|
|
Určení obvodu komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Dobronice
Matušková, Veronika ; Pavlík, Milan (oponent) ; Berková, Alena (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je určení obvodu Komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Dobronice. Na základě definovaného obvodu jsou připraveny podklady pro zjišťování průběhu hranic. Hranice obvodu je vyšetřena s úředně stanovenou komisí a s vlastníky pozemků. Je zhotoven geometrický plán pro rozdělení pozemku, určení hranic pozemků při pozemkových úpravách a průběh vlastníky zpřesněné hranice pozemku. Výsledky zjišťování hranic jsou zpracovány do předepsaného elaborátu.
|
|
|
Přirozené zdroje a ztráty chlorovaných uhlovodíků v ekosystému smrkového lesa
Štangelová, Pavla ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Pavlík, Milan (oponent)
Biogeochemický cyklus chloru, zvláště tvorba organicky vázaného chloru, není doposud příliš prozkoumán. V kontinentálních ekosystémech jsou chloridy významné nejen jako zdroj chloru, ale také jako stresový faktor. Chloridy pocházejí ze srážek, z oblačnosti tvořené nad mořem. Organicky vázaný chlor je v životním prostředí tvořen biotickou i abiotickou cestou. Biotickými faktory jsou mikroorganismy, rostliny, půdní enzymy a živočichové. Jednu skupinu organicky vázaného chloru představují těkavé chlorované uhlovodíky. Některé těkavé chlorované uhlovodíky reagují s atmosférickým ozonem, následkem čehož je rozklad ozonové vrstvy. Nejvýznamnějším pevninským zdrojem těkavých halogenovaných uhlovodíků je ekosystém smrkového lesa. Chloridy v půdě se mohou pomocí mikroorganismů přeměňovat na organicky vázaný chlor, nebo putují transpiračními proudy v rostlinách, kde jsou také enzymaticky přeměňovány na organicky vázaný chlor, oba pak mohou být emitovány do atmosféry. Přílišné množství chloridů však může negativně ovlivnit fyziologické funkce rostlin. V rámci této práce byly navrženy pokusy k naměření přirozených emisí těkavých halogenovaných uhlovodíků z rostlin a hub, s různě dlouhými dobami inkubace a také ověření vlivu přídavku chloridů na halogenační procesy. Nejprve byla ověřena vhodnost analytické...
|
|
|
Chlorfenoly v životním prostředí
Jíšová, Tereza ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Pavlík, Milan (oponent)
Chlorfenoly patří mezi významné polutanty životního prostředí a jsou charakteristické svou výraznou toxicitou, stálostí a bioakumulací. Pro své baktericidní a fungicidní účinky mají rozmanité použití. Snadno vznikají během chloračního procesu a způsobují tak senzorické závady v pitné vodě. Představují vážné nebezpečí pro zdraví. Chlorfenoly pocházející z naturální činnosti se v přírodě vyskytují v minoritním množství. Přítomnost chlorfenolů ve vodních vzorcích se stanovuje pomocí rozličných analytických metod. V této práci je kladen důraz na stanovení pomocí plynové chromatografie. Modelové stanovení bylo provedeno pro 2-chlorfenol a 4-chlorfenol pomocí derivatizace a následné extrakce s koncovou analýzou plynové chromatografie s detektorem elektronového záchytu. Mez detekce pro 2-chlorfenol byla 2,47 μg/l pro 4- chlorfenol 3,14 μg/l. Klíčová slova: Chlorfenoly, stanovení chlorfenolů, degradace, toxicita
|
|
|
Určení obvodu komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Dobronice
Matušková, Veronika ; Pavlík, Milan (oponent) ; Berková, Alena (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je určení obvodu Komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Dobronice. Na základě definovaného obvodu jsou připraveny podklady pro zjišťování průběhu hranic. Hranice obvodu je vyšetřena s úředně stanovenou komisí a s vlastníky pozemků. Je zhotoven geometrický plán pro rozdělení pozemku, určení hranic pozemků při pozemkových úpravách a průběh vlastníky zpřesněné hranice pozemku. Výsledky zjišťování hranic jsou zpracovány do předepsaného elaborátu.
|
|
| |
|
|
Přirozené zdroje a ztráty chlorovaných uhlovodíků v ekosystému smrkového lesa
Štangelová, Pavla ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Pavlík, Milan (oponent)
Biogeochemický cyklus chloru, zvláště tvorba organicky vázaného chloru, není doposud příliš prozkoumán. V kontinentálních ekosystémech jsou chloridy významné nejen jako zdroj chloru, ale také jako stresový faktor. Chloridy pocházejí ze srážek, z oblačnosti tvořené nad mořem. Organicky vázaný chlor je v životním prostředí tvořen biotickou i abiotickou cestou. Biotickými faktory jsou mikroorganismy, rostliny, půdní enzymy a živočichové. Jednu skupinu organicky vázaného chloru představují těkavé chlorované uhlovodíky. Některé těkavé chlorované uhlovodíky reagují s atmosférickým ozonem, následkem čehož je rozklad ozonové vrstvy. Nejvýznamnějším pevninským zdrojem těkavých halogenovaných uhlovodíků je ekosystém smrkového lesa. Chloridy v půdě se mohou pomocí mikroorganismů přeměňovat na organicky vázaný chlor, nebo putují transpiračními proudy v rostlinách, kde jsou také enzymaticky přeměňovány na organicky vázaný chlor, oba pak mohou být emitovány do atmosféry. Přílišné množství chloridů však může negativně ovlivnit fyziologické funkce rostlin. V rámci této práce byly navrženy pokusy k naměření přirozených emisí těkavých halogenovaných uhlovodíků z rostlin a hub, s různě dlouhými dobami inkubace a také ověření vlivu přídavku chloridů na halogenační procesy. Nejprve byla ověřena vhodnost analytické...
