Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 51 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Urbariální rejstřík českokrumlovského panství z roku 1445. Kritická edice pramene
Novák, Václav ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Práce předkládá edici urbariálního rejstříku českokrumlovského velkostatku obsahujícího berní povinnosti tamních poddaných k roku 1445 a uloženého v SOA Třeboň, pobočce Český Krumlov, fondu Velkostatek Český Krumlov pod signaturou I 7 Ralfa 186, poř. č. 63. Přepis se řídí pravidly pro transkripci latinských textů dle B. Ryby. Cílem je co nejvěrohodněji reprodukovat informační obsah pramene s přihlédnutím k jeho celkové vnitřní struktuře, čehož je dosaženo pomocí speciálních a grafických znaků dle zásad uvedených v ediční poznámce. Klíčová slova: berní rejstřík, 1445, edice, transkripce, Český Krumlov, Rožmberk, středověk, urbář
Premonstrátská kanonie v Želivi v pozdním středověku
Kubíčková, Alice ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
1 Abstrakt Cílem diplomové práce je vytvořit moderní kritickou edici písemností týkajících se premonstrátského kláštera Želiv v období let 1420 až 1499, včetně úvodu, zasazujícího prameny do širšího kontextu historie řádu premonstrátů a jejich etablování v českých zemích. Vlastní edici předchází detailní rozbor listin z diplomatického a paleografického hlediska a popis dorzálních poznámek. Dále je provedeno také zhodnocení písemností z hlediska jejich obsahu a souvislostí s konkrétními fakty z historie želivského kláštera.
Rejstříky berně a královského úroku města Rakovníka, 1436-1449 [1450]
Zenklová, Kateřina ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Vojtíšková, Jana (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Rejstříky berně a královského úroku města Rakovník, 1436-1449 [1450] Disertační práce pojednává o finanční správě českých měst ve středověku a její evidenci v městských finančních knihách. Hlavní důraz je kladen na zapojení českých měst do systému zemských berní. Berním knihám je věnována pozornost i jako pramenům pro poznání hospodářské a sociální struktury středověkých měst. Součástí práce je edice Rejstříků královského úroku a berně města Rakovník z let 1436-1449 [1450]. klíčová slova: berně, finanční správa, středověk, městská správa, hospodářské dějiny, sociální dějiny, dějiny měst
Zeměpanské konfirmační listiny pro česká a slezská města do r. 1420
Velička, Tomáš ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
V předkládané práci se zabývám konfirmačními listinami, které vydali čeští králové a slezská knížata pro česká nebo slezská města. Práce je rozdělena do pěti částí. V první se zabývám dosavadním bádáním a také metodickými inspiracemi, které jsem následně použil. Druhá kapitola pak shrnuje poznatky týkající se procesu vzniku konfirmačních listin - počínaje motivy k jejímu vydání, přes samotný proces vzniku písemnosti v kanceláři a průběh celého řízení, až k předání hotové listiny příjemci a zaplacení taxy. Následně se věnuji jednotlivým druhům konfirmačních listin a odděleně pojednávám též o observačních listinách. Třetí část je věnována konfirmacím pro česká města na pozadí všech písemností, které královským městům vydávali čeští panovníci. Problematika je traktována jak z pohledu vydavatelů, tak příjemců, stejně jako listin samotných (jejich obsah, formulář). Stejně postupuji také v případě čtvrté kapitoli, kde se zabývám ze stejných hledisek slezskými městy a konfirmacemi, které pro ně byly vydány. V poslední páté kapitole shrnuji zjištění, k nimž jsem na předchozích stranách dospěl. Důležitou součástí celé práce jsou různé přehledy a grafy, které umožňují lépe vnímat naznačené souvislosti a tendence vývoje. Stranou nenechávám ani srovnávání českých, slezských i moravských konfirmačních listin. Powered by...
Správa města Rakovníka v pozdním středověku
Zenklová, Kateřina ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Mayerová, Renata (oponent)
Správa města Rakovníka v pozdním středověku Práce pojednává o správě města Rakovníka v pozdním středověku, jak byla reflektována v dobových městských knihách a spisovém materiálu. Sledován byl vývoj a fungování městské správy v tomto období z hlediska existence a působení úřadů a úředníků, i z hlediska jednotlivých aspektů městského života a jejich regulace městskými orgány.
Josef Emler a vydávání edice "Pozůstatky desk zemských království Českého r. 1541 pohořelých."
Hanousek, Jan ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Snahou práce je přehledně shrnout průběh přípravných prací na edici, především dílo Josefa Emlera, jeho způsob práce a její výsledky - dva publikované svazky edice. Kromě toho si tato práce klade za cíl připravit zpřístupnění zbývající části materiálu, shromážděného Emlerem pro nikdy nevydané pokračování edice, jako nutný předpoklad jakéhokoli dalšího bádání v tomto směru. Klíčová slova: Josef Emler; Diplomatika; Desky zemské; Vydávání historických pramenů
Kanonizační proces Eduarda vyznavače
Kovaříková, Šárka ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Resumé Kanonizační proces Eduarda Vyznavače Eduard Vyznavač byl posledním anglosaským králem z wessexské dynastie, vládl v Anglii v letech 1042 až 1066. Po dlouhých letech, kdy v zemi docházelo k neustálým bojům, se mu podařilo udržet v zemi mír. Mládí strávil v exilu na kontinentě, díky čemuž měl kontakty na většinu západoevropských panovnických dvorů. Velký vliv na něj měl jeho tchán Godwin, earl z Wessexu, a jeho manželka Edith. V průběhu Eduardovy vlády docházelo ke konfliktům mezi dvěma dvorskými stranami - jednou anglo-dánskou, představovanou především velkými early, a druhou francouzskou, již tvořili panovníkovi přátelé, kteří do Anglie přišli z kontinentu. Všichni soudobí kronikáři poukazují na panovníkovu zbožnost, která se podle všeho nejvíce projevila na velkorysé podpoře přestavby Westminsterského opatství, jehož podoba v době Eduardovy smrti je vidět na slavné tapiserii z Bayeux. Dnešní historiky mnohem více zajímá otázka nástupnictví po bezdětném panovníkovi, především to, jaké právo na anglický trůn měl normanský vévoda Vilém Dobyvatel. Eduardův kult zdá se nikdy až do kanonizace nepřekročil hranice Westminsterského opatství, případně přilehlých londýnských čtvrtí. Z kláštera také vycházely veškeré snahy o Eduardovu kanonizaci. Pro úspěch bylo ale zapotřebí nejprve najít vůdčí osobu, která by...
