Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Posouzení intenzity bolesti sestrou - možnosti a realita
Nikolla, Margareta ; Otcová, Václava (vedoucí práce) ; Vojáčková, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou posouzení intenzity bolesti pacienta z pohledu sestry. Je zde popsáno, jaké má sestra možnosti a jaká je ve finále realita. Cílem práce bylo zjistit, jestli sestry využívají škál, především té zmíněné ve standardu Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kde byla práce vypracována. V teoretické části se zaměřuje na bolest samotnou, její definici, fyziologii, možnosti léčby a způsoby, jakými může být její intenzita posouzena. V praktické části se pak zaměřuje spíše na to, jak bolest vnímají sestry a jakých způsobů využívají k hodnocení. Během vypracování praktické části jsem použila dvě metody, a to skryté pozorování a strukturovaný rozhovor. Jak už jsem výše zmínila, praktická část probíhala v Ústřední vojenské nemocnici, tudíž se držela jejích standardů a standardů oddělení. V praktické části jsou taktéž rozebrány způsoby hodnocení bolesti, které sestry využívají i nevyužívají a jejich odůvodnění. Hodnocení bolesti je prvním krokem k začátku její léčby a sestry zde hrají velkou roli.
Zvládání zátěže na COVID JIP z pohledu studentů zařazených do pracovních týmů
Klímová, Rebecca ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Otcová, Václava (oponent)
Úvod: Tato diplomová práce se zabývá zvládáním zátěže na covidových odděleních intenzivní péče u studentek, které byly zařazeny do pracovních týmů, kam byly povolány proto, že situace ve zdravotnictví byla velice vážná a chyběl ošetřující personál u lůžek pacientů. Cíle: Cílem mé diplomové práce bylo zpětně reflektovat prožitky a zkušenosti, které studentky získaly během působení na covidových odděleních. Metodika: Jelikož autorka byla v pozici, kdy sama se studentkami pracovala na těchto odděleních, zvolila si pro svůj výzkum kvalitativní metodologii formou focus group. Analýza spočívala v provedení dvou focus group po čtyřech studentkách, které studují navazující magisterský obor intenzivní péče a v období od října 2020 až do května 2021 pracovaly na covidových odděleních intenzivní péče. Celá debata se zaznamenávala na diktafon v mobilním telefonu a následně se doslovně přepisovala. Přepisy si autorka několikrát pročítala a pomocí otevřeného kódování tvořila kódy, které následně rozřadila a utvořila z nich čtyři hlavní kategorie, které nejobecněji vyjadřují podobu problému. Výsledky: Výsledkem toho jsou tyto kategorie osobního vývoje, ve kterých autorka popisuje, jak se sestry bez praxe v intenzivní péči během krátkého času staly plnohodnotným článkem ošetřovatelského týmu a zvládaly samostatnou...
K problematice zapojení studentů všeobecného lékařství do práce ošetřovatelských týmů v době pandemie Covid 19 - zkušenost z oddělení H4 FNKV
Gabryszová, Martina ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Otcová, Václava (oponent)
Studenti všeobecného lékařství nastoupili do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady zcela dobrovolně a podpořili zdravotníky v boji s pandemií Covid19. Byli součástí ošetřovatelského týmu a starali se o pacienty s potvrzenou pozitivitou SARS - CoV - 19. Období, ve kterém studenti pracovali, bylo pro zdravotnictví velice náročné, na oddělení byli hospitalizováni převážně pacienti s těžkým průběhem nemoci. Studenti nikdy před tím nebyli na tak náročné souvislé praxi. Cíl práce Cílem výzkumného šetření bylo, na základě rozhovorů se studenty všeobecného lékařství, identifikovat a analyzovat témata, které prožívali v době pandemie. Metodologie Kvalitativní šetření bylo realizováno prostřednictvím rozhovorů Focus group, zvolen byl přístup interpretativní fenomenologické analýzy. Výzkumného šetření se zúčastnilo šest studentů všeobecného lékařství, které spojovala práce na covidovém oddělení v době pandemie od září 2020 - února 2021. Analýza dat proběhla otevřeným kódováním a následným výběrem témat. Výsledky a závěr Práce popisuje tři témata, která ve studentech všeobecného lékařství v době pandemie nejvíce rezonovala. Identifikuje témata, které studenti nejsilněji prožívali a ovlivní jejich budoucí kariéru lékaře: těžká témata, postavení studenta medicíny a organizace práce.
