|
|
Akustické vlastnosti českých diftongů
Studenovský, David ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Zimmermann, Július (oponent) ; Hes Svobodová, Marie (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl přinést základní údaje akustického popisu českých diftongů [ou, au, eu]. Diftong je jednotkou, pro kterou je charakteristická změna kvality během jeho trvání, jakási "dvoučlennost". Analýza povahy této změny je obtížná, stejně jako fonologická interpretace dvoučlenných segmentů v systému konkrétního jazyka. Také proto byl popis diftongů často opomíjen. V současné době narůstá potřeba jednotky tohoto typu zkoumat. Významný podíl na tom má zájem, který projevují o problematiku zvukových segmentů s krátkou časovou změnou jednak neurofonetický a psychologický výzkum, jednak některé aplikace řečových technologií. Získání podrobnějších údajů o akustické podobě diftongů patří proto k aktuálním úkolům současného popisu jazyka. V práci jsme sledovali aspekt trvání, spektrálního složení a změn intenzity na lokální úrovni, které jsme následně srovnávali s výsledky získanými pro jednoduché vokály. V časové doméně jsme sledovali hodnoty trvání diftongů rozdělených na část iniciální, přechodovou a finální na základě sluchové percepce. vedle toho bylo sledováno trvání celkové. K analýzám bylo použito jednak materiálu pocházejícího z databáze Fonetického ústavu FFUK, jednak byly vytvořeny speciální texty pro potřeby jednotlivých měření. Vesměs to byly nahrávky čtených a...
|
|
|
Rozdíly v průběhu základního tónu relevantní pro percepční rozlišování melodémů v češtině
Veroňková, Jitka ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent) ; Janota, Přemysl (oponent)
Práce patří do problematiky intonologie češtiny. Jejím cílem je zjištění relevantních rozdílů v průběhu základního tónu, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení základních výpovědních kategorií v češtině. Melodie řeči je v češtině funkčně využita. V rámci neutrálních výpovědí odlišuje ukončené a neukončené výpovědi a uvnitř výpovědí ukončených jako jediný prostředek větu oznamovací a otázku zjišťovací. Melodické průběhy některých kadencí jsou si však podobné a u některých variant může v řeči docházet k melodickým přesahům. Tato skutečnost není však v reálné komunikaci zřejmá, jelikož informace zprostředkovaná melodií je doplněna působením dalších, jazykových i nejazykových prostředků. Zvukové vlastnosti, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení fonologických typů výpovědí, nejsou ještě uspokojivě prozkoumány. Jsou standardizována základní melodická schémata, chybí však podrobný popis jejich konkrétních realizací. Tato práce představuje uzavřenou etapu výzkumu, o kterém se však předpokládá, že se bude i nadále rozvíjet. Vstupní experiment (Janíková, 1997) zkoumal vybraný soubor melodických typů a zároveň ověřoval možnost použití syntetické řeči k tomuto typu analýzy. Závěry dovolují soudit, že zvolené nasměrování výzkumu přináší užitečná zjištění a je proto vhodné ho rozšířit i na další část...
|
|
|
Temporální a spektrální struktura českých explozív
Machač, Pavel ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Janota, Přemysl (oponent) ; Ptáček, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je popis českých orálních explozív p b t d tˇ dˇ k g v intervokalické pozici. Výzkum se ubírá dvojím směrem: u všech explozív zkoumáme jejich temporální vlastnosti a u explozív neznělých vybrané spektrální vlastnosti (kap. 12). Hlavním cílem v oblasti temporálních charakteristik je popis trvání celku explozív, fáze závěrové a explozivní s ohledem na místo tvoření a kontrast znělosti. Dále jsme zjišťovali údaje o poměru trvání závěru a exploze. Tematicky navazujeme na předchozí výzkumy (Chlumský 1911 a 1928; Borovičková - Maláč 1967; Mluvnice češtiny 1, 1986) a přinášíme výsledky, které mohou dosavadní poznatky doplnit zejména o údaje z řeči běžně mluvené, semispontánní (blíže viz kap. 2 a 8). Hlavním cílem v oblasti spektrálních chrakteristik je statistický popis frekvenčních vlastností explozivního šumu v kategoriích: spektrální těžiště, směrodatná odchylka spektra, sešikmenost hodnot spektra a špičatost hodnot spektra. Pro tyto parametry se v odborné literatuře běžně užívá souhrnný název spectral moments (např. Forrest a kol. 1988; Blacklock - Shadle 2003; Eriksson a kol. 2004; Bunnell a kol. 2004; Tanner a kol. 2005). Uvedený termín - spektrální momenty - jsme převzali pro dřívější výzkum (Machač - Skarnitzl 2004, 2005) i pro tuto práci. Pro analýzu explozív byla zvolena...
