|
|
Otázka účasti Velké Británie na letních olympijských hrách v Moskvě roku 1980 v kontextu sovětské války v Afghánistánu
Křížová, Markéta ; Pešta, Mikuláš (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Předmětem výzkumu této bakalářské práce je otázka účasti Velké Británie na letních olympijských hrách v Moskvě konaných roku 1980, a s tím spojeného projednávání možnosti jejich bojkotu, jakožto odpovědi na sovětskou invazi do Afghánistánu. Tato práce se především soustřeďuje na různorodost názorů britské strany, které k této otázce panovaly. Zmíněny jsou nejen názory britské politické reprezentace, ale také sportovní komunity zahrnující její orgány v čele s Britským olympijským výborem, sportovci, a v neposlední řadě i médii. Tento obraz tehdy probíhající diskuze poté dokreslují průzkumy veřejného mínění. Sledovány jsou především vývoje diskuzí, jež se měnily v závislosti na aktuální mezinárodní situaci. Okrajově jsou zmíněny i další britské reakce na tuto invazi v kontextu koordinace se spojenci. Uvedeny jsou i reakce nejbližších spojenců, které pomáhají dotvořit celkový obraz situace. Nedílnou součástí této práce je i analýza role olympijských her a sportu obecně během 20. století, a analýza samotné invaze.
|
|
|
Komparativní analýza nacionalistického terorismu na případu IRA a italského fašistického hnutí v letech 1919-1922
Šimák, Vojtěch ; Pešta, Mikuláš (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Práce zkoumá násilné kampaně Irské republikánské armády a fašistického hnutí v Itálii mezi roky 1919-1922 s cílem prokázat využití teroristických metod v případě fašistů. Následně oba příklady podrobuje komparativní analýze, kde IRA slouží jako kontrolní vzorek, za cílem konfrontovat je s generační teorií vln mezinárodního terorismu Davida C. Rapoporta a zařadit je do konkrétní vlny nebo nabídnout pro fašistické násilí alternativní teoretický rámec. K výzkumu posloužila především bohatá sekundární literatura doplněná o primární zdroje archivního, novinového a propagačního charakteru. Ambicí celé práce je přispět nejen ke studiu fašismu, ale především terrorist studies a chápání role politického násilí v meziválečném období.
|
|
|
Vztahy Československa a Iráku v letech 1980-1989 v kontextu studené války a irácko-íránské války
Dvořák, Jan ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Pešta, Mikuláš (oponent)
Práce se bude zabývat politickou, hospodářskou a vojenskou spoluprací obou zemí v daném časovém období, s přihlédnutím ke kontextu irácko-íránské války a politiky Východního bloku na Blízkém východě v době studené války. Jedním z hlavních cílů bude výzkum proměny vzájemných diplomatických styků, dodávek československého "speciálního materiálu" do Iráku a jeho význam ve stycích mezi ČSSR a Irákem. Nedílnou součástí práce bude i analýza vztahu mezi iráckou vládnoucí stranou Baas a Komunistickou stranou Československa, kde budu demonstrovat, do jaké míry byla politika ČSSR vůči Iráku ovlivněna ideologickými premisami nebo pragmatismem. Ve své práci se budu opírat o širokou základnu nevydaných pramenů a sekundární literatury. Kromě materiálů z Archivu Ministerstva zahraničních věcí (zejména fondy TO-T), budu pracovat také s materiály z Národního archivu ČR (fondy ÚV KSČ, Gustáv Husák). K informacím o aktivitách československé rozvědky hodlám využít fondy Archivu bezpečnostních složek (ABS) a k dodávkám "speciálního materiálu" fondy Vojenského historického archivu (VHA). Klíčová slova: Československo, ČSSR, Irácko-íránská válka, speciální materiál, zahraniční politika, studená válka, zahraniční styky, obchod
|
|
|
Mezi globálními ambicemi a ekonomickým pragmatismem: Českoslovenští experti v Angole a Mosambiku za studené války
Menclová, Barbora ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent) ; Pešta, Mikuláš (oponent)
