|
|
Situace je kritická. Problematika znečištěného ovzduší na Mostecku v 60. letech 20. století
Novotná, Nikola ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl ukázat možnosti reakce společnosti na postupně rozeznávaný problematický jev v prostředí zatíženém intenzivním industriálním rozmachem v podmínkách státního socialismu: znečištění ovzduší. Zaměří se na kvalitu vzduchu v oblasti Mostu a jeho okolí v 60. letech 20. století prostřednictvím sledování vzájemného působení člověka na ovzduší a naopak v době, kdy začalo být téma znečištění reflektováno a řešeno v dokumentech národních výborů ve vybrané oblasti. Ambicí je též postihnout formování expertního vědění, jeho zapojení do řešení situace a vysledovat vytváření a uplatňování environmentální legislativy. Doposud vydané práce obvykle sledují období pozdější, zejména tzv. normalizace. Diplomová práce svým chronologickým zaměřením produktivně přispívá do penza vědomostí v tuto chvíli primárně historické obce o problematice znečištěného ovzduší v druhé polovině 20. století.
|
|
|
Kočka domácí (\kur{Felis catus}) jako fenomén v ochranářské biologii - zhodnocení jejího vlivu v kontextu poklesu biodiverzity
NOVOTNÁ, Nikola
V posledních letech se po celém světě začal zjišťovat negativní vliv zdivočelých koček domácích na biodiverzitu krajin. Pomocí dotazníku, dlouhodobého sledování kořistí koček (kořist přinesená domů) a dat z databází (NDOP, záchranné stanice a kroužkovací stanice) jsme zjišťovali složení kořistí koček v průběhu roku v České republice. Dle výsledků z dotazníku přinesou kočky domů 5× více savců než ptáků. Z výsledků dlouhodobého sledování kořistí koček pak vyplývá, že kořist koček byla tvořena z 93 % savci, 6 % ptáky a 1 % tvořili plazi a hmyz. V prvním sledovaném (zimním) období přinesla průměrně 1 kočka 0,02 kořisti za den, ve druhém (letním) období 0,21 kořisti za den a ve třetím (podzimním) období 0,38 kořisti za den. Ze zjištěných informací tedy vyplývá, že vliv kočky na biodiverzitu prostředí je největší ve třetím sledovaném období, a naopak nejmenší je v prvním sledovaném období. Nejčastěji loveným a přineseným savcem za celé sledované období byl hraboš, naopak nejčastěji loveným ptákem byl vrabec. Dle našich výsledků docházelo k nejčastějšímu přinesení ptáků v letním období a savců v letním a podzimním období, což bylo způsobeno rozmnožováním prakticky všech druhů zvířat v této době. Pro kočky je pak poměrně jednoduché pak chytit nezkušené mladé jedince. Ze všech přinesených kořistí tvořila 2,6 % zvířata, která jsou v České republice chráněná. Byl tedy prokázán vliv kočky na chráněná zvířata v České republice.
|
|
|
Pohraniční stráž a zánik obcí na Šumavě v padesátých letech 20. století
Novotná, Nikola ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Pohraniční stráž a zánik obcí na Šumavě v padesátých letech 20. století se zabývá způsoby likvidace opuštěných obcí v oblasti Šumavy v padesátých letech 20. století. Úvod práce obsahuje zejména základní vymezení tématu, cílů, použité literatury a archivních pramenů a dosavadní stav výzkumu. V dalších kapitolách je bakalářská práce zaměřena na průběh likvidace obcí, její příčinu a způsob. Dále se vyjadřuje k ostraze státních hranic Československé republiky prostřednictvím ženijně technického zabezpečení a Pohraniční stráže a k ustanovení pohraničního režimu založením zakázaného a hraničního pásma. Práce postihuje též zánik vysídlených obcí pohlcených Vojenským újezdem Dobrá Voda. V závěrečných kapitolách se věnuje konkrétním příkladům likvidací obcí Bučina, Knížecí Pláně, Stodůlky a Hůrka, tedy obcí zaniklých z důvodu vybudování zakázaného a hraničního pásma a z důvodu vybudování vojenského újezdu.