Regulace kouření v zdravotnickém zařízení IKEM
Johnová, Tereza ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Otcová, Václava (oponent)
Diplomová práce se zabývá regulací kouření ve zdravotnickém zařízení IKEM. Předmětem mého zájmu je zkoumání průběhu regulace kouření v IKEM a její výsledný efekt, tedy evaluace projektu. Tématem práce, je hledání cesty, která by poskytla podporu a motivace zaměstnancům, v procesu regulace, aby mohla regulace kouření v IKEM probíhat úspěšně a efektivně. Práce se zaměřuje na průběh regulace v organizaci a zároveň zkoumá, jak zaměstnanci jednotlivá regulační opatření dodržují, jak jsou jimi přijímána a jaké jsou jejich postoje vůči regulačním nařízením. Analyzovala jsem také postoje a strategie kuřáků vůči organizačním změnám a jejich motivaci v odvykání kouření. Na základě zjištění, že změny nebyly vhodně řízeny, ani koordinovány, a že zaměstnanci v procesu změny neměli žádnou podporu, včetně absence pomoci v odvykání, jsem vedení organizace, doporučila následující kroky. V první fázi by vedení mělo zaměstnancům poskytnout synergickou podporu, která tkví v motivační, psychologické a informační kampani. Jako součást podpory, kterou by měli manažeři v organizaci zavést, tedy nejen v procesu regulace kouření, je také zavedení některého ze způsobů profesionální podpory jako vhodné formy zvládání stresu. V druhé fázi doporučuji vedení zaměřit se na jednotlivé kroky implementace změny a navrhuji cesty k...
Bezpečí komunikace s cizinci ve zdravotnických zařízeních
Wiltavský, Radek ; Marx, David (vedoucí práce) ; Otcová, Václava (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Bezpečí komunikace s cizinci ve zdravotnických zařízeních". Úkolem bylo zjistit, jakým způsobem mají vybraná zdravotnická zařízení zajištěnou komunikaci s pacientem - cizincem. Hlavní hypotézou bylo, zda daný poskytovatel využívá oficiálních tlumočníků jazykových agentur a nedochází tak ke vzniku rizika poškození pacientova zdraví. Teoretická část zkoumá komunikaci v oblasti pacient a lékař a její funkci jako nástroje prevence rizik ve zdravotnictví. Podstatná část je věnována specifické komunikaci s cizincem během čerpání zdravotní péče, věnuje se problematice jazykových bariér a v neposlední řadě také tlumočení. Situace, během kterých může cizinec čerpat zdravotní péči, jsou popsány vsamostatné kapitole. Jedná se především o akutní stavy, problematiku medicínské turistiky a přeshraniční péči. Poslední kapitolou teoretické části jsou české i mezinárodní právní úpravy a nemocniční standardy právě v oblasti tlumočení a cizích jazyků. Ve výzkumné části je popsána metodika sběru dat, to znamená, jakým způsobem byly vybrané zařízení oslovovány, s popisem položených otázek a jak budou data dále využitá. Nejpodstatnější část - analýza a interpretace sběru dat - rozebírá detailně jednotlivé zkoumané body a v diskuzi dochází k porovnání s vybranými zahraničními studiemi. Části...
Míra chybějící péče v Ústřední vojenské nemocnici - Vojenské fakultní nemocnici Praha
Šerých, Klára ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Otcová, Václava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá konceptem chybějící péče. V teoretické části je zmíněno, jak se postupně vyvíjela ošetřovatelská profese a jak tento vývoj souvisí s rozvojem chybějící péče. Dále je zde zmíněn ošetřovatelský model Virginie Hendersonové, v rámci kterého je definována základní ošetřovatelská péče a je vysvětlen rozdíl mezi aktivní a pasivní ošetřovatelskou péčí. Hlavním tématem teoretické části je analýza konceptu chybějící péče. Dále je zde uveden příklad extrému v chybějící péči a jsou zde popsány metody, jak v České republice hodnotíme kvalitu a míru poskytované péče. Výzkumná část této práce se zaměřuje na kvantitu poskytované ošetřovatelské péče pacientům v Ústřední vojenské nemocnici - Vojenské fakultní nemocnici v Praze. Práce se snaží určit množství chybějící péče na standardních odděleních interního a chirurgického typu a definovat její důvody. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na názor všeobecných sester a zdravotnických asistentů/praktických sester, pracujících na těchto typech oddělení. Výsledky výzkumného šetření prokázaly nadprůměrnou úroveň Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice v míře poskytované péče.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.