Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 62 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The rise and fall of the SPD: the development of electoral preferences under Martin Schulz's leadership
Vlkovičová, Natália ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
strany Nemecka (SPD) počas vedenia Martina Schulza roku 2017. Ihneď po oznámení jeho demokratov v prieskumoch verejnej mienky prudko zvýšila. Avšak v ôsmich mesiacov klesla na rovnakú úroveň, ak spolkových voľbách v septembri 2017. Práca načrtáva SPD vo vymedzenom časovom období na základe údajov z etácie pomocou novinových článkov Práca je delená na tri kapitoly, pričom prvá sa zaoberá predchádzajúcim politickým vznikom jej krízy, taktiež obsahuje profesijný životopis Martina Schulza. sledovanom časovom období. Tretia kapitola obsahuje interpretáciu výsledkov druhej kapitoly na základe článkov týždenníka Der Spiegel, taktiež sa venuje analýze, prečo tak náhly n
Vliv nových sociálních hnutí na rozvoj Západního Berlína na příkladu iniciativy SO 36 ve čtvrti Kreuzberg
Kneřová, Alžběta Klára ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o vlivu nových sociálních hnutí na rozvoj Západního Berlína s důrazem na čtvrť Kreuzberg a občanskou iniciativu SO 36, a sice v časovém období od roku 1979 do roku 1984. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázky, jakými způsoby nová sociální hnutí ovlivnila městskou a bytovou politiku Západního Berlína, a jaké kroky podnikali členové kreuzberských sociálních hnutí k její změně kromě fyzického obsazení domů. Práce se v širším kontextu zabývá novými sociálními hnutími v SRN, především pak squattingem v Západním Berlíně. Dále se práce věnuje i západoberlínské městské části Kreuzberg a jejímu vývoji po stavbě Berlínské zdi do počátku vlny squattingu na konci 70. let včetně popisu tehdejší urbánní politiky. Ústředním tématem práce je přitom občanská iniciativa SO 36, která prvními obsazeními prázdných domů za účelem jejich opravy přispěla ke vzniku vlny squattingu v Kreuzbergu a potažmo i jiných částech Západního Berlína. V práci jsou analyzovány různé způsoby, jakými se členové iniciativy snažili ovlivnit tehdejší městskou a bytovou politiku, jako např. vydávání vlastního měsíčníku či informačních letáků. Dále se práce zabývá i postojem významných západoberlínských politických stran ke squattingu včetně pokusů o jeho eliminaci prosazovaných jednotlivými vládami. Výsledkem interakce...
Transparentnost v poválečné parlamentní architektuře v Německu
Novotný, Daniel ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce se věnuje transparentnosti v parlamentní architektuře v Německu v období od založení Spolkové republiky v roce 1949 až po současnost. Jejím cílem je sledování snah o distancování se od nacistické minulosti v leitmotivu parlamentní architektury a v návaznosti práce zkoumá jak se koncept transparentnosti projevoval a jak se vztahoval k myšlence fungování německé demokracie. Sledování je zkoumáno na základě kvalitativní obsahové analýzy dostupného textového materiálu. Práce je členěná do kapitol chronologicky seřazených dle styčných bodů hlavních staveb tří parlamentů v poválečném období a následně zkoumá parlamenty na lokální úrovni. Na základě předloženého sledování dochází k závěru, že došlo k vytvoření nového architektonického stylu vládní architektury, který vytváří zlom s nacistickou architekturou a je charakteristický vytvořením spojení mezi vlastností stavebního materiálu skla a charakterem fungování demokracie. Tento koncept nachází svůj počátek bezprostředně po druhé světové válce a navzdory jiným důležitým událostem, které potkaly německou historii, v architektuře přetrval, jelikož stále reflektuje charakter německé demokracie.
Helsinský proces a jeho vliv na opozici v NDR a ČSSR
Jeřábková, Anna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá opozičním hnutím v bývalém Československu a Německé demokratické republice a klade si za cíl jejich komparaci po podpisu Závěrečného aktu KBSE v Helsinkách v roce 1975, kterým se oba státy zavázaly k dodržování lidských práv. V první části práce jsou vymezeny přístupy různých autorů k užívání pojmu opozice a disent. Druhá část nejprve obecně nastiňuje mezinárodní situaci po druhé světové válce a zmiňuje potřebu evropské bezpečnostní konference, jež nakonec vedla právě ke KBSE. Ve třetí části jsou dále představeny opozičních proudy vzniklé v obou státech a je zkoumáno, jak byla situace opozice v obou zemích ovlivněna Helsinským procesem. V ČSSR se rychle zformovala Charta 77 a ve svém prohlášení se odvolávala na závazky přijaté v Závěrečném aktu KBSE. V NDR byl vývoj pomalejší. Stabilně zde existovala opozice z okruhu evangelické církve a řešila se hlavně mírová otázka. Hnutí zabývající se lidskoprávní otázkou se inspirovala československou Chartou 77 a začala vznikat až ve druhé polovině osmdesátých let. Tato skutečnost značí, že vývoj opozičního hnutí byl v obou zemích odlišný. Proto je dále řešena i problematika podobností a odlišností mezi východoněmeckou opozicí a československým disentem. Poslední část práce se věnuje vzájemným kontaktům a přeshraniční spolupráci...
