|
|
Okno příležitosti. Přeshraniční výměna v oblasti životního prostředí na jihomoravsko-dolnorakouské hranici v letech 1984-1995
Vnoučková, Kateřina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent) ; Šimková, Pavla (oponent)
Disertační práce se zabývá přeshraničními kontakty a transfery mezi jižní Moravou a Dolním Rakouskem v oblasti životního prostředí. Toto téma sleduje práce v období od poloviny 80. let do poloviny 90. let, kdy globální uvolnění napětí mezi Východem a Západem umožnilo rozvoj přeshraničních kontaktů již v době uzavřené hranice a následně po pádu železné opony. Práce vychází z transnacionálních dějin pozdního socialismu a období transformace a rozšiřuje toto zkoumání o regionální perspektivu. Cílem práce je ukázat, jakou roli hrálo životní prostředí v přeshraničních kontaktech mezi regiony. Na tuto otázku odpovídá práce ve třech tematických kapitolách - první z nich se zabývá přeshraniční spoluprací v procesu obnovy venkova, druhá se zaměřuje na oblast ochrany přírody, a třetí řeší otázku přeshraničního znečištění. V těchto tematických kapitolách sleduje práce tři roviny výzkumu. První z nich se zabývá otázkou, zda byl rok 1989 v přeshraničních kontaktech významným přelomem, nebo zda zde mezi vývojem v 80. a 90. letech existovala kontinuita. Druhou zkoumanou rovinou je vztah centrálního a lokálního vývoje a jejich vzájemné ovlivnění. Ve třetím sledu je práce zaměřena na přeshraniční transfery a na otázku, do jaké míry asymetrie a rozdílná životní úroveň obousměrné transfery tlumila, nebo pro ně naopak...
|
|
| |
|
|
Počátky moderního vězeňství v českých zemích v 1. třetině 19. století: Trest, věznice, vězeň
Mitáčková, Renáta ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá počátky moderního vězeňství v českých zemích v období první třetiny 19. století. Teoretická část práce nejprve představuje názory autorů dosavadní literatury na vývoj moderního vězeňství, poté se zaměřuje na nejznámější reformátory trestního práva a vězeňství, a nakonec popisuje trestní systém a vězení v Habsburské monarchii. Praktická část práce se dělí na tři části - trest, věznice, vězeň. První část se zabývá pojetím trestu a jeho účelem na počátku 19. století. Představuje a analyzuje jednotlivé zločiny a tresty. Druhá část se konkrétně zaměřuje na věznici a její funkce. Bylo jejím účelem vězně pouze potrestat nebo také napravit? Jakými prostředky se mělo nápravy dosáhnout? Práce zde také srovnává fungování věznice s jiným typem internační instituce, a to konkrétně s donucovací pracovnou. Poslední část poté hledá odpověď na otázku, jak mělo vězení působit na duši a tělo odsouzeného. Jakou roli hrály tresty v rámci věznice a jakým způsobem se měly vykonávat. Cílem práce je pokusit se zachytit, jak se nové koncepce věznění projevovaly ve vězeňské praxi a jak působily na uspořádání věznice. Klíčová slova: trest, vězení, vězeň, donucovací pracovna, náprava, Habsburská monarchie
|
|
|
Formování národní identity v multinacionálním prostředí: paříští imigranti v letech 1848-1900
Olšáková, Doubravka ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent) ; Galmiche, Xavier (oponent)
Disertační práce se zabývá problémem formování národní identity jedince v multikulturním prostředí pařížských imigrantů v letech 1848-1900. Základem práce je analýza dochovaného fondu Archives de Paris, Registres des Naturalisations et admissions en domicile z tohoto období. Na základě kvantitativní analýzy údajů uvedených v jednotlivých žádostech jsou konfrontovány teorie nacionalismu s faktickým průběhem identifikace jedince se státem. Analyzovány jsou postoje emigrantů z Německa, Lucemburska, Čech a Uherska. Většinový trend směřuje k identifikaci jedince s "národním státem", výjimkou jsou Češi, kteří se hlásí k Rakousku. Faktický průběh identifikace poukazuje na mnohem větší opoždění aktivizace mas, než jaké předpokládají teoretické studie. To je dáno mnohem slabší sociální mobilizací, za níž stojí omezené schopnosti a možnosti vůdčích elit. Specifické postavení českého vývoje je vysvětleno za pomoci sémiotické analýzy proměny kolektivní paměti na příkladu pojmů hranice a cizina. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obraz normalizačního Československa ve francouzském tisku
Schindlerová, Klára ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent)
Tato diplomová práce si dává za cíl zmapovat a představit vybraná témata kulturně- politické scény normalizačního Československa tak, jak byla v daném období prezentována ve francouzském tisku na příkladu konkrétního deníku. Z bohaté škály periodik vydávaných ve Francii mezi lety 1968 a 1989 jsem si jakožto hlavního zástupce vybrala deník Le Monde. Po první teoretické části, kde problematizuji výzkumné téma a ukotvuji ho v čase a prostoru, se na souboru vybraných článků snažím o kvantitativní analýzu a následnou interpretaci s přihlédnutím k celkovému politickému a kulturnímu vývoji v obou zemích. K dotvoření mediálního obrazu o Československu v době normalizace využívám rovněž periodika vydávaná českými či slovenskými emigranty žijícími v dané době ve Francii. Téma obrazu o poměrech v Československu, který vytváří francouzská televize, a jehož význam od 70. let 20. století neustále roste, tvoří, byť pouze okrajově, rovněž součást problematiky. Téma vnímám jako příspěvek k dějinám kulturních vztahů mezi Československem a Francií po roce 1968, téma historiky zatím jen málo prozkoumané.
