Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komplexní hodnocení imunitních defektů u nemocných s chronickou lymfocytární leukémií
Vodárek, Pavel ; Belada, David (vedoucí práce) ; Doubek, Michael (oponent) ; Papajík, Tomáš (oponent)
Komplexní hodnocení imunitních defektů u nemocných s chronickou lymfocytární leukémií MUDr. Pavel Vodárek Abstrakt disertační práce Chronická lymfocytární leukémie (CLL) je spojena s významným kombinovaným imunodeficitem. Mezi nejdůležitější defekty patří hypogamaglobulinémie a změny absolutního a relativního počtu lymfocytárních populací a subpopulací. Důsledkem těchto změn může být vyšší frekvence infekcí a progrese choroby samotné. Dopad chemoimunoterapie (CHIT) na koncentrace imunoglobulinů (Ig) a populace lymfocytů nebyl dosud dostatečně prozkoumán. V rámci disertační práce byly analyzovány koncentrace Ig a metodou průtokové cytometrie populace lymfocytů u 45 nemocných s neaktivní CLL a 90 nemocných s progredující CLL indikovanou k léčbě. U 58 nemocných byl hodnocen vliv 1. linie léčby pomocí CHIT. Pro vyšetření populací lymfocytů byl k dispozici soubor 34 zdravých kontrol. Pacienti s progredující chorobou měli významně nižší koncentrace všech tříd a podtříd Ig, než pacienti s neaktivní chorobou: IgG, medián 6,96 vs. 9,86 g/l, p=0,0001; IgA, medián 0,63 vs. 1,53 g/l, p<0,0001; IgM, medián 0,36 vs. 0,57 g/l, p=0,0035. Po léčbě se medián IgA zvýšil z 0,59 g/l na 0,74 g/l (p=0,0031). Koncentrace ostatních tříd a podtříd Ig se významně nezměnily. Nižší koncentrace IgG2 u nemocných s progredující CLL byla...
Incidence hyperlipoproteinémie a aterosklerotických změn u dlouhodobě přeživších osob s Hodgkinovým lymfomem
Čepelová, Michaela ; Kraml, Pavel (vedoucí práce) ; Češka, Richard (oponent) ; Papajík, Tomáš (oponent)
Lé ebné výsledky u d tí a dospívajících s Hodgkinovým lymfomem jsou velmi dobré, ale již v mladém dosp lém v ku se u t chto osob vyskytují etné kardiovaskulární pozdní následky p edchozí protinádorové lé by. Cílem naší práce bylo zhodnotit výskyt tradi ních kardiovaskulárních rizikových faktor (hypertenze, hypercholesterolémie, obezita, diabetes mellitus) u mladých dosp lých více než 10 let po ukon ené lé b HL a u zdravých dobrovolník odpovídajících v kem a pohlavím. P edpokládali jsme ast jší výskyt rizikových faktor u této specifické populace spolu s asn jším rozvojem aterosklerotických zm n. Všichni ú astnící se podrobili fyzikálnímu vyšet ení, ultrazvukovému vyšet ení karotických tepen, vyplnili dotazník ohledn svého stravování a pohybových aktivit. Laboratorní analýzy zahrnovaly lipidové parametry, hladinu glykémie a inzulínu, parametry endoteliálního poškození, zán tu a oxidativního stresu. Dlouhodob p eživší po lé b HL m li ve srovnání s kontrolní skupinou významn nep ízniv jší parametry lipidového profilu, jakož i marker oxidativního stresu, endoteliálního poškození a zán tu, ast ji jsme u nich prokázali inzulinovou rezistenci, metabolický syndrom i vyšší ukazatele pokro ilosti aterosklerózy karotických tepen. V rámci pravidelné dispenzární pé e je nezbytné odhalit mezi dlouhodob p eživšími po lé b...
