|
|
"Ne-sociologie": pojetí modernosti Bruno Latoura
Mareš, Jakub ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Pauza, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "»Ne-sociologie«: pojetí modernosti Bruno Latoura" je prací teoretického rázu, jejímž hlavním cílem je deskripce pojetí modernosti francouzského sociologa, filosofa a antropologa Bruno Latoura. Tato deskripce je zasazena do širšího rámce Latourova díla a slouží k formulaci otázek a výzev, které Latourovo pojetí modernosti klade sociální teorii, politice a etice. Jelikož Latourovo pojetí modernosti zpochybňuje představu společnosti jako seskupení lidských aktérů a vyzdvihuje důležitost tzv. ne-lidských aktérů, je zvláštní pozornost věnována Latourovu zájmu o vědy a techniky, kde tito ne-lidští aktéři z velké části vznikají.
|
|
|
Problematika smyslu lidského života v díle Milana Machovce
Šlégl, Jiří ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent) ; Pauza, Miroslav (oponent)
v Čj Milan Machovec přistupoval k otázce a hledání smyslu lidského života velice originálně a inspirativně. Je patrné, že jednotlivá období: a) Marxistické řešení (1946 - 1964), b) Naděje a konverze (1965 - 1989) a c) Mistr dialogu (1989 - 2003) se v pojetí otázky po smyslu lidského života lišila. Tyto rozdíly byly dány především historickou, politickou a společenskou situací doby. Také intelektuální zrání a životní zkušenosti se do chápání tohoto fenoménu podstatně promítly. V první části ("Marxistické řešení") byl patrný Machovcův silně marxistický přístup, kterým se snažil nahlížet na otázku po smyslu lidského života. Vzhledem ke společenským okolnostem a možnostem je toto zpracování tématu zcela poplatné době, ve které vzniklo. Jde spíše o epigonské uchopení problému s malým podílem vlastní originality. Po interpretaci důležitých myšlenkových období v dějinách filosofie dochází k závěru, že jedinou možnou odpovědí na tuto složitou otázku je socialistické řešení, jehož základem je sociálně nediferencovaná společnost, postavená na rovnosti všech bez důrazu na lidskou individualitu a jedinečnost. Druhá část ("Naděje a konverze") se podstatným způsobem liší od prvního zpracování. Myšlenky socialismu ustupují do pozadí a objevuje se existenciální interpretace smyslu lidského života, v jejímž pozadí...
|
|
|
Krize přirozeného světa
Holá, Klára ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Pauza, Miroslav (oponent)
Krize přirozeného světa The crisis of the Life-world PhDr. Klára Holá Tato disertační práce, nazvaná Krize přirozeného světa, je interdisciplinárním teoretickým pojednáním o problému krize v souvislosti s přirozeným světem, hlavním fenomenologickým tématem. Krize zasahuje přirozený svět jako takový. Práce se pokouší problém krize ukázat jako nadčasový, související ontologicky s bytností člověka, a zároveň jako problém etický, provázející rozvoj moderní společnosti. Cílem práce je krizi přirozeného světa charakterizovat, popsat její projevy v různých oblastech a naznačit možná řešení. K dosažení tohoto cíle je pojetí krize rozděleno do dvou vzájemně souvisejících významů: krize ontologická a krize etická. V práci byly ověřeny stanovené hypotézy, že ontologická krize je nevyhnutelně spjata s ambivalentní pozicí člověka ve světě, zatímco s etickými aspekty krize se můžeme různými způsoby vyrovnávat. Práce využívá fenomenologické metody, včetně transcendentální epoché, metodu komparace a fenomenologicko-hermeneutické metody interpretace textu. Ve snaze odhalit společně sdílený celek přirozeného světa, noema našich individuálně odlišných, avšak kulturně, generačně a pohlavně typických noetických aktů, je také preferován interdisciplinární přístup k této problematice. Pro fenomenologické pojednání je...
