Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The study of mitochondrial energy-metabolism maturation
Křížová, Jana ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Pecina, Petr (oponent) ; Rauchová, Hana (oponent)
Během nitroděložního vývoje savců se plod nachází hypoxickém prostředí. Pro umožnění správné postnatální adaptace na vnější podmínky je v tkáních plodu po narození nezbytný rychlý přechod z glykolytického na oxidativní metabolismus zajišťovaný mitochondriemi. Mitochondriální maturace je složitý proces, který je přesně regulován, mimo jiné i na transkripční úrovni. Pomocí technik jako je analýza mikročipů, kvantitativní PCR, měření enzymových aktivit nebo hladiny koenzymu Q jsme v jaterní tkáni a kosterním svalu potkanů popsali akceleraci mitochondriálního metabolismu v perinatálním období a výsledky korelovali s analýzou u člověka. Ze 1546 testovaných mitochondriálních genů jsme u potkana zjistili statisticky významné rozdíly v expresi u 1119 z nich v játrech a u 827 ve svalech. K nejvýznamnější změně v expresi genů došlo v játrech mezi 20. a 22. dnem březosti, což naznačuje, že plod potkana je připraven na přechod do vnějších podmínek nejméně 2 dny před narozením. Změny hladiny koenzymu Q u potkana i člověka ukazují, že množství koenzymu Q je v prenatálním období nízké, po narození se zvyšuje v obou tkáních. Atypickou kinázu Coq8ap jsme popsali jako enzym, jehož exprese se po narození významně zvyšuje. Byla již dříve predikována jako regulátor biogeneze koenzymu Q, ale substráty i mechanismus...
Study of etiopathology of mitochondrial disorders
Rákosníková, Tereza ; Tesařová, Markéta (vedoucí práce) ; Pecina, Petr (oponent) ; Kalous, Martin (oponent)
Mitochondriální onemocnění představují klinicky, biochemicky i geneticky heterogenní skupinu dědičných onemocnění, jež prevalence je přibližně 1:5 000 živě narozených dětí. Společným znakem těchto onemocnění je narušení mitochondriálního energetického metabolismu. V současné době je známo více než 400 genů asociovaných s mitochondriálním onemocněním, avšak 45 % pacientů s podezřením na mitochondriální onemocnění je stále bez potvrzené genetické příčiny. Pomocí sekvenování nové generace nacházíme nové kandidátní geny anebo varianty, které by mohly stát za příčinou onemocnění. Abychom mohli potvrdit kauzalitu těchto nově nalezených genů a variant, je třeba charakterizovat deficit pomocí řady biochemických metod. Cílem této práce bylo studovat funkci proteinu ACBD3 na úrovni mitochondriálního energetického metabolismu v ne-steroidních buňkách HEK293 a HeLa a potvrdit tak kauzalitu genu ACBD3 u pacientky s kombinovaným deficitem systému oxidativní fosforylace (OXPHOS). Druhým cílem bylo potvrdit kauzalitu dvou nových variant v genech MT-ND1 a MT-ND5, kódujících strukturní podjednotky komplexu I (KI) dýchacího řetězce. Třetím cílem práce bylo studovat tvorbu superkomplexů u pacientů se vzácnými dědičnými metabolickými poruchami. V předkládané dizertační práci se podařilo pomocí funkční studie proteinu...
Úloha proteinu c14orf2 ve struktuře a funkci savčí mitochondriální ATP syntázy
Ho, Dieu Hien ; Pecina, Petr (vedoucí práce) ; Panicucci Zíková, Alena (oponent)
F1Fo-ATP syntáza (EC 3.6.3.14) je klíčovým enzymem v systému mitochondriální oxidativní fosforylace (OXPHOS) - využívá protonový gradient vybudovaný respiračním řetězcem k syntéze přibližně 90 % buněčného ATP. Uspořádání podjednotek membránové domény Fo tohoto enzymu ale ještě není stále detailně popsáno. Výzkum ATP syntázy je v současnosti zaměřen především na odhalení struktury protonového kanálu a, aby bylo možno přesně definovat molekulární mechanismus generování rotace ATP syntázy. Další nevyřešenou otázkou představuje úloha tzv. nadpočetných podjednotek Fo domény. Tyto proteiny specifické pro eukaryotní ATP syntázy nejsou esenciální pro syntázovou aktivitu a předpokládá se, že se mohou podílet na sestavování a stabilizaci enzymového komplexu. Jednou z těchto podjednotek je jaderně kódovaný protein MLQ (nebo také 6,8 kDa proteolipid či MP68), který je konzervován pouze u obratlovců. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jakou úlohu má tato podjednotka ve struktuře, asemblaci a funkci F1Fo-ATP syntázy. Pro tyto účely byl v rámci diplomové práce vytvořen buněčný model z linie HEK293 s deficiencí proteinu MLQ metodou CRISPR/Cas9 s párovanými nikázami (tzv. knock-out MLQ, MLQ KO). Tři vybrané MLQ KO linie byly podrobeny elektroforetickým analýzám struktury enzymu (SDS-PAGE, BN-PAGE a CN-PAGE) i...
