Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Indukovatelné promotory a jejich využití pro buněčné manipulace kvasinek
Přibáňová, Gabriela ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Pro některé buněčné manipulace se dnes využívají promotory, které mohou být indukovány chemickými, nebo určitými fyzikálními faktory. Největší důraz je v této práci kladen na promotory indukovatelné světlem. Jsou dva přístupy, které nám umožňují aktivaci promotoru působením světla. První z nich využívá tzv. "caged molecules", chemických induktorů, jejichž regulační aktivita je "maskovaná" fotolabilní chránící skupinou. Druhý přístup zahrnuje optogenetické systémy, které mohou v buňkách regulovat transkripci. Tyto systémy jsou kódovány v DNA organismu, který tento systém nese, a jako jediný vnější regulační stimul potřebují světlo. Základní součástí optogenetických aparátů jsou fotoreceptory, které pro svou funkci potřebují kofaktor - chromofor. Fotoreceptory se řadí do několika funkčních skupin podle typu chromoforu a způsobu jejich fotoaktivace. Tato práce dává přehled o optogenetických systémech, využitých pro regulaci transkripce z hlediska využitého fotoreceptoru a mechanismu indukce. Stejně tak se zabývá využitím "caged molecules" pro regulaci transkripce. Dále jsou zde jmenovány případy využití těchto systémů v kvasinkách, modelového organismu využívaného ve vědě a pro biotechnologické účely. Na závěr diskutuji určitá omezení, které promotory indukovatelné světlem v některých případech...
Subletální efekty insekticidů neonikotinoidů na migrační potenciál pavouků
Přibáňová, Gabriela ; Řezáč, Milan (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent)
Důvodem používání pesticidů je hubení organismů způsobujících škody (tzv. škůdci) na různých plodinách a díky tomu zabránit případným ztrátám na úrodě. Jejich nežádoucím účinkem je negativní dopad na necílové organismy. Předložená diplomová práce je zaměřena na vliv neonikotinoidů na bezobratlé živočichy, a to konkrétně na pavouky. Jejím hlavním cílem bylo zdokumentovat jejich vliv na behaviorální parametry ovlivňující migrační schopnosti, jako jsou lokomoce a tendence k šíření pomocí větru (tzv. ballooning). Práce porovnává vliv neonikotinoidů na modelové druhy, Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802) a Phylloneta impressa (L. Koch, 1881) s různým způsobem lovu kořisti a srovnává u nich vliv na adultní a nymfální stádia. V laboratorních podmínkách byly na pavouky aplikovány pesticidy Actara® 25 WG, Biscaya® 240 OD, Confidor® 200 OD a Mospilan® 20 SP a byl testován jejich účinek při rozdílných koncentracích a různých způsobech aplikace. Největší dopad na pavouky měl přípravek Confidor. Měl jednoznačně nejvýraznější negativní vliv na mobilitu a tendenci k šíření pomocí větru pavouků. Letální účinky způsobily neonikotinoidy u nymfálních jedinců Pardosa lugubris, a to zejména přípravek Confidor (u tarzální aplikace dokonce i 100% úmrtnost). Během pokusu studujícím vliv na lokomoci u adultních jedinců...
Subletální efekty insekticidů neonikotinoidů na migrační a predační potenciál pavouků
Přibáňová, Gabriela ; Řezáč, Milan (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje dopadům pesticidních látek na pavoučí populace. V našem případě byly testovány zejména pesticidy třídy neonikotinoidy. Konkrétní neonikotinoidy byly aplikovány na modelové druhy pavouků, kteří byli nasbíráni v různých lokalitách a v určitém stupni vývoje - nymfa, adultní či subadultní jedinec. Práce analyzuje a dokumentuje účinky neonikotinoidů na pavoučí jedince. Z výsledků je patrné, že některé pesticidy mohou mít významný negativní vliv např. na lokomoci, predaci, ballooning, spouštění či mortalitu pavouků. Klíčová slova: pavouk, členovec, pesticidy, insekticidy, neonikotinoidy, subletální účinky, mortalita, EthoVision XT, lokomoce, spouštění, ballooning, predace, listovník Philodromus, pavučenka Oedothorax, slíďák Pardosa, Xerolycosa, snovačka Phylloneta
Indukovatelné promotory a jejich využití pro buněčné manipulace kvasinek
Přibáňová, Gabriela ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Pro některé buněčné manipulace se dnes využívají promotory, které mohou být indukovány chemickými, nebo určitými fyzikálními faktory. Největší důraz je v této práci kladen na promotory indukovatelné světlem. Jsou dva přístupy, které nám umožňují aktivaci promotoru působením světla. První z nich využívá tzv. "caged molecules", chemických induktorů, jejichž regulační aktivita je "maskovaná" fotolabilní chránící skupinou. Druhý přístup zahrnuje optogenetické systémy, které mohou v buňkách regulovat transkripci. Tyto systémy jsou kódovány v DNA organismu, který tento systém nese, a jako jediný vnější regulační stimul potřebují světlo. Základní součástí optogenetických aparátů jsou fotoreceptory, které pro svou funkci potřebují kofaktor - chromofor. Fotoreceptory se řadí do několika funkčních skupin podle typu chromoforu a způsobu jejich fotoaktivace. Tato práce dává přehled o optogenetických systémech, využitých pro regulaci transkripce z hlediska využitého fotoreceptoru a mechanismu indukce. Stejně tak se zabývá využitím "caged molecules" pro regulaci transkripce. Dále jsou zde jmenovány případy využití těchto systémů v kvasinkách, modelového organismu využívaného ve vědě a pro biotechnologické účely. Na závěr diskutuji určitá omezení, které promotory indukovatelné světlem v některých případech...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.