|
|
|
Člověk jako zoon politikon a filosofie jako výchova člověka (Býti na světě lidsky prostřednictvím zkušenosti s řečí)
Timingeriu, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Pauza, Miroslav (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
Disertační práce Člověk jako zoon politikon a filosofie jako výchova člověka s podtitulem Býti na světě lidsky prostřednictvím zkušenosti s řečí se pokouší - na základě detailní studie první ze tří Heideggerových přednášek k Bytnosti řeči (Das Wesen der Sprache 1957/58) v nichž se zabývá možností prodělání zkušenosti s řečí s oporou o onto-logické východisko, jež je překonáno smysludbajícím vmyšlením (besinnlicher Nachdenken) do básnické zkušenosti se slovem a jeho vztahem k bytí a nebytí věci z básně Stefana Georga Slovo (Das Wort) - promýšlet předpoklady a meze založení filosoficko-výchovného tázaní jako výchovy k myšlení, kterému by mělo nutně předcházet vědění o tom, co znamená být či nebýt v myšlení vychován. KLÍČOVÁ SLOVA výchova, člověk, řeč, zkušenost, básnění, myšlení, Heidegger
|
|
|
Na cestách (k) řeči. K předpokladům psychoterapeutické péče v perspektivách daseinsanalýzy
Králíčková, Tereza ; Pauza, Miroslav (vedoucí práce) ; Kalábová, Helena (oponent) ; Slaninka, Michal (oponent)
Předložená disertační práce Cesty (k) řeči s podtitulem K předpokladům psychoterapeutické péče v perspektivách daseinsanalýzy se zabývá fenoménem řeči jako stěžejním a samozřejmým předpokladem, za jehož pomoci se odehrává psycho- terapeutická péče. Vychází přitom z obecné definice psychoterapie jako léčby duševních obtíží pomocí řeči (slova, rozhovoru) a z určení člověka jako zoon logon echon. Proto je zde poznávání řeči zároveň cestou sebepoznávání. Následováním odkazu slov jiných autorů, etymologickým a dějinným výkladem vybraných pojmů (psýché, mythos, logos aj.) a vlastní reflektovanou zkušeností přivádí text čtenáře k náhledu, proč je právě řeč bytostným konstitutivním momentem jeho mnohovrstevnatého lidství. Pohled akcentuje jednotu lidské přirozenosti jako celku, který je ve svých možnostech otevřen pro poznávání a prožívání světa i sebe sama v jeho zjevných i skrytých rovinách. Na základě dichotomie skrytosti a neskrytosti rozšiřuje předložená práce pojetí řeči jako ryze lidského říkání a sdílení o problematiku dějící se smysluplné zjevnosti světa, která je předvedena jako svého druhu rozhovor (dějství oslovení a odpovídání). Postupem cesty a za pomoci řeči (kata logon) rozlišuje některé další bytostně strukturní rysy pobytu (Dasein) a odkrývá souvislosti psýché s řečí, které zakládají...
|
|
|
Člověk jako zoon politikon a filosofie jako výchova člověka (Býti na světě lidsky prostřednictvím zkušenosti s řečí)
Timingeriu, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Pauza, Miroslav (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
Disertační práce Člověk jako zoon politikon a filosofie jako výchova člověka s podtitulem Býti na světě lidsky prostřednictvím zkušenosti s řečí se pokouší - na základě detailní studie první ze tří Heideggerových přednášek k Bytnosti řeči (Das Wesen der Sprache 1957/58) v nichž se zabývá možností prodělání zkušenosti s řečí s oporou o onto-logické východisko, jež je překonáno smysludbajícím vmyšlením (besinnlicher Nachdenken) do básnické zkušenosti se slovem a jeho vztahem k bytí a nebytí věci z básně Stefana Georga Slovo (Das Wort) - promýšlet předpoklady a meze založení filosoficko-výchovného tázaní jako výchovy k myšlení, kterému by mělo nutně předcházet vědění o tom, co znamená být či nebýt v myšlení vychován. KLÍČOVÁ SLOVA výchova, člověk, řeč, zkušenost, básnění, myšlení, Heidegger
|
|
|
Teoretické základy a pedagogický model etické výchovy pro policejní praxi
Sůva, Jiří ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Pauza, Miroslav (oponent)
SŮVA, Jiří. Teoretické základy a pedagogický model etické výchovy pro policejní praxi. Praha, 2014. Disertační práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Katedra občanské výchovy a filosofie. Disertační práce v sobě spojuje analytické pasáže s filosofickými reflexemi v zaměření na teoretické založení etické výchovy příslušníků Policie ČR zejména ve vstupním vzdělávání. Soudobá spíše jen implicitní teoretická báze profesní etické výchovy je zde diagnostikována jako výrazně psychologizující, na úzkou sféru společného mravu zaměřená, kompetenčně limitovaná a hlavně bez-koncepční, tj. nevyjasněná v základních otázkách, jejichž odpovídání může vytvářet celistvé porozumění policejní etice a etické výchově co do jejích možností, cílů, obsahů, prostředků apod. Ve čtyřech kapitolách této práce se setkáváme s pokusem nabídnout do jediného pedagogického modelu integrovatelné možnosti odpovídání na takové otázky. Toto odpovídání přitom tematizuje především rozlišení mravů od morálky a etiky, multidisciplinární povahu etického diskursu, nezajistitelnost výsledků etické výchovy, setkání právního a mravního v Etickém kodexu Policie ČR, ale i souvislosti etické výchovy s postmoderním duchem světověku, a to s jeho silou, ovšem i slabostí. Klíčová slova: etická výchova, policie, etický kodex, mravnost,...
