|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Indiánský zákon z roku 1876, jenž ve své relativně nezměněné podobě platí již téměř 140 let, je základním právním předpisem určujícím práva a povinnosti prvních národů a jejich postavení v rámci Kanady. Byť je dlouhodobě kritizován jako diskriminační, chrání zvláštní postavení této skupiny původních obyvatel v kanadské společnosti. S prohlubujícími se socio- ekonomickými problémy původních obyvatel sílí hlasy volající po změně tohoto zákona. První národy pak především žádají uplatnění svého ústavně zakotveného práva na sebeurčení v rámci jakékoliv budoucí právní úpravy. Současná konzervativní vláda Stephena Harpera naproti tomu klade důraz zejména na soběstačnost a finanční odpovědnost původních obyvatel. Legislativní kroky, jež konzervativci zřídka konzultují se samotnými zástupci původních obyvatel, sledují obecné priority Harperovy vlády založené na principech tržní ekonomiky a nereflektují požadavek na sebeurčení a samosprávu indiánských komunit. Protestní hnutí Idle No More založené v roce 2012 v reakci na některé Harperovy zákony týkající se původních obyvatel bojuje za indiánská práva a ochranu přírody neodmyslitelně spjaté s identitou původních obyvatel. Cílem této diplomové práce je analyzovat odlišné pohledy na právní zakotvení původního obyvatelstva v Kanadě, které v případě prvních...
|
|
|
Zásada koncentrace v civilním procesu
Onderková, Kristýna ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Zásada koncentrace jako jedna ze základních odvětvových zásad civilního procesu spočívá v povinnosti účastníků řízení vykonat určité procesní úkony ve vymezených fázích sporného řízení za účelem rychlého projednání věci a rozhodnutí soudu. Jejím smyslem je zamezit průtahům řízení a poskytnout tak účinnou soudní ochranu subjektivním soukromým právům jeho účastníků. V platné české úpravě hraje tato zásada civilního práva významnou úlohu. Zároveň se však s některými prvky zákonné koncentrace, které se uplatňují v českém právním prostředí, pojí problematické aspekty. Jsou jimi zejména rigidita zákonné koncentrace spojená s absencí možnosti pružné reakce ze strany soudu a zakotvení fiktivního rozsudku pro uznání jako následku procesní pasivity žalovaného. Hlavním cílem, který si autorka této práce vytyčila, je představit jednotlivé prvky koncentrace v české právní úpravě, analyzovat nedostatky, které se k nim vážou, a prostřednictvím srovnání se slovenskou úpravou koncentrace řízení navrhnout možná východiska. V první části práce se autorka pokusila analyzovat jednotlivé prvky koncentrace v současné platné právní úpravě a dát je do historického kontextu. Zvláště se zaměřila na kvalifikovanou výzvu, přípravné jednání, rozsudek pro uznání a zákonnou koncentraci, s nimiž se dle jejího názoru hlavní problémy pojí....
|
|
|
Martensitické mikrostruktury v tenkých vrstvách a objemových monokrystalech Heuslerových slitin Ni-Mn-Ga
Onderková, Kristýna ; Heczko, Oleg (vedoucí práce) ; Kopeček, Jaromír (oponent)
Název práce: Martensitické mikrostruktury v tenkých vrstvách a objemových mo- nokrystalech Heuslerových slitin Ni-Mn-Ga Autor: Kristýna Onderková Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ing. Oleg Heczko, Dr., Fyzikální ústav Akademie věd ČR Abstrakt: Předložená práce se věnuje studiu prvních tenkých vrstev Heuslerovy slitiny Ni-Mn-Ga připravených magnetronovým naprašováním na nové aparatuře na Fyzikálním ústavu Univerzity Karlovy. Součástí je také studium tenkých vrs- tev z IFW Dresden a objemových materiálů. Práce se zaměřuje hlavně na mar- tensitické mikrostruktury, protože na pohybu jejich hranic dvojčatění závisí jev magnetické tvarové paměti. Při studiu byly použity mikroskopické techniky, pře- devším skenovací elektronová mikroskopie (SEM), ale i transmisní elektronová mi- kroskopie (TEM) a mikroskopie atomárních sil (AFM). Protože vlastnosti slitiny Ni-Mn-Ga jsou velmi citlivé na složení, bylo vyhodnoceno dvěma různými meto- dami (elektronově-disperzní rentgenovou spektroskopií a rentgenovou fluorescenční spektroskopií) a pozorované rozdíly byly diskutovány. Nakonec byly výsledky porov- nány s měřeními rentgenové difrakce (XRD) a rozšířeny o magnetickou charakterizaci pomocí vibračního magnetometru (VSM). Klíčová slova: tenké vrstvy, Heuslerovy slitiny, Ni-Mn-Ga, jev...
