|
|
Jazykový management v korejsko-českých firmách
Park, Minyoung ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Ferenčík, Milan (oponent) ; Sieglová, Dagmar (oponent)
Jazykový management v korejsko-českých firmách Abstrakt: Tato práce zkoumá různé formy jednoduchého a organizovaného managementu v mezinárodních korejsko-českých firmách. Analýza se zaměřuje na sedm výzkumných otázek na mikro- a makroúrovni: 1) Jak je manažována interakce druhého jazyka ve vyvážené komunikační situaci (např. místní zaměstnanci vs. korejští místní zaměstnanci)? 2) Jak je manažována interakce druhého jazyka v nevyvážené komunikační situaci (např. místní zaměstnanci vs. expatriati nebo poskytovatelé služeb a produktů vs. zahraniční zákazníci)? 3) Jaké jsou role a dopady zaměstnanců nazývaných "most" (tj. Korejci mluvící anglicky a česky a Češi mluvící anglicky a korejsky) v každodenní vícejazyčné interakci? 4) Jak je organizována a formulována oficiální jazyková politika ve firmě? 5) Jak firma manažuje potenciální komunikační problémy, s nimiž se setkávají korejští a místní zaměstnanci? 6) Jak společnost manažuje potenciální komunikační problémy v interakci zaměstnanců korejských i místních se zahraničními zákazníky (tj. v nevyvážené komunikační situaci)? 7) Jak společnost manažuje potenciální sociokulturní problémy v interakci mezi korejskými a místními zaměstnanci? Hlavní data této studie jsou nahrané a transkribované přirozeně se vyskytující interakce, zúčastněná pozorování, terénní...
|
|
|
Vícejazyčnost v jazykové krajině města Písku
Váňa, Ondřej ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
Práce mapuje vícejazyčnou jazykovou situaci ve veřejném prostoru města Písku na základě etnografické analýzy jazykové krajiny inspirované myšlenkami Jana Blommaerta. Hlavními metodami je terénní sběr dat, spolu s doplňující rešerší online zdrojů, a zúčastněné pozorování, při němž zaujímám roli zákazníka nebo "zvědavého" kolemjdoucího. Sběr dat probíhal v letech 2021-2022. Na základě svých pozorování popisuji rozvrstvenost jazykové situace podle umístění a funkce jednotlivých jazyků, provádím bližší analýzu vybraných znaků v jazykové krajině, s přihlédnutím k otázce identity jejich autorů a adresátů, a nabízím vhled do života jednotlivých jazykových komunit a do způsobů, jakými se v jazykové krajině prezentují nebo jsou prezentovány. V relativně nevelkém jihočeském městě tak odkrývám překvapivě rozmanitou a komplexní situaci.
|
|
|
Střídání replik mluvčích při distanční výuce
Svašková, Anna ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Havlík, Martin (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl popsat některé jevy vyskytující se při interakci během distanční výuky, a to převážně v souvislosti se střídáním mluvčích. Nejdříve práce na základě předchozí literatury představuje konverzační analýzu a její pohled na interakci ve třídě a počítačem zprostředkovanou komunikaci, dále také střídání mluvčích včetně jeho specifik při videohovorech a rovněž charakteristiku interakce konkrétně při distanční výuce. Poté práce představuje konverzačně analytický výzkum nahrávek distanční výuky, který se zaměřuje na její problémy zahrnující například překryvy nebo omezený přístup k neverbální komunikaci, dále i na její výhody zahrnující například přítomnost chatového kanálu, poté na strategie, kterými se během distanční výuky vyučující snaží předat slovo studentům, do kterých spadá například nápověda, určení dalšího mluvčího nebo dodání dílčí otázky, a nakonec na způsoby, kterými vyučující reagují na mlčení studentů, kde se jedná buď o nutnost vysvětlení látky nebo o případy, kde mlčení dostačuje jako forma odpovědi.
|
|
|
The language policy in Alsace 1871-1918
Martykánová, Zuzana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Nekvapil, Jiří (oponent)
This thesis presents the language policy of the German Empire in Alsace from 1871 to 1918. The language situation and its transformations are described as a result of the influence of language planning / language policy. For this research, discourse consists of corresponding documents related to language use; drawing on the language management theory, they are primarily classified according to the individual phases of language management. Changes in the linguistic situation and the nature of the German language policy are shown based on alterations of the language use in domains such as education, administration, provincial council, justice, military, or church and in the fields of proper names, toponyms, and inscriptions. In the process of language management, language production in those areas is managed by evaluation and by various correction measures in consequence of noting of the deviation from a norm. In the domain of education, the acquisition planning, German progressively became the sole language of education in many schools; despite the effort of Alsatians, French was taught only exceptionally. In administration, German shifted to the position of the primary language although French was permitted in some communes as an official language. In the provincial council, the period of bilingualism...
