|
|
Problém neplodnosti a způsoby jeho řešení.
Semyakina, Anastasiya ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
3 Abstrakt Tato bakalářská práce se na základě současných poznatků zabývá moderními metodami léčby neplodnosti. Zkoumá, v jaké míře a v jakých případech se tyto metody používají a jaká nesou rizika pro zdraví ženy i dítěte. Zvláštní důraz je kladen na metody asistované reprodukce jakožto nejvíce používané a efektivní, ale také nejvíce invazivní. Problém neplodnosti postihuje v současné době 10-15% párů. S použitím hormonálnich, chirurgických metod léčby a technik asistované reprodukce lze ve většině případů tento problém řešit. Největší komplikací pro ženy, kterou přináší metody ART (assisted reproductive technology) je hyperstimulační ovariální syndrom, který vede k vyšší frekvenci časných těhotenských ztrát a může být i fatální pro ženu. Protože je v cyklech ART často přenášeno několik embryí, hrozí dětem počatým pomocí ART rizika plynoucí z vícečetného těhotenství: zvýšené riziko předčasného porodu, větší riziko výskytu vývojových vad a intrauterinní růstové retardace. Klíčová slova: Asistovaná reprodukce, neplodnost, vrozené vývojové vady, vícečetné těhotenství
|
|
|
Mutagenní a antimutagenní účinky látek zevního prostředí
Langová, Martina ; Vodička, Pavel (vedoucí práce) ; Sedmíková, Markéta (oponent) ; Novotná, Božena (oponent)
Cílem práce je testování antimutagenních účinků chemicky definovaných přírodních látek: diallylsulfid (DAS), kyselina ellagová (EA), resveratrol (RES) a fenetyl isothiokyanát (PEITC) na experimentálních modelech, které byly ovlivněny vybranými mutageny: aflatoxin B1 (AFB1), 2-amino-3-methylimidazo/4,5,-f/chinolin (IQ) a N-nitroso-N metylurea (MNU). AFB1 a IQ jsou nepřímé mutageny a vyžadují metabolickou aktivaci k tomu, aby se projevil jejich genotoxický efekt. Oproti tomu třetí použitý karcinogen MNU metabolickou aktivaci nevyžaduje. Testováni protektivních látek přírodního původu bylo provedeno na prokaryotním modelu (Amesův test, kmeny Salmonella typhimurium TA98, TA100) a eukaryotním modelu (mikronukleus test a kometový test na myším modelu).
|
|
|
Molekulární mechanismy karcinogenního působení alkoholu
Vepřková, Jana ; Kábelová, Adéla (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Alkohol (ethanol), se do organismu dostává zejména požíváním alkoholických nápojů a jeho chronická konzumace je celosvětový socio ekonomický problém. Konzumace alkoholu zvyšuje jiné riziko vzniku karcinomu prsu, jater, tlustého střeva, horního dýchacího a trávicího traktu. V játrech se ethanol metabolizuje na toxický acetaldehyd, který je zodpovědný za většinu poškození DNA vedoucích k rozvoji nádorového onemocnění. Acetaldehyd kovalentně interaguje s nukleotidy v za vzniku DNA aduktů jako říklad N 2' α γ 2′ xyguanosin. Acetaldehyd může interagovat i narušovat tak zací ethanolu cytochromem P450 2E1 dochází produkci reaktivních kyslíkových radikálů, které následně poškozují buněčné molekuly, především lipidy a DNA. Ethanol může iniciovat proces karcinogeneze i deregulacíí procesu nebo interakcí s bolismem kyseliny retinové. Při vzniku nádorového onemocnění spolupůsobí ohol s dalšími environmentálními a genetickými faktory, které mohou u predisponovaných jedinců riziko rozvoje nádorového onemocnění zvyšovat.