|
|
|
Martensitické mikrostruktury v tenkých vrstvách a objemových monokrystalech Heuslerových slitin Ni-Mn-Ga
Onderková, Kristýna ; Heczko, Oleg (vedoucí práce) ; Kopeček, Jaromír (oponent)
Název práce: Martensitické mikrostruktury v tenkých vrstvách a objemových mo- nokrystalech Heuslerových slitin Ni-Mn-Ga Autor: Kristýna Onderková Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ing. Oleg Heczko, Dr., Fyzikální ústav Akademie věd ČR Abstrakt: Předložená práce se věnuje studiu prvních tenkých vrstev Heuslerovy slitiny Ni-Mn-Ga připravených magnetronovým naprašováním na nové aparatuře na Fyzikálním ústavu Univerzity Karlovy. Součástí je také studium tenkých vrs- tev z IFW Dresden a objemových materiálů. Práce se zaměřuje hlavně na mar- tensitické mikrostruktury, protože na pohybu jejich hranic dvojčatění závisí jev magnetické tvarové paměti. Při studiu byly použity mikroskopické techniky, pře- devším skenovací elektronová mikroskopie (SEM), ale i transmisní elektronová mi- kroskopie (TEM) a mikroskopie atomárních sil (AFM). Protože vlastnosti slitiny Ni-Mn-Ga jsou velmi citlivé na složení, bylo vyhodnoceno dvěma různými meto- dami (elektronově-disperzní rentgenovou spektroskopií a rentgenovou fluorescenční spektroskopií) a pozorované rozdíly byly diskutovány. Nakonec byly výsledky porov- nány s měřeními rentgenové difrakce (XRD) a rozšířeny o magnetickou charakterizaci pomocí vibračního magnetometru (VSM). Klíčová slova: tenké vrstvy, Heuslerovy slitiny, Ni-Mn-Ga, jev...
|
|
|
Nové nanostrukturní katalyzátory pro palivové články II: mikročlánky na čipu
Onderková, Kristýna ; Matolínová, Iva (vedoucí práce) ; Johánek, Viktor (oponent)
Název práce: Nové nanostrukturní katalyzátory pro palivové články II: mikročlánky na čipu Autor: Kristýna Onderková Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí bakalářské práce: Doc. Mgr. Iva Matolínová, Dr., Katedra fyziky povrchů a plaz- matu Abstrakt: Předložená bakalářská práce zkoumá vrstvy oxidů ceru dopované platinou, připravené magnetronovým naprašováním na různé druhy planárních substrátů. Zabývá se především tím, jak jsou vrstvy ovlivněny dopováním různým množstvím platiny. Vzorky byly studovány především skenovací elektronovou mikroskopií (SEM). Použitím kombi- nace SEM a fokusovaného iontového svazku (FIB) byly připraveny tenké vzorky (lamely), kterými mohou projít elektrony. Vytvořené lamely byly pozorovány ve skenovacím elek- tronovém mikroskopu pomocí detektoru prošlých elektronů. Při přípravě lamel byl kladen důraz na studium parametrů přípravy ochranné vrstvy. Chemické složení vzorků Pt-CeOx bylo studováno energiově-disperzní rentgenovou spektroskopií (EDX) a rentgenovou fo- toelektronovou spektroskopií (XPS). Klíčová slova: Pt-CeOx, lamela, SEM-FIB, EDX, XPS 1
|
|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Diskuze týkající se často kritizovaného Indiánského zákona z roku 1876 - základního právního předpisu upravujícího práva a povinnosti prvních národů a jejich specifického postavení v rámci Kanady - se zintenzivňuje v důsledku přetrvávajících socioekonomických problémů původních obyvatel. Zatímco předchozí kanadská vláda v čele se Stephenem Harperem zdůrazňovala soběstačnost a finanční odpovědnost, první národy požadují potvrzení jejich ústavního práva na sebeurčení a samosprávu v jakékoliv legislativní změně. Tato práce analyzuje různé reformní návrhy na změnu Indiánského zákona a jejich možný dopad na status prvních národů. Zaměřuje se na politické postoje Harperovy vlády k otázkám týkajícím se původních obyvatel a reakci prvních národů na přístup federální vlády. Zvláště pak analyzuje představy a požadavky hnutí Idle No More, které vzniklo na protest proti některým legislativním návrhům Harperovy vlády. Autorka práce dochází k závěru, že jakákoliv snaha změnit nepříznivou situaci původních obyvatel v Kanadě by byla při nejmenším problematická vzhledem k nesouladu představ konzervativní vlády a prvních národů o tom, jak reformovat Indiánský zákon a jakým způsobem vynutit dodržování práva původních obyvatel na sebeurčení.
