Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv drog na prenatální a postnatální vývoj člověka a modelových organismů.
Adamusová, Tereza ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnout následky užívání opioidních látek na vyvíjející se organismus. Práce zahrnuje problematiku užívání nelegálních drog heroinu a morfinu i užívání opioidních analgetik a náhradních léčiv v rámci opioidní substituční léčby, jako je buprenorfin či metadon. Prostor je věnován charakteristice opioidních látek, procesům jejich zpracování a působení na organismus. V dalších částech jsou popsány konkrétní vývojové defekty, vyskytující se v návaznosti na užívání opioidů.
The role of astrocytes in the formation of brain edema
Heřmanová, Zuzana ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Edém mozku je příčina úmrtí doprovázející patologie, jako je například ischemie, traumatické poranění, nádory mozku nebo selhání jater a ledvin. Je popisován jako proces osmotických změn a změn v proudění vody, které vedou ke zvětšování objemu buněk a ke zvýšení nitrolebečního tlaku. Edém mozku je obvykle rozdělován do dvou typů: vazogenní a cytotoxický. Rozvoj vazogenního edému mozku je spojen s poškozením hematoencefalické bariéry. Voda se akumuluje v mezibuněčném prostoru a stlačuje buňky. Cytotoxický typ otoku je charakteristický akumulací vody uvnitř buněk. Proces buněčných objemových změn spojených s edémem mozku se nazývá buněčný ‚swelling'. Cytotoxický ‚swelling' je obvykle spojován s gliovými buňkami, především astrocyty, jelikož tvoří součást hematoencefalické bariéry a tudíž ovlivňují homeostázu v celém mozku. Voda proudí skrz cytoplasmatickou membránu systémem specializovaných kanálů - aquaporinů. Pro vznik edému je nejdůležitější aquaporin 4. Nachází se na membránách u astrocytů a použitím myší se zablokovanou expresí tohoto proteinu se ukázalo, že se podílí na odstraňování vody z tkáně při fyziologických i patologických podmínkách. Jelikož proudění vody je pasivní, hnací silou pro vznik edému mozku je iontová nerovnováha. Změněné koncentrace především Na+ a K+ pohánějí vtok vody...
Fyziologické účinky amfetaminů a molekulární mechanismy jejich působení
Vyvadilová, Jitka ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Amfetaminy jsou psychostimulanty centrální nervové soustavy, které vyvolávají pocit zvý ené energie, bla ený pocit a euforii. Jejich u ívání má adu fyzických a psychických ú ink , jako jsou nevolnost, zvý ený krevní tlak a tepová frekvence, zvracení, k e e v b i e, vzru ení a bd lost, hyperaktivita a mnoho dal ích. Amfetaminy vyvolávají své ú inky p sobením na monoaminový transmisní systém v ur itých oblastech mozku, d le ité jsou zejména ventrální tegmentální oblast a nucleus accumbens. Amfetaminy zde mohou ovliv ovat transportéry monoamin lokalizované v plazmatické membrán , vezikulární monoaminové transportéry a r zné receptory. P sobení amfetamin má i své praktické vyu ití p i lé b n kterých poruch, jako nap íklad porucha pozornosti s hyperaktivitou, ale chronická nadm rná aktivace toho systému a spou t ní signálních kaskád v neuronech m e vyvolat celou adu zm n na bun né a molekulární úrovni, které dále jsou podkladem vzniku závislosti na t chto drogách. Ta má na u ivatele t chto látek spoustu dal ích zdravotních a sociálních negativních dopad . Klí ová slova: amfetamin, fyziologické ú inky, monoaminergní systém, závislost
Cirkadiánní systém laboratorního potkana kmene SHR
Pačesová, Dominika ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Švandová, Ivana (oponent)
Suprachiasmatická jádra (SCN) jsou sídlem centrálního oscilátoru savců. Kontrolují a koordinují cirkadiánní rytmy v těle a tím zajišťují optimální chod organismu v měnících se podmínkách okolního prostředí. SCN jsou heterogenní strukturou, jak ve své morfologii, tak funkci. Předkládaná práce se zaměřuje na porovnání SCN a jejich vlastností u animálního modelu patologického stavu hypertenze, tj. u spontánně hypertenzního potkana (SHR) a zdravého normotenzního potkana Wistar. Pro sledování vybraných morfologických a funkčních markerů v SCN potkanů obou kmenů byly použity metody hybridizace in situ a imunohistochemie. Pro porovnání funkčních vlastností SCN u SHR a Wistar byl také sledován vliv aplikace světelných pulzů na expresi genů c-fos a Per1 a vliv těchto pulzů na pohybovou aktivitu obou kmenů. Výsledky naznačují morfologické odlišnosti v počtu neuronů a v expresi genů Avp a Vip v SCN s trendem vyšších hladin daných proteinů u SHR oproti Wistar. Dále ukazují na rozdílné fungování SCN mezi SHR a Wistar, na základě odlišných odpovědí na světelné pulzy v první oproti druhé polovině subjektivní noci, v rozdílné expresi c-fos a Per1 a ve změně rytmu v pohybové aktivitě. Tyto poznatky přispívají k pochopení souvislostí mezi změnami v cirkadiánním systému a patofyziologickým stavem hypertenze. Klíčová...
Suprachiasmatická jádra jako denní hodiny a kalendář
Pačesová, Dominika ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Suprachiasmatická jádra (SCN) jsou sídlem centrálního oscilátoru savců, zodpovědného za kontrolu a koordinaci cirkadiánních rytmů v celém těle. Jedná se o párovou strukturu v hypotalamu, umístěnou těsně nad křížením optických nervů a sestávající z cca 20 000 neuronů. SCN mají díky svým specifickým vlastnostem výjimečné postavení v rámci cirkadiánního systému. Jsou spojena přímou drahou s retinou a přijímají tak informace o světelných změnách v okolním prostředí. Jednotlivé SCN neurony jsou nezávislými autonomními oscilátory, které jsou propojeny v komunikační síť. Díky této síti dochází k vzájemné synchronizaci mezi neurony uvnitř SCN, což umožňuje zvýšení přesnosti a robustnosti oscilátoru. Cílem práce je shrnout poznatky o struktuře a funkci SCN, a to jak na úrovni jednotlivých buněk, subpopulací buněk, až na úroveň celého jádra. Specifickým cílem práce je souhrn faktorů, které determinují jejich centrální úlohu v cirkadiánním systému.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.