|
|
Kulturologická reflexe architektonického rozvoje Paříže
Kozel, Petr ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Ortová, Jitka (oponent)
V soucasnosti vice nez polovina lidf poprve v historii lidstva zije v urbanizovanem prostredf. Soucasny Clovek modernou osvobozeny ze vsech vazeb tradicnf spolecnosti se tez znatelne odpoutal ze sveho prostredf tfm, ze mu prestal rozumet. Architektonicky ztvarneny prostor, jakozto majoritnf zastupce soucasneho lidskeho zivotnfho prostredf prestal s Clovekem srozumitelne komunikovat. Lze ovsem toto tvrzenf postavit i opacne, Clovek v soucasnosti zahlceny informacemi prestal vyvfjet snahu 0 zfskavanf informad podstatnych, mezi ktere bezesporu pochopenf okolnfho sveta a starost 0 nej nalezl. Architektura a jejf esteticky a ontologicky vliv zaCfna opravdu u jednotlivce doma tfm, jak a v cem bydlf, a pokracuje do vsech sfer lidskeho zivota. Na zaklade pochopenf sve zivotnf niky muze Clovek pochopit svet. Na predchazejfdch strankach se objevily dYe roviny lidskeho prostredf: spolecny, verejny prostor na prfkladu prostoru Les Halles a jednotlivou budovu, obytny dum Bois-Le-Pretre. Jsou to prfklady prfstupu, ktere se snazf 0 zlepsenf podmfnek lidske existence tfm, ze chapou lidskou bytost jako komplexnf jev a ne pouze parciatne jako uzivatele, chodce, zakaznfka ad. Parfz jako modelove post-industrialnf velkomesto, toto hlavnf mesto 19. stoletf receno s Walterem Benjaminem, se ve svem vyvoji potykala s mnozstvfm...
|
|
|
Lidská situace v západní civilizaci
Jirsa, Lukáš ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Žijeme v podivném světě, který je radikálně odlišný od všech světů jemu předcházejících. Náš svět, svět západní civilizace na prahu 21. století, je světem rizikovým, světem nebývale rychlým, je světem, kterému jedinec může jen stěží plně porozumět. Najít pevný záchytný bod pro orientaci ve světě je velice složité a nejisté, snad dokonce nemožné. Vše je relativní a proměnné, a tak když už máme pocit, že jsme onen opěrný bod našli a konečně jsme se v námi prožívané skutečnosti nějakým způsobem zorientovali, zjistíme, že skutečnost je již opět jiná, nová, proměněná a my jsme odsouzeni k novému hledání. Zoufale hledáme pevnou půdu pod nohama, snažíme se nalézt alespoň nějakou jistotu. Současný svět lze charakterizovat jako svět rychlé a neustálé změny. Vše má jen krátké trvání a to včetně našich životních jistot. Jistota s jepičím životem ovšem není jistotou, a tak jsme zřejmě odsouzeni k věčnému bloudění. Žijeme ve světě, kterému nerozumíme. Jeden z nejvýznamnějších antropologů 20. století, Claude Lévi-Strauss, byl v roce 2005 požádán, aby se vyjádřil k budoucnosti lidstva: "Na takové věci se mě neptejte. Žijeme ve světě, do kterého už nepatřím. Svět, který jsem znal a který jsem měl rád, byl světem 2,5 miliardy lidí. Současný svět má 6 miliard lidí. To již není můj svět. A svět zítřka má mít 9 miliard mužů a...
|
|
|
Kulturní rozmanitost české krajiny na příkladu jihočeských blat
Lojdová, Veronika ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Kuška, Martin (oponent)
Krajina jihočeských Blat není ani divočinou ani nekonečným lidským sídlem. V oblasti Blat se utvořila kulturní krajina pod vlivem působení člověka. Najdeme zde ryze přírodní místa jako jsou hůře dostupná rašeliniště, ale na druhou stranu víme, že zdejší lidé dokázali rašelinu účelně využít aniž by došlo k narušení přirozené rovnováhy v krajině. Součástí kulturní krajiny Blat jsou dále pšeničná pole. Pěstování pšenice mělo v tomto kraji velký význam, což dokazuje jedno z pojmenování oblasti - Pšeničná blata. Úspěšné pěstování pšenice mělo vliv i na charakter místních lidí, kteří byli na své zemědělské výsledky náležitě hrdi. V neposlední řadě je kulturní krajina Blat dokreslena selskými statky, které esteticky doplňují krajinu a vyzdvihují její přirozenost. Blatské vesničky se svými malovanými štíty vnášejí do krajiny lidský řád, který je symbolem jistoty a bezpečí. Blatský lid a zdejší krajina jsou od počátku propojeni. Anonymní krajina se stala pro místní lidi domovem, se kterým je možné se identifikovat, nalézt v něm klid a bezpečí. Blatský lid svůj vztah k domovu vyjadřoval například v písních, které se v této oblasti hojně vyskytovaly. Silnou vazbu k místní krajině můžeme rovněž vyčíst z bohatě zdobeného a jedinečného blatského kroje a hrdost na přináležení k Blatům vyzařuje také z lidové architektury,...
