|
|
Vývoj volnočasových aktivit v Horní Plané za posledních 100 let
NOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá volnočasovými aktivitami ve městě Horní Planá. Nejprve definuje pojem volný čas a zájmová činnost. Poté se věnuje historickému vývoji volného času. Další část se zaměřuje na život v pohraničí ve 20. století a událostmi, které jej výrazně ovlivnily. Následuje část, kde je popsaná historie Horní Plané a místních škol. V poslední části je zmapován vývoj volnočasových aktivit, zařízení, spolků a tradičních společenských akcí ve městě.
|
|
|
Vztah tělesného složení k endokrinní orbitopatii
Nová, Veronika ; Hána, Václav (vedoucí práce) ; Krátký, Jan (oponent)
V teoretické části čtenáře stručně zasvěcuji do současného stavu dané problematiky, popisuji štítnou žlázu, její funkci, důležitost v organismu a také možný vliv výživy na tento orgán. Další kapitoly pojednávají o endokrinní orbitopatii. Endokrinní orbitopatie je chronické oční onemocnění, které se vyskytuje převážně u pacientů s Graves - Basedowovou chorobou. Zaměřuji se nejen na epidemiologii a příčiny vzniku této choroby, ale také na hodnocení závažnosti a léčbu endokrinní orbitopatie. Praktická část byla zaměřena na výzkum s cíli zmapovat tělesné složení a životní styl u pacientů s endokrinní orbitopatií a posoudit možný vliv složení těla na endokrinní orbitopatii. Zároveň byly stanoveny 4 hypotézy. První hypotéza předpokládala, že vyšší % tělesného tuku a vyšší BMI může ovlivňovat průběh endokrinní orbitopatie. Druhá, že pacienti s endokrinní orbitopatií závislí na nikotinu převažují nad jedinci, kteří tuto návykovou látku neužívají. Ve třetí hypotéze jsem se domnívala, že pacienti ve zkoumaném vzorku budou mít další přidruženou civilizační chorobu. A poslední, tedy čtvrtá hypotéza porovnávala vliv konzumace ryb na hladinu selenu v krvi. Ke sběru dat jsem použila dotazníky zaměřené na životní styl, další přidružená onemocnění a rodinnou anamnézu respondentů. Ke zmapování tělesného složení byla...
|
|
|
Stravovací zvyklosti a životní styl pacientů s infarktem myokardu
NOVÁ, Veronika
V teoretické části čtenáře stručně zasvěcuji do současného stavu dané problematiky, popisuji funkci srdce a infarkt myokardu. Další kapitola pojednává o ateroskleróze a jednotlivých rizikových faktorech pro kardiovaskulární onemocnění. Zaměřuji se na primární prevenci, kde se věnuji pohybové aktivitě a výživě. Infarkt myokardu se řadí mezi akutní formy ischemické choroby srdeční a zaujímá v České republice přední příčky v úmrtnosti. Souvislost mezi životním stylem, rizikovými faktory a vznikem infarktu myokardu je podložena řadou studií. Výživa zásadně ovlivňuje zdraví. V českém jídelníčku běžně nacházíme zvýšené množství živočišných tuků, cukru, soli, a naopak nedostatek ovoce, zeleniny, ryb a vlákniny. Také fyzická aktivita může vést ke zkvalitnění života. Praktická část byla zaměřena na výzkum, s cíli zmapovat stravovací zvyklosti pacientů s infarktem myokardu a zmapovat životní styl pacientů s infarktem myokardu. Výsledky byly zpracovávány kvantitativní metodou v programu Microsoft Office Excel 2007. Ke sběru dat jsem použila dotazníky zaměřené na stravovací zvyklosti a životní styl respondentů před infarktem myokardu. Součástí byl frekvenční dotazník, který mi pomohl objasnit četnost konzumace jednotlivých potravin. Šetření probíhalo v Západočeském a Jihočeském kraji necelých 5 měsíců na přelomu roku 2015/2016. Osloveno bylo 50 mužů bez věkové hranice po prvním infarktu myokardu, avšak návratnost čítala 42 dotazníků. Výsledky šetření nám dokazují, že velká část mužů, která prodělala infarkt myokardu, nedbala na vhodné stravovací zvyklosti. Nedostatečný pohyb dotazovaných je zcela zřetelný. 43 % respondentů uvedlo, že se nevěnovali žádné pohybové aktivitě ani 30 minut denně. Dle mého názoru je třeba především eliminovat rizikové faktory pro možný vznik infarktu myokardu.
|
host ::
RSS.