|
| |
|
|
Výživa a další charakteristiky dětí do 1 roku věku
NOVOTNÁ, Radka
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo jednak zpracování rešerše na základě zajímavé knižní a elektronické literatury, která se zabývala především výživou dětí. Mezi úzce související témata patřila například nemocnost či očkování dětí. Dalším záměrem této práce byl sběr a porovnávání dat získaných prostřednictvím dotazníku. Bakalářská práce obsahuje dvě části - teoretickou a praktickou část. V první části práce jsou uvedeny informace získané a zpracované z tuzemské i zahraniční literatury. V práci se pojednává o významu kojení, umělé kojenecké výživě a zavádění nemléčných příkrmů. Pozornost je také věnována druhům mateřského mléka nebo oblasti kojení v závislosti na kladném či negativním vlivu na dítě. Kromě těchto témat jsou zde také detailněji rozepsané povinná a nejčastěji volitelná očkování. Střídmě je zde zmíněna i nemocnost dětí. Praktická část práce se zaměřovala na vyhodnocování dat, která byla sbírána formou předem stanoveného dotazníku, který byl součástí širšího projektu ve vazbě na práci studentky Markéty Mužíkové, Terezy Šafránkové a Kateřiny Součkové. Dotazník byl zákonným zástupcům dětí zprostředkován v online formě. Rodiče data vyplňovali převážně ze Zdravotního a očkovacího průkazu. Celkově byla nasbírána data od 110 respondentů, z toho 56 dívek a 54 chlapců. Vybraná data byla následně porovnávána s daty, která byla nasbírána prostřednictvím Celostátního antropologického výzkumu CAV 2001. V kategorii očkování bylo zjištěno, že každý jedinec byl očkován všemi povinnými vakcínami danými zákonem. Z nepovinných vakcín byla nejčastěji aplikována očkovací látka Prevenar 13, a to v 39 případech ze 110 respondentů. V kategorii nemocnost dětí se zkoumala tyto dětská onemocnění - katary horních cest dýchacích, alergie, ekzém a akutní zánět středního ucha. Bylo zjištěno, že většina nekojených děti našeho souboru byla celkově méně nemocná než děti kojené. Tento výsledek se shoduje s výzkumem studentky Terezy Šafránkové, avšak není v souladu s některými odbornými publikacemi například (Muntau, 2014) nebo (Nevoral et al., 2013). V poslední části výzkumu, která se týkala tělesných rozměrů dětí do jednoho roku života, výsledky ukazují, že nekojení jedinci častěji převyšují svými průměrnými hodnotami ve vývoji děti kojené. Základní tělesné rozměry dětí od narození do 1 roku byly porovnány s výsledky Celostátního antropologického výzkumu z roku 2001 (CAV, 2001). Statisticky velmi významné hodnoty byly nalezeny u tělesné hmotnosti kojených ročních chlapců (p=0,000), tělesné délky šesti měsíčních (p= 0,007) a ročních kojených chlapců (p=0,001), obvodu hrudníku při narození u dívek (p= 0,001) i chlapců (p= 0,004), obvodu hlavy při narození (p= 0,000) a v šesti měsících kojených chlapců (p= 0,003) a BMI u nekojených dívek při narození (p= 0,002).
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kvalita života obyvatel zařízení sociálních služeb
Urbanová, Klára ; Vorlová, Marie (vedoucí práce) ; Nentvichová Novotná, Renáta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kvalitou života seniorů a jejím cílem je objasnit význam, okolnosti a podmínky kvality života seniorské populace. Nejprve se zabývám problematikou stáří, a to ve vztahu ke společnosti i k individuálním změnám v životě člověka. Poté nahlížím na přípravu na stáří z celospolečenského hlediska a na aktivity státní sociální politiky. Věnuji se zde také sociálním službám a jejich kvalitě. Dále vysvětluji pojem a okolnosti kvality života. Následuje část, ve které popisuji uskutečněné ilustrativní šetření v domě s pečovatelskou službou Střediska sociálních služeb na Praze 1. Cílem šetření je zjistit subjektivní kvalitu života obyvatel domu, a to pomocí vybraných šesti faktorů. Na závěr shrnuji zjištěné poznatky, které mají pomoci k dalšímu rozvoji poskytované sociální služby, a tak ke zkvalitnění života zdejších obyvatel.
|
|
|
Komunikace s lidmi se syndromem demence
Neitzelová, Michaela ; Čížková, Hana (vedoucí práce) ; Nentvichová Novotná, Renáta (oponent)
Bakalářská práce s názvem Komunikace s lidmi se syndromem demence se zabývá problematikou důstojné komunikace s lidmi s demencí. Tato práce informuje o možnostech jak správně komunikovat s takto postiženými lidmi, aby byla respektována jejich důstojnost. V první části je popsaná charakteristika této nemoci, její symptomy a stadia nemoci, jejichž znalost umožňuje lepší pochopení chování pacientů při práci s nimi. V hlavní části bakalářská práce pojednává o efektivní komunikaci s lidmi s demencí a vybraných možnostech práce s těmito lidmi z hlediska komunikace. Neméně důležitou kapitolou je kapitola s názvem Role pečovatele, jehož práce s takto postiženými lidmi je nezanedbatelná. Vybrané kapitoly jsou provázány kazuistikami, které popisují takové přístupy pečovatelů, které respektují lidskou důstojnost seniorů s demencí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.