|
|
|
Střídání replik v institucionálním prostředí
Vaníčková, Klára ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Mrázková, Kamila (oponent)
(česky) Práce se zabývá zaváděním nového tématu do rozhovoru při pracovních schůzkách Studentské rady Studentského fondu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (SR). Konverzační analýza a jako pomocná metoda nemotivovaný výzkum byly využity k rozebrání 19 příkladů z prostředí SR a ověřily tak předpoklad - mluvčí se během zasedání chovají podle pravidel vytyčených v oficiálních dokumentech organizace. V rozhovoru postupují systematicky, nová témata zavádí předsedající schůze, který uděluje slovo ostatním zasedajícím. Zavádění mimořádných témat je podmíněno situačně: Pokud nastane výrazný situační jev, stává se dominantním v rozhovoru, ale po jeho vyřešení se mluvčí vracejí zpět na základě znovuzavedení původního tématu předsedajícím.
|
|
|
Sémiotika tlumočnického zápisu
Hrušovská, Petra ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sémiotické aspekty tlumočnického zápisu, a to zejména na proces semiózy a faktory ovlivňující tlumočníkovo pojetí svých poznámek. V první kapitole jsou vysvětleny základní rysy zápisu, aby ve zbytku práce mohly být pojednány jeho sémiotické vlastnosti. Ve druhé kapitole je tlumočnický zápis jakožto specifický sémiotický systém stručně rozebrán v souvislosti s Peirceovou druhou trichotomií znaků (přičemž jsou uvedeny příklady ikonů, indexů a symbolů) a s jejich funkcí, produktivitou a prostorovým rozložením. Po tomto všeobecném uvedení do problematiky jsou ve třetí kapitole představeny hlavní teoretické přístupy k technice tlumočnického zápisu (s důrazem na ženevskou a heidelberskou školu), a to včetně jazykových otázek a přístupu ke znakům zápisu. Jelikož je důraz kladen na proces semiózy (chápání znaků tlumočníky, vytváření znaků v souladu se smyslem projevu a hledání motivace tlumočníků při volbě konkrétních znaků a jejich podoby), je uveden výčet základních osvědčených postupů a znaků. Znaky jsou rovněž analyzovány podle jejich původu a možností dalšího rozšíření (skládáním, odvozováním apod.). Čtvrtá kapitola se věnuje individuálnímu charakteru zápisu v závislosti na osobních a situačních faktorech a zde se opírá zejména o tvrzení a závěry empirických pozorování a...
|
|
|
The language law and the labour market. The analysis of the economic motivated behavior of the labour market participants under the particular consideration of the judgments of the European Court of Justice
Navrátilová, Michaela ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Nekvapil, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je pomocí nástrojů teorie jazykového management analyzovat vybrané rozsudky Soudního dvora Evropské Unie a objasnit tak na těchto součástech právního diskursu (tj. rozsudcích) praktickou relevanci této teorie. Především má být poukázáno na skutečnost, že na základě této teorie mohou být popsány i komplikované jazykové problémy, které vznikají v rámci EU a spočívají v diskriminaci z jazykových důvodů. Bude poukázáno na to, že mikro- a makrodimenze jazykového problému skutečně existují a významně se vzájemně ovlivňují. Rozsudky, které mají být analyzovány, se zabývaly problémy spojenými s omezeními volného pohybu osob v rámci EU, přičemž tato omezení byla způsobena jazykovými požadavky kladenými členskými státy i Evropskou unií. Analýze rozsudků bude předcházet teoretická část této práce: Bude představena problematika jazykové rozmanitosti v rámci EU, jazykové plánování i teorie jazykového managementu, fungování Soudního dvora Evropské Unie včetně průběhu řízení o předběžné otázce. V empirické části práce bude představeno a analyzováno osm rozsudků Soudního dvora Evropské unie. Poté na ně budou v rámci syntézy aplikovány nástroje teorie jazykového managementu. Dva ze zpracovávaných rozsudků se týkají volného pohybu pracovníků, tři svobody usazování se a konečně tři procesních práv.
