|
|
Vliv výživy a pohybové aktivity na reprodukční zdraví žen
Vařechová, Veronika ; Přáda, Jan (vedoucí práce) ; Weidenthalerová, Edita (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem výživy a pohybové aktivity na reprodukční zdraví žen. V teoretické části práce je popsána anatomie a fyziologie ženského pohlavního systému. Jsou zde popsání činitelé, které mohou reprodukční zdraví ovlivňovat, a následně je objasněno, jaký vliv má výživa na reprodukční zdraví. V praktické části jsou zobrazeny konkrétní kazuistiky 20 žen. V praktické části bylo zjištěno, že výživa a pohybová aktivita mohou mít vliv na reprodukční zdraví žen. Klíčová slova: reprodukční zdraví, výživa, pohybová aktivita, poruchy menstruačního cyklu, syndrom polycystických ovarií
|
|
|
Dopad zvoleného managementu zamlklého těhotenství (chirurgický vs. farmakologický přístup) na psychický stav pacientky
Mergešová, Renata ; Richtárová, Adéla (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá těhotenskou ztrátou v prvním trimestru, konkrétně zamlklým těhotenstvím. Cílem této práce je porovnat dopad zvoleného managementu zamlklého těhotenství (chirurgický vs. farmakologický přístup) na psychický stav pacientky. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje definicím pojmů k tématu těhotenství, procesu oplození, změnám v organismu těhotné ženy, trvání délky těhotenství a poruchám jeho trvání. Následně se práce zabývá zamlklým těhotenstvím, jeho příčinami a možnostmi řešení. Poslední oddíl teoretické části je zaměřen na psychosociální intervence v průběhu potratu. Praktická část práce je pojatá jako část výzkumná a k jejímu zpracování bylo využito dotazníkové šetření. Výzkum probíhal částečně na Gynekologicko-porodnické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a to konkrétně na oddělení G3 a všeobecné gynekologické ambulanci. Druhá část respondentek byla k dotazníkovému šetření přivzata přes sociální sítě. Cílem praktické práce bylo porovnat vliv zvolené metody managementu těhotenské ztráty (chirurgický vs. farmakologický přístup) na psychiku pacientek. Souhrnem získaných dat a interpretací výsledků výzkumu je kapitola diskuze. Klíčová slova: zamlklé těhotenství, 1. trimestr, ECUI...
|
|
|
Ichtyóza - nemoc celé rodiny
Jílková, Karolína ; Pinková, Blanka (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Ichtyóza - nemoc celé rodiny se zabývá onemocněním Ichtyóza, jeho typy, dědičností a kvalitou života pacientů. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se věnuji jednotlivým typům onemocnění, možnostem diagnostiky, terapie a vlivem na porod matky dítěte s tímto onemocněním. V části praktické zkoumám období prvních známek onemocnění dítěte, vliv na porod dítěte, postoj rodičů dítěte s ichtyózou k plánování dalšího potomka a míru každodenní zátěže pro nemocné a jejich pečovatele. Výzkum provádím formou dotazníku rozeslaného mezi rodiny, jejichž člen daným onemocněním trpí a dotazníku doplňkového, který byl předložen matkám zdravých dětí. Práce je zaměřena na větší informovanost veřejnosti o Ichtyóze, o nezbytné péči o kůži postižených a o neinfekčnosti tohoto onemocnění. V příloze č.3 jsou uvedeny i nejoblíbenější přípravky ke zmírnění klinických příznaků. klíčová slova: ichtyóza, genetika, kvalita života, péče, život, dědičnost, diagnostika, terapie, porod, prenatální
|
|
|
Aktivní vedení porodu a jeho dopady na psychiku ženy.
Letáková, Veronika ; Vitásková, Hana (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je Aktivní vedení porodu a jeho dopady na psychiku ženy. Práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část se zabývá samotným porodem a jeho dobami, aktivní vedením porodu a psychikou ženy v období těhotenství a po porodu. Hlavním cílem praktické části mé bakalářské práce bylo zjistit, zda ženy mají ponětí o tom, co je aktivní vedení porodu a jak se při zasahování do porodu cítily. K dosažení cílů byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření. Výzkum byl prováděn pomocí internetového dotazníku, který ženy vyplňovaly anonymně a dobrovolně. Dotazník vyplnilo 238 žen, použito do výzkumu bylo 235 dotazníků. Z výzkumu bylo zjištěno, že více jak polovina žen nemá ponětí o tom, co je aktivní vedení porodu. Jak jsme předpokládali v našich hypotézách, tak většina žen byla informována a měla možnost volby ohledně zasahování do porodu a pozitivní pocity po jednotlivých intervencích převažovaly nad pocity negativními. Dále se potvrdila naše hypotéza, že více plačtivé a úzkostné jsou ženy po porodu s epiziotomií a větším poraněním než ženy s poraněním drobným nebo vůbec žádným. Stejně tak se potvrdila hypotéza, že porod s epidurální analgezií trvá déle než bez ní, a naopak se nepotvrdila hypotéza, ve které jsme předpokládali, že...
|
|
|
Porodní poranění a následný sexuální život ženy.