Aktuální aspekty péče o nemocné s chronickou lymfocytární leukémií
Šimkovič, Martin ; Smolej, Lukáš (vedoucí práce) ; Doubek, Michael (oponent) ; Papajík, Tomáš (oponent)
Souhrn V posledních letech jsme svědky nebývalého rozvoje léčebných možností chronické lymfocytární leukémie (CLL). Zavedení monoklonálních protilátek a kombinovaných imuno- chemoterapeutických režimů vedlo ke zlepšení přežití nemocných s CLL. Přes nesporné pokroky v léčbě CLL a přes stále podrobnější poznání biologie tohoto onemocnění zůstává celá řada důležitých aspektů u CLL nedořešena. Mezi nedořešené otázky jistě patří problematika léčby relabovaných/refrakterních pacientů, infuzní toxicita monoklonálních protilátek a tromboembolická nemoc u CLL. Analýza souboru nemocných s CLL diagnostikovaných v okrese Hradec Králové (HK) od 1999-2013 nám zároveň umožnila zhodnocení trendů v epidemiologii a klinickém průběhu. Průměrná incidence CLL v okrese Hradec Králové za období 1999-2013 byla 8,2 nemocných na 100 000 obyvatel za rok. K posouzení trendů v epidemiologii a klinickém průběhu byli nemocní rozděleni na dvě podskupiny dle data diagnózy: v období 1999-2005 bylo diagnostikováno 92 pacientů a v období 2006-2013 108 nemocných. V porovnání s obdobím 1999-2005 došlo v letech 2006-2013 k významnému prodloužení celkového přežití (medián nedosažen vs. 86 měsíců). K zlepšení celkového přežití došlo u nemocných ≤ 70 let, ale nikoli u starších pacientů. Pacienti s refrakterní CLL mají velmi nepříznivou prognózu....
Genetic factors in lymphoproliferative malignancies Focus on CHEK2 gene in lymphomas with comparison to distinct solid tumors
Havránek, Ondřej ; Trněný, Marek (vedoucí práce) ; Papajik, Tomáš (oponent) ; Veselý, Pavel (oponent)
Genetic factors in lymphoproliferative malignancies. Focus on CHEK2 gene in lymphomas with comparison to distinct solid tumors. MUDr. Ondřej Havránek Abstrakt dizertační práce: Úvod: Gen CHEK2 (checkpoint kinase 2) se významně podílí na regulaci signální kaskády oprav dvouřetězcových zlomů DNA a kromě jiných interaguje i s proteinem p53. U nosičů mutací genu CHEK2 bylo prokázáno zvýšené riziko vzniku řady maligních nádorů, ale jeho vztah k riziku vzniku non-Hodgkinských (NHL) a Hodgkinských (HL) lymfomů není znám. Nejčastějším polymorfismem genu TP53 R72P se u NHL zabývalo několik studií, u HL nebyl zatím zkoumán. Metody: Mutační analýza celé kódující sekvence genu CHEK2 byla provedena u 340 pacientů s NHL a analýza oblasti kódující FHA (forkhead-assodiated) doménu proteinu CHEK2 u 298 pacientů s HL. Výsledky byly porovnány s našimi analýzami CHEK2 u karcinomů prsu, kolorekta a pankreatu. U pacientů s lymfomy byl také určen genotyp polymorfizmu R72P genu TP53. Analýza byla provedena pomocí denaturační vysoce účinné kapalinové chromatografie. Výsledky: Četnost mutací v oblasti kódující FHA doménu genu CHEK2 (exon 2 a 3) byla signifikantně vyšší u pacientů s NHL i HL (19 z 340 - 5,6% a 17 z 298 - 5,7%) než u kontrolní nenádorové populace (19 z 683 - 2,8%; p = 0,03 a 0,04). Alterace v uvedené oblasti zvyšovaly...
