Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv kadmia na oxidační stres u rostlin
Zemanová, Veronika ; Pavlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Pro porovnání akumulace Cd a jeho tolerance byly studovány dva ekotypy Noccaea caerulescens pocházejících ze dvou různě kontaminovaných míst (Redlschlag, Rakousko; Ganges, Francie), N. praecox (Mežica, Slovinsko), Arabidopsis halleri a Spinacia oleracea. Po 30, 60, 90 a 120 dnech pěstování v Cd kontaminované půdě (30, 60 a 90 mg Cd/kg půdy) pro hyperakumulátory a 25, 40, 55 a 75 dnech pěstování v Cd kontaminované půdě (30, 60 a 90 mg Cd/kg půdy) pro špenát byly stanoveny parametry výměny plynů (čistá rychlost fotosyntézy, rychlost transpirace, vodivost průduchů, intercelulární koncentrace CO2), obsah mastných kyselin, obsah makro- a mikroelementů stejně jako N využití rostlinami. Noccaea druhy a A. halleri vykazovaly podobné změny ve výnosu biomasy, obsahu Cd a celkového obsahu aminokyselin. Rozdíly mezi těmito druhy se potvrdily v profilu a obsahu jednotlivých volných aminokyselin. Srovnání mezi druhy Noccaea ukázaly, že stres vlivem Cd má za následek podobné změny parametrů fotosyntézy. Kontrastní odezvy rostlin na kontaminaci Cd byly potvrzeny v obsahu makro- a mikroelementů, mastných kyselin a metabolismu aminokyselin. Špenát ukázal rozdílnou reakci na Cd ve srovnání s hyperakumulátory, zejména v profilu volných aminokyselin a mastných kyselin.
Rostliny obsahující toxické látky v zahradách mateřských škol
Pilařová, Kateřina ; Pavlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Jitka, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá výskytem jedovatých rostlin v zahradách mateřských škol, hodnotí míru nebezpečí pro děti a informovanost pedagogů, kteří zajišťují bezpečnost dětí při pobytu v předškolním zařízení. Pozornost je zde věnována jednotlivým skupinám rostlinných toxických sloučenin, reakcím organismu na jejich přítomnost včetně příkladů otrav způsobených některými z nich a dále první pomoci při otravě. Zmíněny jsou nejnebezpečnější rostliny s možným výskytem v našich zeměpisných podmínkách, a to zejm. takové, které mohou lákat děti atraktivním zjevem některých svých částí (květy, plody apod.). Součástí je také statistické zpracování výskytu jedovatých rostlin na zahradách mateřských škol a informovanosti pedagogického dozoru. Ze závěrů šetření vyplývá, že na pozemcích mateřských škol se vyskytuje často velké množství různých nebezpečných rostlin s obsahem toxických látek a děti ke svým hrám také části takových rostlin využívají. Přestože je hodnocení skutečné toxicity rostlin velice problematické, nelze nebezpečí v této oblasti podceňovat a je na místě, aby pedagogové uměli jedovaté rostliny rozpoznat. Toxické rostlinné látky totiž mají i v malých dávkách velkou biologickou aktivitu. Tato práce by měla sloužit jako základ pro vytvoření materiálu pro účely provádění státního zdravotního dozoru ve školách a školských zařízeních a příručky přímo pro školy, protože zahrady mateřských škol jsou vzhledem k nízkému věku, rozumovým schopnostem a vysokému počtu dětí nejrizikovějším místem pro možnost případné otravy.
Vliv kontaminace životního prostředí na kvalitu listové zeleniny
Jančíková, Silvie ; Pavlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Veronika, Veronika (oponent)
Těžké kovy jsou přirozenou součástí životního prostředí, vlivem antropogenní činnosti však může dojít k jeho kontaminaci, těžké kovy tak přirozeně přechází do rostlin. Jak snadno bude konkrétní prvek rostlinou přijímán a do jaké míry se zde bude akumulovat, závisí na mnoha faktorech, mezi něž patří: rostlinný druh, rostlinný orgán, růstová perioda rostliny, půdní podmínky (fyzikálně- chemické vlastnosti půdy, obsah organické hmoty), synergické či antagonistické vztahy mezi prvky aj. Při dosažení určité koncentrace se těžké kovy stávají stresovými faktory. Rostlina se s rostoucí koncentrací těžkých kovů vyrovnává pomocí různých mechanismů, jakými jsou např. vylučování organických kyselin, znesnadňujících vstup toxických kovů do cytosolu, sorpce na pektinové látky v buněčných stěnách nebo tvorba fytochelatinů, které těžké kovy inaktivují. Při selhání detoxifikačních mechanismů nastává rozvrat metabolismu rostlin, k jehož projevům patří: změny koncentrace aminokyselin, změny aktivity enzymů, změny koncentrace mastných kyselin, inhibice výnosu biomasy, skvrny na listech aj. Poněkud odlišné postavení mezi zde uváděnými rizikovými prvky (As, Cd, Pb, Zn) má zinek, který je rostlinnou živinou a reakce rostlin na jeho vyšší obsah jsou ve srovnání s ostatními kovy méně toxický. Listová zelenina je bohatým zdrojem nutričních látek, těžké kovy mohou jejich obsah snižovat a znehodnocovat tak kvalitu produkce. Konzumace listové zeleniny by v případě silné kontaminace životního prostředí představovala vážné riziko vstupu těžkých kovů do potravního řetězce z důvodu snadné akumulace těžkých kovů touto zeleninou v porovnání se zeleninou plodovou a kořenovou. Evropská zemědělská půda je pro produkci plodin z hlediska obsahu těžkých kovů bezpečná, větší problém představují hustě zalidněné průmyslové oblasti (např. Čína), o čemž svědčí i množství publikovaných studií zaměřených na obsah těžkých kovů v plodinách této oblasti.

Viz též: podobná jména autorů
1 PAVLÍKOVÁ, Dagmar
1 PAVLÍKOVÁ, Dominika
6 Pavlíková, D.
1 Pavlíková, Denisa
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.