V polovině 70. let 20. století zahájil Sovětský svaz a jeho spojenci, posíleni úspěchem Helsinské konference i mezinárodním oslabením Spojených států po porážce ve Vietnamu, novou globální ofenzivu. Jednou z jejich priorit se stala spolupráce s nově vzniklými státy v subsaharské Africe - Angolou a Mosambikem. Kromě pokračující vojenské podpory státy východního bloku investovaly i do jejich industrializace, zemědělství a klíčové infrastruktury, což mělo přispět k rozvoji obou států. V případě Československa se podobně jako u dalších evropských socialistických zemí stalo součástí jeho zahraniční politiky i vysílání expertů do angolských a mosambických továren a dalších institucí. Do konce studené války získalo pracovní zkušenost z Angoly, a o něco později i z Mosambiku několik stovek československých občanů. Cílem disertační práce analyzující tuto klíčovou československou zahraničněpolitickou strategii v širším studenoválečném kontextu je přispět k současné akademické diskusi o podobách socialistické globalizace a přístupu Východu ke globálnímu Jihu v pozdní fázi studené války. Na základě archivních dokumentů a rozhovorů s pamětníky je zjišťováno, jaké záměry ČSSR sledovala touto strategií a zda byla v obou případech srovnatelná. V neposlední řadě také přibližuje pohled dosud opomíjených aktérů...
|
|
|
Československo-libyjská spolupráce ve zdravotnictví
Fischer, Philipp-Jakob ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Pešta, Mikuláš (oponent)
Práce je zaměřena na československo-libyjské kontakty ve zdravotnictví přibližně od sedmdesátých let do roku 1989. Stěžejním obdobím byla zdravotnická spolupráce probíhající v osmdesátých letech. Těžištěm této spolupráce byli především českoslovenští experti- zdravotníci, kteří působili v libyjských zdravotnických institucích. Smyslem práce je poodhalit politické a historické pozadí kooperace. Zjistit, proč k ní došlo, jak probíhala a co bylo jejím obsahem. Dále se text zabývá významem spolupráce pro Československo a pro Libyi. V neposlední řadě se autor pokouší odkrýt pozapomenuté životní příběhy československých zdravotníků. Věnuje pozornost jejich roli v kooperaci, jejich motivaci k cestě do Libye a rekonstruuje proces přípravy, vyslání a života v Libyi. Sleduje také chronologický vývoj počtu československých zdravotníků v Libyi. Práce vyzdvihuje úsilí těchto expertů, kteří skutečně pomohli tisícům Libyjců a přispěli k rozvoji libyjského zdravotnictví. Text je výsledkem analýzy rozsáhlého korpusu archivních pramenů.
|
|
|
"Z levicového intelektuála proamerickým liberálem?" Vývoj myšlení prezidenta Václava Havla ve vztahu k USA a NATO
Libnar, Vojtěch ; Pešta, Mikuláš (vedoucí práce) ; Johnston, Rosamund (oponent)
Diplomová práce se zabývá vybranými názory Václava Havla po roce 1989 s přihlédnutím k jeho předchozím myšlenkovým východiskům. Sleduje vývoj postojů Václava Havla k Severoatlantické alianci, uvažovanému, připravovanému a nakonec uskutečněnému členství České republiky v této organizaci. Dále práce zkoumá Havlovy osobní vazby na vybrané americké představitele a reflektuje také jejich pohled na Václava Havla. Jde o prezidenty George H. W. Bushe, Billa Clintona, George W. Bushe a ministryni zahraničí Madeleine Albrightovou. Práce se poté v závěrečné části věnuje Havlovým názorům na vybrané vojenské intervence, které přímo vedly nebo v nichž byly hlavní silou Spojené státy americké - válce v Perském zálivu, bombardování Jugoslávie a invazi do Iráku. Skrze tyto perspektivy se snaží odpovědět na otázku, zda se Havlův světonázor v průběhu jeho prezidentského působení zásadně změnil, a zda se Havel nekriticky přiklonil k podpoře americké zahraniční politiky. Zda se z původně spíše levicově orientovaného intelektuála z disidentských kruhů stal středoevropský postkomunistický státník, jehož pohltila triumfalistická atmosféra devadesátých let a obdiv ke Spojeným státům. Anebo jestli si Havel částečně zachoval kritický odstup a dostál svému přesvědčení o mravní politice svědomí.
