|
|
Stranický euroskepticismus ve Spolkové republice Německo na pozadí krize eurozóny
Nikšová, Petra ; Novotný, Lukáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Euroskepticismus se v posledních letech stal stále častěji skloňovaným pojmem. Na jeho rostoucí popularitě se v současnosti podepsala panující krize eurozóny a následná neschopnost členských států přijít s jejím definitivním řešením. Euroskepticismus tak rezonoval nejen ve státech, jako byla Velká Británie či Francie, ale jeho stopy bylo možno nalézt i ve Spolkové republice. Práce se pokouší na základě analýzy programových dokumentů a dalších prohlášení zachytit nárůst euroskepse mezi německými politickými stranami při současném zohlednění veřejného mínění. Faktem zůstává, že Německo se stalo jedním z hlavních aktérů při hledání cest z krize. Tato úloha spojená s určitou finanční zátěží vedla na politické scéně k řadě diskuzí a k růstu skepse mezi etablovanými politickými stranami. Jedním z hojně diskutovaných témat byl např. plánovaný Evropský stabilizační mechanismus. Krize však vyvolávala nejistotu a skepsi i mezi německou veřejností. Stále se objevující problémy a neustálé hledání vhodného řešení situace tuto skepsi dále přiživovaly. V přímé reakci na krizi vzniklo na německé politické scéně hnutí Alternativa pro Německo, které se svojí skepsí namířenou vůči eurozóně jasně vymezilo proti etablovaným politickým stranám. Toto nové politické hnutí dosáhlo v roce 2014 v evropských a zemských...
|
|
|
Současná pozice a vývojové trendy koncernu VW v globálním automobilovém průmyslu
Nikšová, Petra ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Diplomová práce s názvem Současná pozice a vývojové trendy koncernu VW v globálním automobilovém průmyslu mapuje dvě základní oblasti, jimiž jsou koncern VW a automobilový průmysl ve světě. Na automobilový průmysl je hleděno v širokém celosvětovém pohledu při zohledněné regionálních specifik. Stěžejním bodem práce je analýza současné pozice koncernu VW v automobilovém průmyslu a definování vývojových trendů, které ovlivňují současné a budoucí směřování koncernu. Při analýze současné pozice se práce opírá o počty prodaných automobilů, objem výroby či faktický procentuální podíl na trhu. Práce dospívá k závěru, že pozice koncernu v globálním automobilovém průmyslu zůstává stabilní, liší se však v závislosti na jednotlivých regionech. Vývojové trendy koncernu VW se pak odvíjejí od aktuálních technologických proměn průmyslu a změn v legislativě i společnosti.
|
|
|
Stranický euroskepticismus ve Spolkové republice Německo na pozadí krize eurozóny
Nikšová, Petra ; Novotný, Lukáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Euroskepticismus se v posledních letech stal stále častěji skloňovaným pojmem. Na jeho rostoucí popularitě se v současnosti podepsala panující krize eurozóny a následná neschopnost členských států přijít s jejím definitivním řešením. Euroskepticismus tak rezonoval nejen ve státech, jako byla Velká Británie či Francie, ale jeho stopy bylo možno nalézt i ve Spolkové republice. Práce se pokouší na základě analýzy programových dokumentů a dalších prohlášení zachytit nárůst euroskepse mezi německými politickými stranami při současném zohlednění veřejného mínění. Faktem zůstává, že Německo se stalo jedním z hlavních aktérů při hledání cest z krize. Tato úloha spojená s určitou finanční zátěží vedla na politické scéně k řadě diskuzí a k růstu skepse mezi etablovanými politickými stranami. Jedním z hojně diskutovaných témat byl např. plánovaný Evropský stabilizační mechanismus. Krize však vyvolávala nejistotu a skepsi i mezi německou veřejností. Stále se objevující problémy a neustálé hledání vhodného řešení situace tuto skepsi dále přiživovaly. V přímé reakci na krizi vzniklo na německé politické scéně hnutí Alternativa pro Německo, které se svojí skepsí namířenou vůči eurozóně jasně vymezilo proti etablovaným politickým stranám. Toto nové politické hnutí dosáhlo v roce 2014 v evropských a zemských...
|
|
|
Opatření německé vlády v boji se světovou krizí 2008/2009: podstata, kritika, dopady
Nikšová, Petra ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Německo představovalo ve světové finanční a hospodářské krizi 2008/2009 jednu z nejpostiženějších zemí. Hospodářství se propadalo, banky se ocitaly ve finančních problémech. Včasná a správná reakce německé vlády byla tedy nezbytná. Ke stabilizaci situace využila vláda možná opatření konjunkturální a růstové politiky. Na jejich základě následně prosadila ve Spolkovém sněmu zákon o stabilizaci finančních trhů, první a druhý konjunkturální balíček či zákon o urychlení růstu, v nichž se zaměřila na opatření na podporu stran nabídky i poptávky. Přitom se musela potýkat s četnou kritikou přicházející od odborné veřejnosti, politických stran či odborů. Ani změna vlády v důsledku voleb roku 2009 nenarušila ozdravné kroky. Vládě se podařilo prosadit navrhovaná opatření. Přes veškeré pochybnosti, které snad vládní kroky vyvolávaly, došlo v Německu k stabilizaci hospodářské a finanční situaci, a tak rok 2010 znamenal opětovný ekonomický růst. Klíčová slova: banka, hospodářství, investice, krize, Německo
|
|
|
Dopady světové krize 2008-2009 na reálný sektor německé ekonomiky
Nikšová, Petra ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Práce se zabývá dopady světové krize 2008-2009 na německou ekonomiku. Německá ekonomika byla vážně zasažena krizí let 2008-2009, jejíž původ je možno hledat ve Spojených státech. Tato krize se negativně odrazila jak na finančních trzích, tak zasáhla ve svých důsledcích i reálný sektor německé ekonomiky. Pokles zaznamenala nejvýznamnější odvětví jako strojírenský, automobilový či chemický průmysl. Krize znesnadnila stavební i podnikatelskou činnost. Rostla nezaměstnanost. V reakci na nastalou situaci zareagovala německá vláda přijetím dvou konjunkturálních balíčků, pomocí nichž se pokusila pokles ekonomiky zastavit a opětovně stabilizovat. Přijatá krizová opatření se přitom zaměřovala na podporu podnikatelů, automobilového průmyslu či posílení investiční činnosti. Vládou přijatá opatření ve svých důsledcích přispěla k překonání krize a v roce 2010 tak bylo možno sledovat opětovný růst HDP, zahraničního obchodu i oživením průmyslové výroby či podnikatelské činnosti.
|
host ::
RSS.