Hitzingerová, Milada ; Šmatláková, Lenka (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá problematikou poranění při porodu a jeho vlivu na sexuální život ženy. Skládá se ze dvou částí: teoretické a výzkumné. Teoretická část se zabývá definicí porodního poranění, jeho známými typy a způsoby, jak ho lze vyléčit. Dále analyzuji, jak může porodní poranění ovlivnit sexuální život žen. Teoretická část obsahuje i informace o možnostech rychlejšího zotavení ze vzniklého poranění. Výzkumná část je zaměřena na rozhovory se ženami a jejich zkušenostech s porodem. Na závěr sumarizuji informace o tom, jak moc jsou ženy informovány o metodách prevence poranění, a jak poranění ovlivňuje jejich následný sexuální život. Pro výzkum jsem použila dotazník, který byl zveřejněn online na různých sociálních sítích ve skupinách, které souvisejí s těhotenstvím, porodem a šestinedělím. Otázky jsou formulovány tak, aby mohly ženy vybírat z vícero možností, nebo mohou odpovědi poskytnout přímo. Dotazník je určen pouze pro ženy, které již spontánně rodily. Výsledky ukázaly, že matky jsou dobře informovány o možnostech prevence poranění, ale informace nepochází z relevantních zdrojů. Další výsledky ukazují, že ženy, které použily některé metody prevence porodního poranění, jako např. perineální masáž, aniball a další, měly menší porodní poranění, a následný začátek sexuálního života po porodu...
|
|
|
Kardiotokografie v práci porodní asistentky.
Bartusková, Simona ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Předmětem průzkumu bakalářské práce je zjištění znalostí interpretace CTG dle FIGO 2015, a to jak v teoretické oblasti, tak i v rámci praktických dovedností. Kardiotokografie je nedílnou součástí každodenní práce porodní asistentky a jedná se o metodu, kterou lze včasně identifikovat a interpretovat nedostatečné okysličování plodu, je tedy velkým přínosem pro snižování prenatální morbidity a mortality. Práce si klade za cíl se na využití této metody zaměřit hlouběji a komplexněji. Teoretická část je zaměřena na shrnutí všech dosavadních znalostí, rozbor kardiotokografu, na doporučené postupy v hodnocení antepartálního a intrapartálního monitorování srdeční frekvence plodu (kde je kladen důraz především na změny, které s sebou přineslo zavedení nových doporučení dle FIGO 2015), patofyziologii hypoxie plodu a v neposlední řadě i na ošetřovatelskou péči porodních asistentek v rámci monitorování. Hlavním cílem bylo formou anonymních testovacích dotazníků zjistit teoretické znalosti a praktické postupy v interpretaci kardiotokografu podle nových směrnic na pracovišti gynekologicko-porodnické kliniky. Byly osloveny tři skupiny respondentů, a to studentky bakalářského studia 3. ročníku (obor Porodní asistentka), porodní asistentky pracující na porodním sále a mladí lékaři a lékařky s maximální praxí 3...
|
|
|
Predikce spontánního předčasného porodu - role porodní asistentky
Plojharová, Tereza ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku predikce předčasného porodu. Předčasný porod je jedním z nejzávažnějších problémů v porodnictví a příčinou mnoha perinatálních komplikací. Incidence se dnes v České republice pohybuje kolem 7,2 %. Problémem predikce této závažné patologie je falešná negativita nebo naopak falešná pozitivita, kdy jsou ženy zbytečně hospitalizovány a léčeny. Je velmi důležité najít metodu, která by dokázala odhalit co nejvíce hrozících předčasných porodů a zároveň vykazovala co nejnižší falešnou pozitivitu. To je ovšem velmi obtížné. Předčasný porod je zapříčiněn multifaktoriálními vlivy. Cílem práce bylo zjistit predikovatelnost předčasného porodu pomocí vaginální cervikometrie ultrazvukem, její kombinace s vyšetřením hladiny fetálního fibronektinu ve vaginální tekutině a účinnost algoritmu QUIPP v predikci předčasného porodu. Tyto cíle byly doplněny o 6 hypotéz, které pomohly jejich splnění. Od ledna 2019 do března 2020 byly vyšetřovány asymptomatické ženy s vysokým rizikem předčasného porodu v týdnu těhotenství 22+0 až 25+6. Do práce byly vybrány ženy, které zároveň následně porodily v Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Shromážděná data od těchto žen byla následně zpracována, statisticky spočítána a popsána pomocí tabulek a grafů. Z výsledků práce...