|
|
|
Tempo řeči v jevištní češtině ve dvou obdobích s větším časovým odstupem
Bartošová, Petra ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou tempa řeči. V teoretické části práce je nastíněna problematika výzkumu tempa řeči. Jsou zde definovány druhy tempa (AT a MTM) v práci zkoumané a faktory, které tempo řeči ovlivňují. Praktická část práce si klade za cíl zjistit, zda se zrychlilo tempo řeči na jevišti a zda je ovlivněno typem textu (monologem, dialogem a monologickým dialogem). Jako materiál byly použity nahrávky ze čtyř divadelních inscenací (Lakomec z roku 1972 a 2004 a Naši furianti z roku 1979 a 2006). Nesledujeme tedy průběžné změny v daném časovém období, nýbrž porovnáváme dvě dvojice inscenací stejného dramatického textu, realizované s jednorázovým odstupem přibližně třiceti let. Jako hlavní metoda pro statistické vyhodnocení výsledků získaných měřením tempa řeči byl použit lineární smíšený model. Výsledky ukazují, že se ani artikulační, ani modifikované mluvní tempo ve sledovaných inscenacích v zásadě nezměnilo. Rozdíly s jistou statistickou signifikancí se naopak ukázaly při porovnávání tempa v textech různého typu, konkrétně v texech s různou délkou replik. Rozdíly se týkají především tempa artikulačního, méně už modifikovaného tempa mluvního.
|
|
|
Rozdíly v průběhu základního tónu relevantní pro percepční rozlišování melodémů v češtině
Veroňková, Jitka ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent)
Práce patří do problematiky intonologie češtiny. Jejím cílem je zjištění relevantních rozdílů v průběhu základního tónu, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení základních výpovědních kategorií v češtině. Melodie řeči je v češtině funkčně využita. V rámci neutrálních výpovědí odlišuje ukončené a neukončené výpovědi a uvnitř výpovědí ukončených jako jediný prostředek větu oznamovací a otázku zjišťovací. Melodické průběhy některých kadencí jsou si však podobné a u některých variant může v řeči docházet k melodickým přesahům. Tato skutečnost není však v reálné komunikaci zřejmá, jelikož informace zprostředkovaná melodií je doplněna působením dalších, jazykových i nejazykových prostředků. Zvukové vlastnosti, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení fonologických typů výpovědí, nejsou ještě uspokojivě prozkoumány. Jsou standardizována základní melodická schémata, chybí však podrobný popis jejich konkrétních realizací. Tato práce představuje uzavřenou etapu výzkumu, o kterém se však předpokládá, že se bude i nadále rozvíjet. Vstupní experiment (Janíková, 1997) zkoumal vybraný soubor melodických typů a zároveň ověřoval možnost použití syntetické řeči k tomuto typu analýzy. Závěry dovolují soudit, že zvolené nasměrování výzkumu přináší užitečná zjištění a je proto vhodné ho rozšířit i na další část...
|
|
|
Temporální a spektrální struktura českých explozív
Machač, Pavel ; Palková, Zdenka (vedoucí práce)
Předmětem této práce je popis českých orálních explozív p b t d tˇ dˇ k g v intervokalické pozici. Výzkum se ubírá dvojím směrem: u všech explozív zkoumáme jejich temporální vlastnosti a u explozív neznělých vybrané spektrální vlastnosti (kap. 12). Hlavním cílem v oblasti temporálních charakteristik je popis trvání celku explozív, fáze závěrové a explozivní s ohledem na místo tvoření a kontrast znělosti. Dále jsme zjišťovali údaje o poměru trvání závěru a exploze. Tematicky navazujeme na předchozí výzkumy (Chlumský 1911 a 1928; Borovičková - Maláč 1967; Mluvnice češtiny 1, 1986) a přinášíme výsledky, které mohou dosavadní poznatky doplnit zejména o údaje z řeči běžně mluvené, semispontánní (blíže viz kap. 2 a 8). Hlavním cílem v oblasti spektrálních chrakteristik je statistický popis frekvenčních vlastností explozivního šumu v kategoriích: spektrální těžiště, směrodatná odchylka spektra, sešikmenost hodnot spektra a špičatost hodnot spektra. Pro tyto parametry se v odborné literatuře běžně užívá souhrnný název spectral moments (např. Forrest a kol. 1988; Blacklock - Shadle 2003; Eriksson a kol. 2004; Bunnell a kol. 2004; Tanner a kol. 2005). Uvedený termín - spektrální momenty - jsme převzali pro dřívější výzkum (Machač - Skarnitzl 2004, 2005) i pro tuto práci. Pro analýzu explozív byla zvolena...
