se rovněž o historickou analýzu sociálních vazeb a práce z oblasti tzv. Visual turn. Pramennou základnu tvoří výtvarná díla umělců, knihy hostů Jakoba Steinhardta, jeho deníky, vzpomínky Minni Steinhardt a dobový tisk. Klíčová slova: židovství, identita, sionismus, židovská renesance, expresionismus, Jakob Steinhardt
|
|
|
Genderová analýza vnímání prvotního hříchu, z pohledu vybraného vzorku věřících, české komunity z Rumunska
Pekárková Schneiderová, Eliška ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám biblickým "mýtem" o prvotním hříchu a jak se na tomto tématu dá demonstrovat vznik duality pohlaví ve smyslu nadřízenosti a podřízenosti pomocí autorek a autorů katolických a feministických teologií a následného sběru dat. Téma prvotního hříchu zde analyzuji z genderové perspektivy, nejprve v teoretické části věnované tématům, jež mi napomohly k následujícímu pokračování ve výzkumné části práce a to polostrukturovaným rozhovorům se skupinou osob patřící do komunity lidí narozených v českých vesnicích v Rumunsku a žijících dnes v České republice. Prvotní hřích a jeho "mýtus" je dnes stále představován v rovině mýtu, ale jeho následky zůstávají v pozadí pozornosti společnosti. Proto jsem se rozhodla tomuto tématu věnovat a spojit tak svůj zájem o danou problematiku se skupinou, kterou mohu zařadit do minoritní společnosti se speciálními znaky. Mým cílem je zde představit, že prvotní hřích má své následky v rovině teoretické a má své následky i v rovině výzkumné, čemuž chci přispět i já svými rozhovory. A zodpovědět tak na výzkumnou otázku týkající se ovlivňování minoritní společnosti většinou z hlediska víry.
|
|
|
Židovští umělci v období Výmarské republiky. Na příkladu malířů působících na berlínských uměleckých školách.
Pekárková, Eliška ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Čapková, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá formami židovské identity na příkladu šesti výtvarných umělců a umělkyň, kteří v období Výmarské republiky působili na dvou berlínských uměleckých školách. V úvodní kapitole je stručně charakterizován vývoj německých židovských dějin od poloviny 18. století po období Výmarské republiky. Následující dvě kapitoly jsou věnovány rodinnému zázemí umělců a postavení žen-umělkyň. Další kapitola pojednává o uměleckých školách, jejich vzniku, organizaci a vlivu, který na umělce mohly mít. Závěrečná část se zaměřuje na reflexi židovství v tvorbě umělců, analyzuje jednotlivá díla, srovnává je a klade si za cíl postihnout, jakým způsobem se umělci stavěli ke svému židovství, a to v širším společenském kontextu. Pramennou základnu tvoří samotná obrazová tvorba umělců, v některých případech jejich literární tvorba, memoárová literatura a korespondence. Klíčová slova: Židé, židovství,Výmarská republika, umění, umělecké školy
|
host ::
RSS.