Dialog politickému napětí navzdory: česko-bavorská partnerství měst po roce 1989
Semerádová, Adéla ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Partnerství měst je způsob mezinárodní spolupráce na komunální úrovni mezi samosprávami. Základem tohoto vztahu je pravidelné setkávání zástupců měst a jejich občanů. Formou mezinárodní spolupráce je také přeshraniční spolupráce, jejímž úkolem je společně řešit problémy daného území v oblasti hranice. Cílem partnerství měst je například výměna informací a zkušeností mezi danými samosprávami, organizace společných kulturních a sportovních akcí, spolupráce mezi školami či zlepšení jazykových dovedností. Důležitým faktorem je zapojení obyvatel do partnerských aktivit, díky tomu jsou odbourávány předsudky vůči druhému národu a zlepšeny vzájemné vztahy. V předložené práci jsou blíže analyzována partnerství mezi Prahou a Norimberkem, Plzní a Řeznem a jako příklad přeshraniční spolupráce partnerství mezi Domažlicemi a Furth im Wald. Města mohou prosazovat díky partnerstvím vlastní zahraniční politiku bez ohledu na vztahy na státní úrovni. Tyto aktivity lze analyzovat díky konceptům veřejné diplomacie a paradiplomacie. Partnerství měst jako prostředek pro zlepšení mezinárodních vztahů se projevilo v případě České republiky a Svobodného státu Bavorsko, kdy vznikala partnerská města bez ohledu na oficiální politiku státu či spolkové země. Kontakty na této úrovni byly značně ovlivněny nedořešenými otázkami...
Komparace ústupů SRN od využívání jaderné energie v letech 2002 a 2011
Štichová, Patricie ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce se věnuje dvěma ústupům Spolkové republiky Německo od komerčního využívání jaderné energie (tzv. Atomausstieg) provedených v letech 2002 a 2011. Jejím cílem je komparace jaderných politik rudo-zelené (vládla 1998-2005) a černo-žluté koalice (vládla 2009-2013) ve vztahu k opuštění jaderné energie jako energetického zdroje a zjištění odlišných aspektů politik, které tyto vlády implementovaly. Porovnání zvolených politických rozhodnutí těchto vládních garnitur je zkoumáno na základě několika kritérií a to metody, jakou bylo ustoupení od jaderné energie provedeno, rychlosti odstoupení, motivaci k tomuto kroku a krátkodobých dopadů vládních politik v oblasti jaderné energie na strukturu produkce elektrické energie v Německu. V práci bylo zjištěno, že i přes některé rozdíly jako je (ne)spolupráce s energetickými koncerny, motivace k ústupu, rychlost odpojování jaderných elektráren, či právních důsledků, zůstává forma ústupu provedeného černo-žlutou koalicí ve své základní podstatě velmi podobná původnímu záměru. V tom se dá spatřovat dopad důrazu kancléřky Angely Merkel na pragmatický způsob vedení politiky, kterým dlouhodobě udržuje svou stranu CDU/CSU ve středu politicko-ideologického pole a v popředí voličských preferencí.
Discourse analysis of the "Sarrazin-Debatte": Analysis of the migration discourse in transregional daily newspaper in 2010
Schäffer, Adriana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Diplomová práce "Diskurzivní analýza mediální debaty "Sarrazin-Debatte": Analýza diskurzu o migraci v přesregionálních německých denících v roce 2010" se zabývá kontroverzní Sarrazinovou debatou a jejím dopadem na diskurz o migraci v roce 2010. Po popisu průběhu této debaty následuje kritická diskurzivní analýza článků čtyř německých přesregionálních deníků, které lze považovat jako reprezentanty jednoduchého politického spektra od pravice k levici. Cílem analýzy je určit tematickou strukturu vedeného diskurzu a definovat výkladové a výpovědní vzorce o integraci a migrantech.
