|
|
Analýza zkušeností nezletilých s romantizovaným nebo sexualizovaným kontaktem s osobou vůči nim v pedagogickém postavení
Mašková, Kateřina ; Onder, Jakub (vedoucí práce) ; Krejčí, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá v českém prostředí plošně zamlčovanou problematikou romantizovaného a sexualizovaného kontaktu mezi nezletilými osobami a dospělými osobami zaujímajícími vůči nim pedagogické postavení. Sestává se z teoretické a empirické části. Teoretická část práce představuje psychologické aspekty adolescentního vývojového období a psychologické aspekty pedagogického povolání, pojednává o problematice překračování profesních hranic osobou v pedagogickém postavení a konečně vymezuje specifický podtyp sexualizovaného zneužívání pedagogické moci: sexuální zneužívání nezletilých osob osobami, jež vůči těmto zaujímají pedagogické postavení, prostřednictvím sexualizovaného kontaktu s nimi. Těžištěm empirické části práce je výzkumný projekt rámovaný konstruktivistickými, feministickými a fenomenologickými východisky. Jedná se o interpretativní fenomenologickou analýzu zkušeností pěti dospělých žen, které v adolescenci prožily romantizovaný nebo sexualizovaný kontakt s osobou, jež vůči nim v danou dobu zaujímala pedagogické postavení. Cílem výzkumného šetření bylo hloubkově porozumět zkušenostem konkrétních osob z jejich tehdejší adolescentní perspektivy a z jejich soudobé dospělé perspektivy a zachytit případnou časovou změnu v jejich vztahování se k vlastním zkušenostem. Všechny výzkumné...
|
|
| |
|
| |
|
|
Konstrukce intencionality u dospívajících delikventů
Onder, Jakub ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Ve své práci se snažím podrobně zmapovat tzv. intencionální profil mladistvých delikventů, tj. způsob, jakým delikventi vnímají a prožívají okolní svět, jaké mu přisuzují významy a jak o něm přemýšlí. Součást tohoto profilu je také představa úlohy a začlenění sebe sama v rámci tohoto světa. Dalším cílem výzkumu je vysvětlení funkce delikventního chování v rámci tohoto profilu. Výzkum proběhl v diagnostickém ústavu se čtyřmi chlapci ve věku 16 a 17 let s delikventní minulostí. Spočíval v narativní a diskursivní analýze padesáti- minutových autobiografických rozhovorů s důrazem na vlastní přinášení životních témat samotnými respondenty. Výsledkem analýz bylo sestavení tzv. teorie egocentrismu. Její srovnání s různými dalšími teoriemi a výzkumy a začlenění do společensko-vědního kontextu se nachází v druhé polovině práce. Egocentrismus je srovnáván především s obranným mechanismem štěpení v pojetí M. Kleinové a interpretován v souladu s myšlenkami E. Fromma a C. G. Junga. Na závěr také formuluji některá psychoterapeutická doporučení pro práci s delikventy především pro pracovníky výchovných a diagnostických ústavů, která vycházejí z nabytých poznatků.
|
|
| |
|
|
Blues zevnitř: analýza zkušenosti bluesových muzikantů
Lazar, Jan ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Onder, Jakub (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak blues prožívají osoby, které tuto hudbu sami produkují. Výzkumná data jsou dvojího druhu: extenzivní a intenzivní. V extenzivní fázi výzkumu byla nejprve prostřednictvím dotazníku kontaktována větší skupina muzikantů a posluchačů. V následné intenzivní fázi část zkontaktovaných muzikantů napsala text na téma "co pro mě znamená blues". Prostřednictvím kvalitativního přístupu jsem analyzoval 16 textů s cílem předložit fenomenologický popis, zachycující, jak zkoumaní muzikanti prožívají blues a jaký smysl mu dávají. Tento fenomenologický popis bude konfrontován s různými teoretickými koncepcemi. Centrálním konceptem pro tuto práci je rámec analytické psychologie, a to především unitární realita E. Neumanna a transcendentní funkce C. G. Junga. KLÍČOVÁ SLOVA Blues, fenomenologie, hlubinná psychologie, prožívání, význam
|
|
|
Vliv hudby na krátkodobou vizuální paměť
Kryvko, Viktoriia ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Onder, Jakub (oponent)
Hudba je nezbytnou součástí života většiny lidí. Posloucháme ji skoro každý den a víme, že má na nás určitý vliv. Zajímavé pro mě osobně je to, jaký vliv má hudba na naše kognitivní schopnosti, zejména na krátkodobou paměť. Teoretická část práce je především založena na soudobýchvýzkumech paměti a nových teoriích paměti. Cílem této práce je najít korelace mezi výkonem v testu krátkodobé vizuální paměti a přítomností textu v hudbě, která test provází. Testování respondentů probíhalo pomocí Krátké Neuropsychologické Baterie, subtest Kopie obrázku (Straková, Věchetová, Dvořáková, Orlíková a Preiss, 2020). Celkový počet respondentů je 120, jedná se o lidi bez jakýchkoliv kognitivních potíží. Věková skupina je 18 až 50 let. Výsledky našeho výzkumu ukazují, že hudba má negativní vliv na výkon v testu krátkodobé vizuální paměti. Hudba se slovy je více rušivá a má větší negativní vliv, než samotná melodie beze slov. Nejlepší výkon se projevuje v tichém prostředí. Během výzkumu se objevily nové poznatky, a proto má praktická část jedno odvětví zaměřené na použití mnemotechnických pomůcek během zapamatování, počet respondentů je 87. Na závěr této práce uvádím potíže, které se objevily během výzkumu a potenciál, který, podle mě, práce má. Daný výzkum má praktický přínos pro respondenty a může být inspirující...
