|
|
Organizační kultura jako generátor tvorby hodnoty
Tadevosyanová, Luiza ; Neumaierová, Inka (vedoucí práce) ; Dvořáček, Jiří (oponent) ; Pavlica, Karel (oponent)
Disertační práce se zabývá analýzou vlivu organizační kultury na tvorbu hodnoty organizace. V rámci teoretické části byly zmapovány dosavadní poznatky o organizační kultuře a o jejím vlivu na výkonnost firem a byl rozšířen model organizační kultury E. Scheina o faktor zpoždění. Praktická část disertační práce se sestává z výzkumu provedeného na 59 společnostech působících v České republice v odvětví průmyslu, služeb a stavebnictví. Za tímto účelem byly použity následující dotazníky: profilový dotazník předpokladů efektivnosti DOCS, typologický dotazník pojetí úspěchu OCAI, typologický dotazník stavu organizační kultury (profilový dotazník orientace společnosti), dotazník charakteristik učící se organizace. Na základě provedených výzkumných šetření bylo zjištěno, že má-li firma silnou organizační kulturu, jejíž obsah je v souladu s obsahem organizační strategie, pak organizační kultura má na tvorbu hodnoty pozitivní vliv, a to zejména na rentabilitu vlastního kapitálu, u které byla s organizační kulturou zjištěna statisticky významná závislost. Základem prosperity každé organizace je přitom úzká vazba mezi strategií a výkonností organizace a proto lze konstatovat, že organizační kultura ovlivňuje tvorbu hodnoty skrze strategii společnosti.
|
|
|
Měření efektivity pracovních týmů
Kočí, Ondřej ; Pavlica, Karel (vedoucí práce) ; Rymeš, Milan (oponent) ; Bedrnová, Eva (oponent)
Práce pojednává o tématu, které by rádi manažeři společností jistě vyřešili. Hlavním tématem je měření efektivity a potenciálu výkonu u takových týmů, kde se nelze spolehnout na tvrdá data, určující výkon. Absence norem v zásadě přímo implikuje nedostatek objektivně hodnotících kriterií. Metodika, která je v práci použita, pracuje s měřením potenciálu výkonu na základě měkkých faktorů. Autor v práci nastiňuje, jak v jednotlivých fázích vývoje týmu měřit jeho výkonnost. Výzkum je postavený na základě principů sociální interakce a opírá se o empiricky získaná data z vlastního zkoumání. V závěru práce se autor zmiňuje o dalších možných výzkumech na poli efektivity pracovních týmů.
|
|
|
Spefika vedení a rozvoje projektovych týmů v IS/ICT
Hamza, Jan ; Pavlica, Karel (vedoucí práce) ; Bláha, Jiří (oponent) ; Pour, Jan (oponent)
Projektové řízení je v dnešní době základem činností většiny společností, ať již lokálních či nadnárodních korporací, bez ohledu na sektor, v kterém se pohybují. Za kolébku projektového řízení lze považovat stavebnictví díky nutnosti sledovat návaznost prací. S přijetím konceptu projektového řízení i do dalších sektorů -- zejména zabývajících se informačními systémy a telekomunikačními technologiemi -- dostalo projektové řízení nový směr. K zmíněnému vývoji přidejme trend orientace na rozvoj a péči o lidské zdroje -- zejména zdůraznění vlivu tzv. měkkých dovedností (soft skills) na manažerskou práci -- a dostaneme se k dvěma protichůdným tendencím. Na jedné straně je to značný rozvoj projektových metodik orientujících se především na administrativní podchycení celého procesu projektového řízení (plánování, řízení, vykazování, reporting). Na straně druhé jsou to tréninkové metody zabývající se rozvojem měkkých dovedností (ať jde o týmovou práci, rozvoj kreativity, komunikační dovednosti nebo dovednosti pro vedení lidí). Stranou však zůstává integrace obou přístupů. Hlavním cílem práce je určit, zda lze projektové týmy považovat za skutečné týmy, jak je definuje současná teorie, či zda jde o specifické pracovní skupiny. Dílčí cíle práce jsou: 1) zjistit, jaké klíčové dovednosti potřebují projektoví manažeři pro vedení týmů, 2) zjistit, jaké klíčové měkké dovednosti potřebují členové projektových týmů pro efektivní práci v týmu a 3) zjistit, jak pracují projektové týmy se znalostmi. Výzkum si kladl za cíl zmapovat pozici projektového manažera jako vedoucího projektového týmu s důrazem na problematiku tzv. měkkých dovedností (soft skills) v projektově řízené organizaci -- šlo tedy o mapující výzkumnou studii. Pro naplnění cíle práce bylo důležité rozlišit tři možné pohledy na zkoumanou problematiku, které umožnily zachytit situaci v několika stávajících projektových týmech z různých úhlů pohledu (projektový manažer, člen týmu, vedoucí projektové kanceláře), a to s akcentem na osobu projektového manažera -- vedoucího týmu. Výzkum byl realizován v telekomunikačních společnostech a jejich dodavatelských firmách. Celkem se ho účastnilo 224 respondentů. Takto získaná data bylo následně možno zobecnit a aplikovat na společnosti působící v IS/ICT v České republice. Závěr shrnuje přínosy práce pro rozvoj vědy (jak ve specifické oblasti projektového managementu, tak na obecné manažerské úrovni), přínosy pro praxi a dále přínosy pro pedagogiku.
|
host ::
RSS.