|
|
Biochemické aspekty materiálového průzkumu přírodních pojiv a laků v barevné vrstvě starých výtvarných děl
Pecháčková, Soňa ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Obsahem této práce jsou vybrané bioanalytické metody, které se používají při identifikaci organických pojiv a laků přítomných v barevné vrstvě starých výtvarných děl. Jako pojiva a laky se v historii využívaly přírodní rostlinné a živočišné látky. Mezi tyto materiály patří proteiny, oleje, polysacharidové gumy a pryskyřice. Úspěšná analýza v historii využívaných pojiv a laků vyžaduje dobrou znalost jejich chemických vlastností a reaktivity v průběhu stárnutí. V současnosti mají hlavní přednost metody nedestruktivní vůči vzorku a techniky neinvazivní vůči celému dílu. Imunofluorescenční techniky se v nedávné době začaly uplatňovat jako alternativní metody klasických a jednodušších mikrochemických testů. Spektrální metody nacházejí v materiálovém průzkumu starých výtvarných děl široké uplatnění. Hlavní postavení má infračervená spektrometrie (FTIR)a Ramanova spektroskopie. Metody nukleární magnetické rezonance mají význam především při studování změn pojivového a izolačního materiálu (laků) během stárnutí. Dobré využití má technika hmotnostní spektrometrie (MALDI-TOF) při identifikaci zejména proteinových pojiv. Papírová a tenkovrstvá chromatografie byly s vývojem techniky nahrazeny účinnějšími a složitějšími metodami jako je vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC), plynová chromatografie (GC) a...
|
|
|
Potenciální využití WIP1 fosfatasy v terapii nádorového onemocnění prsu
Pecháčková, Soňa ; Macůrek, Libor (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Krejčí, Lumír (oponent)
(Czech) Buňky našeho těla reagují na genotoxický stres aktivací signální dráhy, která se nazývá buněčná odpověď na poškození DNA (DNA damage response; DDR). V závislosti na typu poškození DNA, DDR dráha vede k dočasnému zastavení buněčného cyklu v kontrolních bodech (tzv. checkpointech), trvalému zastavení růstu (senescence) nebo k programované buněčné smrti (apoptóza). Aktivace kontrolních bodů buněčného cyklu brání progresi buněk a usnadňuje opravu poškozené DNA. DDR představuje bariéru před nárůstem genomové nestability a chrání buňky před vznikem rakoviny. WIP1 (kódovaná genem PPM1D) fosfatasa je hlavním negativním regulátorem DDR dráhy a je nezbytná pro ukončení kontrolních bodů buněčného cyklu. Tato práce přispěla k pochopení molekulárních mechanismů funkce WIP1 fosfatasy a popisuje, jak může být WIP1 fosfatasa zapojena při vzniku nádorů. Nejprve jsme popsali, že hladina WIP1 klesá během mitózy pomocí APC-Cdc20 komplexu, který způsobuje proteasomální degradaci proteinu. WIP1 je v průběhu mitózy fosforylovaná na několika aminokyselinách, což vede k inhibici její enzymatické aktivity. Navrhujeme, že inhibice WIP1 v mitóze umožňuje reagovat na nízkou hladinu DNA poškození, ke které dochází v průběhu nenarušené mitózy. Dále jsme identifikovali nové aktivační (gain-of-function) mutace genu PPM1D,...
