Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 78 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza různých typů autofagie v diferencovaných buňkách kvasinkových kolonií
Nejedlý, Adam ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Groušl, Tomáš (oponent)
Kvasinky Saccharomyces cerevisiae tvoří na pevnem agařovem mediu difeřencovane kolonie, kteře připomínají jednoduche mnohobunecne ořganismy. Lze u nich pozořovat podobnosti i s fungovaním vyssích ořganismu a střuktuřy nekteřych dřah mohou byt analogicke inteřakci řakovinnych bunek se zdřavymi bunkami v lidskych tkaních. Spolu s chřonologickym stařnutím řostoucí kvasinkove kolonie a postupnym vyceřpaním zivin v mediu difeřencují na nekolik bunecnych typu, zejmena na tzv. U (Upper) a L (Lower) bunky. Oba bunecne typy se lisí mořfologií i metabolismem, U bunky chařakteřizuje přítomnost nekolika vakuol, nizsí uřoven řespiřace, synteza zasobních latek a vetsí odolnost přoti střesu. L bunky naopak zpřavidla obsahují jednu velkou vakuolu, řespiřující mitochondřie a je u nich zvysena aktivita nekteřych degřadacních dřah. Jsou take mene odolne vuci střesu a vykazují mensí zivotnost. Spodní L bunky poskytují ve stařnoucí kolonii mateřial a ziviny hořním U bunkam, kteře díky tomu dele přeckají období hladovení. Jedním z dulezitych přocesu, kteře se vyskytují zejmena u zivotaschopnejsích U bunek, je autofagie. Jedna se o dřahu uřcenou k degřadaci řady poskozenych nebo nepotřebnych bunecnych komponent ve vakuole. Cílem diplomove přace bylo pomocí fluořescencní mikřoskopie a přoteinove analyzy přokazat...
Antagonistic regulation by global transcription factors Tup1p, and Cyc8p of Flo11 and Flo11 -dependent phenotypes in wild yeast
Nguyen Van, Phu ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent) ; Malcová, Ivana (oponent)
Biofilmy jsou běžným způsobem růstu kvasinek, ve kterém buňky přilnou k sobě navzájem a přilnou k abiotickým povrchům za vzniku komplexních mnohobuněčných struktur. Společný život v biofilmech poskytuje buňkám množství výhod ve srovnání s planktonním způsobem růstu. Mezi ně patří především ochrana před vlivy vnějšího prostředí a rezistence. Biofilmy se nacházejí v mnoha prostředích a hrají důležitou rolí v průmyslu. Biofilmy však mohou být také velmi nebezpečné v klinických podmínkách. Existuje tedy velký zájem o studium biofilmů a o jejich eliminaci. V této práci jsme použili biofilm divokých kvasinek Saccharomyces cerevisiae jako ideální systém pro zkoumání potenciálních funkcí kvasinkového Cyc8-Tup1 transkripčního corepresorového komplexu při regulaci buněčné adheze a tvorby biofilmu na agarovém živném médiu a na rozhraní pevná látka-kapalina. Zjistili jsme, že, oproti původnímu očekávání, Cyc8p a Tup1p antagonisticky kontrolují tvorbu strukturovaných biofilmových kolonií na agaru a expresi genu FLO11. Samotný Cyc8p působí jako klíčový represor FLO11, zatímco Tup1p podporuje tvorbu kolonií biofilmu a indukuje expresi FLO11 inhibováním represivní funkce Cyc8p a prevencí degradace Flo11p pravděpodobně mechanismem zahrnujícím inhibici extracelulární proteázy. Navíc Cyc8p a Tup1p antagonisticky...
Faktory ovlivňující buněčnou adhesi a tvorbu kvasinkových biofilmů na pevném povrchu
Světlíková, Daniela ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Groušl, Tomáš (oponent)
Kvasinky jsou jednobuněčné mikroorganismy, které se přirozeně shlukují a tvoří mnohobuněčné strukturované útvary. Jedním z těchto útvarů je biofilm, jehož klíčové vlastnosti jsou u kvasinky Saccharomyces cerevisiae podmíněny expresí genu FLO11. Rozsáhlý promotor genu FLO11 je cílem několika drah a faktorů, výsledkem je složitá regulace tohoto genu. Mezi regulátory genu FLO11 patří i konzervované proteiny Cyc8p a Tup1p, které hrají roli v regulaci mnoha procesů, a to především jako korepresorový komplex. V předchozích letech byl v naší laboratoři prokázán antagonistický efekt regulátorů Cyc8p a Tup1p na adhezi kmene BRF (Nguyen et al., 2018). Ve své práci jsem mimo jiné zjišťovala, zda tato regulace platí i u vytipovaného klinického izolátu S. cerevisiae YJM320 a zda stejně jako u kmene BRF funguje pozitivní regulace FLO11 přes Tup1p a negativní regulace přes Cyc8p nebo je u tohoto kmene jejich vliv odlišný. Širším cílem mé práce byla identifikace role různých faktorů na adhezi, jakožto na první krok při tvorbě biofilmu. Má práce začínala testováním vlivu živin a teploty na adhezi kmenů BY, BRS a BRF a pokračovala testováním adheze vybraných klinických izolátů Saccharomyces cerevisiae a kmenů Candida glabrata za odlišných podmínek. Právě během těchto testů byl vytipován kmen Saccharomyces cerevisiae...