|
|
|
Jazykový management v japonsko-českých podnicích působících v České Republice
Sakamoto, Namiko ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Holub, Jan (oponent)
V devadesátých letech začali japonští investoři otevírat pobočky ve Střední Evropě. Pro japonské investory byla Česká republika jeden z nejpřitažlivějších trhů ve středoevropských zemích. Jejich investice se zrychlily obzvlášť poté, co Česká republika vstoupila v roce 2004 do Evropské unie. Na konci roku 2003 jsem začala působit jako tlumočnice a překladatelka českého a japonského jazyka. Pozvolně jsem se seznamovala s mnohajazyčnými situacemi v ekonomických subjektech a začala jsem zkoumat, zda mnohajazyčné situace mají vliv na ekonomické činnosti. Tato studie přibližuje jazykovou situaci v japonsko-českých podnicích působících v České republice, v nichž jsem provedla polo strukturovaný rozhovor s jedenácti respondenty a také nahrávání dvou jednání. Popsala jsem, jak probíhá komunikace mezi českými a japonskými pracovníky a analyzovala jsem získaná data z hlediska teorie jazykového managementu. Kromě polo strukturovaného rozhovoru a audio nahrávky obsahuje materiál také poznatky ze zúčastněného pozorování z mé vlastní tlumočnické a překladatelské praxe. Tato práce je první zpracovanou studií o jazykové situaci v japonsko-českých podnicích působících v České republice, představuje zainteresovaným subjektům mnohajazyčných situací nová data a analýzu.
|
|
|
Mediální dialogické sítě před rokem 1989
Provázková, Karla ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent)
Dialogické mediální sítě jsou jedním ze způsobů analýzy mediálních obsahů. Zaměřují se na intertextovost a dialogičnost. Předkládaná práce je prvním pohledem na mediální komunikaci v komunistickém Československu (1948 - 1989) prizmatem mediálních dialogických sítí. Pro analýzu byly vybrány články publikované především v Rudém právu v průběhu těchto čtyř let: 1952, 1967, 1972 a 1989. Předpokládala jsem, že rozdílná politická situace let 1952 a 1972 na jedné straně a 1967 a 1989 na straně druhé bude mít vliv na podobu dialogických mediálních sítí, které v těchto letech vznikly. Analýza ukázala, že mediální dialogické sítě z cílového (komunistického) období mají základní vlastnosti shodné jako sítě z post-komunistické doby (zmnožení replik, časová a prostorová distribuce replik). Pro sítě ze všech čtyř sledovaných let byl typický jeden rys: sítě byly reprezentovány určitým počtem novinových článků, ale obvykle byly tvořeny výrazně vyšším počtem dialogických událostí. Dále jsem zjistila, že dialogické mediální sítě z různých roků mají určitá specifika. Sítě z roku 1952 jsou reprezentovány jen dvěma nebo třemi články. Dále se vyznačují jednou vlastností, kterou jsem v jiných rocích nezaznamenala: dialog ve významné části nalezených sítí je standardizovaný, probíhá podle ustálených opakujících se vzorců. Ani...
|
|
|
Krajní formulace ve výzkumném interview
Zaepernicková, Eliška ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Havlík, Martin (oponent)
Předkládaná práce na základě více než 10 výzkumných interview analyzuje formu a důležitost krajních formulací. Krajní formulace, tj. formulace obsahující výrazy jako "nic", "všechno" nebo "nikdo", které prezentují určitý jev nebo okolnost z hlediska jejich minimálních a maximálních vlastností, mohou představovat komplikaci při analýze výzkumných rozhovorů. Tato práce rozšiřuje existující definici krajních formulací o nové poznatky, např. o bipolaritu krajních formulací. Vedle toho je také blíže analyzována forma krajních formulací, a to za pomoci etnometodologické konverzační analýzy, analýzy diskurzu, teorie konverzačních maxim a konceptu hedges. Tyto se v analyzovaných datech často spoluvyskytují s různými klasifikátory, které buďto umírňují (usměrňovače) nebo zesilují (intenzifikátory) jejich extrémní platnost. Zároveň také předkládaná práce rozšiřuje výzkum krajních formulací o interdisciplinární přístup, který využívá poznatků z psychologie a rétoriky. Realizovaný výzkum je navíc doplněn i o akustickou analýzu sémanticky extrémních formulací, jejíž výsledky ukazují, že krajní formulace bývají často zvukově zdůrazňovány. Klíčová slova: krajní formulace, konverzační analýza, analýza diskurzu, interview, čeština
|
host ::
RSS.