Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tree species influence on soil acidification: long-term trends and modeling
Oulehle, Filip ; Hruška, Jakub (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Šantrůčková, Hana (oponent)
Forest ecosystems belong to the part of environment most affected by the anthropogenic acidification. The structure of Central European forests was historically converted mostly into the Norway spruce monocultures. Such a forests received elevated acidic deposition since 1950s, from which large parts of mountain forests were killed by air pollution in 1970s and 1980s. After reduction of acidic deposition the forest soils were significantly delayed in chemical recovery compared to stream chemistry (Alewell et al., 2000). In this thesis we focused on long-term changes in soil chemistry at highly polluted area of Ore Mts., with particular interest in the tree species influence on soil acidification. The presented results including measurements of biogeochemical cycles within forest ecosystem at the Norway spruce (Picea abies [L.]) stand in the period 1992-2005 and at the European beech (Fagus sylvatica [L.]) stand between 2003-2005. The desorption of previously stored sulfur and the decrease of Ca deposition are the main factors controlling the recovery of soil solution at spruce stand. The reduction in Ca availability resulted in lower uptake by tree assimilatory tissues, measured as concentration in needles. The unexpected disappearing of nitrogen leaching from soil was undoubtedly the most...
Zásoby a toky uhlíku a dusíku ve dvou lesních ekosystémech Krušných hor
Růžek, Michal ; Oulehle, Filip (vedoucí práce) ; Tahovská, Karolina (oponent)
ZÁSOBY A TOKY UHLÍKU A DUSÍKU VE DVOU LESNÍCH EKOSYSTÉMECH KRUŠNÝCH HOR S rostoucími koncentracemi CO2 v atmosféře jsou v poslední době uvažovány lesní ekosystémy jako místo pro sekvestraci C. Existují však rozdíly mezi jehličnany a listnáči ve vlivu na toky C a N v rámci lesních ekosystémů, které ovlivňují i zásoby uhlíku (C) a dusíku (N) v půdě. V přirozené čisté bučině a hospodářské monokulturní smrčině na výzkumných plochách České geologické služby v Krušných horách byly zkoumány toky a zásoby C a N. Byly zkoumány jak vstupy (podkorunové srážky, nadzemní opad) , tak i výstupy z ekosystémů (půdní respirace, odtok půdní vodou). Dále byly stanoveny zásoby C a N v živé biomase stromů a půdě. Ve vstupech byl ve smrčině zaznamenán signifikantně vyšší tok DOC z podkorunových srážek a v bučině tok C z nadzemního opadu, u výstupů pak ve smrku vyšší odtok DOC, DON a NH4 z O horizontu a v buku odtok NO3 - z minerální půdy. Ačkoliv nebyl zaznamenán téměř žádný rozdíl v půdní respiraci, podíl dílčích zdrojů na celkové respiraci se liší. Větší zásoby C a N v biomase a půdě byly zjištěny v bukovém lese. Klíčová slova: uhlík, dusík, druhové složení stromů, koloběh živin, půda, biogeochemie
Biogeochemické cykly ekologicky významných prvků v měnících se přírodních podmínkách lesních ekosystémů NP Šumava
Správa národního parku Bayerische Wald ; Česká zemědělská univerzita, Fakulta lesnická a environmentální ; Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, Praha ; Hydrobiologický ústav AV ČR, České Budějovice ; Česká geologická služba, Praha ; Beudert, Burkhart ; Máca, Petr ; Šír, Miloslav ; Tesař, Miroslav ; Metelka, Václav ; Vrba, Jaroslav ; Kopáček, Jiří ; Oulehle, Filip ; Hofmeister, Jeňýk ; Hruška, Jakub
Zpráva shrnuje poznatky získané v období listopad 2004 - prosinec 2005, které jsou doplněny o předchozí pozorování členů autorského kolektivu. Zaměření je na biogeochemické a hydrologické charakteristiky území na obou stranách Šumavy. Zpráva je rozdělena do částí: Zhodnocení látkových toků v NP Šumava na třech povodích s různým typem managementu; Chemismus půd a jehličí ve studovaných povodích; Modelování dlouhodobého vývoje chemismu vod a půd; Změny chemismu a oživení Rachelsee na Šumavě v důsledku kůrovcové kalamity a zotavování ekosystému z acidifikace; Vyhodnocení vodního režimu půd na lokalitách lišících se vegetačním krytem v Národním parku Šumava; Vliv usazených srážek na vodní a látkovou bilanci malého horského povodí.
