|
| |
|
| |
|
|
Proměna identity slovenské menšiny po roce 1989 -Sociální integrace v rámci České republiky
Rulcová, Simona ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Nosková, Helena (oponent)
RULCOVÁ, Simona. Proměna identity slovenské menšiny po roce 1989 - Sociální integrace v rámci České republiky. Praha: Filosofická fakulta Karlovy univerzity, 2015. 144 s. Diplomová práce. Slovenská menšina je považována za nejvíce integrovanou minoritu v České republice. Práce nabízí analýzu kulturní diverzity zaměřenou na slovenskou menšinu a proměnu její identity. Shrnuje příklady sociální integrace Slováků na území České republiky a hodnotí její úlohu v reálném životě. Slovenská otázka v českém prostředí je představena v historické perspektivě, ale je kladen důraz i na rozbor současné situace. Práce je doplněna vlastním terénním výzkumem, který mapuje reálnou situaci proměny identity a sociální integrace zástupců slovenské menšiny včetně funkčnosti instituce, která se zabývá integrací slovenské minority. Klíčová slova: identita, slovenská menšina, integrace, Česká republika, migrace
|
|
|
Návraty volyňských Čechů a jejich asimilace, se zvláštním zřetelem k Vyškovsku
Martinková, Dagmar ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Nosková, Helena (oponent) ; Vlček, Radomír (oponent)
V 2. polovině 19. století odešlo do carského Ruska hledat nový život asi 15 000 Čechů. Nejvíce se jich usadilo ve Volyňské gubernii, kde zakoupili půdu, založili české vesnice, rozvinuli pěstování chmele. V první světové válce volyňští Češi podpořili vznik československých legií a mnozí do nich vstoupili. Po této válce se několik stovek Čechů vrátilo do vlasti. Během druhé světové válce se Češi opět zapojili do odboje a vytvořili základ 1. československého armádního sboru. Po válce se většina přihlásila k reemigraci. Češi na Volyni poznali jaký je sovětský komunismus, perzekuce, kolektivizace, nebo i ukrajinský nacionalismus. Návrat do vlasti nebyl pro ně lehký a jejich repatriaci provázely těžkosti. Nesouhlasili s nastupujícím komunistickým režimem a varovali před ním obyvatelstvo Československa. Mnoho volyňských Čechů bylo komunistickým režimem sledováno a vězněno. Pro dějiny volyňských Čechů nebo jejich "dějinný příběh" byla vždy specifická láska k vlasti a tvrdá práce.
|
|
|
Z historie pokusů o vzdělávání slovenských dětí v ČR ve slovenštině. Slovenština a Slovensko v pražských mezinárodních konferencích středoškoláků
Nosková, Helena
Příspěvek popisuje Slováky v českých zemích od vzniku Československa a jejich vztah ke slovenštině, který také z důvodů chápání příslušnosti k národu českkoslovenskému, složení sociálnímu postavení místních Slováků a jejich přijetí českého prostředí, nebyl vyhraněný. Po roce 1945 početné skupiny Slováků a navrátivších se slovenských krajanů rovněž slovenské školy nepožadovaly. Pouze v centru migrací ze Slovenska – v Karviné – vznikla v roce 1956 Základní škola. Další školy se slovenským vyučování v Praze, včetně osmiletého gymnázia, nenašly žáky. Zaniklo i nepovinné vyučování slovenštiny, které v devedesátých letech organizoval Klub slovenské kultury. Od roku 2004 Dokumentační středisko slovenské menšiny pořádá každým rokem mezinárodní konferenci slovenských středoškolíků a jejich hostů s tematikou Slovenska, jeho historie, kultury, reálií, osobností. Studenti přednášejí své práce ve slovenštině i v češtině. Setkávají se Slováci žijící v ČR, potomci Slováků v ČR, slovenští středoškoláci ze Slovenska. Přínosem je setkávání, poznávaní a znění originální slovenštiny.