|
|
|
Chlorfenoly v životním prostředí
Jíšová, Tereza ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Pavlík, Milan (oponent)
Chlorfenoly patří mezi významné polutanty životního prostředí a jsou charakteristické svou výraznou toxicitou, stálostí a bioakumulací. Pro své baktericidní a fungicidní účinky mají rozmanité použití. Snadno vznikají během chloračního procesu a způsobují tak senzorické závady v pitné vodě. Představují vážné nebezpečí pro zdraví. Chlorfenoly pocházející z naturální činnosti se v přírodě vyskytují v minoritním množství. Přítomnost chlorfenolů ve vodních vzorcích se stanovuje pomocí rozličných analytických metod. V této práci je kladen důraz na stanovení pomocí plynové chromatografie. Modelové stanovení bylo provedeno pro 2-chlorfenol a 4-chlorfenol pomocí derivatizace a následné extrakce s koncovou analýzou plynové chromatografie s detektorem elektronového záchytu. Mez detekce pro 2-chlorfenol byla 2,47 μg/l pro 4- chlorfenol 3,14 μg/l. Klíčová slova: Chlorfenoly, stanovení chlorfenolů, degradace, toxicita
|
|
|
Peroxid vodíku a abiotická tvorba chlorovaných organických látek v lesní půdě
Doležalová, Jana ; Forczek, Sándor Tamás (vedoucí práce) ; Pavlík, Milan (oponent)
3 Abstrakt Peroxid vodíku je přirozenou součástí lesní půdy a vzniká především díky činnosti různých půdních organismů jako jsou houby rozkládající dřevo a mykorrhizní houby. Peroxid vodíku se v půdě účastní abiotické chlorace organických látek. Tato chlorace probíhá pravděpodobně pomocí Fentonové reakce: Fe2+ + H2O2 → Fe3+ + OH- + OH·. Vznikající hydroxylové radikály jsou schopny oxidovat chlorid na reaktivní HOCl a následně může proběhnout chlorace organických látek a vytváří se tak různé chlorované uhlovodíky. K měření H2O2 lze použít řady analytických optických, elektroanalytických či chromatografických metod. Cílem této práce byla optimalizace spektrofotometrické metody za použití xylenové oranže při stanovení H2O2 v lesní půdě. Tato metoda je spolehlivá, přístojově nenáročná, čas analýzy poměrně krátký. Metoda je vhodná k měření nízkých koncentrací hydroperoxidů ve vodě, ale pro půdní vzorky prozatím nebyla použita. Protože je matricí při této analýze půda, je vhodné užití metody standardního přídavku. Pro stanovení koncentrace z půdy byla přezkoušena také různá extrakční činidla, kdy se jako nejvhodnější ukázal aceton. Limit detekce peroxidu je 0,29 g H2O2/g půdy (n=8) a metoda je lineární až do hodnot 10 g H2O2/g půdy při čemž množství peroxidu v čerstvých jarních vzorcích půdy se pohybovalo od 2,5...
|
|
| |
|
|
Změny obsahu a metabolismu cytokininů v rostlinách špenátu vyvolané nadbytkem zinku v půdě
Žižková, E. ; Gajdošová, Silvia ; Pavlíková, D. ; Pavlík, Milan ; Száková, J. ; Motyka, Václav
V rostlinách špenátu (Spinacia oleracea L.) byly sledovány změny obsahu a metabolismu cytokininů (CK) způsobené zvýšenou koncentrací zinku v půdě. Aplikace stupňované dávky zinku do půdy (250, 500, 750 mg.g-1) vedla k progresivnímu nárůstu (1,7- až 3,3krát) obsahu endogenních CK v listech. Tento nárůst byl způsoben především akumulací inaktivních a zásobních forem CK (N- a O-glukosidů) a doprovázen zvýšenou aktivitou cytokininoxidázy/dehydrogenázy (CKX) jako hlavního enzymu katalyzujícícho degradaci CK, a to zejména na nejvyšší dávce zinku (750 mg . kg-1 zeminy) . Na této dávce zinku byly zjištěny nejvyšší koncentrace endogenních CK u kontrolních i stresovaných rostlin v prvním a posledním odběru, tj. při vývoji velmi mladých listů a těsně před nástupem nebo během kvetení. Aktivita CKX byla u všech odběrů vyšší u stresovaných rostlin než u kontrol a dosáhla maxima při posledním odběru ošetřených rostlin.
|
host ::
RSS.