|
| |
|
|
Jaké faktory ovlivňují návštěvnost hradu Litice nad Orlicí?
Nováková, Lada ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato práce analyzuje faktory, které ovlivňují návštěvnost historické památky, hradu Litice. Zaměřuji se na plné, snížené a rodinné vstupné. K měření dopadu jednotlivých proměnných jsou použity denní data z let 2004 až 2012. Mezi determinanty mající vliv na poptávku po návštěvnosti zařazuji cenu vstupenek, teplotu, srážky, státní svátky, víkendy, letní prázdniny a kulturní akce. Model ukazuje, že zvýšení vstupného o 1 % povede k navýšení prodeje rodinných vstupenek o 2,4 % ceteris paribus. U plné a snížené vstupenky je výsledný koeficient nevýznamný. Svátky, víkendy a letní prázdniny mají pozitivní vliv na návštěvnost u všech tří druhů vstupenek. Nejvýznamnější vliv na návštěvnost má každoroční akce Pochod přes tři hrady. Při této akci se prodej zvyšuje u plných vstupenek o 190 % a prodej snížených vstupenek se desetkrát zvýší ceteris paribus. Na prodej rodinných vstupenek mají akce nevýznamný vliv.
|
|
|
Stigmatizace pomocí identifikačních náramků z pohledu pacientů
NOVÁKOVÁ, Lada
Bakalářská práce je zaměřená na stigmatizaci z pohledu pacientů, ale i sester na používání identifikačních náramků v procesu poskytování ošetřovatelské péče. Stigmatizace je založena na určité odlišnosti. Identifikační náramek zde působí jako prvek odlišnosti od dané normy, může být tedy chápán jako stigma. Cílem práce bylo zmapovat jaký je samotný postoj pacientů k přiloženému identifikačnímu náramku včetně zapsaných údajů, barevného bodového rozlišení a zároveň i zjistit, jaký nejčastější důvod uvádějí sestry při upevnění identifikačního náramku pacientovi. Zároveň byla sledována kontrola identifikačních náramků ze strany funkčnosti a také, zda personál provádí identifikaci pacientů pomocí těchto náramků. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry znají a používají metodický pokyn věnující se problematice identifikace pacienta včetně stanovených postupů. V neposlední řadě bylo zmapováno, které rizikové činnosti spojené s poskytováním ošetřovatelské péče považují obě skupiny ve vztahu k přesné identifikaci pacienta za prioritní. Rovněž zda ověřováním si identity pomocí správně označených náramků lze snížit riziko pochybení při poskytované péči. Data byla získána v rámci kvalitativního šetření ze dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. Jeden typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými pacienty neurologického a chirurgického oddělení daného nemocničního zařízení a druhý typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými sestrami těchto oddělení. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno, jak samotní pacienti vnímají přiložený identifikační náramek včetně zapsaných údajů, jak jim byl vysvětlen důvod barevného bodového rozlišení, jak probíhá kontrola náramků stran funkčnosti a jaké další prostředky používají sestry k ověření identity pacienta. Dále byl zjištěn postoj sester k provádění kontroly náramků, jejich případná výměna při poškození a znalost doporučeného metodického pokynu. Následně bylo zjištěno, které výkony nebo postupy považují dotazovaní za vysoce rizikové ve vztahu k správné identifikaci pacienta a možnosti jistého pochybení. Cíle práce byly splněny. Výsledky získaného šetření budou poskytnuty jednotlivým oddělením, kde bylo šetření prováděno a zároveň mohou být i zdrojem informací pro management daného nemocničního zařízení v rámci monitoringu dodržování řízené dokumentace. Vhodným řešení by bylo uspořádání vzdělávací akce pro všechny členy ošetřovatelského týmu na téma bezpečná identifikace pacienta a jeho edukace v procesu používání identifikačních náramků.
|
host ::
RSS.