|
|
Identifikace preventabilních faktorů reperfuzního poškození u pacientů s akutním infarktem myokardu
Víchová, Teodora ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Malý, Martin (oponent) ; Pařenica, Jiří (oponent)
Úvod: Ischemicko- reperfuzní poškození představuje vzhledem k zásadnímu vlivu na prognózu pacientů s akutním infarktem myokardu (AIM) důležitý preventabilní faktor. Nejdůležitějším a nejlépe modifikovatelným parametrem ovlivňujícím rozsah tohoto poškození je čas do reperfuze. Snahám o zkrácení času do reperfuze u AIM, zejména s elevacemi ST segmentů (STEMI), bylo v posledních dvou dekádách věnováno mnoho úsilí, nicméně i přes významné pokroky v organizaci a kvalitě péče se velké části pacientů ani v současnosti nedaří ošetřit v rámci doporučených časových intervalů. Cíl: Cílem předkládané práce je potvrzení důležitosti vlivu času do reperfuze na preventabilní ischemické a reperfuzní poškození a prognózu pacientů v současné éře perkutánních koronárních intervencí (PCI). Dále si klade za cíl detailnější charakterizaci subpopulací pacientů s nejvyšším rizikem pozdní reperfuze a reperfuzního poškození a analýzu příčin k tomu vedoucích. Na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro konkrétní preventivní opatření zaměřených na zkrácení času do reperfuze. Metodika: V uváděných původních pracích byla analyzována studijní populace z registru celkem 946 konsekutivních pacientů s STEMI anebo AIM s raménkovým blokem, kteří postoupili PCI v Kardiocentru Královské Vinohrady. V jednotlivých pracích byly...
|
|
|
The role of apoptosis in patients with coronary artery disease
Teringová, Elena ; Toušek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Filip (oponent) ; Pařenica, Jiří (oponent)
in Czech language Úvod: Apoptóza hraje důležitou roli v poškození myokardu během akutního infarktu myokardu a v následném rozvoji srdečního selhávání. Cíl: Objasnit kinetiku sérových hladin apoptotických markerů TRAIL a sFas a jejich vztah k ejekční frakci levé komory srdeční (LVEF) u pacientů s akutním infarktem myokardu s ST-elevacemi (STEMI) léčených primární perkutánní koronární intervencí (pPCI). Metodika: U 101 pacientů se STEMI léčených pPCI byly změřeny sérové hladiny TRAIL a sFas v sérii vzorků odebraných v průběhu hospitalizace a 1 měsíc po STEMI. LVEF byla hodnocena při přijetí a po měsíci. Výskyt závažných kardiovaskulárních příhod (MACE - t.j. úmrtí, re-infarkt, hospitalizace pro srdeční selhání a iktus) byl hodnocen během dvouletého sledování. Výsledky: Sérová hladina TRAIL se výrazně snížila jeden den po pPCI (50.5pg/mL) v porovnání s hladinou při přijetí (56.7pg/mL), následně se druhý den po pPCI zvýšila (58.8pg/mL) a dosáhla své nejvyšší hladiny jeden měsíc po STEMI (70.3pg/mL). Hladina TRAIL vykazovala první a druhý den po pPCI významně inverzní korelaci s troponinem a významně pozitivní korelaci s LVEF při přijetí. TRAIL navíc významně koreloval s LVEF měsíc od STEMI (den 1: r=0.402, p<0.001, den 2: r=0.542, p<0.001). Naopak hladina sFas byla významně nejnižší při přijetí...
|
|
|
Zánětlivé a fibrózní postižení myokardu
Šedivý, Jakub ; Hromádka, Milan (vedoucí práce) ; Mayer, Otto (oponent) ; Pařenica, Jiří (oponent)
1 Téma: Zánětlivé a fibrózní poškození myokardu MUDr. Jakub Šedivý, Kardiologické oddělení FN Plzeň Úvod: Cílem mojí práce bylo posouzení komplexního přístupu k diagnostice a případně sledování trendu u dvou onemocnění myokardu neischemické etiologie. V první části se jedná o hodnocení rozsahu zánětlivých změn myokardu u nemocných s "infarct-like" myokarditidou podle magnetické resonance (MR) a laboratorních hodnot. Současně jsme posuzovali možnost omezení délky restrikce fyzické aktivity pomocí bicyklové ergometrie. Druhým tématem bylo komplexní hodnocení kardiálního rizika u nemocných se systémovou sklerodermií včetně posouzení možné myokardiální fibrózy dle magnetické resonance (MR) a nových laboratorních markerů. Metodika: V první části bylo prospektivně zařazeno 30 nemocných s infarct-like" myokarditidou a s pozitivním nálezem pozdního sycení (LGE) dle MR. V intervalech 1 a 6 měsíců bylo provedeno kontrolní MR, echokardiografie a bicyklová ergometrie. Ve studii o systémové sklerodermii bylo prospektivně zařazeno celkem 33 dlouhodobě léčených pacientů. Součástí studie bylo srovnání se skupinou 20 zdravých dobrovolníků. Výsledky: U 47 % pacientů s "infarct-like" myokarditidou jsme nalezli poruchu kinetiky LK, ale pouze u 17 % pacientů byla zjištěna lehká systolická dysfunkce LK (EF LK 40-50%). Celkový...
