|
|
Alterace: deminutiva a augmentativa současné italštiny
Neuwirth, František ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
uzivanych sufixech, 0 jejich vyznamu a frekvenci pouziti. Nepfislusf nam hodnotit, do jake byl ten to nas pokus uspesny. Na tomto miste si vsak dovolfme shrnout poznatky, ke kterym jsme dospeli studiem odborne literatury, analyzou znacneho mnozstvf dokladu, praci s elektronickymi slovniky a korpusy a vlastni excerpcf. Podstatou alterace je specificka zmena vyznamu zakladoveho slova, k nfz dochazf prostfednictvim specifickych sufixu: zakladnf vyznam zakladoveho slova pfitom zustava zachovan, pfipojuje se k nemu pouze urcita nuance, nebo - v nekterych pfipadech - zvlastnf pragmaticky vyznam. Napf. od slova ragazzo lze vytvofit (mimo jine) nasledujfci alteraty: ragazzino, ragazzetto, ragazzotto, ragazzone, ragazzaccio. Ragazzino a ragazzetto jsou deminutiva; intenzita deminuce je vsak u ragazzino vetsf nez u ragazzetto. Ragazzotto je na pul cesty mezi deminutivem a augmentativem. Ragazzone je pak augmentativum a ragazzaccio pejorativum. Na semanticke urovni lze modifikaci alteracnfm sufixem pfirovnat k modifikaci adjektivem. Bylo by tedy mozno parafrazovat napfiklad takto: ragazzino, "velmi maly chlapec"; ragazzetto, "maly chlapec"; ragazzotto, "vetsf chlapec"; ragazzone, "velky chlapec"; ragazzaccio, "nevychovany chlapec". Tyto parafraze jsou abstraktnf a majf pouze ilustrovat povahu alterace. Kazdy ze...
|
|
|
Alterace: deminutiva a augmentativa současné italštiny
Neuwirth, František ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
uzivanych sufixech, 0 jejich vyznamu a frekvenci pouziti. Nepfislusf nam hodnotit, do jake byl ten to nas pokus uspesny. Na tomto miste si vsak dovolfme shrnout poznatky, ke kterym jsme dospeli studiem odborne literatury, analyzou znacneho mnozstvf dokladu, praci s elektronickymi slovniky a korpusy a vlastni excerpcf. Podstatou alterace je specificka zmena vyznamu zakladoveho slova, k nfz dochazf prostfednictvim specifickych sufixu: zakladnf vyznam zakladoveho slova pfitom zustava zachovan, pfipojuje se k nemu pouze urcita nuance, nebo - v nekterych pfipadech - zvlastnf pragmaticky vyznam. Napf. od slova ragazzo lze vytvofit (mimo jine) nasledujfci alteraty: ragazzino, ragazzetto, ragazzotto, ragazzone, ragazzaccio. Ragazzino a ragazzetto jsou deminutiva; intenzita deminuce je vsak u ragazzino vetsf nez u ragazzetto. Ragazzotto je na pul cesty mezi deminutivem a augmentativem. Ragazzone je pak augmentativum a ragazzaccio pejorativum. Na semanticke urovni lze modifikaci alteracnfm sufixem pfirovnat k modifikaci adjektivem. Bylo by tedy mozno parafrazovat napfiklad takto: ragazzino, "velmi maly chlapec"; ragazzetto, "maly chlapec"; ragazzotto, "vetsf chlapec"; ragazzone, "velky chlapec"; ragazzaccio, "nevychovany chlapec". Tyto parafraze jsou abstraktnf a majf pouze ilustrovat povahu alterace. Kazdy ze...
|
|
|
Doktrína zákazu omezování paralelních dovozů v soutěžním právu Evropské unie
Neuwirth, František ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
SHRNUTÍ DOKTRÍNA ZÁKAZU OMEZOVÁNÍ PARALELNÍCH DOVOZŮ V SOUTĚŽNÍM PRÁVU EVROPSKÉ UNIE Cílem této diplomové práce je analyzovat současný přístup evropského soutěžního práva k omezování paralelních dovozů ve světle bezmála půlstoletí trvajícího vývoje judikatury unijních soudů a ve srovnání s přístupem amerického antitrustového práva. Tradiční postoj unijních soudů a Komise k tomuto typu omezování hospodářské soutěže je v literatuře jasně popsán. Tak tomu však již není, pokud jde o nedávný a současný nejednoznačný vývoj evropského soutěžního práva. Tato práce tak směřuje k ověření těchto dvou hypotéz. První hypotéza říká, že přístup unijních institucí k otázce omezování paralelních dovozů se vyvíjí v kruhu: od tradičního, nesmlouvavého postoje prvních dekád evropské integrace přes shovívavější, ekonomický přístup v období tzv. modernizace evropského soutěžního práva zpět k tradičnímu přístupu současného období. Podle druhé hypotézy se však současný přístup unijních institucí během období modernizace přece jen posunul směrem k ekonomické analýze, a přístup k paralelním dovozům se tak nevyvíjí v dokonalém kruhu. Metoda práce je založena, za prvé, na chronologickém hledisku (práce vysvětluje současný stav tím, že jej uvádí do širšího kontextu vývoje soutěžní politiky) a, za druhé, na komparativním hledisku (práce...