|
|
|
Environmentální problematika v kontextu západní kultury. Nástin vybraných koncepcí
Vysloužilová, Klára ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Mrázová, Gabriela (oponent)
Cílem této práce je porozumění globálním dopadům expanzivního charakteru západní kultury, které se odvíjí od analýzy západní společnosti jako specifického sociokulturního systému, jenž z původně evropské civilizace přerostl v obecně západní a dnes aspiruje být civilizací světovou. Důraz je kladen na skutečnost, že její současná povaha ohrožuje pokračování existence jí samé i veškerého okolního světa. Tento text předkládá přehled vzniku a proměn západního světonázoru a s ním spjatého životního stylu, představuje jejich motivy, srovnává je s alternativními pojetími z prostředí vybraných nezápadních kultur, provádí jejich kritické zhodnocení a to primárně v kontextu soudobé ekologické situace. Zpracované teorie a explanační modely se vztahují ke třem hlavním okruhům. Zahrnují filosofickou reflexi environmentální problematiky, zejména hledání fenomenů, které stály u zrodu západní kultury a osvětlují způsob, jakým přispěly k "radikálnímu zpochybnění samozřejmostí" jejích příslušníků. Dále zkoumají otázku souvztažnosti životního prostředí a životního stylu, fenomén člověka a jeho zakotvení v prostředí s využitím poznatků o životě mimozápadních kultur. Třetí okruh studií se věnuje proměnám západních paradigmat, uvádí argumenty pro uskutečnění změn v životním stylu, které jsou podmíněné transformací stávajících...
|
|
|
Barokní tvář české krajiny
Rysová, Dagmar ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Téma barokní kultury mě provází již několik let. Nejprve jsem se zajímala především o barokní umění, zejména pak o italské a české barokní sochařství. Poté jsem tuto oblast začala vnímat ve spojitosti s vývojem barokních zahrad. Během let jsem sbírala veškeré materiály a publikace týkající se období baroka vůbec. Až v posledních dvou letech jsem se zaměřila na užší oblast barokní kultury, a to české kulturní krajiny studované z hlediska domova a obytnosti. Právě v tom vidím hlavní změnu a vývoj mé dosavadní práce, ve které jsem se snažila najít především obecné rysy barokní kultury a hlavní činitele jejího vzniku. Téma vývoje kulturní krajiny není v oboru kulturologie zcela nové. Ve svých diplomových pracích se jím zabývali např. Pavel Hájek či Lenka Tvrdková. Hlavním cílem mé práce bylo prozkoumat vztah barokního člověka k české kulturní krajině, vyhledat faktory, které přispěly k jeho pocitu bezpečí a domova, pochopit vliv barokní spirituality a její místo v krajině, definovat vztah mezi geomorfologií a barokní urbanizací, která v souznění s přírodou hledala účel pro místo a respektovala reliéf krajiny, a na konkrétních příkladech významných českých oblastí deklarovat nový typ barokního uspořádání prostoru. V práci je uplatňován interdisciplinární přístup, neboť ke studiu tak široké oblasti, jakou je...
|
|
|
Problém místa v sociokulturní perspektivě
Kittl, Adam ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
V této práci se budu věnovat veřejným prostranstvím a místům s duchovní atmosférou - geniem loci. Veřejná prostranství a kvalitní místa jsou důležitou a nedílnou součástí našeho blízkého i vzdáleného okolí. Architektura nás utváří stejně tak, jako utváříme my ji. Veřejná prostranství jsou základním prvkem každého sídla, jsou neoddělitelnou součástí městského i venkovského života. Po staletí se na veřejných prostranstvích odehrávalo mnohé ze sociálního života obce. Dnešní postoj lidí k místům a veřejným prostranstvím je však spíše chladný. Současná architektura a urbanismus s nimi nepočítají. Lidé dávají stále častěji přednost virtuálnímu světu multimédií. (...)