|
|
|
Vztahy mezi echokardiografickými veličinami a glomerulární a tubulární funkcí ledvin u kardiologických pacientů
Opatrný, Jan ; Matoušovic, Karel (vedoucí práce) ; Dusilová Sulková, Sylvie (oponent) ; Pařenica, Jiří (oponent)
Úzký vztah mezi funkcemi ledvin a srdce je dlouhodobě znám. Ve 2. polovině 20. století mnoho studií dokumentovalo úlohu ledvin v regulaci krevního tlaku. Od začátku 21. století mnoho nálezů osvětlilo roli poškozené ledvinové funkce jako rizikového faktoru postižení srdce. Těsná spojitost mezi poruchami srdeční a ledvinové funkce je podmíněna řadou společných patofyziologických mechanizmů. Je překvapující, že termíny kardiorenální a renokardiální syndromy se dostaly do širšího povědomí kliniků teprve v posledních 15 letech. Některé spojitosti mezi echokardiografickými známkami systolické a diastolické srdeční dysfunkce a glomerulární funkcí ledvin již byly popsány. Vztahy mezi kardiorenálním syndromem a echokardiografickými nálezy ve vztahu ke koncentrační kapacitě ledvin jsou neznámé. Je známo, že již lehká renální insuficience zvyšuje riziko mortality u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Zatím není dostatek důkazů o vlivu pouze přechodného snížení renální funkce na mortalitu u ischemické choroby srdeční. Cílem naší studie bylo nalézt: A) Souvislosti mezi echokardiografickými známkami systolické a diastolické srdeční dysfunkce, eGFR a koncentrační kapacitou ledvin. B) Který z echokardiografických parametrů systolické a diastolické srdeční funkce koreluje více s parametry glomerulární a...
|
|
|
Strukturální a hemodynamické charakteristiky aterosklerotických plátů karotických tepen a jejich chování v důsledku endovaskulární manipulace při karotickém stetingu.
Špaček, Miloslav ; Zemánek, David (vedoucí práce) ; Malík, Jan (oponent) ; Pařenica, Jiří (oponent)
Ischemická cévní mozková příhoda (CMP) patří mezi nejčastější příčiny mortality, morbidi- ty a invalidity ve vyspělých zemích. Jednou z příčin ischemické CMP je aterosklerotické postižení karotických tepen. Karotická endarterektomie je efektivní metoda léčby těchto pacientů. Karotický stenting (CAS) je moderní alternativou chirurgické léčby a obě metody by měly být voleny v závis- losti na selekci pacientů. Přitom zejména CAS v posledních letech zaznamenává výrazný rozvoj, čemuž přispívají nové znalosti týkající se cerebrovaskulárního řečiště a složení aterosklerotických plátů. V naší práci jsme se zaměřili na pacienty indikované k CAS a pomocí dostupných metod jsme vyšetřovali charakteristiky a chování aterosklerotického plátu a zároveň hemodynamiky cereb- rovaskulárního řečiště, včetně vztahů k manipulaci s plátem v průběhu výkonu. Hlavní část práce zahrnuje pacienty vyšetřované transkraniální dopplerovskou ultrasonogra- fií umožňující hodnotit tok v hlavních nitrolebních tepnách a detekovat mikroembolizace během CAS. U vhodných kandidátů byla preprocedurálně vyšetřena cerebrovaskulární rezerva (CVR) po- mocí apnoického testu a zhodnocení toku v oftalmických tepnách. V případě procedury využívající k cerebrální ochraně dočasný jednostranný uzávěr karotického řečiště byly poté při CAS hodnoceny...