|
|
|
Alterace: deminutiva a augmentativa současné italštiny
Neuwirth, František ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
uzivanych sufixech, 0 jejich vyznamu a frekvenci pouziti. Nepfislusf nam hodnotit, do jake byl ten to nas pokus uspesny. Na tomto miste si vsak dovolfme shrnout poznatky, ke kterym jsme dospeli studiem odborne literatury, analyzou znacneho mnozstvf dokladu, praci s elektronickymi slovniky a korpusy a vlastni excerpcf. Podstatou alterace je specificka zmena vyznamu zakladoveho slova, k nfz dochazf prostfednictvim specifickych sufixu: zakladnf vyznam zakladoveho slova pfitom zustava zachovan, pfipojuje se k nemu pouze urcita nuance, nebo - v nekterych pfipadech - zvlastnf pragmaticky vyznam. Napf. od slova ragazzo lze vytvofit (mimo jine) nasledujfci alteraty: ragazzino, ragazzetto, ragazzotto, ragazzone, ragazzaccio. Ragazzino a ragazzetto jsou deminutiva; intenzita deminuce je vsak u ragazzino vetsf nez u ragazzetto. Ragazzotto je na pul cesty mezi deminutivem a augmentativem. Ragazzone je pak augmentativum a ragazzaccio pejorativum. Na semanticke urovni lze modifikaci alteracnfm sufixem pfirovnat k modifikaci adjektivem. Bylo by tedy mozno parafrazovat napfiklad takto: ragazzino, "velmi maly chlapec"; ragazzetto, "maly chlapec"; ragazzotto, "vetsf chlapec"; ragazzone, "velky chlapec"; ragazzaccio, "nevychovany chlapec". Tyto parafraze jsou abstraktnf a majf pouze ilustrovat povahu alterace. Kazdy ze...
|
|
|
Alterace: deminutiva a augmentativa současné italštiny
Neuwirth, František ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
uzivanych sufixech, 0 jejich vyznamu a frekvenci pouziti. Nepfislusf nam hodnotit, do jake byl ten to nas pokus uspesny. Na tomto miste si vsak dovolfme shrnout poznatky, ke kterym jsme dospeli studiem odborne literatury, analyzou znacneho mnozstvf dokladu, praci s elektronickymi slovniky a korpusy a vlastni excerpcf. Podstatou alterace je specificka zmena vyznamu zakladoveho slova, k nfz dochazf prostfednictvim specifickych sufixu: zakladnf vyznam zakladoveho slova pfitom zustava zachovan, pfipojuje se k nemu pouze urcita nuance, nebo - v nekterych pfipadech - zvlastnf pragmaticky vyznam. Napf. od slova ragazzo lze vytvofit (mimo jine) nasledujfci alteraty: ragazzino, ragazzetto, ragazzotto, ragazzone, ragazzaccio. Ragazzino a ragazzetto jsou deminutiva; intenzita deminuce je vsak u ragazzino vetsf nez u ragazzetto. Ragazzotto je na pul cesty mezi deminutivem a augmentativem. Ragazzone je pak augmentativum a ragazzaccio pejorativum. Na semanticke urovni lze modifikaci alteracnfm sufixem pfirovnat k modifikaci adjektivem. Bylo by tedy mozno parafrazovat napfiklad takto: ragazzino, "velmi maly chlapec"; ragazzetto, "maly chlapec"; ragazzotto, "vetsf chlapec"; ragazzone, "velky chlapec"; ragazzaccio, "nevychovany chlapec". Tyto parafraze jsou abstraktnf a majf pouze ilustrovat povahu alterace. Kazdy ze...
|
host ::
RSS.