Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sulfation and desulfation of neuroactive steroids in normal and neoplastic primate brain tissues
Kříž, Lubomír ; Hampl, Richard (vedoucí práce) ; Lapčík, Oldřich (oponent) ; Pácha, Jiří (oponent)
SOUHRN Byla vyvinuta a aplikována nová metodika pro stanovení aktivit STS a SULT v mozkové tkáni primátů. Stanovení aktivity STS bylo zaloŽeno na vlastní enzymové, extrakci reakčníhoproduktu' jeho následné derivatizací a stanovení metodou GC-MS. Aktivita SULT byla stanovena nepřímo po separaci nezreagovaného substrátu a následné hydrolýze produktu enzymové reakce. Detekce byla provedena radioimunoanalýicky. Pro obě enzymové reakce byly nalezeny optimální podmínky. Jak reakce katalyzovaná STS, tak reakce katalyzovaná SULT vykazova|y významné závislosti struktury enzymu, případně reakčníhocentra na katalytické aktivitě. Navíc byla pozorována dosud nepopsaná substrátová inhibice STS a nayrŽena hypotéza obj asňuj ícíýzio lo gický vý znam tohoto efektu. Stanovení aktivit STS a SULT v různých oblastech mozku opic odhalilo rozdíly jak mezi jednotliými mozkovými částmi' tak mezi oběma pohlavími. Nicméně vzhledem k nízkémupočtuvzorkůnebyla vyhodnocena statistická významnost. RovněŽ byly stanoveny základní kinetické parametry pro STS. Aktivita STS a SULT v lidských mozkových nádorech vykazova|a statisticky vysoce významné rozdíly mezi jednotlivými typy nádorů. Dále byla odha|ena tendence tumorů ke tvorbě klastru charakterizovaných jak aktivitou STS, tak SULT. Tato skutečnost odhalila specifrcké znaky zvláště pro...
Vliv mikrobiomu na aktivitu HPA osy
Fajstová, Alena ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
V posledních letech se ukazuje, že střevní mikrobiom může ovlivňovat řadu tělesných procesů a může určitými způsoby zprostředkovaně komunikovat i s mozkem. Výzkumy ukazují, že změny ve složení střevního mikrobiomu mohou významně ovlivnit chování organismu a reakci na stres. A naopak psychický stav organismu působí změny ve střevním mikrobiomu. Cílem této práce je prozkoumat detailněji změny vyvolané působením stresu v přítomnosti i nepřítomnosti střevního mikrobiomu. Z těchto důvodů byly použity bezmikrobní myši. Vliv stresu v přítomnosti i nepřítomnosti střevního mikrobiomu byl studován na úrovni hypofýzy a nadledvin, ve slezině a tračníku. Zjistili jsme, že v přítomnosti či nepřítomnosti střevního mikrobiomu má stres rozdílný vliv na genovou expresi na úrovni nadledvin, sleziny i tračníku. Na úrovni hypofýzy nebyl pozorován rozdíl mezi bezmikrobními myšmi a jejich konvenčně osídlenými protějšky.
Interakce mezi střevní mikroflorou a mozkem
Fajstová, Alena ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Střevní mikrobiota komunikuje s mozkem prostřednictvím několika vzájemně se doplňujících mechanismů, mezi něž patří mechanismy nervové, endokrinní a imunitní. Jak patogenní, tak komenzální bakterie produkují velké množství neuropřenašečů a jiných metabolitů, které působí na mozek. Zároveň přítomnost bakterií vyvolává odezvu imunitního systému, který působí na mozek prostřednictvím cytokinů a jiných mediátorů. V neposlední řadě dochází ke komunikaci prostřednictvím nervů a to hlavně bloudivého nervu. Mozek působí na střevo prostřednictvím sympatických a parasympatických eferentních nervů a prostřednictvím hormonů. Osídlení střev nepatogenními komenzálními bakteriemi je nutné pro správný vývoj mozku. Pokud k němu nedojde v určitém vymezeném období, dochází v dalším životě k psychiatrickým poruchám, jako jsou deprese nebo autismus. Mnoho patologických stavů je možno zvrátit nebo upravit podáváním probiotických bakterií. Cílem práce je podat stručný přehled o faktorech ovlivňujících osídlení střev, a jeho vlivu na vývoj mozku a úlohou probiotik v léčbě a prevenci střevních a psychiatrických onemocnění. Klíčová slova: střevní mikrobiom, mozek, neuroendokrinní regulace, probiotika, neuropřenašeče
Cirkadiánní regulace miRNA a hodinami řízených genů v procesu tumorigeneze
Balounová, Kateřina ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Cirkadiánní hodiny generují cirkadiánní rytmus, jenž se podílí na regulaci většiny signalizačních drah organismu, včetně buněčného cyklu a apoptózy. Narušení mechanismu cirkadiánních hodin vede ke zvýšenému riziku vzniku a progrese tumoru. Při neoplastické transformaci kolonu byla prokázaná změněná regulace klíčových procesů souvisejících s proliferací, diferenciací a apoptózou. Dalším regulačním mechanismem zasahujícím do regulace klíčových drah souvisejících s tumorigenezí jsou miRNA. Cílem této diplomové práci bylo metodou kvantitativní RT-PCR zjistit existenci cirkadiánního rytmu exprese hodinami přímo kontrolovaných genů (Tef, Dbp), miRNA (miR-1-3p, miR-16-5p, miR-34a-5p, miR-155-5p, miR-192-3p) a genů buněčného cyklu (Ccnd1, Ccne1, Ccna1, Ccnb1) a apoptózy (Casp3, Bcl2, Bad) v kolonu myší a následně porovnat změny cirkadiánní rytmicity během stárnutí a při neoplastické transformaci kolonu. Naší analýzou byla detekována cirkadiánní rytmicita exprese Tef, Dbp, Ccne1, Ccna1, Ccnb1, Casp3 a Bcl2 v kolonu mladé myši, Tef, Dbp, miR-1-3p, Ccne1 a Ccna1 v kolonu staré myši a Tef a Dbp v kolorektálním tumoru. Zjistili jsme, že cirkadiánní rytmus exprese hodinami přímo kontrolovaných genů je utlumen, ale zachován během neoplastické transformace kolonu. Naproti tomu cirkadiánní rytmicita miRNA a genů...