|
|
|
Národnostní menšiny a české pohraničí v druhé polovině 20. století. (Na příkladu bývalého okresu Vejprty)
Nosková, Helena
Helena Nosková ve studii Národnostní menšiny a české pohraničí v druhé polovině 20. století (Na příkladu bývalého okresu Vejprty) vychází z archivních pramenů českých expertů uložených v ruských archivech, které dokumentují situaci v různých průmyslových odvětvích v českém pohraničí. Dle potřeb budoucího poválečného trhu sovětizovaných zemí Československo musí utlumit a podstatnou část svého lehkého průmyslu,který je situován v pohraničních regionech. V bývalém okrese Vejprty došlo po roce 1945 k odsunu Němců, likvidaci potravinářského a textilního prospěchu. Bývalý okres se měl stát územím pro těžbu uranu a do Vejprt bylo přesunuto německé obyvatelstvo z celého pohraničí pro těžbu uranu. Došlo k destabilizaci celého regionu, odlivu osídlenců vzhledem k nedostatku vhodných pracovních příležitostí. Vejprty jsou příkladem prozatím neprobádaných souvislostí, které po druhé světové válce přineslo vytváření státních hranic s uzavřením směremna západ, studená válka a vytváření nových sfér vlivu, včetně RVHP.
|
|
|
Proměna identity slovenské menšiny po roce 1989 -Sociální integrace v rámci České republiky
Rulcová, Simona ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Nosková, Helena (oponent)
RULCOVÁ, Simona. Proměna identity slovenské menšiny po roce 1989 - Sociální integrace v rámci České republiky. Praha: Filosofická fakulta Karlovy univerzity, 2015. 144 s. Diplomová práce. Slovenská menšina je považována za nejvíce integrovanou minoritu v České republice. Práce nabízí analýzu kulturní diverzity zaměřenou na slovenskou menšinu a proměnu její identity. Shrnuje příklady sociální integrace Slováků na území České republiky a hodnotí její úlohu v reálném životě. Slovenská otázka v českém prostředí je představena v historické perspektivě, ale je kladen důraz i na rozbor současné situace. Práce je doplněna vlastním terénním výzkumem, který mapuje reálnou situaci proměny identity a sociální integrace zástupců slovenské menšiny včetně funkčnosti instituce, která se zabývá integrací slovenské minority. Klíčová slova: identita, slovenská menšina, integrace, Česká republika, migrace
|
|
| |
|
|
Consequences of post-war ethnically based population exchange in the Czech borderland for the regional development
Vaishar, Antonín ; Dvořák, Petr ; Nosková, Helena ; Zapletalová, Jana
About 3,1 millions of Germans lived in Czechoslovakia in 1930s forming the biggest ethnical minority. This minority almost completely disappeared as a consequence of the WWII. About 300-500 thousands of them were killed in the war as soldiers of German military forces. Some dozens of thousands were killed by the Nazi regime (anti-Nazi and German Jews), about 300 thousands fled on the base of Hitler´s command, about 20-30 thousands were killed or died within "wild displacement". The majority (2,1 million) were transferred into individual occupation zones in Germany. Only established anti-Nazis, people from mixed matrimonies and indispensable experts in economic branches were allowed to stay.Excluding big cities and some inner enclaves, the majority of German population was transferred from the borderland. Before the WWII, almost all the borderland of Bohenia and Moravia was formed by German speaking regions.
Plný tet: UGN_0391560 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Slováci a jejich tradice na Jesenicku
Nosková, Helena
Slezsko sehrálo zvláštní roli v rámci dějin Československa a Polska. Po roce 1945 došlo k masivnímu vysídlení Němců z príhraničních regionů Polska i Československa. Část Slezska v Československu osídlovali kromě Moravanů a Čechů také Slováci ze Slovenska, slovenští reemigranti z Rumunska, Maďarska, Bulharska, malé míře i Slováci z Francie a Rakouska. Zejména Slováci z Rumunska v padesátých letech XX. století přenesli vlastní lidovou kulturu na Jesenicko a Javornicko. Udržovali ji i po roce 1989. Postupný zánik v současnosti způsobuje vymírání starší generace, migrace střední a mladší generace, asimilace a současný konzumní způsob života.
|
host ::
RSS.