Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Netradiční funkce forminů mimo nukleaci aktinu
Metlička, Jáchym ; Cvrčková, Fatima (vedoucí práce) ; Opatrný, Zdeněk (oponent)
Od objevu v roce 1990 byly proteiny s Formin homology 2 (FH2) doménou (forminy) pozorovány ve všech analyzovaných druzích spadajících pod eukaryota. Znalost struktury a funkce FH2 domény se za posledních několik let výrazně zlepšila. Její schopnosti nukleace, polymerace a procesivního cappingu aktinových filament činí z proteinů forminové rodiny významné faktory ovlivňující podobu cytoskeletu. Ale FH2 doména tvoří pouze dílek skládanky další volitelné konzervované peptidické struktury, které ji obklopují, stejně jako konkrétní podoba samotné FH2 domény, výrazně ovlivňují konečné vlastnosti forminu a jeho umístění v buňce. Forminy se podílejí na řadě buněčných aktivit, často (ale ne vždy) souvisejících s cytoskeletem. Spravují například aktinovou složku cytoskeletu, propojují aktinová vlákna s mikrotubuly či plazmatickou membránou. Dále se účastní buněčného dělení a fungují jako složky tradičních signalizačních drah atd. Tato práce popisuje strukturu a funkci FH2 a FH1 domén, poskytuje přehled fylogenetických větví forminů u mnohobuněčných eukaryot a shrnuje rozličné role, kterých se forminy v buňkách (pravděpodobně) účastní. Není to malý cíl a (vzhledem k časovým a prostorovým omezením této práce) je nemožné ho splnit v míře, jakou si toto téma žádá.
Transgenní plodiny a třetí svět- aktualizace středoškolského studia biologie
Andrová, Julie ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Problematika transgenních plodin a jejich využití v zeních třetího světa je ve středoškolské výuce většinou opomíjena. Jelikož se jedná o zajímavé téma, které získává celosvětově stále větší význam, své místo ve středoškolské výuce by si zasloužilo. Informace týkající se tohoto tématu však není nutné předkládat žákům pouze v textové podobě, lze využít takové metody výuky, v rámci kterých žáci samostatně aktivně získávají informace a jsou nuceni nad nimi přemýšlet. V rámci diplomové práce byl vytvořen text pro učitele, který by mohl sloužit jako zdroj informací při přípravě na vyučovací jednotku týkající se tohoto tématu a didaktický test pro žáky, jehož součástí jsou úlohy inspirované projektem PISA. K jejich správnému vyřešení je třeba, aby žák aktivně získával informace z textů, které jsou součástí úloh, a zároveň nad nimi přemýšlel. Test sestával ze třech tematických okruhů (Transgenní rostliny, Zlatá rýže, Očkování a jedlé vakcíny) a celkem 16 otázek (31 včetně podotázek). Byl ověřován na vzorku 82 žáků ve věku 16 až 19 let, kteří byli celkem ze čtyř tříd na čtyřech různých gymnáziích. Žáci zaznamenávali své odpovědi do záznamového listu, jehož součástí byly i doplňující otázky, prostřednictvím kterých byly zjišťovány názory a postoje žáků vůči textům a otázkám, které byly součástí testu....
GM plodiny v přípravě nových potravin, farmak a technických materiálů: inovace gymnaziálního učiva.
Koblihová, Kateřina ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
S růstem lidské populace roste poptávka po rostlinné a jiné produkci a zároveň klesá rozsah území, kde mohou být rostliny pěstovány. Lidem proto nestačí současná zemědělská výroba potravin, technických surovin či léčiv rostlinného původu ať už z tohoto důvodu, či kvůli snaze dosáhnout vyššího životního komfortu zejména v rozvinutých zemích. Snažíme se nalézt jednodušší, ekologičtější a levnější způsoby rostlinné produkce. Jednou z moderních možností jak dosáhnout tohoto cíle jsou genetické modifikace. Studenti se o nich dozvídají mnoho informací z nejrůznějších zdrojů, ale především jen z internetu a televize. Je vhodné, aby informace, které získávají z médií, porovnávali také se svými poznatky školními, protože jedině tak nepodlehnou tendenčním tlakům a manipulacím.