Odlišení primárně mediastinálního a difuzního velkobuněčného B-lymfomu s využitím metody real-time kvantitativní polymerázové řetězové reakce
Votavová, Hana ; Trněný, Marek (vedoucí práce) ; Papajik, Tomáš (oponent) ; Kozák, Tomáš (oponent)
SOUHRN Difuzní velkobuněčný lymfom (DLBCL) je nejčastější typ non-Hodgkinského lymfomu. Je to molekulárně i prognosticky heterogenní onemocnění, jehož tři hlavní geneticky definované podtypy (germinal center-like/GC-like, non-germinal center- like/nonGC-like a primárně mediastinální B-lymfom/PMBL) není v současné době možné spolehlivě odlišit jinak než pomocí genových čipů. Metoda genových čipů vyžaduje dostupnost čerstvě zmražené vyšetřované tkáně a její technická a ekonomická náročnost ji činí v rutinní praxi nevyužitelnou. Vzhledem k prognostické odlišnosti je však informace o podtypu DLBCL důležitá. Jednak ze strany pacienta, který má právo vědět, jak závažné je jeho onemocnění, jednak z hlediska klinických studií, u kterých může mít náhodné zařazování pacientů bez znalosti podtypu tumoru vliv na výsledky studie. Předkládaná práce se zabývá zjednodušením diagnostiky podtypu primárně mediastinálního B-buněčného lymfomu (PMBL) v rámci skupiny DLBCL. Využívá běžně dostupné a na skladování nenáročné vzorky tkání zalitých v parafínových blocích (tzv. FFPE tkáň) a dále analýzu genové exprese pomocí všeobecně rozšířené metody real-time kvantitativní PCR (RTqPCR). Jako výchozí metoda pro odlišení PMBL/DLBCL pacientů je v práci použita klinicko-patologická diagnóza, která je v současnosti uznávána jako...
Aktuální aspekty péče o nemocné s chronickou lymfocytární leukémií
Šimkovič, Martin ; Smolej, Lukáš (vedoucí práce) ; Doubek, Michael (oponent) ; Papajík, Tomáš (oponent)
Souhrn V posledních letech jsme svědky nebývalého rozvoje léčebných možností chronické lymfocytární leukémie (CLL). Zavedení monoklonálních protilátek a kombinovaných imuno- chemoterapeutických režimů vedlo ke zlepšení přežití nemocných s CLL. Přes nesporné pokroky v léčbě CLL a přes stále podrobnější poznání biologie tohoto onemocnění zůstává celá řada důležitých aspektů u CLL nedořešena. Mezi nedořešené otázky jistě patří problematika léčby relabovaných/refrakterních pacientů, infuzní toxicita monoklonálních protilátek a tromboembolická nemoc u CLL. Analýza souboru nemocných s CLL diagnostikovaných v okrese Hradec Králové (HK) od 1999-2013 nám zároveň umožnila zhodnocení trendů v epidemiologii a klinickém průběhu. Průměrná incidence CLL v okrese Hradec Králové za období 1999-2013 byla 8,2 nemocných na 100 000 obyvatel za rok. K posouzení trendů v epidemiologii a klinickém průběhu byli nemocní rozděleni na dvě podskupiny dle data diagnózy: v období 1999-2005 bylo diagnostikováno 92 pacientů a v období 2006-2013 108 nemocných. V porovnání s obdobím 1999-2005 došlo v letech 2006-2013 k významnému prodloužení celkového přežití (medián nedosažen vs. 86 měsíců). K zlepšení celkového přežití došlo u nemocných ≤ 70 let, ale nikoli u starších pacientů. Pacienti s refrakterní CLL mají velmi nepříznivou prognózu....
Prognostické faktory u chronické lymfocytární leukemie
Motyčková, Monika ; Žák, Pavel (vedoucí práce) ; Doubek, Michael (oponent) ; Papajík, Tomáš (oponent)
Souhrn Úvod: Jedním z hlavních trendů u chronické lymfocytární leukemie (CLL) se v posledních letech stalo hledání nových prognostických faktorů umožňujících zpřesnit prognózu, a předpovědět tak klinický průběh onemocnění již v době stanovení diagnózy s možností načasování a přizpůsobení intenzity léčby individuálnímu riziku nemocného. Cíle práce: Cílem naší práce bylo zhodnocení prognostického významu vybraných ukazatelů apoptózy a angiogeneze a jejich vztahu ke klasickým a novým prognostickým faktorům a ke klinickému průběhu CLL. Pacienti a metodiky: Byly měřeny sérové koncentrace tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α), transformujícího růstového faktoru beta-1 (TGF-ß1) a fibroblastového růstového faktoru-2 (FGF-2) metodou ELISA a exprese receptoru typu II pro TGF-ß (TGFßRII) a receptoru typu 2 pro FGF-2 (FGFR2) průtokovou cytometrií na lymfocytech periferní krve u 75 neléčených pacientů s CLL (47 mužů a 28 žen, medián věku 65 let, rozmezí 38-82 let). Výsledky: Sérové koncentrace TNF-α byly významně vyšší u nemocných s CLL v porovnání s kontrolní skupinou (p<0,0001) a byly spojeny s nepříznivou prognózou: významně vyšší TNF-α měli nemocní s vysokým rizikem dle Raie v porovnání s nemocnými s nízkým i středním rizikem (p = 0,0008, resp. p = 0,0097), nemocní s vysokou hodnotou sérového beta...
