|
|
Třetí kapitola knihy Pláč a teologický význam textu
Waller, Veronika ; Ondrejičková, Sylva (vedoucí práce) ; Větrovec, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá překladem a detailní exegezí třetí kapitoly knihy Pláč. Text vysvětluje s ohledem na historický, literární a biblický kontext, rozebere otázku jeho autorství. Pro lepší teologické pochopení zahrnuje do textového srovnání kromě hebrejského originálu a Vulgáty i vybrané překlady z angličtiny, španělštiny a standardní i moderní překlady v českém jazyce, včetně překladu vlastního. Tam, kde je to vhodné, rozebírá rozdíly zjištěné ve vybraných jazycích a analyzuje jejich možný dopad na teologický význam textu. Ke konci podává práce ucelený teologický význam třetí kapitoly s ohledem na možné novozákonní a křesťanské přesahy.
|
|
|
Uherskobrodští židé a jejich kultura na konci své ery
Ryšavá, Denisa ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondrejičková, Sylva (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, kde se v první, teoretické části, věnuji dějinám uherskobrodských židů a jejich životem v Uherském Brodě během první republiky. V této části se zaměřuji především na jejich život během třicátých let dvacátého století, a také na změny, které přinesl rok 1939, a kterým pak museli místní židé i ostatní obyvatelé města díky tehdejšímu režimu podstoupit. Druhá část je praktická a je zaměřena na životní příběh žida Williho Bocka, který přežil hrůzy druhé světové války v koncentračních táborech a je nám tak jedním ze svědků holocaustu.
|
|
|
Tradice Izraele a helénizace v době znovuzasvěcení Druhého chrámu
Tlustošová, Adéla ; Ondrejičková, Sylva (vedoucí práce) ; Větrovec, Pavel (oponent)
V bakalářské práci se zaměřuji na téma Chanuky, svátku zakotveného v historii Izraele. Především se zabývám obdobím, ve kterém se udál zázrak při opětovném zasvěcení Druhého chrámu. Tento příběh můžeme najít v deuterokanonických knihách Starého zákona, knihách makabejských, později také v interpretaci Starožitností Josefa Flavia. Tato práce pojednává o historicko-kulturním kontextu doby v Judeji, která předcházela znovuzasvěcení. Rozebírá souvislost násilné helenizace Judska s následným makabejským povstáním, které bylo reakcí na stále se zhoršující životní podmínky Židů. Usilovali o svobodu, která jim byla odpírána seleukovskými vládci, svobodu náboženskou a posléze i politickou. V druhé polovině práce seznamuji čtenáře se znovuzasvěcením chrámu, zázrakem s ním spojeným a důležitými ustanoveními, na kterých se usneslo shromáždění Izraele. Od této doby se prostřednictvím tohoto svátku každoročně připomíná věrnost Židů, mučednické vzory, které budou i v budoucnu posilovat hodnotu obětování života pro víru v Hospodina v prostředí, v němž převládá pohanský kult, nejen v Palestině ale i v prostředí diaspory.
|
|
|
Uherskobrodští židé a jejich kultura na konci své ery
Ryšavá, Denisa ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondrejičková, Sylva (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, kde se v první, teoretické části, věnuji dějinám uherskobrodských židů a jejich životem v Uherském Brodě během první republiky. V této části se zaměřuji především na jejich život během třicátých let dvacátého století, a také na změny, které přinesl rok 1939, a kterým pak museli místní židé i ostatní obyvatelé města díky tehdejšímu režimu podstoupit. Druhá část je praktická a je zaměřena na životní příběh žida Williho Bocka, který přežil hrůzy druhé světové války v koncentračních táborech a je nám tak jedním ze svědků holocaustu.
|
|
|
Italský a sicilský pijut v dobovém kontextu a jeho jedinečný přínos pozdější básnické tvorbě
Ondrejičková, Sylva ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Weis, Martin (oponent) ; Šedinová, (oponent)
Hermeneutické principy (tzv. midot) se vyvinuly v průběhu formační fáze rabínské literatury, jejímiž protagonisty byli sofrim a rabíni. Tradováním i vlivem helenistické kultury přísloví se etabloval jeden z řídících principů pro uspořádání hypotextu v pijutu, které zároveň mělo učiniti zadost nárokům poetiky. Halachický sumář, jménem r. Jišma'ela, i sumář pro agadickou literaturu, v souvislosti se jménem r. Eli'ezera b. Josi ha-gelili, společně z 2. století o. l., se v rabínské a midrašické literatuře záhy diferencují, avšak v synagogální poezii prochází kontraktivním procesem, analogicky k procesu spojování poetických nároků, témat, inovativnosti, liturgického zasazení do jediného verše či strofy. Ačkoliv nelze identifikovat více než polovinu hypotextu v poetickém verši, přece byl v této dizertaci učiněn pokus reflektovat explicitní vyjádření zapojení principů i jejich implicitní aplikace v pijutu, jenž se historicky stal nástrojem pro didaktické, mnemotechnické účely, účely obce, rabínských ješivot, kruhů učenců i chazanim-pajtanim.
|
host ::
RSS.