|
|
| |
|
|
Využití kometového testu při měření integrity DNA v klinice a aplikovaném výzkumu
Bagryantseva, Yana ; Novotná, Božena (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Štětina, Rudolf (oponent)
Jednobuněčná gelová elektroforéza neboli kometový test je metoda umožňující detekovat poškození DNA a v kombinaci s enzymy excisní opravy odhaluje i oxidační poškození DNA. V první části práce byla pomocí této metody analyzována inefektivní krvetvorba u pacientů s méně pokročilými subtypy MDS. Refrakterní anémie (RA) vykazovaly oproti kontrolám vyšší instabilitu DNA v buňkách kostní dřeně (k.d.) a rozsah fragmentace DNA koreloval s periferní cytopénií. U pacientů s RA s věnečkovými sideroblasty (RARS) však takový vztah prokázán nebyl, i když hladiny zlomů v DNA výrazně převyšovaly i hodnoty detekované u RA. Obě skupiny pacientů měly také v k.d. vysoké hladiny oxidačního poškození DNA, jeho rozsah však nekorespondoval ani s hladinami sérového ferritinu, ani s cytopénií či přidruženým zánětlivým onemocněním. Tyto výsledky naznačily, že oxidační poškození DNA sice není hlavní příčinou rozsáhlé apoptózy buněk v k.d. pacientů s MDS, nepochybně však přispívá k instabilitě genomu a progresi onemocnění. V další části práce byl kometový test využit při analýze vlivu znečištěného ovzduší a genetických polymorfismů na poškození DNA, lipidů a proteinů řidičů městských autobusů a zaměstnanců garáží. Obě skupiny měly zvýšené hladiny DNA-SB a oxidačního poškození proteinů oproti kontrolám, zvýšená peroxidace...
|
|
|
Testování embryotoxicity thyroxinu na zárodku kuřete.
Petrušková, Michaela ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Thyroxin je hlavním hormonem štítné žlázy. Stav, kdy jej žláza nesecernuje do krevního oběhu dostatek - hypothyreóza, je spojen s celou řadou zdravotních komplikací a je tedy nutné podstupovat substituční léčbu tímto hormonem v adekvátních dávkách. U těhotných žen je obzvláště důležité udržovat hladinu thyroxinu v krvi v normě, neboť jak její snížení, tak zvýšení, má nejen nepříznivý vliv na zdravotní stav matky, ale hlavně na normální vývoj dítěte. Cílem mé diplomové práce bylo popsat malformační spektrum thyroxinu, zjistit jeho začátek pásma embryotoxicity pro kuřecí embrya a tuto hodnotu přepočítat pro embrya lidská, díky čemuž lze posoudit, zda může být substituční léčbou zvýšená hladina thyroxinu pro člověka embryotoxická. Experimentální částí práce bylo alternativní metodou testování embryotoxicity využívající zárodek kuřete in ovo - CHEST, otestovat embryotoxický potenciál hormonu thyroxinu. Embryotoxicita je vlastnost zevního faktoru působícího na zárodek, může se manifestovat jako letalita, růstová retardace nebo teratogenita, což je schopnost zevního faktoru vyvolat vývojovou vadu. Nejfrekventovanějším projevem embryotoxicity v tomto experimentu byla letalita, z vývojových vad se nejčastěji objevoval srdeční defekt mezikomorové přepážky, dále pak vyhřeznutí břišních orgánů, transpozice...
|
|
|
Testování embryotoxicity vybraných lidských teratogenů na zárodcích kuřete.
Pavlíková, Zuzana ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Teratogeny jsou faktory zevního prostředí schopné vyvolat u exponovaných jedinců vývojovou či vrozenou vadu. Metody používané k odhalení embryotoxického účinku látek jsou buď klasické, využívající laboratorní savce, nebo alternativní, využívající systémů in vitro či in ovo. Alternativní metody testování se od klasických metod liší především tím, že jsou zbaveny metabolismu mateřského organismu, který do systému vnáší vysokou variabilitu výsledku. V této diplomové práci byly použity dvě alternativní metody testování využívající kuřecího zárodku. První byla in ovo metoda CHEST (Jelínek, 1977), kterou lze použít k aplikaci testované látky od ED2 do ED6. Nevýhodou metody CHEST je výrazné naředění testované látky po její subgerminální aplikaci na ED2. Proto jsme vyvinuli in vitro metodu SANDWICH, při které k naředění testované látky nedochází. Cílem práce bylo vypracovat in vitro metodu SANDWICH za použití prokázaného teratogenu (all-trans retinové kyseliny) a jeho rozpouštědla (dimethyl sulfoxidu), dále stanovit odhadovaný začátek pásma embryotoxicity obou testovaných látek pomocí metody SANDWICH a CHEST a výsledky z obou metod porovnat. V této práci jsme potvrdili embryotoxický účinek all-trans kyseliny retinové jak pomocí metody CHEST, tak pomocí metody SANDWICH. Embryotoxický efekt dimethyl...
|
|
|
Problém neplodnosti a způsoby jeho řešení.
