Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 95 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Alterations in gene expression of hepatobiliary transporters as potential mechanisms for drug-induced cholestasis by amoxicillin and clavulanic acid
Řepová, Veronika ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Řepová Školitel: Prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D., Prof. Ramiro Jover Atienza, Ph.D. Název diplomové práce: Změny genové exprese hepatobiliárních transportérů jako potenciální mechanismy vzniku polékové cholestázy navozené amoxicilinem a kyselinou klavulanovou Amoxicilin a kyselina klavulanová (AMO/CLA) představují v současné době jednu z nejčastějších příčin idiosynkratického polékového poškození jater (DILI). Navzdory obtížím v diagnostice a vyhodnocování kauzality byly již klinické projevy zdokumentovány a ve většině případů klasifikovány jako cholestatické jaterní poškození. Počet studií týkajících se molekulárních mechanismů polékové cholestázy se stále zvětšuje, přičemž role hepatobiliárních transportérů se ukázala být pro patogenezi zásadní. Molekulární mechanismy vzniku DILI navozeného AMO/CLA však zůstávají stále neobjasněny. Za účelem prozkoumat hepatotoxický efekt AMO/CLA a AMO in vitro byly jako hepatocelulární modely použity buňky HepG2 a lidské hepatocyty Upcyte. Hladiny mRNA klíčových transportérů pro žlučové kyseliny (BAs), enzymů a jaderných receptorů (NRs) byly změřeny použitím kvantitativní polymerázové řetězové reakce. Cytotoxické koncentrace AMO a AMO/CLA byly...
Alterations in gene expression of hepatobiliary transporters as potential mechanisms for drug-induced cholestasis by amoxicillin and clavulanic acid
Řepová, Veronika ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Řepová Školitel: Prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D., Prof. Ramiro Jover Atienza, Ph.D. Název diplomové práce: Změny genové exprese hepatobiliárních transportérů jako potenciální mechanismy vzniku polékové cholestázy navozené amoxicilinem a kyselinou klavulanovou Amoxicilin a kyselina klavulanová (AMO/CLA) představují v současné době jednu z nejčastějších příčin idiosynkratického polékového poškození jater (DILI). Navzdory obtížím v diagnostice a vyhodnocování kauzality byly již klinické projevy zdokumentovány a ve většině případů klasifikovány jako cholestatické jaterní poškození. Počet studií týkajících se molekulárních mechanismů polékové cholestázy se stále zvětšuje, přičemž role hepatobiliárních transportérů se ukázala být pro patogenezi zásadní. Molekulární mechanismy vzniku DILI navozeného AMO/CLA však zůstávají stále neobjasněny. Za účelem prozkoumat hepatotoxický efekt AMO/CLA a AMO in vitro byly jako hepatocelulární modely použity buňky HepG2 a lidské hepatocyty Upcyte. Hladiny mRNA klíčových transportérů pro žlučové kyseliny (BAs), enzymů a jaderných receptorů (NRs) byly změřeny použitím kvantitativní polymerázové řetězové reakce. Cytotoxické koncentrace AMO a AMO/CLA byly...
miRNA jako diagnostické markery v revmatologii po terapii glukokortikoidy
Tripská, Katarína ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Doseděl, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Katarína Tripská Školiteľ: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Názov diplomovej práce: miRNA jako diagnostické markery v revmatologii po terapii glukokortikoidy MikroRNA (miRNA) sú triedou nekódujúcich RNA, ktoré hrajú dôležitú úlohu v modulácií expresie mnohých génov na post-transkripčnej úrovni. Ich dysregulácia prispieva k mnohým ochoreniam imunitného systému, vrátane reumatoídnej artritídy, systemového lupusu erythematosus a systémovej sklerodermie. Táto práca predstavuje zhrnutie doterajších poznatkov o funkcií miRNA v patogenéze týchto chorôb a výsledky boli získané pomocou preskúmania odbornej literatúry v biomedicínskej databáze PubMed. Najprespektívnejšie sa u reumatoídnej artritídy javia miR-16, miR-21, miR-146a, miR-150 a miR-223. U lupusu svoje uplatnenie ako biomarkery pravdepodobne nájdu miR-148, miR- 126, miR-21, miR-155, miR-125a a miR-146. Systémová sklerodermia je zatiaľ najmenej preskúmaná choroba z týchto troch a u nej sa zatiaľ najviac vie o miR-29. Kedže oblasť výskumu miRNA ako diagnostických biomarkerov je zatiaľ stále len na začiatku, je pravdepodobné, že postupom času pribudnú ďalšie miRNA, ktoré nám pomôžu viac objasniť patogenézy jednotlivých chorôb a zároveň sa stanú...
