Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Encystation and life cycle of free living amoebae of the genus Acanthamoeba spp.
Bínová, Eva ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Dyková, Iva (oponent) ; Ondriska, František (oponent)
Améby rodu Acanthamoeba jsou celosvětově rozšířená, volně žijící, fakultativně patogenní jednobuněčná eukaryota. Jejich nebezpečnost pro člověka spočívá ve schopnosti pronikat do organismu, odolat obranným mechanismům, množit se, poškozovat napadené tkáně a tím vyvolat onemocnění, proti kterým chybí kauzální léčba a která nejčastěji postihují oko a centrální nervovou soustavu (CNS). Jedním z hlavních důvodů často neúspěšné terapie je schopnost akantaméb vytvářet v postižených tkáních cysty, vysoce rezistentní klidová stádia. Kromě cyst, které akantaméby tvoří jak v přírodě, tak v infikovaných tkáních pod vlivem dlouhodobého stresu, se tyto organismy vlivem akutního ohrožení rychle transformují v méně odolná klidová stádia, pseudocysty. Předkládaná práce se zaměřuje na dosud neznámé aspekty odolnosti obou rezistentních stádií akantaméb, cyst a pseudocyst, a současně si klade za cíl popsat další charakteristiky odlišující cysty a pseudocysty a procesy spojené s jejich tvorbou a rezistencí. Jedním ze studovaných aspektů odolnosti klidových stádií akantaméb byla přítomnost cukerného alkoholu manitolu a neredukujícího cukru trehalózy, sacharidů, které se v buňkách mnoha organismů účastní obranných reakcí vůči abiotickému stresu. Ačkoli v genomu A. castellanii jsou enzymy pro syntézu obou cukrů popsány,...
Live cycle of the free-living amoeba. Differentiation of amoebae of the genera Acanthamoeba and Balamuthia
Klieščiková, Jarmila ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Ondriska, František (oponent) ; Walochnik, Julia (oponent)
Volně žijící améby Acanthamoeba spp. a Balamuthia mandrillaris jsou původci závažných onemocnění člověka: vzácné, většinou fatální granulomatózní amébové encefalitidy (obě) nebo keratitidy (akantaméby). Jedním z důvodů neúspěšné terapie je schopnost trofozoitů obou organizmů vytvářet rezistentní stádia - cysty, které lze najít také v postižených tkáních. V naší práci jsme zjistili, že encystace u akantaméb vyžaduje kromě jiného přítomnost fungujícího Golgiho aparátu, který se podílí na trasportu materiálu pro stavbu cystové stěny na povrch buňky; glykogenfosforylázy, enzymu, který degraduje glykogen na podjednotky glukózy využívané encystující buňkou pro syntézu celulózy a dvě nově exprimované celulóza syntázy. Syntéza celulózy u akantaméb není inhibovaná známými herbicidy. Kromě celulózy jsme v cystové stěně akantaméb detekovali -mannan a -1,3-1,4-glukan (lichenin). Zatímco celulóza je přítomna ve vnitřní (endocystě) a zevní stěně (exocystě) cysty, -mannan a lichenin se nacházejí pouze v endocystě. Lichenin, který byl u protozoí v naší studii detekován vůbec poprvé, má podobnou stavbu jako lichenin ječmene. Je tvořen především celobiózou a celotriózou s menším podílem celotetrózy. Použitím stejných metod jako u akantaméb se nám nepodařilo detekovat žádný cukerný zbytek v cystové stěně...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.