Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Selective adjustment to EU regulatory provisions in new member states : the case of electricity market liberalization in Bulgaria and Czech Republic
Neofitov, Alexander ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato práce se pokouší nabídnout komplexní analýzu vývoje politiky, jejímž prostřednictvím byly evropské předpisy, týkající se liberalizace národních trhů s elektřinou, přizpůsobeny domácímu politickému kontextu Bulharska a České republiky jako dvou nových členských států Evropské unie. Přesto, že byla vystavena jednotným požadavkům, adaptace na unijní regulační opatření v obou zemích byla odlišná co do vývoje příslušných politik s tím, že zatímco Česká republika byla schopná unijním požadavkům vyhovět, Bulharsko neuspělo. Výzkum, jehož cílem je vysvětlit tento nesoulad, identifikuje příčinnou souvislost mezi výsledky dodržování regulačních opatření a vlivem regulační politiky jako sektorově specifického způsobu uplatnění evropského modelu vládnutí na dynamiku přerozdělování zdrojů na domácí úrovni. Pozornost se soustřeďuje na kontextuální faktory, např. na to, jak rovnováha stávajících mocenských struktur v relevantních populacích daných oblastí podmiňuje dopad evropských rozhodnutí na domácího rozhodování. V tomto ohledu je vyslovena hypotéza, že s ohledem na tranzitivní "sedimenty" v nových členských státech EU mohou být vnější pravidla odchylována selektivním způsobem tak, aby vyhovovala místním poměrům, což vyvolává výsledky neodpovídající původnímu regulačnímu záměru.
Selective adjustment to EU regulatory provisions in new member states : the case of electricity market liberalization in Bulgaria and Czech Republic
Neofitov, Alexander ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato práce se pokouší nabídnout komplexní analýzu vývoje politiky, jejímž prostřednictvím byly evropské předpisy, týkající se liberalizace národních trhů s elektřinou, přizpůsobeny domácímu politickému kontextu Bulharska a České republiky jako dvou nových členských států Evropské unie. Přesto, že byla vystavena jednotným požadavkům, adaptace na unijní regulační opatření v obou zemích byla odlišná co do vývoje příslušných politik s tím, že zatímco Česká republika byla schopná unijním požadavkům vyhovět, Bulharsko neuspělo. Výzkum, jehož cílem je vysvětlit tento nesoulad, identifikuje příčinnou souvislost mezi výsledky dodržování regulačních opatření a vlivem regulační politiky jako sektorově specifického způsobu uplatnění evropského modelu vládnutí na dynamiku přerozdělování zdrojů na domácí úrovni. Pozornost se soustřeďuje na kontextuální faktory, např. na to, jak rovnováha stávajících mocenských struktur v relevantních populacích daných oblastí podmiňuje dopad evropských rozhodnutí na domácího rozhodování. V tomto ohledu je vyslovena hypotéza, že s ohledem na tranzitivní "sedimenty" v nových členských státech EU mohou být vnější pravidla odchylována selektivním způsobem tak, aby vyhovovala místním poměrům, což vyvolává výsledky neodpovídající původnímu regulačnímu záměru.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.