Ames test in the drug development
Klaučová, Martina ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Martina Klaučová Školiteľ: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Ivona Pávková, Ph.D. Názov diplomovej práce: Použitie Amesovho testu v štúdiu genotoxicity novo vyvíjaných látok Cieľ práce: Cieľom práce je stanovenie potenciálnej genotoxicity novo vyvíjaných látok v rámci základného testovania a zavedenie Amesovho mikroflukuačného testu do bežných laboratórnych podmienok. Metódy: V práci som použila komerčný kit založený na princípe Amesovho testu, ktorý farebnou zmenou avizuje reverznú mutáciu testovaného bakteriálneho kmeňa S. typhimurium. Naštudovala som si dostupnú literatúru a navrhla najvhodnejšie prevedenie mikrofluktuačného testu, prípravu chemikálií, uchovávanie kmeňov a následne test zaviedla do bežnej laboratórnej praxe. Výsledky: Z látok dodaných k otestovaniu pôsobia genotoxicky T6445 a T6447 v koncentrácii 30 µM testované s metabolickou aktiváciou S9 na kmeni ST TA 98. Látka UOCHB1 v koncentrácii 30 µM testovaná bez metabolickej aktivácie S9 vykazuje hraničnú pozitívnu reakciu na kmeňoch ST TA 98 aj ST TA 100. Ostatné vzorky toxicitu neprejavujú. V rámci zavádzania testu boli vyskúšané 3 rôzne postupy, z ktorých najvhodnejším sa zdá byť test za využitia farebného...
Zavedení buněčného modelu pro ovlivnění NFkappa-B faktoru
Čečrle, Michal ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Michal Čečrle Školitel: Prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Zavedení buněčného modelu pro ovlivnění NF-κB faktoru Nf-κB je nejdůležitější transkripční faktor zapojený do buněčné signalizace zánětlivých procesů. Podílí se na zánětlivé reakci v různých kompartmentech organismu. Jako transkripční faktor řídí genovou expresi řady genů, především pak cytokinů (tumor nekrotizující faktor alfa, interleukiny: IL-1β, IL-2, IL-6, IL-12; chemokiny aj.) NF-B je také klíčovým faktorem aktivace monocytů a makrofágů. V této diplomové práci jsem se zaměřil na roli NF-κB v monocytární buněčné linii THP-1. Tato linie je důležitým modelem lidských makrofágů, do kterých lze linii THP-1 diferencovat. Pomocí dostupné literatury jsem shrnul všechny dostupné poznatky o této problematice. Současně jsem provedl několik experimentů týkající se aktivace NF-κB v THP-1 linii jako potencionálního modelu při výzkumu a vývoji terapeutického zásahu do NF-κB signalizace pro potlačení zánětlivých procesů.
Ames test in the drug development
Klaučová, Martina ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Martina Klaučová Školiteľ: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Ivona Pávková, Ph.D. Názov diplomovej práce: Použitie Amesovho testu v štúdiu genotoxicity novo vyvíjaných látok Cieľ práce: Cieľom práce je stanovenie potenciálnej genotoxicity novo vyvíjaných látok v rámci základného testovania a zavedenie Amesovho mikroflukuačného testu do bežných laboratórnych podmienok. Metódy: V práci som použila komerčný kit založený na princípe Amesovho testu, ktorý farebnou zmenou avizuje reverznú mutáciu testovaného bakteriálneho kmeňa S. typhimurium. Naštudovala som si dostupnú literatúru a navrhla najvhodnejšie prevedenie mikrofluktuačného testu, prípravu chemikálií, uchovávanie kmeňov a následne test zaviedla do bežnej laboratórnej praxe. Výsledky: Z látok dodaných k otestovaniu pôsobia genotoxicky T6445 a T6447 v koncentrácii 30 µM testované s metabolickou aktiváciou S9 na kmeni ST TA 98. Látka UOCHB1 v koncentrácii 30 µM testovaná bez metabolickej aktivácie S9 vykazuje hraničnú pozitívnu reakciu na kmeňoch ST TA 98 aj ST TA 100. Ostatné vzorky toxicitu neprejavujú. V rámci zavádzania testu boli vyskúšané 3 rôzne postupy, z ktorých najvhodnejším sa zdá byť test za využitia farebného...
Pharmacotherapy of breast cancer: Novel approaches, overcoming of multidrug resistance
Menelaou, Pavlina ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Pávek, Petr (oponent)
Diplomová práce Pavlina Menelaou: Pharmacotherapy of breast cancer: Novel approaches, overcoming of multidrug resistance. ABSTRAKT Nádor prsu vzniká z nekontrolovaného růstu abnormálních prsních buněk. Nejčastěji nádor zahrnuje žlázové prsní buňky mlékovodů nebo lalůčků. Nejběžnějším příznakem prsního nádoru jsou nová bulka či otok. Dalšími možnými příznaky mohou být zčervenání, svědění, výtok z bradavky a další. Některými rizikovými faktory pro vznik prsního nádoru mohou být alkohol, obezita, perorální hormonální antikoncepce, ozáření, pohlaví, věk, dědičné a genetické faktory, estrogenové a progesteronové receptory. Prsní nádor může být léčen chirurgicky, včetně amputace prsu, operací lymfatických žláz a lumpektomií, ozařováním nebo chemoterapií. Nové metody léčby zahrnují hormonální terapii s použitím selektivních modulátorů estrogenového receptoru, jako jsou tamoxifen, raloxifen, aromatázové inhibitory jako anastrozol a letrozol. Jednou ze slibných terapií je imunoterapie s použitím interferonů a ostatních cytokinů, dendritických buněk a vakcín. Jiný nový přístup je představován cílenou terapií, který využívá monoklonální protilátky, inhibitory tyrozinkináz a další slibné přístupy. Genová terapie, která je použita pro opravu specifických molekulárních defektů, jež přispívají ke vzniku a progresi prsního...