|
|
| |
|
|
Bezpečná anestezie potkana pro náročné výkony
NOVOTNÁ, Nikola
Potkan je významné laboratorní zvíře, které se využívá především ve farmakologii, experimentální chirurgii, onkologii a v experimentech v oblasti reprodukce a výživy. Proto je velmi důležité znát dávkování anestetik i k delším a náročnějším operacím. Tato bakalářská práce se zabývá především optimalizací dávek anestetik pro náročné výkony a porovnáním vlivů jednotlivých anestetik na fyziologii potkana. Při pokusu byli laboratorní potkani rozděleni do pěti experimentálních skupin, kterým byla podána různá dávka a kombinace anestetik. První skupině byla podána kombinace ketaminu a xylazinu celkem 3x, kde dávkování první dávky bylo u ketaminu 100 mg/kg a u xylazinu 10 mg/kg; dávkování druhé a třetí dávky bylo u ketaminu 50 mg/kg a u xylazinu 0,5 mg/kg. Druhé skupině byla podána kombinace propofolu, medetomidinu a nalbufinu také 3x, kde dávkování první dávky bylo u propofolu 100 mg/kg, u medetomidinu 0,1 mg/kg a u nalbufinu 10 mg/kg; následující dávkování anestetik bylo 50 % z iniciační dávky. Třetí skupině byla podána kombinace propofolu, medetomidinu a nalbufinu opět 3x, kde dávkování první dávky bylo u propofolu 100 mg/kg, u medetomidinu 0,1 mg/kg a u nalbufinu 10 mg/kg; následující dávkování anestetik bylo 25 % z iniciační dávky. Čtvrté skupině byla podána kombinace ketaminu a xylazinu pouze 1x, kde dávkování bylo u ketaminu 100 mg/kg a u xylazinu 10 mg/kg. Poslední páté skupině byla podána kombinace propofolu, medetomidinu a nalbufinu opět pouze 1x, kde dávkování bylo u propofolu 100 mg/kg, u medetomidinu 0,1 mg/kg a u nalbufinu 10 mg/kg. Po inhalačním podáním izofluranu, byla laboratornímu potkanovi podána intraperitoneálně anestetika. Z výsledků je patrné, že z použitých pokusných skupin byla dlouhodobá anestezie (3 dávky anestetik) nejpříznivější pro laboratorní potkany při použití kombinace propofolu (100 mg/kg), medetomidinu (0,1 mg/kg) a nalbufinu (0,1 mg/kg), kde byly následující dávky 25 % z iniciální dávky. Dále jsme zjistili, že délka anestezie ketaminem a xylazinem je nedostatečná pro dlouhodobé operační zákroky. Prodloužení chirurgické fáze anestezie opakovaným podáním redukované dávky anestetik je možné, ale tato anestezie je charakterizována častějším výskytem komplikací a celkově ji proto nelze doporučit.
|
|
|
Měření rozptylu světla na atmosférickém aerosolu
Novotná, Nikola ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Klán, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozptylem světla na atmosférickém aerosolu, který je měřen od roku 2012 v Observatoři Košetice v okrese Pelhřimov. V práci jsou zpracována data z období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015, která slouží jako reprezentativní hodnoty dopředného a zpětného rozptylu světla. Byl vypočten Angstroemův exponent, na jehož základě byly provedeny korekce dat. Data byla zpracována v hodinových krocích a byla porovnávána s meteorologickými a imisními daty. Byly vypočteny korelace a odhadnuty regresní modely pro ověření správnosti měření a zjištění vlivu meteorologických jevů a imisních dat PM2,5 a PM10 na rozptylové koeficienty. Z provedených výpočtů vyplynulo, že rozptyl světla se zvyšuje s rostoucí koncentrací částic PM2,5 a PM10 a relativní vlhkostí vzduchu a klesá s rostoucí teplotou vzduchu, úhrnem srážek a rychlostí větru. Bylo také prokázáno, že na rozptyl světla na atmosférickém aerosolu má vliv směr větru, který ovlivňuje složení vzorkovaného vzduchu. Klíčová slova: atmosférický aerosol, rozptyl světla, zpracování časových řad
|
|
|
Rozvoj mikroregionu Hustopečí s důrazem na vliv kultury vína
Novotná, Nikola
Diplomová práce Rozvoj mikroregionu Hustopečí s důrazem na vliv kultury vína se zaměřuje na rozvoj vinařství a lidových tradic v Mikroregionu Hustopečsko. Problematika rozvoje venkova, vinařství a lidové kultury zahrnuje mnoho pojmů, jejichž vysvětlení je předmětem teoretické části. Součástí práce je také charakteristika území s ohledem na rozvoj mikroregionu, vinařství a lidovou kulturu. Praktická část se zabývá vyhodnocením dotazníkových šetření a rozhovoru. Výsledky z dotazníkových šetření, rozhovoru a vlastních poznatků jsou shrnuty do SWOT analýzy, jsou uvedeny možnosti rozvoje mikroregionu v daných oblastech, kterými se práce zabývá, a je zobecněn kulturní potenciál na rozvoj rurálních mikroregionů. Z výsledků práce vyplývá, že vinařství i lidová kultura jsou v mikroregionu podporovány a je navrženo zejména vzdělávání dětí v této oblasti.
|
|
|
A study of the influence of lubricants on the ejection force of the tablets.
