|
|
Vliv časné léčby na psychomotorický vývoj u dětí s epileptickou encefalopatií
Beňová, Barbora ; Kršek, Pavel (vedoucí práce) ; Příhodová, Iva (oponent) ; Aulická, Štefania (oponent)
Dětští pacienti s fokální farmakorezistentní epilepsií na podkladě fokálních MCD, FCD a TSC jsou ve vysokém riziku rozvoje opoždění kognitivního vývoje jak vlivem jejich farmakorezistentní epilepsie, tak v důsledku možného abnormálního uspořádání neuronálních sítí na genetickém podkladě. Epileptochirurgie představuje spolehlivou a bezpečnou metodu léčby fokální farmakorezistentní epilepsie a přináší těmto pacientům šanci jak na život bez záchvatů a antiepileptické medikace, tak na optimální kognitivní vývoj. Dosavadní údaje o genetických příčinách FC přidružených komorbiditách nabízí možnosti rozšíření diagnostického procesu u kandidátů epileptochirurgie. Informace o genetické příčině FCD a MCD ale prozatím nedostačují k přesnějšímu určení prognózy na dosažení stavu bez záchvatů a s normálního kognitivního vývoje. Budoucí studie na větších souborech pacientů by mohly vést k objasnění role genetických, elektrofyziologických a anatomických změn na prognózu pacientů podstupujících epileptochirurgii.
|
|
|
Cerebelární funkce u poruchy pozornosti s hyperaktivitou
Goetz, Michal ; Hort, Vladimír (vedoucí práce) ; Příhodová, Iva (oponent) ; Papežová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní obor: Lékařská psychologie a psychopatologie MUDr. Michal Goetz Cerebelární funkce u poruchy pozornosti s hyperaktivitou Cerebellar functions in Attention Deficit Hyperactivity Disorder Abstrakt Školitel: Doc. MUDr. Vladimír Hort, CSc. Praha 2014 1 Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracoval samostatně a že jsem řádně uvedl a citoval všechny použité prameny a literaturu. Současně prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Souhlasím s trvalým uložením elektronické verze mé práce v databázi systému meziuniverzitního projektu Theses.cz za účelem soustavné kontroly podobnosti kvalifikačních prací. V Praze 14. 2. 2014 MUDr. Michal Goetz 2 Identifikační záznam GOETZ, Michal. Cerebelární funkce u poruchy pozornosti s hyperaktivitou [Cerebellar functions in Atention Deficit Hyperactivity Disorder]. Praha, 2014. 190 stran, Disertační práce (Ph.D.). Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Práce byla ...
|
|
|
Spánkové koreláty časného rizika bipolární afektivní poruchy u dětí a adolescentů.
Šebela, Antonín ; Goetz, Michal (vedoucí práce) ; Příhodová, Iva (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Úvod: Nálezy narušeného spánku a cirkadiánních rytmů byly opakovaně replikovány u dospělých i u dětí s bipolární poruchou (BP) a jsou proto považovány za jádrové příznaky BP. I přesto, že jsou narušená cirkadiánní rytmicita a spánek uváděny v různých heuristických modelech vývoje BP, nebyly zatím jako biomarkery v populaci v riziku dostatečně validovány. Proto jsme provedli: a) Explorativní studii spánku a cirkadiánního rytmu klid-aktivita u potomků BP rodičů; b) Navazující studii spánku a cirkadiánního rytmu u dětí a adolescentů BP rodičů, u kterých nebyla přítomná psychopatologie, s výjimkou deprese a úzkostných poruch. Metody: a) 14 dnů aktigrafického měření a subjektivní škály (dotazník dle Chervina, Dotazník ranních a večerních typů - verze pro děti, MEQ a spánková škála dotazníku General Behavior Inventory, GBISS) k testování chronotypu a kvality spánku, psychiatrické vyšetření k určení psychopatologie. b) Studie se stanovenými hypotézami dle výsledků studie a), užívající ≥ 14 dní aktigrafického měření s pokročilejšími technikami k určení chronotypu, sociálního jet lagu a spánkové makrostruktury, psychiatrické vyšetření a subjektivní psychometrické škály k určení plného psychopatologického profilu. Výsledky: a) Bylo zařazeno 42 potomků v riziku a 42 kontrol srovnatelných věkem a pohlavím. U...
|
|
|
Vliv časné léčby na psychomotorický vývoj u dětí s epileptickou encefalopatií
Beňová, Barbora ; Kršek, Pavel (vedoucí práce) ; Příhodová, Iva (oponent) ; Aulická, Štefania (oponent)
Dětští pacienti s fokální farmakorezistentní epilepsií na podkladě fokálních MCD, FCD a TSC jsou ve vysokém riziku rozvoje opoždění kognitivního vývoje jak vlivem jejich farmakorezistentní epilepsie, tak v důsledku možného abnormálního uspořádání neuronálních sítí na genetickém podkladě. Epileptochirurgie představuje spolehlivou a bezpečnou metodu léčby fokální farmakorezistentní epilepsie a přináší těmto pacientům šanci jak na život bez záchvatů a antiepileptické medikace, tak na optimální kognitivní vývoj. Dosavadní údaje o genetických příčinách FC přidružených komorbiditách nabízí možnosti rozšíření diagnostického procesu u kandidátů epileptochirurgie. Informace o genetické příčině FCD a MCD ale prozatím nedostačují k přesnějšímu určení prognózy na dosažení stavu bez záchvatů a s normálního kognitivního vývoje. Budoucí studie na větších souborech pacientů by mohly vést k objasnění role genetických, elektrofyziologických a anatomických změn na prognózu pacientů podstupujících epileptochirurgii.
|
|
| |
|
|
Poruchy spánku a bdění u dětí s poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD)
Příhodová, Iva ; Nevšímalová, Soňa (vedoucí práce) ; Hadač, Jan (oponent) ; Bojar, Martin (oponent)
Souhrn Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je nejčastější psychiatrickou poruchou dětského věku. Stížnosti na poruchy spánku jsou u dětí s ADHD tak časté, že se hledá příčina tohoto vzájemného vztahu. Vzhledem k tomu, že výsledky polysomnografických studií jsou značně různorodé, není jasné, zda existuje specifická spánková porucha spojená s ADHD anebo zda jsou poruchy spánku dalším komorbidním onemocněním u ADHD. V prospektivním studii jsme hodnotili u pacientů s ADHD makrostrukturu a mikrostrukturu spánku, výskyt poruch spánku a denní spavost. Pacienti nebyli nikdy léčeni pro ADHD a neměli komorbidní psychiatrické poruchy. Ve srovnání s kontrolní skupinou jsme neprokázali žádné odchylky v makrostruktuře, mikrostruktuře spánku, ani ve výskytu poruch spánku. Nezjistili jsme zvýšenou denní ospalost u dětí s ADHD, ale v této skupině bylo patrné signifikantní kolísání bdělosti mezi jednotlivými vyšetřeními, což může podporovat teorii o poruše řízení bdělosti u ADHD. Na základě těchto výsledků se nedomníváme, že poruchy spánku tvoří nedílnou součást ADHD a že mají podstatnou úlohu v jeho patogenezi. Vzhledem k tomu, že jsem vyloučili psychiatrické komorbidity, předpokládáme jejich možný podíl na insomnii, výskytu periodických pohybů končetinami ve spánku a na změnách makrostruktury spánku popisovaných...
|
host ::
RSS.