|
|
Nepřímá kalorimetrie u pacientů s domácí parenterální výživou
Neradová, Andrea ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Ševela, Stanislav (oponent)
Úvod: Znát energetický výdej u pacientů s domácí parenterální výživou (DPV) je nezbytnou součástí nutriční péče, stejně tak, jako vědět, jak ovlivňuje DPV energetický výdej. Předejde se tak komplikacím spojeným s nadbytečnou nebo nedostatečnou výživou. Na tuto problematiku se ve světě už nějaké studie zaměřily, ale v České republice se tomuto tématu zatím moc pozornosti nedostává. Pro určení energetického výdeje existuje několik metod, kdy za zlatý standard platí nepřímá kalorimetrie, ale v běžné praxi se spíše využívá různých predikčních rovnic. Cíle: Porovnat rozdíl mezi bazálním energetickým výdejem (BMR) a klidovým energetickým výdejem (REE) u pacientů s domácí parenterální výživou. Při měření REE zjistit i výši termického efektu parenterální výživy. Dále pak porovnat výsledky energetického výdeje (BMR, REE) získané nepřímou kalorimetrií a výsledky získané z často používaných predikčních rovnic pro výpočet BMR, REE a určit, která predikční rovnice se nejvíce blíží výsledkům měření nepřímé kalorimetrie. Metody: Ambulantní pacienti s DPV IV. interní kliniky VFN v Praze byli pro zjištění energetického výdeje měřeni dvakrát na nepřímém kalorimetru, jednou pro stanovení BMR a jednou pro stanovení REE (při kterém byl sledován i termický efekt DPV). Dále byly zjištěny základní informace od pacientů...
|
|
|
Stravovací zvyklosti a životní styl obézních osob
NERADOVÁ, Andrea
V teoretické části mé bakalářské práce shrnuji dosavadní poznatky a informace o obezitě. V první kapitole se zaměřuji na charakteristiku tohoto onemocnění zmiňuji různé definice a způsoby klasifikace a diagnostiky obezity. V druhé kapitole se zabývám epidemiologií obezity a vysvětluji, že se jedná o onemocnění, které má zvyšující se prevalenci, což dokládám také číselnými údaji prevalence obezity z různých let, z nichž je jasně patrný její nárůst. Dále také uvádím, co prevalenci obezity ovlivňuje. Třetí kapitola se zaměřuje na možné příčiny vzniku obezity. Jakožto vlivy zde zmiňuji genetické, biochemické, psychologické a sociálně kulturní a ekonomické faktory. Ve čtvrté kapitole popisuji obezitu jako rizikový faktor pro vznik některých onemocnění a komplikací zdravotního stavu a podkládám toto stanovisko řadou studií. V předposlední kapitole se věnuji prevenci vzniku obezity, kterou považuji za jeden z nejdůležitějších způsobů, jak problém stoupajícího výskytu tohoto onemocnění řešit. A konečně poslední kapitola je zaměřena na způsoby léčby obezity a na specifikaci případů, v nichž se ty které způsoby používají. V praktické části jsem prováděla výzkum na 40 respondentech, které jsem si zvolila jakožto reprezentativní vzorek osob trpících obezitou a u nichž jsem se snažila zmapovat jejich stravovací zvyklosti a životní styl, neboť to bylo cílem mé práce. Porovnávala jsem, jak se přístup ke stravování obézních osob liší od výživových doporučení a zásad zdravého životního stylu. Respondenty mohli být muži i ženy s věkovým omezením 1865 let. Sběr dat probíhal kvantitativní metodou pomocí anonymního dotazníku. Dotazníkové šetření probíhalo v Jihočeském kraji v roce 2017 po dobu tří měsíců. Výsledky byly vyhodnoceny pomoci Microsoft Office Excel 2007. Ačkoliv bylo rozdáno celkem 60 dotazníků, kvůli návratnosti a nevyhovujícímu vyplnění tvoří výzkumný soubor nakonec pouze 40 respondentů. Výsledky šetření ukazují, že ani stravovací zvyklosti, ani životní styl obézních osob se v zásadě v ničem neshodují s výživovými doporučeními a zásadami zdravého životního stylu. Obézní osoby mají nevhodné zastoupení většiny potravin v jídelníčku, nepravidelnou stravu a malou fyzickou aktivitu. Dále se mi potvrdila domněnka, že kromě výše zmíněných faktorů stojí za vznikem obezity i genetické vlivy.
|
host ::
RSS.