Sledování biogeochemických cyklů ekologicky významných prvků v malých povodích NP Šumava
Česká geologická služba, Praha ; Oulehle, Filip ; Hofmeister, Jeňýk ; Hruška, Jakub
Úkolem projektu byla kvantifikace toků daných prvků v lesních ekosystémech ve třech výrazně odlišných situacích. Projekt byl realizován ve třech povodích v oblasti centrální Šumavy (Kout, Doupě a Stolec).
Dlouhodobé trendy změn půdního chemismu a jejich vliv na stav horských smrčin
Česká geologická služba, Praha ; Hofmeister, Jeňýk ; Oulehle, Filip ; Hruška, Jakub
Cílem projektu je ustavit v horských smrčinách systém pro systematické sledování a vyhodnocování stavu půdního prostředí. Zpráva má charakter atlasu, ve kterém jsou pro vybraná místa shromážděny dostupné historické analýzy půd a provedena analýza současná. Místa jsou mapově a souřadnicově dokumentována, což umožňuje snadné nalezení míst i po delším časovém období, kdy bude třeba provést nová stanovení. Metodika chemických analýz a odběru vzorků odpovídá v současnosti ustálené metodice, jejímž základem je metodika programu ICP Forest .
Diferenciace lesů ČR z pohledu možného dotčení půdního chemismu v závislosti na intenzitě odběru lesních těžebních zbytků pro energetické účely
Česká geologická služba ; Oulehle, Filip ; Hruška, Jakub
Jsou diskutovány mechanismy a procesy vedoucí k ochuzení půd o důležité živiny, potřebné ke zdárnému vývoji lesních ekosystémů. Důsledky odnímání potěžebních zbytků pro budoucí vývoj půd byly simulovány biogeochemickým modelem MAGIC aplikovaným na 14 lesních povodí GEOMON. Modelováním byly získány detailní znalosti o procesech a principech vedoucích k okyselení lesních půd.
Analýza rizik využití potenciálu lesních těžebních zbytků pro energetiku vyplývající z dopadů na půdu a koloběh živin
Česká geologická služba, Praha ; Oulehle, Filip ; Hruška, Jakub
V pěstovaných monokulturách rychle rostoucích dřevin (smrků) se těžbou a odvozem dřeva z lesa porušuje biogeochemický koloběh prvků tím, že bazické kationty fixované ve dřevě se nemohou po odumření stromu vrátit zpět do půdy tak, jak tomu bylo v původních pralesích. V takovém lese v krizových okamžicích (kyselé deště) mohou výrazně chybět bazické kationty, jejichž biogeochemický cyklus byl intenzivní těžbou rozpojen. Výrazně tak klesá přirozená neutralizační kapacita celého ekosystému. Model MAGIC, jehož detailní popis je v příloze č. 1, byl použit pro modelování vývoje koncentrací bazických kationtů v půdě a jejich změny podle tří scénářů vývoje těžeb - žádná biomasa nebude odnímána, budou odnímány pouze kmeny s kůrou nebo bude odnímána veškerá biomasa včetně biomasy lesních těžebních zbytků v různých intenzitách - v povodích systému GEOMON. Je diskutována využitelnost modelu MAGIC pro založení manažerské praxe a pro vytváření politiky rozhodovacích procesů ve sféře kontroly emisí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.