The role of Wnt pathway in nociception
Pospíšilová, Blanka ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Pávek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Univerzita Roma Tre Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Biologie Katedra biochemických věd Kandidát: Veronika Staňková Školitel: PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Prof. Sandra Incerpi, Prof. Jens Z. Pedersen, Prof. Luciano Saso Název diplomové práce: Biologická aktivita antioxidačních látek v L-6 myoblastech ze svalů potkana. Tato práce byla vytvořena v laboratoři fyziologie na univerzitě Roma Tre v Římě pod vedením Prof. Sandry Incerpi. Tato laboratoř se zabývá výzkumem antioxidantů různých struktur a vyhodnocováním jejich schopnosti chránit proti vzniku reaktivních forem kyslíku a oxidačnímu stresu. Reaktivní formy kyslíku a dusíku hrají důležitou roli jako regulační mediátory ve fyziologických odpovědích. Mohou však i škodit a způsobit poškození DNA a bílkovin, peroxidaci lipidů a poškození dalších biomolekul. Ve své práci jsem studovala různé polyfenoly (bajkalein, 5,6-dihydroxyflavon, negletein, kyselinu galovou a její derivát) v buněčné kultuře (L-6 myoblasty ze svalů potkana) a v in vitro testu. K vyvolání oxidačního stresu jsem použila kumenhydroperoxid (zdroj kumenhydroperoxid radikálu) a galvinoxyl. K vyhodnocení aktivity antioxidantů jsem použila test cytotoxicity (MTT), fluorescenční metodu (DCFH-DA metoda) a elektronovou paramagnetickou resonanční...
Farmakogenetika v revmatologii.
Kobrlová, Martina ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Doseděl, Martin (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Martina Kobrlová Školitel: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Farmakogenetika v revmatologii Na základě vědeckých pokroků ve studiu lidského genomu a objevu polymorfismů, jež se podílí na interindividuálních rozdílech jedinců, se do popředí dostává i zájem o farmakogenetiku. Jedná se o obor kombinující farmakologii a genetiku ve snaze identifikovat konkrétní znaky, které by mohly objasnit rozdílnou odpověď pacientů na léčbu u klinicky užívaných léčiv. Aplikace takto získaných poznatků by mohla přispět k jednoduššímu výběru léčiva pro konkrétního pacienta a snížit riziko nežádoucích účinků nebo nedostatečné odpovědi. V této diplomové práci jsem se zabývala nejnovějšími poznatky o farmakogenetice v revmatologii, konkrétně u revmatoidní artritidy. Z dostupných studií, přehledů a metaanalýz, jsem vytvořila souhrn aktuálních informací o souvislostech mezi polymorfismy a chorobu modifikujícími léky (DMARDs) užívanými při této nemoci. Největší množství nalezených dat se týkalo nejčastěji užívaného metotrexátu. Dále se práce věnuje i leflunomidu a dalším látkám, včetně biologických léčiv. Studie vykazují nadějné výsledky například u biologických DMARDs u polymorfizmu TNF-α...
Farmakogenetika v revmatologii - role miRNA
Vicherková, Petra ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Doseděl, Martin (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Řešitel: Bc. Petra Vicherková Vedoucí: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Farmakogenetika v revmatologii - role miRNA Revmatoidní artritida (RA) je systémové zánětlivé autoimunitní onemocnění, které způsobuje progresivní poškození kloubů a může mít za následek i celoživotní znehodnocení života. Vliv na vznik a průběh nemoci není pouze na úrovni genetické, ale vzhledem k heterogennímu charakteru onemocnění je silně ovlivněno i životním stylem jedince. Toto onemocnění založené na chybném fungování našeho imunitního systému je stále nevyléčitelné. Současná medicína využívá k léčbě konvenční syntetická léčiva i biologickou léčbu. Pro diagnostikování účinku antirevmatické terapie je nutné monitorování a hodnocení odpovědi na léčbu. Důležité jsou ukazatele hodnocení aktivity RA, funkčního stavu, kvality života a strukturální progrese onemocnění. V klinické praxi využíváme kompozitní systém DAS 28 dle doporučení České revmatologické společnosti (ČRS). Nedávné objevy v oblasti diagnostických hodnot různých typů microRNA (miRNA) otevírají otázku, zdali by některé miRNA nemohly být vhodnými biomarkery progrese RA. Ve své diplomové práci shrnuji dostupné poznatky na tomto poli získané z databází...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 95 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.