Exprese genů podílejících se na chronogickém stárnutí v kvasinkových mnohobuněčných strukturách.
Fedorová, Viktória ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Groušl, Tomáš (oponent)
Kvasinka Saccharomyces cerevisiae tvoří strukturované mnohobuněčné populace, které v průběhu růstu procházejí několika růstovými fázemi v závislosti na množství přítomných živin v médiu. Poslední růstovou fazí je tzv. chronologické stárnutí, v průběhu kterého se buňky dělí jen minimálně a dochází k tvorbě fyziologicky i metabolicky odlišných subpopulací. Cílem této práce je popsat expresi a buněčnou lokalizaci vybraných genů, které mohou sloužit jako markerové geny specificky exprimované během jednotlivých růstových fází kvasinkových mnohobuněčných populací ve fermentativním a respiračním médiu. Vybrané geny byly metodou transformace fluorescenčně označené připojením GFP proteinu a následně analyzované v průběhu růstu v tekutých médiích. Kmeny se specifickou expresí, lokalizací nebo výraznými rozdíly v expresi mezi dvěma zdroji uhlíku byly analyzovány pomocí Western blot analýzy proteinů a během růstu na pevných médiích ve formě mikrokolonií. Na základě množství exprimovaného proteinu v buňkách bylo vybráno 5 genů, které byly specificky exprimovány během exponenciální a stacionární fáze růstu a jejich exprese nebo lokalizace se výrazně lišila při růstu na fermentativním a respiračním médiu. Klíčová slova: kvasinky, růstové fázy, exprese genů, fermentace, respirace
Analýza metabolitů produkovaných kvasinkovými koloniemi a biofilmy
Karásek, Filip ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Dostál, Jiří (oponent)
U bakterií je již delší dobu popsán fenomén signalizace pomocí malých molekul, tzv. quorum sensing. Tento fenomén byl v poměrně nedávné době popsán i u kvasinek, ovšem stále zůstává otevřena celá řada otázek ohledně signalizace pomocí malých molekul u kvasinek. Několik prací a publikací již popsalo vliv některých nízkomolekulárních látek jako například fenylethylalkoholu nebo tryptofolu na morfologii buněk S. cerevisiae. Ovšem o vlivu nízkomolekulárních látek na morfologii mnohobuněčného společenství kvasinek, jakými jsou i kolonie, je toho známo velmi málo. Cíle této práce jsou, za přístupu neselektivní metabolomiky, analyzovat jaké metabolity jsou produkovány různými kmeny S. cerevisiae při kultivaci na různých typech pevných komplexních medií. Na základě výsledků analýzy metabolitů bude testován vliv vybraných látek na morfologii mikrokolonií S. cerevisiae při kultivaci na pevném komplexním mediu. Třetí část práce pak popisuje přípravu klonů, u kterých došlo ke genovým manipulacím za účelem ovlivnit fungování Ehrlichovy dráhy, která je zodpovědná za produkci některých metabolitů, která dokáží ovlivnit morfologii kolonií S. cerevisiae. Klíčová slova: Saccharomyces cerevisiae, mikrokolonie, tryptofol, isoamyl alkohol, kyselina isovalerová, morfologie kolonií, strukturované mikrokolonie, hladké...
Development and differentiation of different types of yeast colonies: Regulation of metabolic diversification and development of cells with novel properties
Maršíková, Jana ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent) ; Demnerová, Kateřina (oponent)
Kvasinky jsou jednobuněčné organismy, ale na pevném substrátu jsou schopny vytvářet složité organizované struktury, které se chovají jako primitivní mnohobuněčné organismy. Příkladem těchto struktur jsou kolonie a biofilmy, jejichž buňky spolu vzájemně interagují, koordinují svůj růst a vývoj, prostorově se diferencují a vytvářejí specializované buněčné subpopulace, v nichž se uplatňují specifické procesy a regulační dráhy. Základem buněčné diferenciace a specializace je tvorba gradientů živin, metabolitů a signálních molekul. Mnohobuněčná kvasinková společenstva se tak svými vlastnostmi výrazně liší od planktonních populací. Cílem této práce je rozšířit znalosti týkající se vývoje a diferenciace hladkých i strukturovaných kolonií kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Do literárního úvodu práce je zařazen přehled současných poznatků o vývoji kvasinkových kolonií a biofilmů, zejména u S. cerevisiae, a jsou zde uvedeny i vybrané regulace důležité pro vznik mnohobuněčných populací. Práce přináší poznatky o antagonistické funkci transkripčních regulátorů Cyc8p a Tup1p při vývoji strukturovaných kolonií biofilmu. Celogenomové transkriptomické analýzy různých buněčných subpopulací hladkých kolonií přispěly k objasnění procesů, regulačních mechanismů a dějů, které jsou specifické pro jednotlivé buněčné...