|
|
|
Konstrukce intencionality u dospívajících delikventů
Onder, Jakub
Název: Konstrukce identity a intencionality delikventů Autor: Mgr. Jakub Onder, Ph.D. Katedra: Katedra psychologie PedF UK Školitel: doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. Abstrakt: Delikvence představuje společensky velmi závažné téma. Navzdory tomu, antisociál- ním jedincům v psychologii není z hlediska výzkumu věnováno tolik pozornosti, ko- lik je třeba. K poznání příčin delikvence a navržení pedagogických a psychologic- kých opatření k prevenci jejího rozvoje, je zapotřebí prozkoumat detailně způsob, ja- kým se delikventi dívají na okolní svět, i na sebe samotné. Ve své práci prezentuji kvalitativní výzkum delikventní identity a intencionality, který je založen na analýze rozhovorů s pěti uvězněnými osobami, recidivisty, ve věku 27-38 let, a dále na rozbo- ru jejich protokolů Tematického apercepčního testu (TAT). K analýze TAT je použit psychoanalytický přístup dle manuálu, přeloženého do češtiny v r. 2019. Výsledkem výzkumu je popis zjištěné identity, intencionality i tzv. teorie retribuce. Výsledkem práce je také popis jejich osobnostní struktury a dynamiky z psychoanalytického hle- diska. Klíčová slova: delikvence, identita, mentalizace, hraniční organizace osobnosti !
|
|
|
Konstrukce identity a intencionality u dospívajících delikventů a jejich implikace pro terapii
Onder, Jakub ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent) ; Polišenská, Veronika Anna (oponent)
Delikvence představuje společensky velmi závažné téma. Navzdory tomu, antisociálním jedincům v psychologii není z hlediska výzkumu věnováno tolik pozornosti, kolik je třeba. K poznání příčin delikvence a navržení pedagogických a psychologických opatření k prevenci jejího rozvoje, je zapotřebí prozkoumat detailně způsob, jakým se delikventi dívají na okolní svět, i na sebe samotné. Ve své práci prezentuji kvalitativní výzkum delikventní identity a intencionality, který je založen na analýze rozhovorů s pěti uvězněnými osobami, recidivisty, ve věku 27-38 let, a dále na rozboru jejich protokolů Tematického apercepčního testu (TAT). K analýze TAT je použit psychoanalytický přístup dle manuálu, přeloženého do češtiny v r. 2019. Výsledkem výzkumu je popis zjištěné identity, intencionality i tzv. teorie retribuce. Výsledkem práce je také popis jejich osobnostní struktury a dynamiky z psychoanalytického hlediska. Klíčová slova: delikvence, identita, mentalizace, hraniční organizace osobnosti
|
|
|
Analýza zkušenosti osob s bipolární afektivní poruchou
Dally, Andrea ; Onder, Jakub (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Rigorózní práce si klade za cíl zvýšit transparentnost a důvěryhodnost zjištěných poznatků ve stejnojmenné diplomové práci. V diplomové práci byl prostřednictvím metody zakotvené teorie zmapován proces učení se žít s bipolární afektivní poruchou. V původní práci absentovala transparentnost procesu zpracování dat, díky čemuž nebyly zjištěné poznatky dostatečně validní. Dalším cílem této práce je popis metodologie klinické studie AKTIBIPO400, které se účastní aktéři diplomové práce pro hodnocení možného vlivu studie na výsledky diplomové práce. Teoretická část původní práce zůstala zcela zachována, pojednává o historickém i současném přístupu k bipolární afektivní poruše, jejím klinickém obrazu a možnostech léčby. Upravena byla empirická část diplomové práce, kde je podrobně prezentován postup při zpracování dat. Konkrétně práce nově obsahuje popis vlastní sebereflexe během analýzy dat, využití počítačového softwaru Altas.ti a jednotlivé kroky zpracování dat (konceptualizace údaje, kategorizace údaje a konstrukce teorie). Součástí úprav je také nová příloha, která prezentuje ukázky jednotlivých fází analýzy. Další změna se týká podrobnějšího popisu respondentů, přesněji jejich účasti v klinické studii AKTIBIPO400, jejímž zadavatelem je tele-medicínský start-up Mindpax s.r.o. V diplomové nebylo...
|
host ::
RSS.