|
|
|
The role of apoptosis in patients with coronary artery disease
Teringová, Elena ; Toušek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Filip (oponent) ; Pařenica, Jiří (oponent)
in Czech language Úvod: Apoptóza hraje důležitou roli v poškození myokardu během akutního infarktu myokardu a v následném rozvoji srdečního selhávání. Cíl: Objasnit kinetiku sérových hladin apoptotických markerů TRAIL a sFas a jejich vztah k ejekční frakci levé komory srdeční (LVEF) u pacientů s akutním infarktem myokardu s ST-elevacemi (STEMI) léčených primární perkutánní koronární intervencí (pPCI). Metodika: U 101 pacientů se STEMI léčených pPCI byly změřeny sérové hladiny TRAIL a sFas v sérii vzorků odebraných v průběhu hospitalizace a 1 měsíc po STEMI. LVEF byla hodnocena při přijetí a po měsíci. Výskyt závažných kardiovaskulárních příhod (MACE - t.j. úmrtí, re-infarkt, hospitalizace pro srdeční selhání a iktus) byl hodnocen během dvouletého sledování. Výsledky: Sérová hladina TRAIL se výrazně snížila jeden den po pPCI (50.5pg/mL) v porovnání s hladinou při přijetí (56.7pg/mL), následně se druhý den po pPCI zvýšila (58.8pg/mL) a dosáhla své nejvyšší hladiny jeden měsíc po STEMI (70.3pg/mL). Hladina TRAIL vykazovala první a druhý den po pPCI významně inverzní korelaci s troponinem a významně pozitivní korelaci s LVEF při přijetí. TRAIL navíc významně koreloval s LVEF měsíc od STEMI (den 1: r=0.402, p<0.001, den 2: r=0.542, p<0.001). Naopak hladina sFas byla významně nejnižší při přijetí...
|
|
|
Zánětlivé a fibrózní postižení myokardu
Šedivý, Jakub ; Hromádka, Milan (vedoucí práce) ; Mayer, Otto (oponent) ; Pařenica, Jiří (oponent)
1 Téma: Zánětlivé a fibrózní poškození myokardu MUDr. Jakub Šedivý, Kardiologické oddělení FN Plzeň Úvod: Cílem mojí práce bylo posouzení komplexního přístupu k diagnostice a případně sledování trendu u dvou onemocnění myokardu neischemické etiologie. V první části se jedná o hodnocení rozsahu zánětlivých změn myokardu u nemocných s "infarct-like" myokarditidou podle magnetické resonance (MR) a laboratorních hodnot. Současně jsme posuzovali možnost omezení délky restrikce fyzické aktivity pomocí bicyklové ergometrie. Druhým tématem bylo komplexní hodnocení kardiálního rizika u nemocných se systémovou sklerodermií včetně posouzení možné myokardiální fibrózy dle magnetické resonance (MR) a nových laboratorních markerů. Metodika: V první části bylo prospektivně zařazeno 30 nemocných s infarct-like" myokarditidou a s pozitivním nálezem pozdního sycení (LGE) dle MR. V intervalech 1 a 6 měsíců bylo provedeno kontrolní MR, echokardiografie a bicyklová ergometrie. Ve studii o systémové sklerodermii bylo prospektivně zařazeno celkem 33 dlouhodobě léčených pacientů. Součástí studie bylo srovnání se skupinou 20 zdravých dobrovolníků. Výsledky: U 47 % pacientů s "infarct-like" myokarditidou jsme nalezli poruchu kinetiky LK, ale pouze u 17 % pacientů byla zjištěna lehká systolická dysfunkce LK (EF LK 40-50%). Celkový...
|
|
|
Identifikace preventabilních faktorů reperfuzního poškození u pacientů s akutním infarktem myokardu
Víchová, Teodora ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Malý, Martin (oponent) ; Pařenica, Jiří (oponent)
Úvod: Ischemicko- reperfuzní poškození představuje vzhledem k zásadnímu vlivu na prognózu pacientů s akutním infarktem myokardu (AIM) důležitý preventabilní faktor. Nejdůležitějším a nejlépe modifikovatelným parametrem ovlivňujícím rozsah tohoto poškození je čas do reperfuze. Snahám o zkrácení času do reperfuze u AIM, zejména s elevacemi ST segmentů (STEMI), bylo v posledních dvou dekádách věnováno mnoho úsilí, nicméně i přes významné pokroky v organizaci a kvalitě péče se velké části pacientů ani v současnosti nedaří ošetřit v rámci doporučených časových intervalů. Cíl: Cílem předkládané práce je potvrzení důležitosti vlivu času do reperfuze na preventabilní ischemické a reperfuzní poškození a prognózu pacientů v současné éře perkutánních koronárních intervencí (PCI). Dále si klade za cíl detailnější charakterizaci subpopulací pacientů s nejvyšším rizikem pozdní reperfuze a reperfuzního poškození a analýzu příčin k tomu vedoucích. Na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro konkrétní preventivní opatření zaměřených na zkrácení času do reperfuze. Metodika: V uváděných původních pracích byla analyzována studijní populace z registru celkem 946 konsekutivních pacientů s STEMI anebo AIM s raménkovým blokem, kteří postoupili PCI v Kardiocentru Královské Vinohrady. V jednotlivých pracích byly...
|
|
| |
host ::
RSS.