|
Postoj ke smrti ve staroseverské literatuře a jejích novověkých adaptacích
Bejdl, Tadeáš ; Novotná, Marie (vedoucí práce) ; Nešporová, Olga (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o postoji ke smrti, který se vyskytuje ve staroseverské literatuře. Důraz je kladen na primární prameny a informace z nich. Čtenáři by měla práce ukázat jaké postoje spojené se smrtí se objevovaly ve staroseverské literatuře a jak následně byly zachovány v dnešních moderních adaptacích. V práci jsou analyzovány tři odlišné primární prameny, ságy o Islanďanech, ságy o dávnověku a moderní adaptace vycházející ze staroseverské literatury. Klíčová slova: Staroseverská literatura, adaptace, Smrt, Sebevražda, Posmrtný život
|
| |
| |
| |
| |
|
Vliv sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů na extenzifikační procesy využití krajiny
Janoušek, Zbyněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Feranec, Ján (oponent) ; Novotná, Marie (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je hodnocení vlivu sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů (přírodních: nadmořská výška, sklonitost, bodová výnosnost) na extenzifikační procesy využití krajiny Česka v období více než 160 let, 1845-2010. Důraz je kladen také na související ztráty zemědělské a orné půdy, vzhledem k tomu, že zalesňování a zatravňování probíhalo v zásadě na úkor této půdy. Hlavní zdroj představuje "Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka (1845- 2010)", založená na katastrální evidenci. Jedná se tedy o detailní sledování zahrnující téměř 9000 tzv. srovnatelných územních jednotek. Hodnoceny jsou jak jednotlivé extenzifikační procesy, tak celková intenzita využití krajiny (pomocí koeficientu ekologické významnosti). Vzhledem k tomu, že většina území je stále ještě využívána jako zemědělská půda, zahrnuje práce také přehled vývoje vybraných ukazatelů intenzity zemědělství. Pozornost je věnována i širšímu kontextu proměn využití krajiny na evropské úrovni. Zásadní součástí práce je vytvoření modelů sociálněgeografické exponovanosti území Česka, které jsou srovnatelné s daty o využití krajiny v časových horizontech 1845, 1896, 1948, 1990 a 2010. Jejich hlavními složkami jsou mikroregionální a mezoregionální sídelní exponovanost (poloha vůči střediskům osídlení příslušné...
|
| |
| |
|
Transformace druhého bydlení na příkladu Plzně a jejím zázemí
Petrmichlová, Lenka ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Novotná, Marie (oponent)
Práce se zabývá transformací druhého bydlení ve třech rozdílných lokalitách, kdy je dán předpoklad různé intenzity přeměny objektů v každém území v závislosti na dopravní dostupnosti. První lokalitou je město Plzeň, kde se výzkum soustředí na zahrádkové osady a na rekreační území. Transformace zde probíhá velmi pozvolně jednotlivou výstavbou rodinných domů. Směr vývoje oblastí udává územní plán. Další lokalitou výzkumu je zázemí města tvořené obcemi, které leží na hranici s městem. V okolí velkých měst probíhá suburbanizace, jenž ovlivňuje přeměnu rekreačních objektů. Poslední lokalitou je rekreační oblast Hracholusky, kde je transformace a suburbanizace závislá především na dopravní dostupnosti obce. V práci jsou využity geografické informační systémy a jejich možnosti při výzkumu druhého bydlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
| |