Genetic factors in lymphoproliferative malignancies Focus on CHEK2 gene in lymphomas with comparison to distinct solid tumors
Havránek, Ondřej ; Trněný, Marek (vedoucí práce) ; Papajik, Tomáš (oponent) ; Veselý, Pavel (oponent)
Genetic factors in lymphoproliferative malignancies. Focus on CHEK2 gene in lymphomas with comparison to distinct solid tumors. MUDr. Ondřej Havránek Abstrakt dizertační práce: Úvod: Gen CHEK2 (checkpoint kinase 2) se významně podílí na regulaci signální kaskády oprav dvouřetězcových zlomů DNA a kromě jiných interaguje i s proteinem p53. U nosičů mutací genu CHEK2 bylo prokázáno zvýšené riziko vzniku řady maligních nádorů, ale jeho vztah k riziku vzniku non-Hodgkinských (NHL) a Hodgkinských (HL) lymfomů není znám. Nejčastějším polymorfismem genu TP53 R72P se u NHL zabývalo několik studií, u HL nebyl zatím zkoumán. Metody: Mutační analýza celé kódující sekvence genu CHEK2 byla provedena u 340 pacientů s NHL a analýza oblasti kódující FHA (forkhead-assodiated) doménu proteinu CHEK2 u 298 pacientů s HL. Výsledky byly porovnány s našimi analýzami CHEK2 u karcinomů prsu, kolorekta a pankreatu. U pacientů s lymfomy byl také určen genotyp polymorfizmu R72P genu TP53. Analýza byla provedena pomocí denaturační vysoce účinné kapalinové chromatografie. Výsledky: Četnost mutací v oblasti kódující FHA doménu genu CHEK2 (exon 2 a 3) byla signifikantně vyšší u pacientů s NHL i HL (19 z 340 - 5,6% a 17 z 298 - 5,7%) než u kontrolní nenádorové populace (19 z 683 - 2,8%; p = 0,03 a 0,04). Alterace v uvedené oblasti zvyšovaly...
Odlišení primárně mediastinálního a difuzního velkobuněčného B-lymfomu s využitím metody real-time kvantitativní polymerázové řetězové reakce
Votavová, Hana ; Trněný, Marek (vedoucí práce) ; Papajik, Tomáš (oponent) ; Kozák, Tomáš (oponent)
SOUHRN Difuzní velkobuněčný lymfom (DLBCL) je nejčastější typ non-Hodgkinského lymfomu. Je to molekulárně i prognosticky heterogenní onemocnění, jehož tři hlavní geneticky definované podtypy (germinal center-like/GC-like, non-germinal center- like/nonGC-like a primárně mediastinální B-lymfom/PMBL) není v současné době možné spolehlivě odlišit jinak než pomocí genových čipů. Metoda genových čipů vyžaduje dostupnost čerstvě zmražené vyšetřované tkáně a její technická a ekonomická náročnost ji činí v rutinní praxi nevyužitelnou. Vzhledem k prognostické odlišnosti je však informace o podtypu DLBCL důležitá. Jednak ze strany pacienta, který má právo vědět, jak závažné je jeho onemocnění, jednak z hlediska klinických studií, u kterých může mít náhodné zařazování pacientů bez znalosti podtypu tumoru vliv na výsledky studie. Předkládaná práce se zabývá zjednodušením diagnostiky podtypu primárně mediastinálního B-buněčného lymfomu (PMBL) v rámci skupiny DLBCL. Využívá běžně dostupné a na skladování nenáročné vzorky tkání zalitých v parafínových blocích (tzv. FFPE tkáň) a dále analýzu genové exprese pomocí všeobecně rozšířené metody real-time kvantitativní PCR (RTqPCR). Jako výchozí metoda pro odlišení PMBL/DLBCL pacientů je v práci použita klinicko-patologická diagnóza, která je v současnosti uznávána jako...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.