|
|
|
První desetiletí existence Spolkové republiky Německo pohledem Československé vojenské mise u Spojenecké kontrolní rady v Německu - vývoj problému od doby druhé světové války do roku 1958
Fousek, Pavel ; Pešta, Mikuláš (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Období více než deseti let po skončení druhé světové války je charakterizováno převratnými změnami, které vedly ke vzniku nových mocenských formací. Studená válka rozdělila po druhé světové válce Evropu a svět na dva antagonistické tábory - Západ reprezentovaný Spojenými státy americkými a Východ vedený Sovětským svazem. Nové silové rozvrstvení mělo zásadní vliv i na československo-západoněmecké vztahy. Složitost této relace byla dána nejen samotným historickým kontextem s bolestnými válečnými zkušenostmi, ale i faktem, že Spolková republika Německo od počátku usilovala o integraci do západních struktur, zatímco Československá republika byla po únoru 1948 proměněna v součást tzv. východního bloku. Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na to, jakým způsobem reflektovala Československá vojenská mise, která působila v Západním Berlíně od druhé poloviny čtyřicátých let v roli československého diplomatického a konzulárního zastoupení, československo-západoněmecké vztahy. Cílem této práce bylo zjistit, jak tato vojenská mise interpretovala dění ve Spolkové republice Německo v období let 1949 až 1958 z hlediska tří stěžejních bodů - problematiky nuceně přesídlených, zejména tzv. sudetských Němců, začleňování SRN do západních struktur včetně řešení sárské otázky a remilitarizace Spolkové republiky....
|
|
|
Československá rozvojová pomoc Alžírské demokratické a lidové republice v letech 1962-1965
Kopenec, Karel ; Pešta, Mikuláš (vedoucí práce) ; Mazanec, Jakub (oponent)
Alžírsko získalo svou nezávislost 19. března 1962, po podepsání Evianských dohod s Francií. Dohody ukončily osm let trvající válku za nezávislost Alžírska. Československo podporovalo alžírskou stranu již během války, a to především vývozem zbraní. Ze strany Československa se jednalo především o obchodní partnerství a podporu potencionálního spojence v době studené války. Komunistická strana Alžírska však z války vyšla jako poražený, její vliv na dění v novém státě byl mizivý. V Alžírsku se k moci dostala nacionalisticky laděná Fronta národního osvobození. Tato skutečnost přesto nezabránila komunistickému Československu v poskytování další podpory nově vzniklému státu. Zahraniční pomoc byla pro Alžírsko potřebná, válka zničila již existující infrastrukturu, a navíc byla pro hospodářství státu citelnou ranou absence francouzských expertů. Práce se zabývá mírou československé rozvojové pomoci Alžírsku v prvních letech jeho nezávislé existence a odpovídá na následující otázky. Za jakým účelem byla ze strany ČSSR poskytnuta pomoc nově vznikajícímu alžírskému státu? Bylo dosaženo těchto cílů, které si ČSSR při navázání nových vztahů s Alžírskem vytyčila? Do jakých oblastí československá pomoc primárně směřovala? Na začátku se práce věnuje situaci v Alžírsku po ukončení války a dosavadní mírou pomoci,...
|
|
|
Fenomén Závodu míru v kontextu doby
Procházková, Lucie ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Pešta, Mikuláš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá cyklistickým etapovým Závodem míru. Cílem je doložit propojení mezi politikou a sportem. Konkrétně zneužívání sportu k prosazování politických názorů. Proto budou analyzovány dobové materiály, jako jsou například dopisy diváků, články v novinách nebo zprávy mezi organizátory závodu, z nichž budou vyvozeny důsledky. Práce se zabývá konkrétními ročníky, které přímo ovlivnily průběh a organizaci Závodu míru. Hlavní důraz je kladen na první ročníky závodu a poté na 80. léta 20. století, kdy došlo k havárii v Černobylské jaderné elektrárně, což mělo na závod velký vliv. Klíčová slova: cyklistika, Československo, Závod míru
|
|
| |
host ::
RSS.