Semyakina, Anastasiya ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
3 Abstrakt Tato bakalářská práce se na základě současných poznatků zabývá moderními metodami léčby neplodnosti. Zkoumá, v jaké míře a v jakých případech se tyto metody používají a jaká nesou rizika pro zdraví ženy i dítěte. Zvláštní důraz je kladen na metody asistované reprodukce jakožto nejvíce používané a efektivní, ale také nejvíce invazivní. Problém neplodnosti postihuje v současné době 10-15% párů. S použitím hormonálnich, chirurgických metod léčby a technik asistované reprodukce lze ve většině případů tento problém řešit. Největší komplikací pro ženy, kterou přináší metody ART (assisted reproductive technology) je hyperstimulační ovariální syndrom, který vede k vyšší frekvenci časných těhotenských ztrát a může být i fatální pro ženu. Protože je v cyklech ART často přenášeno několik embryí, hrozí dětem počatým pomocí ART rizika plynoucí z vícečetného těhotenství: zvýšené riziko předčasného porodu, větší riziko výskytu vývojových vad a intrauterinní růstové retardace. Klíčová slova: Asistovaná reprodukce, neplodnost, vrozené vývojové vady, vícečetné těhotenství
|
|
|
Přehled typů končetinových vad u člověka.
Hundsnurscherová, Zdeňka ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Vývoj horních a dolních končetin u člověka je citlivý k narušení během kritické periody, která začíná u horních končetin 25. den od početí a trvá do 35. dne. U dolních končetin nastupuje i končí vývoj o den a až dva později. Po 35. dni embryonálního vývoje pokračuje kritická perioda vývoje končetin, kdy již není možné vyvolat velkou vývojovou vadu, ale pouze vadu malou a tato perioda pokračuje do konce osmého týdne od početí. V začátku kritické periody vznikají vážné končetinové vady (amelie, fokomelie, hemimelie, ektromelie a sirenomelie), později vznikají vady menší postihující především distální struktury končetin (longitudinální preaxiální redukce, longitudinální postaxiální, longitudinální pre- a postaxiální). Na rozdíl od kritické periody existuje tzv. sensitivní perioda tj. perioda, kdy buňky vyvíjejícího orgánu jsou citlivé na negativní vlivy vnějšího prostředí. Obecně vnější negativní vlivy nazýváme teratogeny a do této skupiny patří chemické faktory jako léčiva (thalidomid, vitamín A, misoprostol, phenytoin, metotrexát). Mezi vnější negativní vlivy počítáme také fyzikální faktory, do kterých patří hypoxie a hypertermie, záření a faktory biologické, kterými jsou bakteriální, virové a parazitární infekce. Při vzniku končetinových vad se nejvíc uplatňují chemické a fyzikální vlivy. Klíčová...
|
|
|
Mutagenní a antimutagenní účinky látek zevního prostředí
Langová, Martina ; Vodička, Pavel (vedoucí práce) ; Sedmíková, Markéta (oponent) ; Novotná, Božena (oponent)
Cílem práce je testování antimutagenních účinků chemicky definovaných přírodních látek: diallylsulfid (DAS), kyselina ellagová (EA), resveratrol (RES) a fenetyl isothiokyanát (PEITC) na experimentálních modelech, které byly ovlivněny vybranými mutageny: aflatoxin B1 (AFB1), 2-amino-3-methylimidazo/4,5,-f/chinolin (IQ) a N-nitroso-N metylurea (MNU). AFB1 a IQ jsou nepřímé mutageny a vyžadují metabolickou aktivaci k tomu, aby se projevil jejich genotoxický efekt. Oproti tomu třetí použitý karcinogen MNU metabolickou aktivaci nevyžaduje. Testováni protektivních látek přírodního původu bylo provedeno na prokaryotním modelu (Amesův test, kmeny Salmonella typhimurium TA98, TA100) a eukaryotním modelu (mikronukleus test a kometový test na myším modelu).
|
host ::
RSS.