The role of nuclear-encoded subunits of cytochrome c oxidase in mitochondrial metabolism
Čunátová, Kristýna ; Pecina, Petr (vedoucí práce) ; Gahura, Ondřej (oponent) ; Ugalde, Cristina (oponent)
V mitochondriích, takzvaných 'buněčných elektrárnách', probíhá integrální metabolická dráha oxidační fosforylace, jež v buňkách zajišťuje produkci většiny energie. Savčí cytochrom c oxidáza, neboli cIV, je nezbytnou terminální oxidázou pro funkci systému oxidační fosforylace, ale také pro regulaci celého procesu k zajištění energie za daných podmínek. cIV je proteinový komplex sestavený z podjednotek kódovaných jaderným i mitochondriálním genomem, proto jeho biogeneze představuje komplikovaný proces vyžadující koordinaci mnoha dějů nezbytných k sestavení plně funkčního enzymu. Mimo to, sestavení cIV z jednotlivých isoforem jaderně- kódovaných podjednotek umožňuje funkční nastavení enzymu v závislosti na daných podmínkách. Navzdory dokladům o důležitosti správného sestavení cIV za fyziologických i patologických podmínek, úloha jaderně-kódovaných podjednotek není stále zcela objasněna. V této práci byly nejprve studovány isoformy podjednotky COX4, které vykazují expresi závislou na tkáni a koncentraci kyslíku. Pro tento účel byly využity HEK293 buněčné modely s výhradní expresí samotných isoforem COX4I1 nebo COX4I2. Zajímavým výsledkem bylo zjištění, že COX4I2 isozym vykazoval nižší afinitu ke kyslíku, což může hrát významnou roli v regulaci aktivity cIV za hypoxie a v mechanismu detekce koncentrace...
Vztah n-3 polynenasycených mastných kyselin a buněčných senzorů energetického stavu AMPK a SIRT1
Zouhar, Petr ; Flachs, Pavel (vedoucí práce) ; Pecina, Petr (oponent)
Při regulaci metabolických procesů hrají významnou roli regulační proteiny schopné zpětnovazebně reagovat na energetický stav buňky. Velká pozornost je věnována AMP aktivované kináze (AMPK) a NAD+ aktivované deacetyláze SIRT1. Tyto enzymy spolu vzájemně interagují a jejich stimulace zvyšuje mitochondriální biogenezi a oxidaci mastných kyselin. Díky tomu působí příznivě proti rozvoji obezity, inzulínové rezistence a stárnutí. Hladovění, fyzická námaha i některé antidiabetogenní léky působí prostřednictvím těchto regulátorů. Polynenasycené mastné kyseliny řady n-3 (n-3 PUFA) jsou rovněž známy svými účinky na mitochondriální biogenezi a -oxidaci. Z předchozích výsledků naší laboratoře vyplývá, že příjem vysoké dávky n-3 PUFA v potravě vede ke zvýšení aktivity AMPK v bílé tukové tkáni. Současná data, prezentovaná v této diplomové práci, navíc dokládající že SIRT1 je nezbytný pro zvýšení exprese stimulátorů -oxidace (PPAR a další) v reakci na n-3 PUFA. n-3 PUFA dále synergisticky s kalorickou restrikcí zlepšují metabolický profil, pravděpodobně skrze SIRT1.
The role of tissue specific isoforms of subunit 4 in assembly and function of cytochrome c oxidase
Čunátová, Kristýna ; Pecina, Petr (vedoucí práce) ; Stibůrek, Lukáš (oponent)
Systém oxidační fosforylace (OXPHOS) je zodpovědný za produkci naprosté většiny ATP v savčích organismech. Tento proces, lokalizovaný ve vnitřní mitochondriální membráně, je mimo jiné regulován jaderně kódovanými podjednotkami cytochrom c oxidázy (COX), která je terminálním enzymem elektron transportního řetězce. Podjednotka Cox4 se účastní regulace OXPHOS systému a spolu s podjednotkou Cox1 utváří první intermediát v sestavování COX. Není-li tento intermediát správně sestaven, nedojde následně ke vložení Cox2 katalytické podjednotky a tím k maturaci katalyticky funkčního COX enzymu. Mimo to je Cox4 podjednotka přítomna ve dvou izoformách (Cox4i1, Cox4i2), které hypoteticky slouží k optimalizaci funkce respiračního řetězce během změn v zásobování tkání kyslíkem. Funkční dopad výměny izoforem nebyl nicméně doposud v savčích tkáních a buňkách podrobně prozkoumán. V rámci této práce byly pomocí CRISPR CAS9-10A párující nikázy připraveny jedinečné modely HEK293 buněk s úplnou absencí (knock-out, KO) podjednotky Cox4, a byly dále charakterizovány. Vyřazení funkce obou izoforem Cox4i1 a Cox4i2 (COX4i1/4i2 KO klony) vedlo ke generalizovanému snížení COX podjednotek spojenému s úplnou absencí sestavené COX. Množství detekovaných podjednotek komplexu I, stejně jako obsah sestaveného komplexu I, byly sníženy...