|
|
| |
|
|
Potenciální využití WIP1 fosfatasy v terapii nádorového onemocnění prsu
Pecháčková, Soňa ; Macůrek, Libor (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Krejčí, Lumír (oponent)
(Czech) Buňky našeho těla reagují na genotoxický stres aktivací signální dráhy, která se nazývá buněčná odpověď na poškození DNA (DNA damage response; DDR). V závislosti na typu poškození DNA, DDR dráha vede k dočasnému zastavení buněčného cyklu v kontrolních bodech (tzv. checkpointech), trvalému zastavení růstu (senescence) nebo k programované buněčné smrti (apoptóza). Aktivace kontrolních bodů buněčného cyklu brání progresi buněk a usnadňuje opravu poškozené DNA. DDR představuje bariéru před nárůstem genomové nestability a chrání buňky před vznikem rakoviny. WIP1 (kódovaná genem PPM1D) fosfatasa je hlavním negativním regulátorem DDR dráhy a je nezbytná pro ukončení kontrolních bodů buněčného cyklu. Tato práce přispěla k pochopení molekulárních mechanismů funkce WIP1 fosfatasy a popisuje, jak může být WIP1 fosfatasa zapojena při vzniku nádorů. Nejprve jsme popsali, že hladina WIP1 klesá během mitózy pomocí APC-Cdc20 komplexu, který způsobuje proteasomální degradaci proteinu. WIP1 je v průběhu mitózy fosforylovaná na několika aminokyselinách, což vede k inhibici její enzymatické aktivity. Navrhujeme, že inhibice WIP1 v mitóze umožňuje reagovat na nízkou hladinu DNA poškození, ke které dochází v průběhu nenarušené mitózy. Dále jsme identifikovali nové aktivační (gain-of-function) mutace genu PPM1D,...
|
|
|
Lipidová pojiva v malířských dílech: možnosti identifikace vysychavých olejů pomocí kapalinové chromatografie
Pecháčková, Soňa ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá lipidovými látkami, zejména oleji rostlinného původu, které se používají jako pojiva pigmentů nebo jako ochranné laky při konečné úpravě výtvarných děl. Úvodní část shrnuje literární údaje o těchto látkách, především s ohledem na možnosti a metody jejich identifikace a sledování jejich změn v průběhu stárnutí výtvarného díla. Identifikace vysychavých olejů je založena na stanovení relativního zastoupení charakteristických mastných kyselin; tento parametr se v průběhu času mění. Pro identifikaci jsou nejužitečnější hodnoty poměrného zastoupení kyselin stearové, palmitové a olejové. V experimentální části práce byly ověřovány v literatuře popsané metody pro stano- vení tohoto poměru, s ohledem na přístrojové vybavení dostupné na katedře biochemie byly vybrány postupy založené na vysokoúčinné kapalinové chromatografii (HPLC). Nejprve bylo testováno činidlo 2,4-dinitrofenylhydrazin, které podle literatury (Bravo, B. et al., Talanta 64, 1329-1334, 2004) umožňuje přímou derivatizaci mastných kyselin s dělením vzniklých derivátů na koloně s reverzní fází a fotometrickou detekcí při 310 nm. Přes opakované pokusy (včetně pokusů o modifikaci podmínek derivatizace) se nepodařilo popsanou metodu reprodukovat (nedocházelo podle všeho vůbec ke vzniku derivátů). Proto byla v další...
|
|
|
Biochemické aspekty materiálového průzkumu přírodních pojiv a laků v barevné vrstvě starých výtvarných děl
Pecháčková, Soňa ; Kubíčková, Božena (oponent) ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce)
Obsahem této práce jsou vybrané bioanalytické metody, které se používají při identifikaci organických pojiv a laků přítomných v barevné vrstvě starých výtvarných děl. Jako pojiva a laky se v historii využívaly přírodní rostlinné a živočišné látky. Mezi tyto materiály patří proteiny, oleje, polysacharidové gumy a pryskyřice. Úspěšná analýza v historii využívaných pojiv a laků vyžaduje dobrou znalost jejich chemických vlastností a reaktivity v průběhu stárnutí. V současnosti mají hlavní přednost metody nedestruktivní vůči vzorku a techniky neinvazivní vůči celému dílu. Imunofluorescenční techniky se v nedávné době začaly uplatňovat jako alternativní metody klasických a jednodušších mikrochemických testů. Spektrální metody nacházejí v materiálovém průzkumu starých výtvarných děl široké uplatnění. Hlavní postavení má infračervená spektrometrie (FTIR)a Ramanova spektroskopie. Metody nukleární magnetické rezonance mají význam především při studování změn pojivového a izolačního materiálu (laků) během stárnutí. Dobré využití má technika hmotnostní spektrometrie (MALDI-TOF) při identifikaci zejména proteinových pojiv. Papírová a tenkovrstvá chromatografie byly s vývojem techniky nahrazeny účinnějšími a složitějšími metodami jako je vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC), plynová chromatografie (GC) a...
|
host ::
RSS.