Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Impact of pension reform to implicit pension debt: Evidence of pension reforms in EU in 1993-2013
Obořil, Josef ; Schneider, Ondřej (vedoucí práce) ; Soudek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá dopad penzijních reforem zavedených ve státech EU27 v období 1993 - 2013 na implicitní penzijní dluh. Použili jsme Holzmannnovu (2004) metodologii k výpočtu implicitního penzijního dluhu. Ve zkoumaném období snížilo 21 států svoje implicitní penzijní dluhy v rozsahu od 57% do 700% HDP. Na druhé straně, Dánsko, Německo a Portugalsko své implicitní penzijní dluhy zvýšilo o 10% - 194% jejich HDP. Diplomová práce také zkoumá dopad jednotlivých komponentů penzijních re- forem. Největší dopad byl zaznamenán změnou penzijního věku. Zvýšení penz- ijního věku o 1 rok sníží implicitní penzijní dluh o 46% HDP na úrovni států EU27. Toto opatření bylo také nejčastěji zaváděným, jelikož bylo použito 42 - krát ve zk- oumaném období. Změny indexace měly také signifikantní dopad na implicitní dluh. Nicméně, jelikož je indexace vázána na určenou makroekonomickou proměnnou, pro snížení dluhu je možné pouze změnit tuto závislost na jinou proměnnou. Možnosti předčasného důchodu byly také omezovány; v letech 1993 - 2013 tak bylo celkem učiněno 13 - krát. Efekt na implicitní penzijní dluh byl menší v porovnání se zvyšováním důchodového věku; zvýšení věku pro předčasný důchod...
Impact of the Great Recession on the European banking sector: The stochastic frontier approach
Obořil, Josef ; Havránková, Zuzana (vedoucí práce) ; Havránek, Tomáš (oponent)
Tato práce zkoumá dopad Velké recese na nákladovou efektivnost eurozóny pomocí panelových dat 4291 bank z let 2003 - 2010 pomocí analýzy stocha- stické hranice. Nejdůležitějším závěrem této práce je, že Velká recese v Evropě měla pozitivní dopad na nákladovou účinnost, nicméně byl evidován propad nákladové účinnosti již s vypuknutím krize v USA. Za druhé, sig- nifikantními determinanty nákladové účinnosti v eurozóně jsou celková ak- tiva, celkové obchody, úroková marže a vlastní kapitál, avšak signifikantnost těchto determinantů je v čase různá. Navíc byly nalezeny rozdíly v nákladové účinosti mezi jednotlivými státy eurozóny, druhem vlastnictví a typem bank. Za třetí, porovnáním s Českou republikou bylo zjištěno, že monetární politika stabilizuje dopad krize na nákladovou účinnost. V poslední řadě byly zk- oumány rysy nejvíce a nejméně efektivních bank a tyto rysy byly porovnány. Výsledkem tohoto zkoumání bylo, že hlavní rozdíl mezi nimi je v celkových obchodech. 1

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.