Role of intestinal circadian clock in epithelial transport, proliferation, and tumourigenesis
Soták, Matúš ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent) ; Herichová, Iveta (oponent)
AABBSSTTRRAAKKTT Molekulárne cirkadiánne hodiny umožňujú predvídanie zmien v okolitom prostredí. U cicavcov sú molekulárne hodiny prítomné prakticky vo všetkých tkanivách a tvorí ich sústava transkripčno-translačných spätnoväzbových slučiek tzv. hodinových génov. Centrálne hodiny predstavujú vnútorný pacemaker, ktorý sa nachádza v suprachiazmatických jadrách (SCN) hypotalamu a synchronizuje periférne hodiny. Cirkadiánne hodiny v tráviacom trakte a ich podiel na regulácii črevných funkcií sú nedostatočne preskúmané. Preto bolo cieľom tejto práce charakterizovať molekulárne hodiny v jednotlivých častiach čreva potkana a objasniť ich úlohu v regulácii epiteliálneho transportu, bunkového cyklu a nádorovej transformácie v hrubom čreve. Na stanovenie cirkadiánnych profilov expresie hodinových génov v epiteli duodena, jejuna, ilea a hrubého čreva potkana sme použili kvantitatívnu RT-PCR (qPCR). Ďalej sme analyzovali expresiu génov kódujúcich transportéry a kanály umožňujúcich transport NaCl, ako aj regulátorov bunkového cyklu v hrubom čreve. Na detailnejší popis expresie v rámci štruktúr črevného epitelu sme použili laserovú mikrodisekciu. Elektrogénny transepiteliálny transport bol meraný ako skratovací prúd v Ussingových komorách. Na určenie úlohy hodín v procese tumorigenézy sme použili myší model azoxymetánom...
Uloha mikroRNA v regulaci cirkadiánních rytmů a při tumorigenezi
Balounová, Kateřina ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
MicroRNA (miRNA) jsou ~22nt dlouhé jednořetězcové RNA vyskytující se napříč všemi skupinami organismů, kde pomocí regulace exprese proteinů ovlivňují biochemické, fyziologické i behaviorální dráhy. Regulace exprese proteinů probíhá prostřednictvím umlčení jejich mRNA jedním ze dvou procesů, translační represí nebo degradací mRNA. Změna exprese miRNA může vést k narušení miRNA- dependentní dráhy a následně k různým patofyziologickým stavům jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina či neurologické poruchy. V rakovině může miRNA působit jako onkogen i tumor- supresor a v různých typech rakoviny a tkáních zastávat různé role. V kolorektálním karcinomu miRNA pozitivně či negativně zasahuje do regulace signalizačních drah ovlivňujících klíčové procesy vývoje rakoviny jako proliferaci, buněčný cyklus, apoptózu, buněčnou invazi i metastázování. Cirkadiánní hodiny u savců synchronizují procesy v těle organismu pomocí transkripčně-translačních zpětných vazeb. MiRNA nejen regulují hladiny klíčových hodinových genů a jejich kofaktorů, ale zároveň řada miRNA má cirkadiánně řízenou expresi. Narušení cirkadiánního rytmu proto zvyšuje riziko rakoviny mimo jiné přes cirkadiánní změnu exprese microRNA. Hlavním cílem mojí práce bylo identifikovat miRNA regulující jak tumorigenezi, tak cirkadiánní rytmy. V textu uvádím...
Fenotypová plasticita cévních hladkosvalových buněk
Misárková, Eliška ; Zicha, Josef (vedoucí práce) ; Pácha, Jiří (oponent)
Cévní hladkosvalové buňky vykazují jistou míru fenotypové plasticity. Za určitých podmínek jsou plně diferencované buňky schopné projít procesem dediferenciace a "restartovat" tím program růstu a proliferace. Pro studium dediferenciace buněk hladkého svalu cév je vhodná metoda orgánové kultury, která umožňuje studovat změny fenotypu buněk. Cílem práce bylo objasnit základní charakteristiky kontraktility potkaních femorálních artérií kultivovaných v médiu po různou dobu (jeden až tři dny). Dále byl studován účinek fetálního hovězího séra obsahujícího množství růstových faktorů a jiných biologicky aktivních molekul na kontraktilitu artérií. Vedle toho jsme se snažili oslabit proces dediferenciace omezením vstupu extracelulárního vápníku, který je důležitým druhým poslem dějů spojených mimo jiné s růstem a proliferací buněk. K tomu jsme využili kultivaci s nifedipinem, inhibitorem napětím ovládaných vápníkových kanálů. Kultivace v podmínkách bez fetálního hovězího séra jen mírně snižuje kontraktilitu artérií, naproti tomu kultivace se sérem kontraktilitu výrazně oslabuje. K hlavní změně kontraktility vyvolané kultivací se sérem dochází již po 24 hodinách kultivace. Kultivace s nifedipinem zlepšuje kontraktilitu femorálních artérií. V průběhu orgánové kultury dochází nejen ke snížení arteriální...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Pácha, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.