Pamětní funkce Jindřichovské knihy
Petrášek, Jiří ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnovala Jindřichovské knize jakožto produktu cisterciáckého písemnictví ve Slezsku druhé poloviny 13. a počátku 14. století. Pracoval jsem na základě edice zhotovené Romanem Grodeckim a vydané roku 1991. Na začátku jsem se věnoval edicím a literatuře týkajících se tohoto pramene. Stranou jsem ponechal práce, které JK zmiňují, ale více s ní nepracují. V literatuře jsem se především vypořádal s tématy, kterým jsem se více nevěnoval, zejména děl týkajících se střetu polského, německého a římsko-kanonického práva a také studiím o nejstarší polsky psané větě. Literaturu se kterou jsem ve své práci pracoval jsem již tak dopodrobna nerozváděl. V první části jsem nastínil politicko kulturní prostředí Slezska od druhé poloviny 12. do počátku 14. století a příchod šedých mnichů do této oblasti. Následně jsem shrnul písemné památky cisterciácké komunity té doby, z nichž jsou to zejména písemnosti vytvořené mnichy z Lubiaže, Třebnice, Jindřichova a l(amence. Jednalo se především o nekrologia, anály, kroniky, seznamy biskupů, legendy a JK. Poté jsem analyzoval na základě staršího bádání a faksimilie rukopisu písmo, autory, skladbu rukopisu JK, příčiny a důvody vzniku tohoto pramene. Dále jsem ukázal jak byly zapsány jednotlivé zápisy na příkladu vesnice Bobolice s obecnými tendencemi autorů.
Bývalý klášter premonstrátek v Louňovicích pod Blaníkem
Smetanová, Marie ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
BÝVALÝ KLÁŠTER PREMONSTRÁTEK V LOUŇOVICÍCH POD BLANÍKEM Marie Smetanová RESUMÉ Dnešní městečko Louňovice pod Blaníkem patří k jedněm z předních památných míst Podblanicka. Leží na úpatí Velkého a Malého Blaníku, hor, opředených mnohými pověstmi. Tento kraj sehrál nemalou úlohu v období husitského revolučního hnutí, ale Louňovice měly nemalý význam i pro nejstarší období našich dějin - pro období románské a předhusitské. Stával zde totiž kdysi ženský premonstrátský klášter, kterému děkují dnešní Louňovice za svůj vznik a který sehrál na Podblanicku důležitou roli hospodářského a kulturního činitele tehdejší doby. Jak asi klášter vypadal, jaký majetek zpravoval a jaká byla jeho organizace,.si můžeme utvořit především z archeologických výzkumů, provedených v 60. a 80. letech 19. století, protože o klášteru se nedochovaly žádné přímé písemné materiály. Z dosavadních poznatků vyplývá, že louňovický klášter byl s největší pravděpodobností založen v roce1149. Byl osazen premonstrátkami z německého Dünnewaldu a později k nim přibyly i řeholnice českého původu. Písemné zprávy o podobě konventu jsou velmi stručné. Na jejich základě lze konstatovat, že jádro kanonie s kostelem Panny Marie a konventem ohrazené klausurní zdí bylo odděleno od budovy probošství. Je možné, že samostatné proboštovo sídlo stávalo v místech...
Počátky premonstrátů v Čechách
Zemanová, Hana ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá počátkem vzniku premonstrátského řádu a jeho uvedením do Čech. První pozornost je věnována dějinám, kde je stručně charakterizována politická, hospodářská a církevní situace v Čechách v první polovině dvanáctého století. Další kapitola nás provede životem svatého Norberta, jeho obrácením, okolnostmi vzniku premonstrátského řádu a jeho prvopočátky. Menší pozornost je pak věnována způsobu organizace řádu, jeho charakteristice a denním zvyklostem. Příchod řádu do Čech je pak námětem čtvrté kapitoly. Dále jsou v práci zmíněny osobnosti, které se zasloužily o příchod premonstrátů do Čech. Byl to hlavně jejich největší obdivovatel Jindřich Zdík, dále biskup Daniel a také steinfeldský probošt Eberwin. Logickým vyústěním této práce je pak podrobnější popis zakládání prvních mužských i ženských klášterů v Čechách jako je Strahov, Doksany, Litomyšl, Želiv a Louňovice. V této kapitole jsou pak krátce zmíněni i první opati a probošti těchto klášterů. V závěru této práce je pak stručné shrnutí a zhodnocení přínosu premonstrátského řádu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 51 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 PÁTKOVÁ, Hana
2 Pátková, H.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.