Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Žižekova logika obecnosti a dialektika vědomí
Pašek, Adam ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Hegelovská dialektika bývá popisována pomocí triadického schéma teze, antiteze a syntézy. Teze kladená v prním kroku schématu je v druhém kroku negována. V třetím kroku je negována tato negace, výsledkem přitom ale není návrat k tezi, ale její zprostředkování v tzv. určité negaci. Problému, jak rozumět této "produktivitě negace", se ve své Genezi a struktuře Hegelovy Fenomenologie Ducha dotýká Jean Hippolyte. Domnívám se, že přitom indikuje skutečný problém jednoduché triadické interpretace dialektiky. Ve své práci proto předestírám doplněk triády standardní interpretace. Konstruován je na základě a s pomocí Lacanových formulí sexuace, jak je v Less than Nothing vysvětluje Slavoj Žižek. Vypracován je při četbe prvních dvou kapitol Fenomenologie ducha (Smyslové jistoty a Vnímání), na jejichž dialektiku jej také aplikuji. V hlavní části této práce se proto věnuji tomu, jak dochází k dialektickému obratu, jímž se vědomí kvalitativně přeměňuje např. ze smyslové jistoty na vnímání. Rozbor tohoto fenoménu zužitkuje v první části vypracovanou interpretaci formulí sexuace. Využívá přitom toho, že samotné formule sexuace obsahují ve specifické podobě dvojitou negaci, která je jinak formální charakteristikou dialektického obratu. Z této interpretace pak vyplývají pro hegelovskou dialektiku další důsledky. Dialektický...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.