|
|
|
Význam přítomnosti partnera u porodu
Líšková, Michala ; Šmatláková, Lenka (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem významu přítomnosti partnera u porodu, a obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá třemi hlavními okruhy. První okruh popisuje období těhotenství a mužskou roli v tomto období. Druhý okruh se zabývá samotným porodem a problematikou účasti budoucího otce u porodu. Třetí okruh teoretické časti této práce popisuje období po porodu a možné psychologické následky na otce a faktory ovlivňující citové pouto otce k dítěti. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jaký význam má pro muže jejich vlastní přítomnost u porodu svého dítěte v prostředí českých porodnic. Jakým způsobem se připravuji a v jakém rozsahu, jak vnímají prostor porodnice a personál, přiblížit prožitek porodu partnerem, pomoc partnera a dopad zážitku porodu na psychiku partnera a vztahu páru. Pro dosažení cílů byl použit kvantitativní výzkum, formou online dotazníku. Výzkumu se účastnili muži, kteří byli přítomní porodu svého dítěte. Z výzkumné části této práce vyplynulo, že většina dotazovaných mužů se zapojilo do průběhu těhotenství a přípravy na porod. Z výzkumu také vyplývá, že účast partnera u porodu byla ve většině případu vlastní iniciativa partnera a porod byla pro ně pozitivní zkušenost, i když prožívali i negativní emoce během porodu. Dalším poznatkem bylo, že...
|
|
|
Spokojenost rodiček s péčí v perinatologickém centru
Klejová, Nikola ; Čábela, Radek (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Tuhle práci jsem rozdělila na dvě základní části, teorii, kde nejprve definuji základní pojmy perinatologie, dále zdravotnický personál, samotnou perinatologii v České republice, neonatologii, jíž je porodnice u Apolináře vyhlášená především a dále teorií výzkumu. Druhou částí je tzv. praktická část bakalářské práce, ve které se zabývám výzkumem spokojenosti rodiček v perinatologickém centru u Apolináře v Praze. Řeším spokojenost zejména v oblasti intimity, soukromí, péče, chování personálu, kvality stravování, dostatečného úklidu, a celkovým dojmem na prostředí, ve kterém žena prožije nejdůležitější okamžiky svého života. Výzkum jsem dělala metodou dotazníkového šetření, což je varianta sběru dat, která je zároveň anonymní i časově nenáročná. Výsledky poukázali na silné a slabé stránky porodnice u Apolináře. Na slabé stránky reaguji v podkapitole "Doporučení a prevence", kde nabízím řešení slabých stránek. Za cíl této práce jsem si určila zjistit úroveň péče v porodnici u Apolináře a na základě výsledků doporučit vhodná zlepšující opatření nejen péče o rodičku a novorozence. Klíčová slova: perinatologie, rodička, porodnice, porodní asistentka, spokojenost s péčí
|
|
|
Porodní poranění a věk matky
Faltová, Anna ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá korelací porodního poranění a vyššího věku matky při porodu. Práce je koncipována jako teoreticko-praktická. Teoretická část je úvodem do problematiky porodního poranění. Součást teoretické části je také přehled několika zahraničních studií, které uvádí, že věk matky při porodu může být rizikovým faktorem pro vznik některých porodních poranění. Cílem praktické části bylo potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, zda vyšší věk matky ovlivňuje vznik porodního poranění. Hypotézu jsem ověřovala porovnáním výskytu porodních poranění napříč 4 věkovými skupinami (18-25 let, 26-30 let, 31-35 let, >35 let). Ve většině případů se nejnižší počet poranění vyskytoval u skupiny 18-25 let, avšak nebylo tomu tak u všech typů poranění a jednalo se o statisticky nepříliš významné rozdíly. Vzhledem k rozsahu práce a malému vzorku žen, se kterým jsem pracovala, se tedy hypotézu nepodařilo jednoznačně potvrdit, ale ani jednoznačně vyvrátit. Klíčová slova: porodní poranění, věk matky, vaginální porod, pánevní dno, avulzní poranění levátoru, dysfunkce pánevního dna, OASI
|
host ::
RSS.