|
|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Indiánský zákon z roku 1876, jenž ve své relativně nezměněné podobě platí již téměř 140 let, je základním právním předpisem určujícím práva a povinnosti prvních národů a jejich postavení v rámci Kanady. Byť je dlouhodobě kritizován jako diskriminační, chrání zvláštní postavení této skupiny původních obyvatel v kanadské společnosti. S prohlubujícími se socio- ekonomickými problémy původních obyvatel sílí hlasy volající po změně tohoto zákona. První národy pak především žádají uplatnění svého ústavně zakotveného práva na sebeurčení v rámci jakékoliv budoucí právní úpravy. Současná konzervativní vláda Stephena Harpera naproti tomu klade důraz zejména na soběstačnost a finanční odpovědnost původních obyvatel. Legislativní kroky, jež konzervativci zřídka konzultují se samotnými zástupci původních obyvatel, sledují obecné priority Harperovy vlády založené na principech tržní ekonomiky a nereflektují požadavek na sebeurčení a samosprávu indiánských komunit. Protestní hnutí Idle No More založené v roce 2012 v reakci na některé Harperovy zákony týkající se původních obyvatel bojuje za indiánská práva a ochranu přírody neodmyslitelně spjaté s identitou původních obyvatel. Cílem této diplomové práce je analyzovat odlišné pohledy na právní zakotvení původního obyvatelstva v Kanadě, které v případě prvních...
|
|
|
"Zvláštní vztah" Quebeku a Francie v 50. a 60. letech 20. stol.
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Kanadskou frankofonní provincii Quebec pojí s Francouzskou republikou nejen společná historie a jazyk, ale zároveň také velmi specifická dlouhodobá mezinárodně-politická spolupráce v rámci Frankofonie i mimo ni. Bakalářská práce "Zvláštní vztah" Quebeku a Francie v 50. a 60. letech 20. stol. se snaží doložit, že v 50. a 60. letech 20. stol. mezi Francií a Quebekem existoval "zvláštní vztah", jenž se v mnoha aspektech podobá "zvláštnímu vztahu" Spojených států amerických a Velké Británie. Toto období je specifické nástupem liberální vlády Jeana Lesage a počátkem modernizační éry tzv. "tiché revoluce" v Quebeku a ve Francii nástupem největšího zastánce francouzsko-quebecké spolupráce generála Charlese de Gaulla do funkce prezidenta. Na základě analýzy francouzsko-quebeckých politických, diplomatických, kulturních a obchodních styků v této době se práce pokouší ukázat, do jaké míry mohl "zvláštní vztah" posílit quebecké sebevědomí, podpořit prosazování quebeckých zájmů v rámci kanadské federace, pomoci dostat Quebec do světového povědomí a nasměrovat provincii k vznesení požadavku autonomie.
|
|
|
Zásada koncentrace v civilním procesu
Onderková, Kristýna ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Zásada koncentrace jako jedna ze základních odvětvových zásad civilního procesu spočívá v povinnosti účastníků řízení vykonat určité procesní úkony ve vymezených fázích sporného řízení za účelem rychlého projednání věci a rozhodnutí soudu. Jejím smyslem je zamezit průtahům řízení a poskytnout tak účinnou soudní ochranu subjektivním soukromým právům jeho účastníků. V platné české úpravě hraje tato zásada civilního práva významnou úlohu. Zároveň se však s některými prvky zákonné koncentrace, které se uplatňují v českém právním prostředí, pojí problematické aspekty. Jsou jimi zejména rigidita zákonné koncentrace spojená s absencí možnosti pružné reakce ze strany soudu a zakotvení fiktivního rozsudku pro uznání jako následku procesní pasivity žalovaného. Hlavním cílem, který si autorka této práce vytyčila, je představit jednotlivé prvky koncentrace v české právní úpravě, analyzovat nedostatky, které se k nim vážou, a prostřednictvím srovnání se slovenskou úpravou koncentrace řízení navrhnout možná východiska. V první části práce se autorka pokusila analyzovat jednotlivé prvky koncentrace v současné platné právní úpravě a dát je do historického kontextu. Zvláště se zaměřila na kvalifikovanou výzvu, přípravné jednání, rozsudek pro uznání a zákonnou koncentraci, s nimiž se dle jejího názoru hlavní problémy pojí....
|
host ::
RSS.