Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Studium interakce proteinů zapojených do exocytózy v obraně před patogenem
Ortmannová, Jitka ; Pečenková, Tamara (vedoucí práce) ; Burketová, Lenka (oponent)
Většina rostlinných buněk je nepohyblivých a proto je pro ně důležité umět přesně rozlišit, z kterého místa přichází signál do buňky a na druhou stranu musejí pečlivě určit místo, kam signál poslat. K této komunikaci využívají endomembránového systému a sekretorických váčků, které jsou cíleny do membránových domén. V boji s patogenními mikroorganismy tato schopnost rostlinám výrazně pomáhá a je přímo součástí jedné úrovně rostlinné imunity. Výsadní úlohu v mechanismu sekrece váčků a pravděpodobně i v určení sekrečních míst hrají dva proteinové komplexy: exocyst a SNARE. V této práci jsme se zabývali otázkou spolupráce obou komplexů zastoupených podjednotkami EXO70B2, jako části exocystu, a SYP121, jako části SNARE, v pre-invazivní obraně. Metodou reverzní genetiky byl získán dvojitý mutant exo70B2/syp121, který nevykazoval zjevný fenotyp. Po podrobení mutanta infekci ne-hostitelským patogenem Blumeria graminis f. sp. hordei byl pozorován defekt v sekretorické dráze pre-invazivní obrany. Pomocí histochemického barvení byla tato porucha identifikována, jako narušení schopnosti tvorby obranné papily a pouzdra sekretovaného kolem haustoria. Pomocí HPLC/MS analýzy a semikvantitativní RT-PCR bylo ověřeno, že tento defekt nesouvisí se změnami v hladině stresových hormonů. Metodou ko-imunoprecipitace byla...
Role komplexu exocyst v dynamice stomat
Drs, Matěj ; Pečenková, Tamara (vedoucí práce) ; Fendrych, Matyáš (oponent)
Výměna plynů mezi rostlinou a okolím je zprostředkována průduchovými buňkami, které změnou svého objemu regulují velikost průduchové štěrbiny, kde k této výměně dochází. Jedinečné vlastnosti stomat jsou dány specificky utvářenou buněčnou stěnou, která dovoluje asymetrické roztažení buňky. V průběhu otevírání stomat dochází k velkému nárůstu turgorového tlaku, doprovázeného příjmem značného množství vody. Z tohoto důvodu je nutné rychle měnit vnitřní povrch průduchové buňky. Tento proces je zajištěn dynamickým pohybem membrán uvnitř buňky. Během těchto procesů jsou z plasmatické membrány odštěpovány váčky, které jsou při zavírání stomat integrovány zpět. Jeden z nejdůležitějších regulátorů polarizovaného transportu váčků v buňce je multiproteinový komplex exocyst. Díky multiplikaci podjednotek exocystu je u rostlin funkce komplexu exocyst značně diverzifikována a účastní se mnoha buněčných procesů. V této práci je studován vliv mutací genech exo70B1, exo70B2 a jejich kombinace exo70B1/exo70B2 na dynamiku stomat. Obě tyto mutace mají vliv na otevírání průduchů během zvýšené intenzity osvětlení. Mutace exo70B1 je v tomto případě ovlivněna ve větší míře. Tyto defekty jsou však patně způsobeny jinými procesy, jelikož mutant exo70B2 vykazuje menší velikost celých stomat i apertury v otevřeném stavu, ale...
Studium interakce proteinů zapojených do exocytózy v obraně před patogenem
Ortmannová, Jitka ; Pečenková, Tamara (vedoucí práce) ; Burketová, Lenka (oponent)
Většina rostlinných buněk je nepohyblivých a proto je pro ně důležité umět přesně rozlišit, z kterého místa přichází signál do buňky a na druhou stranu musejí pečlivě určit místo, kam signál poslat. K této komunikaci využívají endomembránového systému a sekretorických váčků, které jsou cíleny do membránových domén. V boji s patogenními mikroorganismy tato schopnost rostlinám výrazně pomáhá a je přímo součástí jedné úrovně rostlinné imunity. Výsadní úlohu v mechanismu sekrece váčků a pravděpodobně i v určení sekrečních míst hrají dva proteinové komplexy: exocyst a SNARE. V této práci jsme se zabývali otázkou spolupráce obou komplexů zastoupených podjednotkami EXO70B2, jako části exocystu, a SYP121, jako části SNARE, v pre-invazivní obraně. Metodou reverzní genetiky byl získán dvojitý mutant exo70B2/syp121, který nevykazoval zjevný fenotyp. Po podrobení mutanta infekci ne-hostitelským patogenem Blumeria graminis f. sp. hordei byl pozorován defekt v sekretorické dráze pre-invazivní obrany. Pomocí histochemického barvení byla tato porucha identifikována, jako narušení schopnosti tvorby obranné papily a pouzdra sekretovaného kolem haustoria. Pomocí HPLC/MS analýzy a semikvantitativní RT-PCR bylo ověřeno, že tento defekt nesouvisí se změnami v hladině stresových hormonů. Metodou ko-imunoprecipitace byla...

Viz též: podobná jména autorů
1 Pečenková, Tereza
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.