|
|
|
Temporální konfigurace českého taktu v souvislosti s jeho fonotaktickou strukturou
Churaňová, Eliška ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Palková, Zdenka (oponent) ; Hes Svobodová, Marie (oponent)
Tato disertační práce si klade za cíl prozkoumat vztahy mezi fonotaktickou stavbou českého mluvního taktu a řečovým rytmem. Pro účely této práce byly vybrány takty, jež odpovídaly třem nejčastějším dvouslabičným konsonanticko-vokalickým vzorcům v češtině: CVCV, CCVCV a CVCCV. V percepčním experimentu, který zahrnoval srovnávání dvou plně proslovených mluvních taktů nebo taktu a nízkofrekvenčního obrazu jiného či stejného taktu, posluchači určovali, nakolik jsou si takty různých i stejných vzorců rytmicky podobné. Výsledky ukázaly, že nejsilnější vliv na vnímání rytmické podobnosti má z fonotaktických faktorů pozice souhláskového shluku v mluvním taktu. O něco méně silnými faktory pro percepci řečového rytmu byly počet souhlásek v konsonantickém shluku a přítomnost dlouhého vokálu v obou porovnávaných taktech. Pro subtilnější rysy, jejichž význam pro percepci rytmické podobnosti prokázán nebyl (např. rozdíl v sonoritě znělých hlásek či znělosti obstruentů), byly navrženy možnosti dalšího zkoumání. Klíčová slova: rytmus řeči, mluvní takt, fonotaktika, konsonanticko-vokalická struktura, čeština
|
|
|
Tempo řeči v jevištní češtině ve dvou obdobích s větším časovým odstupem
Bartošová, Petra ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou tempa řeči. V teoretické části práce je nastíněna problematika výzkumu tempa řeči. Jsou zde definovány druhy tempa (AT a MTM) v práci zkoumané a faktory, které tempo řeči ovlivňují. Praktická část práce si klade za cíl zjistit, zda se zrychlilo tempo řeči na jevišti a zda je ovlivněno typem textu (monologem, dialogem a monologickým dialogem). Jako materiál byly použity nahrávky ze čtyř divadelních inscenací (Lakomec z roku 1972 a 2004 a Naši furianti z roku 1979 a 2006). Nesledujeme tedy průběžné změny v daném časovém období, nýbrž porovnáváme dvě dvojice inscenací stejného dramatického textu, realizované s jednorázovým odstupem přibližně třiceti let. Jako hlavní metoda pro statistické vyhodnocení výsledků získaných měřením tempa řeči byl použit lineární smíšený model. Výsledky ukazují, že se ani artikulační, ani modifikované mluvní tempo ve sledovaných inscenacích v zásadě nezměnilo. Rozdíly s jistou statistickou signifikancí se naopak ukázaly při porovnávání tempa v textech různého typu, konkrétně v texech s různou délkou replik. Rozdíly se týkají především tempa artikulačního, méně už modifikovaného tempa mluvního.
|
|
|
Akustické vlastnosti českých diftongů
Studenovský, David ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Zimmermann, Július (oponent) ; Hes Svobodová, Marie (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl přinést základní údaje akustického popisu českých diftongů [ou, au, eu]. Diftong je jednotkou, pro kterou je charakteristická změna kvality během jeho trvání, jakási "dvoučlennost". Analýza povahy této změny je obtížná, stejně jako fonologická interpretace dvoučlenných segmentů v systému konkrétního jazyka. Také proto byl popis diftongů často opomíjen. V současné době narůstá potřeba jednotky tohoto typu zkoumat. Významný podíl na tom má zájem, který projevují o problematiku zvukových segmentů s krátkou časovou změnou jednak neurofonetický a psychologický výzkum, jednak některé aplikace řečových technologií. Získání podrobnějších údajů o akustické podobě diftongů patří proto k aktuálním úkolům současného popisu jazyka. V práci jsme sledovali aspekt trvání, spektrálního složení a změn intenzity na lokální úrovni, které jsme následně srovnávali s výsledky získanými pro jednoduché vokály. V časové doméně jsme sledovali hodnoty trvání diftongů rozdělených na část iniciální, přechodovou a finální na základě sluchové percepce. vedle toho bylo sledováno trvání celkové. K analýzám bylo použito jednak materiálu pocházejícího z databáze Fonetického ústavu FFUK, jednak byly vytvořeny speciální texty pro potřeby jednotlivých měření. Vesměs to byly nahrávky čtených a...
|
|
|
Problém fonologie chetitských okluziv z pohledu současné lingvistiky
Rychtařík, Marek ; Vavroušek, Petr (vedoucí práce) ; Palková, Zdenka (oponent) ; Krčmová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá laryngální fonologií, ozvlástě laryngálním realizmem, novým přístupem k reprezentaci rysů, který rozlišuje strukturně dvojí kontrast jazyků na jazyky s distinkcí znělosti (čeština, 3 španělština) a jazyky s distinkcí aspirace (němčina). Laryngální realizmus je pro účely vysvětlení laryngálních kontrastů v jazycích se dvěma sériemi okluziv mnohem vhodnější než tradiční přístup. Další část disertace se zabývá termínem fortis a lenis. Tyto termíny jsou sporné, jelikož lingvisté se dosud neshodli na jejich definici a platnosti. Je možné, že tento fonetický jev by mohl být důsledkem zvýraznění sekundárních korelátů hlásek v případě, že primární koreláty jsou oslabené. Poslední část této práce se pokouší přispět do k dlouhodobému problému chetitské fonologie: fonemické opozici dvojí série okluziv.
|
host ::
RSS.