|
|
|
Krize přirozeného světa
Holá, Klára ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Pauza, Miroslav (oponent)
Krize přirozeného světa The crisis of the Life-world PhDr. Klára Holá Tato disertační práce, nazvaná Krize přirozeného světa, je interdisciplinárním teoretickým pojednáním o problému krize v souvislosti s přirozeným světem, hlavním fenomenologickým tématem. Krize zasahuje přirozený svět jako takový. Práce se pokouší problém krize ukázat jako nadčasový, související ontologicky s bytností člověka, a zároveň jako problém etický, provázející rozvoj moderní společnosti. Cílem práce je krizi přirozeného světa charakterizovat, popsat její projevy v různých oblastech a naznačit možná řešení. K dosažení tohoto cíle je pojetí krize rozděleno do dvou vzájemně souvisejících významů: krize ontologická a krize etická. V práci byly ověřeny stanovené hypotézy, že ontologická krize je nevyhnutelně spjata s ambivalentní pozicí člověka ve světě, zatímco s etickými aspekty krize se můžeme různými způsoby vyrovnávat. Práce využívá fenomenologické metody, včetně transcendentální epoché, metodu komparace a fenomenologicko-hermeneutické metody interpretace textu. Ve snaze odhalit společně sdílený celek přirozeného světa, noema našich individuálně odlišných, avšak kulturně, generačně a pohlavně typických noetických aktů, je také preferován interdisciplinární přístup k této problematice. Pro fenomenologické pojednání je...
|
|
|
Sudety - sociologická studie
Beránek, Ondřej ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Pauza, Miroslav (oponent)
České pohraničí se vyznačuje charakteristickou dynamikou odlišnou v mnoha aspektech od jiných regionů republiky, což je důsledkem především jeho novodobého specifického vývoje. Na základě poválečných rozhodnutí došlo jak k podstatné výměně zdejšího obyvatelstva, tak z důvodu geografické polohy Československa na hranici dvou vzájemně soupeřících vojenskopolitických bloků rovněž k celkové izolaci pohraničních regionů a propadu intenzity přeshraniční komunikace. Rozsah osídlovacího procesu byl historicky ojedinělý, poválečné přesuny obyvatelstva se v různých formách dotkly všech občanů tehdejšího Československa. Každý čtvrtý obyvatel se do pohraničí přestěhoval osobně, téměř každý má v pohraničí příbuzné, mnozí si zde pořídily druhé bydlení, ekonomický dopad byl celorepublikový. Osídlování představovalo svébytný sociální experiment, který trval v různých vlnách až do let šedesátých. Podobný proces probíhal rovněž v sousedním Polsku, jeho průběh a společenské důsledky jsou zde předmětem mnoha výzkumných prací. Tomuto tématu se věnuje i rigorózní práce v dodatkové části. Svébytná sociální struktura v pohraničí a zdejší společenské klima akcelerovaly mnohé procesy, které v jiných oblastech měly volnější dynamiku nebo dokonce nebyly nastartovány. V rámci českého etnika byl nahrazen dominující agrární sektor...
|
|
|
Imaginace nekonečna
Semerád, Martin ; Pauza, Miroslav (vedoucí práce) ; Sak, Petr (oponent) ; Jirků, Petr (oponent)
česky Tato práce se zaobírá základní otázkou moderní vědy a sice její neomylností. Kvalita vzdělávání a poznání není posuzována a prověřována sokrotovským dialogem, ale je redukována na vyhodnocování konformity a shody s obecně přijímanými poznatky, otázka kvality splývá s vyčíslením kvantitavního určení. Zárodky tohoto dlouhodobého procesu vedou do starodávné akademie Gondišapur, která povstala v arabském světě po uzavření tradičních řeckých škol. Autor nalézá hlavní cíl i úkol filosofie v poukazování na to, že není jen jeden možný způsob kodifikovaného myšlení a současně též ukazuje sílu fonomenologické metody důslečně provedené epoché - uzávorkování krajiny známosti - a sice tak, že je možno překonat všeobecně uznávanou pravdu v její dogmatické strnulosti. Protože "tvrdé jádro" moderní positivistické vědy je možno nalézat v matematice a i mnoho myslitelů považuje matematiku za oblast skutečné jistoty (podle které je třeba vystavět i ostatní poznání, tzv. more geometrico) - je i hlavním cílem práce prokázat, že dnešní matematika je všechno možné, jen ne bezrozporným způsobem myšlení. Konkrétním příkladem je neplatnost Pythagorovy věty v dnešní matematice a dále důsledně provedený součet nekonečné geometrické řady - který vede k jinému výsledku, než jak je v klasické matematice uváděno. Tato práce...
|
host ::
RSS.