Symbol demokracie? Proměny vnímání budovy Reichstagu po roce 1990.
Nováková, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce se zabývá symbolickými významy spojovanými s reprezentativní architekturou a zkoumá diskusi a aktéry, kteří vytváření těchto symbolických významů ovlivňují. Reprezentativní budovy představují pro příslušníky národa dodnes symboly a pomáhají k vytváření národní identity. Zároveň jsou odrazem historických událostí a nositeli kulturní paměti, jejíž podobu utváří i zástupci politické reprezentace. Předmětem zkoumání této práce je budova Říšského sněmu v Berlíně, která byla v minulosti spojována s pozitivními i negativními konotacemi v souvislosti s proměnou jejího vzhledu a funkce. Cílem mé bakalářské práce je zmapovat diskusi, která se odehrávala v 90. letech a představit její aktéry, kteří vtiskli budově její dnešní podobu. Práce představuje pro rekonstrukci důležité mezníky, nejdříve se zabývá kolokvii o přestavbě budovy a požadavky na rekonstrukci v rámci výběrového řízení a následně se zabývá sporem o kopuli Reichstagu a o uměleckém projektu zahalení. U obou zmíněných událostí jsou uvedeny argumenty pro i proti, které zároveň vystihují, jaké symbolické významy měly být s budovou po rekonstrukci spojovány. Výsledkem je zjištění, že události 90. let ovlivnily vnímání Reichstagu, který se díky své rekonstrukci stal jasnějším symbolem spojovaným s významy jako demokracie nebo nový začátek oproti...
Vliv USA na poválečný vývoj západního Německa v letech 1945-1950
Adamec, Matouš ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci se autor zaměří na vliv Spojených států amerických při poválečném vývoji západního Německa v letech 1945-1950. Konkrétně v období od konce druhé světové války do prvních měsíců po vyhlášení západoněmeckého státu. Cílem autora bude zjistit, jaký vliv měla americká zahraniční politika, která se začala v průběhu sledovaného období proměňovat, na řešení otázky hospodářské obnovy a poválečného uspořádání Německa. Autor vychází ze stanoviska Franklina D. Roosevelta, který odmítl zapojení USA do hospodářské obnovy Evropy a pobyt amerických jednotek v Evropě delší než dva roky. V následujících letech ale Spojené státy začaly od této politiky ustupovat a nastavovat nový kurz zahraniční politiky. Tato změna byla spojena s tím, že se USA začaly významným způsobem nejenom v Německu angažovat. Po úvodu budou nastíněny představy Spojených států o poválečném uspořádání světa, teorie izolacionismu a koncept "čtyř četníků" prezidenta Roosevelta. Hlavní pozornost bude věnována otázce Německa v letech 1945-1947 a americkému přístupu k této otázce na Postupimské konferenci a na jednáních Rady ministrů zahraničí. V další části bude sledován vývoj v západních okupačních zónách směřující ke vzniku západoněmeckého státu v květnu 1949 se zaměřením na měnovou reformu a Marshallův plán s hledáním významu...
Německo v krizi: nutnost nové integračně-politické strategie za druhé vlády Angely Merkelové v letech 2009 - 2013
Bučková, Marie ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tématem bakalářské práce je analýza krize multikulturalismu deklarovaná spolkovou kancléřkou A. Merkelovou v roce 2010 v období 17.volební periody, kdy dominoval nedostatek odborných pracovních sil. Se snížením natality bylo patrné negativní saldo přistěhovalectví. V souvislosti s nezbytností pokrizového ekonomického růstu byla nutná nová integračně-politická strategie charakterizovaná větší otevřeností vůči cizincům (tzv. Willkommenskultur). Cílem nové strategie bylo, aby SRN jako cílovou zemi zvolilo více přistěhovalců, kteří by zaplnili volná místa německého pracovního trhu a integrovali se. Práce zkoumá metodou diskursivní analýzy debatu politických frakcí zastoupených ve Spolkovém sněmu v období 17.volební periody let 2009 - 2013, kdy se jednalo o příčinách integračně- politické krize a možnostech jejího řešení. Je uveden historický kontext s důrazem na zahraniční a integrační politiku, časově od 50.let 20.století, kdy začali být přijímáni gastarbeiteři, ke kterým bylo přistupováno pouze jako k hostujícím pracovníkům, nikoli jako k novým členům německé společnosti, což se ukázalo jako problematické. Tato část plynule přechází do části o zkoumaném období, ve které jsou zprostředkovány přístupy frakcí Spolkového sněmu v souvislosti s řešením krize. Na tomto základě lze tuto část označit jako...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 62 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.