|
|
Současný stav poznání o kosmickém záření nejvyšších energiích
Krejčíková, Martina ; Nosek, Dalibor (vedoucí práce) ; Pěč, Viktor (oponent)
Země je neustále ostřelována částicemi o extra-vysokých energiích, kterých prozatím není schopen dosáhnou žádný lidmi vytvořený urychlovač. Již přes sto let je kosmické záření studováno, avšak stále nejsme schopni plně zod- povědět otázky o jeho vzniku, šíření ani složení. V následující práci jsou popsány významné projekty zabývající se danou problematikou, způsob analýzy získaných dat a shrnutí dostupných experimentálních výsledků. 1
|
|
| |
|
|
Precise measurement of the electron antineutrino oscillation
Pěč, Viktor ; Vorobel, Vít (vedoucí práce) ; Trávníček, Petr (oponent) ; Vénos, Drahoslav (oponent)
Experiment Daya Bay je navržen pro přesné měření úbytku reaktorových antineutrin z komplexu jaderných elektráren v provincii Guangdong v Číně. Experiment prezentoval nejpřesnější měření oscilačních parametrů sin2 2θ13 = 0.084±0.005 a |∆m2 ee| = (2.42±0.11)×10−3 eV2 . Pozadí signálu antineutrin je tvořeno především působením kosmických mionů a je účinně potlačeno za pomoci aktivních Čerenkovských a RPC detektorů mionů. Tato disertační práce popisuje testování RPC detektorů před jejich instalací v místě experi- mentu. Část kosmických mionů se v detektorech antineutrin zastavuje, a pak se bud'to rozpadne, anebo se zachytí na jádře 12 C a vytvoří izotop 12 B. Tento izotop přispívá do tvorby pozadí z tzv. náhodných koincidencí. Disertační práce uvádí měření četností rozpadů mionů v detektorech antineutrin. Expe- riment je připraven registrovat elektronová antineutrina ze supernov. Jejich signál v detektoru se očekává v oblasti okolo 20 MeV. V práci je určena energetická škála detektoru pro energii 53 MeV.
|
|
|
Photon strength functions in 168Er from multi-step gamma cascade measurement at DANCE
Knapová, Ingrid ; Krtička, Milan (vedoucí práce) ; Pěč, Viktor (oponent)
Predmetom tejto práce je štúdium fotónových silových funkcií popisujúcich gama rozpad jadier. V uplynulých päťdesiatich rokoch bolo navrhnutých mnoho teoretických modelov týchto veličín, avšak ich presnosť je otázna a jej overovanie je objektom intenzívneho experimentálneho a teoretického výskumu. V tejto práci k analýze fotónových silových funkcií slúži meranie viackrokových gama kaskád, ktoré sprevádzajú neutrónový záchyt na terčíkovom jadre 167 Er. Experiment bol uskutočnený pomocou kalorimetru DANCE, ktorý sa nachádza v Los Alamos Neutron Scattering Center. Experimentálne spektrá sú porovnané s Monte Carlo simuláciami elektromagnetického rozpadu pomocou DICEBOX algoritmu a sú založené na predpokladoch Extrémneho štatistického modelu. Porovnanie experimentálnych a simulovaných spektier je dôležitým nástrojom pre štúdium správnosti teoretických modelov fotónových silových funkcií. Táto práca poskytuje informácie hlavne o E1 a M1 fotónových silových funkciách, skúmané sú predovšetkým vlastnosti takzvaného nožnicového módu.
|
|
|
Precise measurement of the electron antineutrino oscillation
Pěč, Viktor ; Vorobel, Vít (vedoucí práce) ; Trávníček, Petr (oponent) ; Vénos, Drahoslav (oponent)
Experiment Daya Bay je navržen pro přesné měření úbytku reaktorových antineutrin z komplexu jaderných elektráren v provincii Guangdong v Číně. Experiment prezentoval nejpřesnější měření oscilačních parametrů sin2 2θ13 = 0.084±0.005 a |∆m2 ee| = (2.42±0.11)×10−3 eV2 . Pozadí signálu antineutrin je tvořeno především působením kosmických mionů a je účinně potlačeno za pomoci aktivních Čerenkovských a RPC detektorů mionů. Tato disertační práce popisuje testování RPC detektorů před jejich instalací v místě experi- mentu. Část kosmických mionů se v detektorech antineutrin zastavuje, a pak se bud'to rozpadne, anebo se zachytí na jádře 12 C a vytvoří izotop 12 B. Tento izotop přispívá do tvorby pozadí z tzv. náhodných koincidencí. Disertační práce uvádí měření četností rozpadů mionů v detektorech antineutrin. Expe- riment je připraven registrovat elektronová antineutrina ze supernov. Jejich signál v detektoru se očekává v oblasti okolo 20 MeV. V práci je určena energetická škála detektoru pro energii 53 MeV.
|
|
|
Možnosti zkoumání oscilací elektronových (anti) neutrin z rozpadů mionů.
Dohnal, Tadeáš ; Leitner, Rupert (vedoucí práce) ; Pěč, Viktor (oponent)
V této práci je zkoumán jev známý jako oscilace neutrin, a to v rámci modelu tří aktivních typů neutrin, který je popsán a s jehož pomocí jsou odvozeny pravděpodobnosti přechodu mezi jednotlivými typy neutrin. Dále je popsán efekt případného narušení CP-symeterie v oscilacích neutrin a jsou zváženy obtíže spojené s jeho měřením. Několik návrhů řešení těchto problémů je rozebráno, především pak koncept "továrny na neutrina" (tzn. využití neutrin z rozpadu mionů) tak, jak je to navrhováno v projektu nuSTORM. To zahrnuje i vlastní výpočet energetického spektra neutrin z rozpadu nepolarizovaného mionu (v klidu i v pohybu), úhlového rozdělení těchto neutrin a dalších specifikací.
|
|
|
Influence of the Detection Threshold on the Response of the C6D6 Detectors
Knapová, Ingrid ; Krtička, Milan (vedoucí práce) ; Pěč, Viktor (oponent)
Scintilačné C6D6 detektory sa používajú na meranie účinného prierezu radiačného neutrónového záchytu v experimentálnych zariadeniach, ktoré fungujú na princípe metódy určovania doby letu (n_TOF v CERN, GELINA v IRMM Geel). Pri stanovení účinných prierezov pomocou metódy váhovej funkcie sa obvykle zanedbáva vplyv nedetekovateľnej energie, pochádzajúcej z dvoch javov - vnútornej elektrónovej konverzie a detekčného prahu pre nízke energie fotónov. Tento vplyv však v niektorých prípadoch nie je úplne zanedbateľný a doposiaľ kvôli malej znalosti gama rozpadov jadier nebol dostatočne skúmaný. Účelom tejto práce je zo simulácií spektier fotónov z radiačného záchytu neutrónov pozorovať vplyv týchto dvoch javov, pričom na testovanie boli použité jadrá 197 Au a 238 U.
|
|
| |
|
|
Současný stav poznání o kosmickém záření nejvyšších energiích
Krejčíková, Martina ; Nosek, Dalibor (vedoucí práce) ; Pěč, Viktor (oponent)
Země je neustále ostřelována částicemi o extra-vysokých energiích, kterých prozatím není schopen dosáhnou žádný lidmi vytvořený urychlovač. Již přes sto let je kosmické záření studováno, avšak stále nejsme schopni plně zod- povědět otázky o jeho vzniku, šíření ani složení. V následující práci jsou popsány významné projekty zabývající se danou problematikou, způsob analýzy získaných dat a shrnutí dostupných experimentálních výsledků. 1
|
|
| |
host ::
RSS.