|
|
|
Kultura Západu - problém krize současné západní společnosti
Augustinová, Šárka ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato diplomová práce vychází z předpokladu, že příčina dnešní nerovnovážné situace kultury Západu spočívá v zanedbání zejména duchovních a afiliativních složek našeho kulturního kódu. Opírá se z velké části o dílo P. A. Sorokina, který spatřoval příčinu krize západní kultury v jejích převládajících senzitivních složkách a naopak v nedostatku složek duchovních. V dalších kapitolách se autorka zaměřuje na situaci náboženství v dnešní západní kultuře a na problematiku etiky pro současnou civilizaci. Jako východisko ze současné situace vidí nutnost navrátit se k těm hodnotám, které stály u zrodu Evropy, což jsou v podstatě, dnešním jazykem řečeno, hodnoty pro trvale udržitelný způsob života. Autorka dochází k závěru, že dnešní západní kultura potřebuje celkovou přeměnu svého sociokulturního systému, v němž by ústřední roli hrály opět duchovní hodnoty.
|
|
|
Henry David Thoreau a jeho vztah k přírodním vědám
Daňhelka, Michal ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Ortová, Jitka (oponent)
V této diplomové práci interpretuji dílo Henryho Davida Thoreaua (1817-1862) z hlediska jeho vztahu k přírodním vědám. Snažím se jej zasadit do širšího rámce vědy jeho doby a zároveň poukázat na jeho možné přínosy a originalitu z pohledu vědy současné. Kritikové a životopisci tuto stránku Thoreauova života a díla dlouho přehlíželi, jeho pozdní texty byly považovány za špatnou vědu i špatnou literaturu. Já se v této práci pokouším vystihnout vědeckou stránku Thoreauovy osobnosti, snažím se však přitom neupadnout do jednostrannosti, což se Thoreauovým kritikům a životopiscům často stává.
|
|
|
Od funkcionalismu k životnímu slohu. Teoretické dílo architekta Karla Honzíka
Kovtun, Jakub ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Ortová, Jitka (oponent)
Při pohledu na reprezentativní díla současné české architektury by se mohlo zdát, že ideály a praxe funkcionalismu jsou stále odkazem, který je při vzniku velké části staveb tím nejživotnějším a dosud nejvíc inspirativním.1 Pokud se ale zamyslíme nad urbanisticky a architektonicky bezútěšnou realitou života v mnoha oblastech, které byly zastavovány v období uplynulých šedesáti let, dojdeme ke stejnému závěru: máme před sebou výsledek určité aplikace funkcionalistických východisek. Tento triviální paradox může mít na první pohled dva druhy příčin: buď je něco v nepořádku se samotnou povahou hnutí, nebo je mu špatně rozuměno a jeho výsledky jsou využívány k obhajobě nehodnotné architektonické tvorby. Taková distinkce se jeví být uspokojivou: vila Tugendhat v Brně a Müllerova vila v Praze, stavby univerzálně přijímané do kánonu modernistické architektury, vznikly na zakázku zámožných objednatelů v době, která je mnohými vnímána jako neproblematické období, v němž společenské klima přálo vzniku ambiciózních a společenská kritéria bořících artefaktů i teoretických koncepcí. Vysvětlení úpadku zejména rezidenční architektury po roce 1948 pak lze chápat jako jeden z mnoha znaků obecného poklesu životní úrovně i kvality veřejné správy v dobách komunistické diktatury. Využívání funkcionalistických argumentů na...
|
|
|
Sociokulturní pohled na problematiku bydlení v Československu ve 2. polovině 20. století
Zadražilová, Lucie ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Panelová sídliště představují nejtypičtější a nejrozšířenější formu socialistické hromadné výstavby u nás. Jejich podoba po formální stránce vychází z urbanistických princip evropské meziválečné avantgardy, bydlení na nich bylo dáno zásadami socialistické bytové politiky. Jsou domovem více než tří milión obyvatel České republiky, přesto se k nim dodnes váže řada mýt a nepřesných hodnocení a mnoho oblastí tohoto komplexního fenoménu zstává nezmapovaných. Jeho kulturní, sociální a fyzické aspekty propojuje kulturologický úhel pohledu, který byl zvolen pro tuto práci. Ve třech hlavních kapitolách jsou na základě srovnání s tradičními městskými strukturami sledována prostorová a sociální specifika panelových sídlišť na třech úrovních: v představách projektant, daných dobovými myšlenkovými proudy, v jejich realizaci v konkrétních politických a společenských podmínkách a v možnostech, které mže tato forma výstavby nabídnout do budoucna. První kapitola se zabývá vznikem panelových sídlišť jako nové městské struktury s odlišnou podobou urbanismu. Ve druhé kapitole jsou prostorová specifika popsána pomocí pěti kritérií obývatelnosti prostoru, jimiž jsou soulad s okolní krajinou a zeleň na sídlištích, zachování lidského měřítka, orientace v obytných celcích, estetické vyznění a respektování zájm a volby obyvatel...
|
host ::
RSS.