Role lidské mitochondriální proteázy YME1L v biogenezi systému oxidační fosforylace
Tesařová, Jana ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Pecina, Petr (oponent)
Mitochondrie jsou součástí většiny eukaryotických buněk, kde mezi jejich hlavní funkce patří produkce ATP pomocí systému OxPhos. Systém OxPhos se skládá z jaderně a mitochondriálně kódovaných proteinových podjednotek. Kvalita těchto podjednotek (proteinů) musí být neustále kontrolována, protože u nich může docházet k defektním změnám. Za rozpoznání a odstranění poškozených mitochondriálních proteinů jsou zodpovědné specifické mitochondriální ATP-dependentní proteázy. Doposud byly identifikovány 4 takovéto komplexy aktivní v různých mitochondriálních subkompartmentech. Proteázy i-AAA a m-AAA se vyskytují ve vnitřní mitochondriální membráně. Zatímco proteáza i-AAA je aktivní v mezimembránovém prostoru, tak m-AAA proteáza funguje na straně mitochondriálního matrix. Cílem této práce bylo pomocí RNA interference a expresních studií charakterizovat buněčnou funkci lidské proteázy YME1L, která je orthologem kvasinkové i-AAA proteázy YME1, v buněčné linii HEK293. Z našich výsledků vyplývá, že YME1L je integrální membránový protein s molekulovou hmotností mezi 600-1100 kDa, jehož karboxylový konec vyčnívá do mezimembránového prostoru. Buněčná linie se stabilně "utišenou" expresí YME1L pomocí RNA interference vykazovala akumulaci podjednotek Ndufb6 a ND1 částečně složeného komplexu I a zvýšenou stabilitu...
Nové komponenty a funkce mitochondriálni ATP syntázy.
Ho, Dieu Hien ; Pecina, Petr (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Systém oxidativní fosforylace neboli dýchací řetězec v mitochondrii dodává eukaryotické buňce naprostou většinu energie, kterou buňka využívá, ve formě ATP. Enzym F1Fo-ATPáza, poháněn proton-motivní silou, je za syntézu ATP přímo zodpovědný. Nemoci spojené s ATP syntázou mohou proto mít až letální následky. O potřebě mít detailně zmapovanou strukturu tohoto enzymu tudíž není pochyb. Zbývá ještě odhalit strukturu transmembránových proteinů Fo domény, které se sice nepodílejí na samotné syntéze, mohou ale mít např. stabilizační úlohu či funkci asemblačního faktoru. Mimo syntázovou aktivitu se dimery F1Fo-ATPázy patrně podílí na formování krist vnitřní membrány mitochondrie. V poslední době je také zvažována role enzymu při tvorbě mitochondriálního póru přechodné permeability.
The role of adipose tissue in the whole-body energy metabolism in mice with different genetic background
Funda, Jiří ; Janovská, Petra (vedoucí práce) ; Pecina, Petr (oponent) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
(in Czech) Tuková tkáň značně přispívá k udržování celotělové energetické homeostázy. Bílá tuková tkáň je nejdůležitějším úložištěm metabolické energie, zatímco hnědá tuková tkáň přeměňuje metabolickou energii na teplo a tím umožňuje organizmu přežít v chladném prostředí. Bílý i hnědý tuk zastávají zásadní úlohu v kontrole celotělových hladin mastných kyselin, což je nezbytné pro udržování energetické homeostázy a pro ochranu ostatních tkání před lipotoxickým poškozením. Nadbytečné ukládání lipidů může vést k rozvoji obezity, což je často spojeno s poškozením metabolických funkcí tukové tkáně a s metabolickými poruchami, jako je diabetes 2. typu. Zdravá tuková tkáň chrání před rozvojem metabolických poruch spojených s obezitou tím, že ukládá nadbytečné živiny a reguluje jejich hladiny. Klíčovými procesy pro účinnou regulaci hladin mastných kyselin jsou prázdné metabolické cyklování mezi triacylglyceroly a mastnými kyselinami (TAG/MK cyklování) a oxidace mastných kyselin. Tyto procesy probíhají v bílém i ve hnědém tuku a jejich obrat je z velké části ovlivněn transkripčními regulátory, zejména jadernými receptory PPAR a jejich koaktivátory. Bioaktivní molekuly jako jsou hormony, polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) nebo léčiva, například thiazolidinediony (TZD) mohou ovlivňovat aktivitu...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 Pecina, Pavel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.