|
|
Women on the Periphery: The Invisible Empire Reborn
Novota, Pavel ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Následující diplomová práce se zabývá rolí žen v americkém Ku Klux Klanu v období tzv. zlatých dvacátých let dvacátého století, především v jeho první polovině. Autor se pokusí zaměřit na následující aspekty této problematiky: hlavním cílem bude prokázat, že vznik a vůbec samotná existence ženské pobočky Klanu poukazuje na vnitřní ambivalence tohoto hnutí a je tedy jistou sondou do veškerých problémů KKK, ať už se týkaly financí, členství, soudních sporů atp. Za druhé bude cílem ověřit, zda a do jaké míry ženské členky legitimizovaly Klan, ať už z hlediska veřejného mínění anebo samotných struktur Ku Klux Klanu. Zároveň bude snahou autora práce o to, aby přes působení ženské pobočky Klanu (tzv. WKKK) poukázal na to, že Ku Klux Klan nelze chápat apriorně chápat jako agresivní rasistickou organizaci, ale jako skupinu, která se cítila být ohrožena "venkovním" světem, před kterým se bránila. Z tohoto důvodu bude kladen značný důraz na společenské prvky, tzn. samotné fungování Klanu, pozice žen v něm, charitativní aspekty hnutí a snaha zasahovat do lokálního života. Posledním bodem je rovněž rovina primárních pramenů, které nesou silně subjektivní prvky a jejichž obsah se mnohdy nekryl s realitou. Spisy členů a členek Klanu jsou zabarveny strachem a obavami ze "druhého", kdežto novinové články či reakce...
|
|
|
Women on the Periphery: The Invisible Empire Reborn
Novota, Pavel ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Následující diplomová práce se zabývá rolí žen v americkém Ku Klux Klanu v období tzv. zlatých dvacátých let dvacátého století, především v jeho první polovině. Autor se pokusí zaměřit na následující aspekty této problematiky: hlavním cílem bude prokázat, že vznik a vůbec samotná existence ženské pobočky Klanu poukazuje na vnitřní ambivalence tohoto hnutí a je tedy jistou sondou do veškerých problémů KKK, ať už se týkaly financí, členství, soudních sporů atp. Za druhé bude cílem ověřit, zda a do jaké míry ženské členky legitimizovaly Klan, ať už z hlediska veřejného mínění anebo samotných struktur Ku Klux Klanu. Zároveň bude snahou autora práce o to, aby přes působení ženské pobočky Klanu (tzv. WKKK) poukázal na to, že Ku Klux Klan nelze chápat apriorně chápat jako agresivní rasistickou organizaci, ale jako skupinu, která se cítila být ohrožena "venkovním" světem, před kterým se bránila. Z tohoto důvodu bude kladen značný důraz na společenské prvky, tzn. samotné fungování Klanu, pozice žen v něm, charitativní aspekty hnutí a snaha zasahovat do lokálního života. Posledním bodem je rovněž rovina primárních pramenů, které nesou silně subjektivní prvky a jejichž obsah se mnohdy nekryl s realitou. Spisy členů a členek Klanu jsou zabarveny strachem a obavami ze "druhého", kdežto novinové články či reakce...
|
|
|
Anglo-skotské zápolení od vyhlášení stoleté války po bitvu u Neville Crossu: perspektiva anglických úředních pramenů
Novota, Pavel ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Proč anglo-skotské zápolení mezi lety 1337 až 1346? Proč perspektiva anglických úředních dokumentů? Jaký vliv měla tzv. "stoletá válka" na anglo-skotské vztahy v prvních letech konfliktu? Jaký důsledek měla skotská problematika pro politiku anglického krále během anglicko-francouzského konfliktu? Jak se lišila perspektiva anglických úředních pramenů od pohledu anglických kronik, případně skotských či francouzských pramenů? Jaká byla rétorická rovina těchto pramenů a co vyjadřovala? Následující práce se pokusí některé z těchto problémů rozebrat a dokázat, že skotské království ovlivňovalo anglickou politiku několika způsoby od počátku stoleté války až po bitvu u Neville Crossu o necelou dekádu později.
|
|
|
Anglie v předvečer stoleté války
Novota, Pavel ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Co byla tzv. "stoletá válka"? Byl tento konflikt nevyhnutelný? Jak se v tomto sporu ocitl anglický středověký stát? V jaké situaci se v době vyhlášení konfliktu nacházela anglická monarchie? Jaké byly výsledky složitých a dlouhodobých vztahů anglického krále s jinými královstvími a hrabstvími? Na následující otázky se pokusí odpovědět tato práce ve třech hlavních částech. První se bude z velké části zabývat vztahem anglického a francouzského krále v předvečer stoleté války. Další se zaměří na vztahy anglické monarchie a jiných království či hrabství. Poslední část se zaměří na otázku očekávání dlouhodobého konfliktu mezi Anglií a Francií.
|
host ::
RSS.