Novotná, Nikola ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Ondrejček, Pavel (oponent)
V diplomové práci byl hodnocen vliv typu mazadla, jeho koncentrace a doby mísení s granulátem na pevnost tablet, ejekční sílu a lubrikační index. Plnivem v granulátu byla laktosa a pojivem polyvinylpyrrolidon. Granulát byl připraven metodou vlhké granulace. Jako mazadla byly použity tři typy mastku v koncentracích 1%, 3%, 5%, 7% a 10% a stearan hořečnatý v koncentracích 1%, 2% a 3%. Doby mísení byly pro mastek 5, 10, 15 a 20 minut a pro stearan hořečnatý 10 a 20 minut. Tablety byly vyráběny na tabletovacím lisu DOTT Bonapace (model CPR-6) s možností měření sil horního a dolního lisovacího trnu. Tyto hodnoty byly použity pro výpočet lubrikačního indexu. Mazadla byla porovnávána pomocí lubrikačního indexu. Lubrikační index u stearanu hořečnatého se neměnil se zvyšující se koncentrací ani s dobou mísení s granulátem. U všech typů mastku se lubrikační efekt zlepšoval se zvyšující se koncentrací, doba mísení neměla výrazný vliv. Pevnost tablet se stearanem hořečnatým se snižovala se zvyšováním jeho koncentrace a rostoucí dobou mísení. Pevnost tablet se se zvyšujícím se obsahem mastku zvyšovala do určité koncentrace, pak stagnovala, nebo se začala snižovat. Rostoucí doba mísení zvyšovala pevnost tablet. Výsledky ukázaly, že stearan hořečnatý je účinnější mazadlo již v nízkých koncentracích, hodnoty jeho...
|
|
|
Měření rozptylu světla na atmosférickém aerosolu
Novotná, Nikola ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Klán, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá základním zpracováním dat rozptylu světla, který byl měřen na třech vlnových délkách pomocí Integračního Nephelometeru. Měření probíhalo v observatoři v Košeticích, kde je nephelometer od poloviny roku 2012 umístěn. Sběr dat probíhal ve dvou kalendářních letech (2013 a 2014) a měření v současné době dál probíhá. Data jsou zpracována tak, aby byla vhodným podkladem pro další výzkumy v oblasti meteorologie a klimatologie. Jsou vypočítány základní parametry, jako je Angstroemův exponent, průměrná hodnota, medián a roční a denní chod. Veškeré závislosti a chody jsou graficky znázorněny a okomentovány. Mimo jiné bylo během zpracování dat zjištěno například, že průměrný koeficient rozptylu byl v obou letech velmi podobný nebo že koeficient rozptylu je vyšší v zimních měsících. Práce také diskutuje další možná měření. Klíčová slova: atmosférický aerosol, rozptyl světla, nephelometer, Angstroemův exponent
|
|
|
Strukturace autorského záhlaví - zejména starověkých a středověkých jmen
Novotná, Nikola ; Drobíková, Barbora (vedoucí práce) ; Stöcklová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá strukturací autorského záhlaví, zejména starověkých a středověkých jmen. Cílem práce je zjistit stav dodržování metodiky tvorby preferovaných forem jmen starověkých a středověkých autorů ve vybraných českých knihovních katalozích. Teoretická část práce je zaměřena na vybrané kapitoly (rodná jména, příjmení, jiný údaj považovaný za příjmení, příjmení s částicí, prefixem nebo předložkou, jména panovnických rodů, šlechtický titul a transliterovaná jména) týkající se zejména starověkých a středověkých jmen z nyní v České republice platných katalogizačních pravidel AACR2R a jejich srovnání s novými katalogizačními pravidly RDA. Dále je zde popsán zápis těchto jmen do záhlaví ve výměnném formátu MARC 21. Praktická část práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou specifikovány do průzkumu vybrané knihovny a jejich katalogy. Druhá část se pak zabývá srovnáním autoritních záznamů těchto knihoven s Databází národních autorit Národní knihovny ČR s cílem zjistit, zda se shodují.
|
host ::
RSS.