|
| |
|
| |
|
|
Trestněprávní regulace zadávání veřejných zakázek
Mikula, Tomáš ; Púry, František (oponent)
TRESTNĚPRÁVNÍ REGULACE ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ABSTRAKT Cílem této rigorózní práce je především představení základních rysů trestné činnosti související se zadáváním veřejných zakázek, provedení rozboru trestných činů, které se zadáváním veřejných zakázek buď přímo souvisejí, nebo k jejichž spáchání může v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek dojít a v neposlední řadě také rozbor některých specifických prostředků dokazování v případě těchto trestných činů. Rigorózní práce je tematicky rozdělena celkem do pěti kapitol a případně dalších podkapitol. Předmětem první kapitoly (nazvané Obecně k zadávání veřejných zakázek) je rozbor problematiky zadávání veřejných zakázek, vymezení pojmu veřejné zakázky, nastínění přehledu základních zásad zadávání veřejných zakázek, vymezení pojmu zadavatele a dodavatele a v neposlední řadě rozbor druhů zadávacího řízení a jejich srovnání v rámci dřívějšího zákona o veřejných zakázkách a stávajícího zákona o zadávání veřejných zakázek. Předmětem druhé kapitoly (nazvané Obecně k trestněprávní regulaci zadávání veřejných zakázek) je nastínění trestněprávního východiska pro následující kapitoly; tedy představení trestných činů přímo souvisejících se zadáváním veřejných zakázek, trestných činů, k jejichž spáchání může dojít v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek a...
|
|
|
Trestněprávní a kriminologické aspekty vražd
Hořák, Jaromír ; Fenyk, Jaroslav (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent) ; Púry, František (oponent)
Trestněprávní a kriminologické aspekty vražd JUDr. Jaromír Hořák Abstrakt Práce pojednává o vybraných otázkách problematiky úmyslných usmrcení, které mají klíčový význam z hlediska diferenciace těchto deliktů prostřednictvím privilegovaných a kvalifikovaných skutkových podstat. Podle dosavadní právní úpravy byly dle § 219 odst. 1 tr. zák. posuzovány případy co do okolností velmi rozmanité. Nový trestní zákoník nahrazuje toto jednotné pojetí pojmovou biparticí "vraždy" a mírněji trestného "zabití", jež je vymezeno jako čin spáchaný v silném omluvitelném hnutí mysli nebo jako čin motivovaný předchozím zavrženíhodným jednáním poškozeného. Trestní zákoník se rovněž vrací ke staršímu rozlišování vražd spáchaných s rozmyslem či po předchozím uvážení. Předkládaná práce se snaží podat ucelený kriminologický a trestněprávní výklad o jednotlivých prvcích této nové systematiky. Zabývá se proto úmyslnými usmrceními spáchanými v silném nepatologickém afektu, dále otázkou provokace pachatele ze strany oběti a konečně kvalifikujícím znakem tzv. premeditace. Autor vychází převážně ze zahraničních pramenů, zejména z německy psané odborné literatury a judikatury, které však doplňuje obsáhlou kasuistikou z rozhodovací praxe českých soudů. Práce je první monografií o diferenciačních aspektech úmyslných usmrcení v českém...
|
|
|
Význam zásady veřejnosti v trestním procesu
Závodský, Ondřej ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent) ; Púry, František (oponent)
Disertační práce s názvem "Význam zásady veřejnosti v trestním procesu" se zabývá zásadou veřejnosti v trestním řízení v nejširším slova smyslu. Práce vysvětluje, co se touto zásadou rozumí, jaké má funkce či jaké jsou důsledky jejího nedodržování orgány činnými v trestním řízení. Tím, že se práce zmiňuje i o aspektech informování veřejnosti o trestním řízení, jakož i o možnostech obrany při nedodržování uvedené zásady ze strany orgánů činných v trestním řízení, zasahuje vedle práva trestního hmotného i procesního i do práva ústavního, tiskového či práva na ochranu osobnosti. Text disertační práce je rozdělen do devíti kapitol. V úvodní části je vymezen okruh témat, jimiž se zabývají následující kapitoly. V kapitole nazvané "Historie literatury o tématu" jsou zmíněny významné publikace, články ve vědeckých periodicích, jakož i absolventské práce, jež v minulosti nějakým způsobem zasáhly do zvoleného tématu. Třetí kapitola shrnuje vývoj legislativy o veřejnosti trestního procesu, jakož i o některých souvisejících aspektech, a to od počátku české státnosti do současnosti. Počínaje čtvrtou kapitolou se práce věnuje platné právní úpravě zásady veřejnosti. Po shrnutí jejího významu jako právního principu civilizovaného právního státu jsou v této pasáži rozvedeny její jednotlivé funkce jako funkce...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.