Vacuolar proteins in development of yeast colonies
Trubitsyna, Yana ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Laboratorní kmeny kvasinky Saccharomyces cerevisiae tvoří kolonie schopné diferencovat na dva hlavní typy buněk - U a L buňky - neboli horní a spodní buňky. Tyto buňky vykazují odlišnou morfologii, metabolismus a odolnost vůči stresu. Bylo také prokázáno, že některé metabolické dráhy probíhající v U buňkách jsou podobné buňkám rakovinným. U buňky aktivují unikátní metabolismus, který zahrnuje aktivaci TORC1 komplexu zároveň s aktivní autofagií a akumulací glykogenu, což jsou procesy charakteristické pro buňky s neaktivní TORC1 dráhou. CORVET a HOPS komplexy spolu s vakuolárními ATPázami hrají roli v procesech, které zahrnují mimo jiné fúzi vakuol a časných a pozdních endosomů. Tyto komplexy také hrají roli v regulaci aktivity TORC1. Podjednotka HOPS komplexu - Vam6p - hraje roli v aktivaci TORC1 jako GEF pro Gtr1p GTPázu, aktivující TORC1. Cílem této práce bylo zjistit, zda se vybrané podjednotky zmíněných komplexů podílejí na regulaci aktivity TORC1 komplexu, a to hlavně v U buňkách. Dalším cílem bylo potvrdit vliv Vam6p na produkci proteinů vybraných na základě proteomické analýzy. V rámci této práce byly připraveny kmeny s delecemi vybraných genů (VPS3, VPS8, VPS33, VPS41, VPH2, VAC7 a VAC14) a byl sledován vliv absence jejich produktů na morfologii kvasinkových kolonií. Také byla sledována...
Transport amonných iontů u kvasinek
Faltýnková, Kateřina ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Princová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce - Kateřina Faltýnková - Transport amonných iontů Amoniak a amonné ionty jsou pro kvasinkové buňky nesmírně důležité, a to ne pouze v metabolismu, například syntéze aminokyselin, ale také jako signální molekuly, které slouží ke komunikaci mezi koloniemi, popřípadě k regulaci pseudohyfálního růstu. Transport amoniaku a amonných iontů vyžaduje aktivní transport, který je zajišťován MEP permeázami dovnitř buňky a pravděpodobnými exportéry ATO proteiny ven z buňky. V této práci jsou popsány rodiny genů MEP a ATO, se zaměřením na jejich význam pro příjem a export amonných iontů kvasinkou a také regulace těchto dvou rodin genů u kvasinek Saccharomyces cerevisiae, Candida albicans, Cryptococcus neoformans a Yarrowia lipolytica.
Comparison of specific expression in bacterial and yeast biofilms
Kicko, Peter ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Lichá, Irena (oponent)
Tvorba a udržanie biofilmu je komplexný proces, ktorý je podmienený zmenou genetickej expresie. Formovanie biofilmu je pozorované u niektorých prokaryotických i eukaryotických buniek. V priebehu jeho tvorby dochádza k zoskupovaniu buniek, vzniku extracelulárnej matrix a vytvoreniu metabolicky odlíšiteľných buniek častokrát so zvýšenou rezistenciou na antimikrobiálne látky. Táto práca sa zameriava na významné kroky vedúce k vytvoreniu biofilmu spojené so špecifickou genetickou expresiou a poukazuje na podobné a rozdielne procesy u bakteriálnych a kvasinkových buniek. Práca začína porovnaním bunkovej signalizácie, pokračuje porovnaním expresie adhéznych proteínov a extracelulárnych enzýmov, syntézou exopolysacharidov, vznikom extracelulárnej nukleovej kyseliny a v poslednej kapitole je priblížené formovanie perzistorov. Cieľom tejto práce je spojiť získané informácie a prispieť k pochopeniu komplexnosti tohto procesu. Kľúčové slová: biofilm, signalizácia, adhezíny, exopolysacharidy, extracelulárna nukleová kyselina, perzistor

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 78 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Palková, Zuzana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.