|
|
|
Museums and Agriculture in Cold War Europe: The establishment of the Association Internationale de Musées d'Agriculture
Rocha Joaquim, João Pedro ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent) ; Klement, Judit (oponent)
Český abstrakt Klíčová slova: AIMA, dějiny muzejnictví, dějiny zemědělství, historie mezinárodních nevládních organizací, studená válka Předkládaná práce se zaměřuje na formování a rozvoj zemědělského muzejnictví v teorii i praxi ve studenoválečné Evropě. Důraz je kladen na utváření transnacionálních znalostních sítí a organizací s cílem přispět k identifikaci teoretických a metodologických trendů ve vývoji tohoto muzeologického oboru. Etnografické museum v přírodě Skansen ve Stockholmu a výrazně technicky orientované Maďarské národní zemědělské muzeum v Budapešti, obě založena v 90. letech 20. století, patřila k průkopníkům zemědělského muzejnictví a působila jako vzory pro pozdější iniciativy v Evropě i mimo ni. Tento dvojaký původ a s ním spojené různé přístupy dodnes ovlivňují vývoj zemědělské muzeologie: lze najít zemědělská muzea zaměřená na technické záležitosti, jídlo a výživu, folklór, specifická průmyslové obory a odvětví atd. Museografické přístupy a kurátorské praxe těchto institucí se mohou značně lišit - od opětovného zavádění tradičních postupů až po vědecká centra zaměřená na environmentální témata. V čase, kdy prezentace zemědělství, produkce potravin a životního prostředí v muzejních expozicích získává na významu, je nezbytné pochopit a lépe poznat historický vývoj těchto institucí. Cílem...
|
|
| |
|
| |
|
|
Obraz normalizačního Československa ve francouzském tisku
Schindlerová, Klára ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent)
Tato diplomová práce si dává za cíl zmapovat a představit vybraná témata kulturně- politické scény normalizačního Československa tak, jak byla v daném období prezentována ve francouzském tisku na příkladu konkrétního deníku. Z bohaté škály periodik vydávaných ve Francii mezi lety 1968 a 1989 jsem si jakožto hlavního zástupce vybrala deník Le Monde. Po první teoretické části, kde problematizuji výzkumné téma a ukotvuji ho v čase a prostoru, se na souboru vybraných článků snažím o kvantitativní analýzu a následnou interpretaci s přihlédnutím k celkovému politickému a kulturnímu vývoji v obou zemích. K dotvoření mediálního obrazu o Československu v době normalizace využívám rovněž periodika vydávaná českými či slovenskými emigranty žijícími v dané době ve Francii. Téma obrazu o poměrech v Československu, který vytváří francouzská televize, a jehož význam od 70. let 20. století neustále roste, tvoří, byť pouze okrajově, rovněž součást problematiky. Téma vnímám jako příspěvek k dějinám kulturních vztahů mezi Československem a Francií po roce 1968, téma historiky zatím jen málo prozkoumané.
|
|
|
Počátky moderního vězeňství v českých zemích v 1. třetině 19. století: Trest, věznice, vězeň
Mitáčková, Renáta ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá počátky moderního vězeňství v českých zemích v období první třetiny 19. století. Teoretická část práce nejprve představuje názory autorů dosavadní literatury na vývoj moderního vězeňství, poté se zaměřuje na nejznámější reformátory trestního práva a vězeňství, a nakonec popisuje trestní systém a vězení v Habsburské monarchii. Praktická část práce se dělí na tři části - trest, věznice, vězeň. První část se zabývá pojetím trestu a jeho účelem na počátku 19. století. Představuje a analyzuje jednotlivé zločiny a tresty. Druhá část se konkrétně zaměřuje na věznici a její funkce. Bylo jejím účelem vězně pouze potrestat nebo také napravit? Jakými prostředky se mělo nápravy dosáhnout? Práce zde také srovnává fungování věznice s jiným typem internační instituce, a to konkrétně s donucovací pracovnou. Poslední část poté hledá odpověď na otázku, jak mělo vězení působit na duši a tělo odsouzeného. Jakou roli hrály tresty v rámci věznice a jakým způsobem se měly vykonávat. Cílem práce je pokusit se zachytit, jak se nové koncepce věznění projevovaly ve vězeňské praxi a jak působily na uspořádání věznice. Klíčová slova: trest, vězení, vězeň, donucovací pracovna, náprava, Habsburská monarchie
|
host ::
RSS.