Following the Arp2/3-based processes in plant cells
Fišerová, Jindřiška ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Binarová, Pavla (oponent) ; Dráber, Pavel (oponent)
1. ABSTRACT An actin cytoskeleton comprises an essential cytoskeletal structure that organizes a cytoplasm during number of processes occurring in animal and plant cells, such as cell division and growth, formation of membrane protrusions and cellular movement or cytoplasmic streaming. A dynamic actin net and an exact spatial and temporal actin filament organization is, therefore, necessary for correct growth processes and development of multicellular organism. Depolymerization and re-establishment of actin arrays is mediated by actin associated proteins. Among them, an Arp2/3 complex (actin related protein 2 and 3) plays an important role as a catalyst of the actin filament nucleation and, thus, enables the formation of dynamic actin network. In non-plant cells, Arp2/3 complex-dependent polymerization of actin filaments is required for movement of whole cells (fibroblasts or keratocytes), it drives organels and pathogens throughout the cell or mediates endocytic processes. The role of the Arp2/3 complex in non-motile plant cells is despite the considerable effort over last three years far from being understood. Unlike animals, where loss-of-function mutations in the Arp2/3 complex are lethal, only limited number of cell types show significant phenotype in Arabidopsis mutants. The evidence exists that the...
Rodina auxinových přenašečů PIN: funkční a evoluční pohled
Skůpa, Petr ; Zažímalová, Eva (vedoucí práce) ; Hejátko, Jan (oponent) ; Opatrný, Zdeněk (oponent)
SOUHRN Pro růst rostlin a vývoj rostlinného těla má zásadní význam kvalitní a efektivní zpracování signálů, resp. informací pocházejících jednak přímo z rostlinného těla, ohledně rozložení jednotlivých rostlinných částí a jednak integrace podnětů z prostředí, umožňující rostlině reagovat na vnitřní vývojové podmínky i vnější hrozby vhodnou korekcí svého růstového programu. Velké množství vývojových procesů rostlinného těla je tak determinováno charakteristickým prostorovým rozmístěním auxinu - molekuly s informační hodnotou. Prostorového rozmístění auxinu v prostoru je dosaženo kombinací a bilancí velkého množství striktně regulovaných procesů, mezi nimiž významnou a jedinečnou roli hraje polární transport auxinu. Rodina auxinových přenašečů PIN pak představuje přenašeče auxinu z buňky, které díky své asymetrické lokalizaci, specifickým expresním vzorcům a modulovatelné transportní funkci zajišťují tvorbu specifických auxinových gradientů. Předmětem této disertační práce je charakterizace rolí, kterou jednotlivé PINy hrají při tvorbě a udržování vnitřních buněčných hladin auxinu a následně auxinových gradientů v rostlině. Kontrolovatelná nad-exprese proteinů PIN v tabákových buněčných liniích ukázala, že PIN4 a do určité míry také PIN6, fungují přímo jako přenašeče auxinu ven z buňky. V buněčném auxinovém...
Molecular mechanism of transport of plant hormone auxin into cells
Laňková, Martina ; Zažímalová, Eva (vedoucí práce) ; Stiborová, Marie (oponent) ; Opatrný, Zdeněk (oponent)
Nerovnoměrná distribuce regulátoru růstu rostlin (fytohormonu) auxinu zprostředkovává mnoho základních procesů ve vývoji rostlin. Auxin je transportován v rostlinném těle buď vaskulárním systémem nebo z buňky do buňky prostřednictvím tzv. polárního transportum auxinu (PAT). PAT zahrnuje pasivní transport auxinu do buněk difuzí kombinovaný s aktivním přenosem auxinových molekul prostřednictvím specializovaných přenašečů auxinu do buňky a z buňky. Tato práce je zaměřena na studium procesů podílejících se na přenosu auxinu do rostlinných buněk. Na základě molekulárně-biologické a biochemické charakterizace byla potvrzena funkce proteinu PaLAX1 z plané třešně Prunus avium jako přenašeče auxinu do buněk. Izolovaná cDNA genu PaLAX1 a jeho proteinové produkty jsou velmi podobné sekvencím cDNA a odpovídajících proteinových produktů genů rodiny AUX1/LAX z modelové rostliny A. thaliana, které kódují přenašeče auxinu do buněk. Na úrovni orgánů a jednotlivých buněk jsme prokázali, že nadprodukce proteinu PaLAX1 v transgenních liniích způsobuje zvýšení obsahu nativního auxinu kyseliny indol-3-octové i zvýšený příjem syntetického auxinu, kyseliny 2,4-dichlorfenoxyoctové. Dále byl zkoumán mechanismus účinku inhibitorů přenašeče auxinu do buňky kyseliny 1- naftoxyoctové (1-NOA), kyseliny 2-naftoxyoctové (2-NOA), a...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.